SOV - T-10M

Poslední a nejrozšířenější verze tanků řady T-10 měla nový stabilizovaný kanon M-62-T2 s větším výkonem (průstřel 185 mm pancíře na vzdálenost 1000 metrů standardním střelivem proti dřívějším 160 mm u D-25TA, při použití střeliva BP-460A až 300 mm). Mezi další změny patřila také výměna původního motoru V-12-5 za silnější V-12-6 o výkonu 750 koní.

Velitelská vozidla s rozšířenou radiovýbavou se označovala T-10MK. V době výroby a přebírání tanků řady T-10 do výzbroje sovětské armády tvořily součást organizační struktury sovětského pozemního vojska takzvané těžké tankové divize (1957 až 1965). Tanky T-10 byly soustředěny právě u těchto divizí, jejichž jádro tvořily tři těžké tankové pluky. V srpnu 1968 se tanky T-10M zapojily do operace Dunaj – invaze armád států Varšavské smlouvy do Československa.

V sedmdesátých letech se věže z vyřazených tanků T-10 používaly do hraničních pevnůstek a dokonce i pro vyzbrojení obrněných vlaků. Celé tanky byly začátkem devadesátých let (1992-1993) zakopány na Kurilských ostrovech či na rusko-čínských hranicích jako statické pevnůstky.

T-10M se od starších variant T-10A a T-10B navenek lišil novým kanónem s delší hlavní a štěrbinovou úsťovou brzdou místo dvoukomorové.

Kolona sovětských těžkých tanků T-10M zachycená během operace Dunaj v Československu, srpen 1968.

Zdroj: archiv

T-10M - z expozice Ústředního muzea ozbrojených sil v Moskvě.

T-10M - z expozice Ústředního muzea ozbrojených sil v Moskvě.