Main Menu
User Menu

Monarchie Rakousko-Uherská [1867-1918]

     
Název:
Name:
Monarchie Rakousko-Uherská
Originální název:
Original Name:
Österreichisch-Ungarische Monarchie
Hlavní město:
Capital:
Vídeň (a Budapešť)
Státní zřízení:
Government System:
konstituční monarchie
Nejvyšší představitelé:
Heads of State:
-
Ozbrojené složky:
Armed Forces:
společné císařské a královské vojsko
císařské a královské válečné námořnictvo
císařsko-královská zeměbrana
královská uherská zeměbrana
císařsko-královská domobrana
královská uherská domobrana
Rozloha:
Area:
676.615 km2
Geografická poloha:
Location :
Střední Evropa, Balkán
Sousední státy:
Neighbouring Countries:
Rusko, Rumunsko, Srbsko, Turecko, Černá Hora, Itálie, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Německo
Vznik:
Independence:
22.12.1867
Zánik:
Dissolution:
31.10.1918
Národnostní složení:
Ethnic Groups:
Podle tzv. obcovací řeči, data z roku 1910:


Němčina 23,36 %
Maďarština 19,57 %
Čeština 12,54 %
Polština 9,68 %
Srbština a Chorvatština 8,52 %
Ukrajinština a rusínština 7,78 %
Rumunština 6,27 %
Slovenština 3,83 %
Slovinština 2,44 %
Italština 1,5 %
Ostatní 4,51 %
Vlajka:
Flag:
Rakousko-Uhersko nemělo společnou národní vlajku. / Austria-Hungary did not have a common flag.
Znak:
Coat of Arms:
-
Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
- The Encyclopaedia Britannica, 1911
- Karel MALÝ a kol.: Dějiny českého a československého práva do roku 1945, Praha 1999.
URL : https://www.valka.cz/Monarchie-Rakousko-Uherska-1867-1918-t90001#410591Verze : 0
MOD
Název
Úřední označení Rakouska-Uherska bylo Monarchie Rakousko-Uherská nebo též Říše Rakousko-Uherská. Toto označení bylo zavedeno císařovým kabinentní listem z 14. 11. 1868. V běžném styku bylo používáno dalších výrazů jako jsou Rakousko-Uhersko, Podunajská monarchie, Dvojmonarchie, c. a k. monarchie a další. Oficiální název předlitavské části zněl Celek království a zemí v říšské radě zastoupených. Tento dlouhý a nepraktický název byl zaveden z toho důvodu, že se politická reprezentace nedokázala dohodnout na jiném názvu. Běžně byla tato část dvojmonarchie označována jako Předlitavsko či Cislajtánie. V roce 1851 bylo pro tuto část zavedeno označení Rakousko. Oficiální část zalitavské části zněl Celek Zemí Koruny svatoštěpánské. Běžně se používalo označení Zalitavsko, Translajtánie či Uhersko.



Státoprávní uspořádání
Monarchie Rakousko-Uherská byla konstituční monarchií, jíž je možno označit za kombinaci personální a reálné unie. Právní základ tvořily především pragmatická sankce z roku 1713, habsburský rodinný statut a domácí řád, prosincová ústava z roku 1867, která byla formálně pokračováním únorové ústavy z roku 1861 a zákonný článek XII/1867 uherské legislativy.

Monarchie na základě rakousko-uherského vyrovnání z roku 1867 sestávala ze dvou státních celků, které se dále vnitřně členily na jednotlivé části. Předlitavsko tvořilo sedmnáct celků: království České, markrabství Moravské, vévodství Slezské, království Haličské, království Dalmatské, arcivévodství Rakouské nad Enží, arcivévodství Rakouské pod Enží, vévodství Solnohradské, vévodství Štýrské, vévodství Korutanské, vévodství Krajinské, vévodství Bukovina, markrabství Istrijské, okněžněné hrabství Tyrolské, okněžněné hrabství Gorické, země Vorarlberg, město Terst a okolí.

Zalitavsko bylo tvořily království Uherské, království Chorvatsko-slavonské a město Rijeka jako corpus separatum. Mezi prvními dvěma celky došlo v roce 1868 k tzv. uhersko-chorvatskému vyrovnání.

