Pigeon-Fraser Scout

Když 6. dubna 1917 vstoupily Spojené státy do (první světové) války, americká armáda na ni nebyla příliš připravena. Obzvlášť v letectví byla velice pozadu za tím, co na západní frontě představovalo standard. Do Evropy proto byly vyslány delegace, které měly zjistit stav letecké techniky a případně zajistit vhodné technologie pro podporu domácího průmyslu, a současně vláda vyzvala americké firmy, aby zahájily práce na nových typech pro modernizaci amerického letového parku. Jednou z kategorií, se kterými letecká složka amerického spojovacího vojska neměla žádné zkušenosti, byla i letadla stíhací. I díky tomu (a potřebě ověřit možný přínos i pochybných konstrukcí) se prvním typem, který americká vláda v době Albatrosů a Spadů objednala, byl podivný, dráty vyztužený jednoplošník Pigeon Fraser Scout. Ten navrhl George Norman Albree a vyrobila původně loďařská bostonská firma Pigeon Hollow Spar Company, která od roku 1900 vyráběla i automobily a gondoly pro vzducholodě. Scout byl teprve druhým letadlem, který tato firma postavila.


Albreeho Scout (dobový výraz pro stíhací letoun) byl konvenční celodřevěný, plátnem potažený jednoplošník, který měl vršek trupu pokrytý překližkou. Byl jinak směskou obstarožního a nového - křídla a způsob jejich vyztužení pomocí drátů připomínala jednoplošné Morany a Fokkery z roku 1915, přitom ale měla plochou spodní plochu, takže měla profil podobný spíše strojům 20. let než svým současníkům. Podvozek byl standardně odpružený pomocí pružin, tvořících loukotě kol. Nejvýraznějším prvkem letounu ale byl jeho ocas - stroj neměl žádné výškovky, místo toho se pomocí jakéhosi kloubu hýbal nahoru a dolu celý ocas.


Návrh armádu zaujal natolik, že 17. května 1917 objednala dva stroje sériových čísel 116 a 117. První byl dopraven na Langley Field v září a druhý v listopadu, brzy ale byly oba přesunuty k testům na McCook Field. Původně byl Scout poháněn motorem Gnome, ale byl na něm testován i rotační motor Novus. První prototyp byl na Langley hned podroben statickým testům křídla, což znamenalo jeho zničení, druhý měl být v prosinci otestován ve vzduchu, ale hned po startu se zřítil a zabil pilota. Armáda, která navíc mezitím získala dostatek informací o evropském vývoji, ztratila zájem, ačkoli Albree se nevzdával a s použitím křídla ze zničeného stroje začal stavět nový kus. To už armáda zakoupila Nieuporty 28, Spady VII a XIII a Camely a podobné experimentální stroje jí už neměly co nabídnout. Rozestavěný třetí stroj tak skončil ve firemním skladu. Albree snad později postavil čtvrtý stroj pro osobní potřebu, ale to není podloženo.


V roce 1961 objevil letecký nadšenec Cole Palen ve skladu stále fungující firmy Pigeon Hollow Spar Company skoro hotový třetí prototyp, který koupil a dnes se nachází jako (samozřejmě nelétající) exponát v jeho Old Rhinebeck Aerodrome Museum.


Toto letadlo se objevuje, jako mnoho podobných starých a obskurních typů, pod více jmény - Pigeon-Albree, Albree Scout, Timson-Albree, ... Timson byl další z konstruktérů formy Pigeon, autor jejího prvního letounu, a proto je pravděpodobné, že byl zapojen i do stavby tohoto. Fraser pak byl šéfinženýrem společnosti, dohlížel i na stavbu Scoutů a později se firma dokonce na čas přejmenovala na Pigeon-Fraser Hollow Spar Co.


Zdroj:
Dead Pigeon: the first contracted American fighter, the Pigeon Fraser was both ahead of and behind its time.
www.theaerodrome.com
www.oldrhinebeck.org
https://www.aerofiles.com/_pa.html
www.1000aircraftphotos.com
www.historicaircraft.org
https://www.airminded.net/pigeon/pigeon.html