V roce 1878 svěřil berlínský kongres do rakousko-uherské správy územé Bosny a Hercegoviny, jež Rakousko-Uhersko v roce 1908 anektovalo. Bosna a Hercegovina se nestala součástí ani jedné říšské polovice, nýbrž byla svěřena do správy společnému ministrovi financí. Rakousko-Uhersko nemělo žádných zámořských kolonií. Výjimku tvořila jen nemalá exkláva v čínském městě Tchien-ťin v letech 1901-1917.

Rakousko-Uhersko označujeme jako kombinaci personální a reálné unie, neboť oba státní celky spojovala osoba panovníka z habsbursko-lotrinské monarchie a některé společné záležitosti. Jednalo se o zahraniční věci, společnou armádu a námořnictvo a finance týkající se těchto záležitostí. Ministr císařského a královského domu a zahraničních věcí převzal funkce zaniklého úřadu říšského kancléře. Vše ostatní spadalo do kompetence předlitavské a zalitavské vlády. Tyto dva celky měly vlastní parlamenty, které v záležitostech společných věcí vytvářely tzv. delegace. Ty sestávaly ze 120 poslanců, přičemž z obou parlamentů bylo delegováno 60 členů - 40 z dolní a 20 z horní sněmovny. Pro finanční kontrolu společných záležitostí byl zřízen Společný nejvyšší účetní dvůr.


(rozpracováno)
URL : https://www.valka.cz/Monarchie-Rakousko-Uherska-1867-1918-t90001#410617Verze : 2
MOD
Zeměpisná poloha:
Nejzápadnější místo monarchie leželo poblíž Feldkirchu, nejvýchodnější v Sibiňsku, nejjižnější za Kotorem a nejsevernější u Hilgersdorfu u Šluknova. Rozloha mocnářstvá byla 622 473 km2, což jej řadilo do kategorie států I. velikosti, což je skupina zemí o rozloze větší než 550 000 km2. Délka suchozemských hranic byla 6 300 km, délka hranic námořních 1 780 km. Rakousko-Uhersko se tedy neřadilo mezi námořní mocnosti, bylo mocností kontinentální. Tvar monarchie měl podobu zaobleného dříku, k nemuž přiléhal dalamtský trojhran. Průměrná šířka dříku činila 606 km, průměrná délka pak 1060 km. Trojhran se táhl v délce 530 km a šíroký byl od 1 km v Kotoru po 106 km na severu. Trojhran byl v jižní části dvakrát přerušen územím turecké Hercegoviny. Spojíme-li čarami Cheb a Brašov, Trident a Tarnopol, Bregenz a Sučavu, protnou se tyto čáry v dunajské zátoce u zříceniny uherského Vyšegradu, kde se tedy nacházel matematický střed monarchie.



Erb:
Hlavní znak císařského erbu pocházel z římského orla, který obdržel dvě hlavy po rozpadu říše na dvě části. Ve svaté říši římské ho zavedl Konrád III. v době křižáckých válek. Císař František ho pak určil za zvláštní erb císařství. Erb existoval ve třech varianách - velký, střední a malý.



Barvy:
Říšskými barvami byla zlatá a černá, barvami císařského domu stříbrná a červená.



Heslo:
Císařovým heslem bylo Viribus unitis, čili Sjednocenými silami.



Panovník:
V čele monarchie stálo Jeho císařské a královské Veličenstvo z Boží milosti císař.


Císařská prohlášení se dle důležitosti dělila na císařská nařízení, patenty a manifesty. Představitelům nejvyšších úřadů císař zasílal nejvyšší rozhodnutí, ruční listy a signatury. Císař mohl dle svého uvážení udělovat milost.







Zdroj: Jan LEPAŘ: Popis mocnářství Rakousko-Uherského ku potřebě středních škol, I. L. Kober, Praha 1875.


Poznámka: Uvedené údaje se vztahují k datu vydání zdroje a nereflektují následující geopolitické změny jako např. okupaci, resp. anexi Bosny a Hercegoviny.
URL : https://www.valka.cz/Monarchie-Rakousko-Uherska-1867-1918-t90001#412920Verze : 0
MOD