Officierstöchter-Erziehungs-Institut Hernals
Institut pro výchovu dcer důstojníků Hernals
Tento institut pro výchovu dcer ovdovělých důstojníků v aktivní službě nebo sirotků po důstojnících, který zpočátku sídlil v St. Pöltenu, založila císařovna Marie Terezie v roce 1775. Původně byl určen pro 10 žaček. V roce 1786 institut přesídlil do bývalé klášterní budovy řádu paulínů v Hernalsu u Vídně. Počet žaček byl zvýšen na 40. V čele ústavu stála vdova po důstojníkovi, která uměla francouzsky.
Institut z důstojnických dcer vychovával nejprve vychovatelky pro práci ve šlechtických rodinách, později učitelky ve školách a školkách.
Institut se o mladé dámy staral do jejich dvacátého roku. Poté ty, které v něm pobývaly nejméně 6 let, obdržely doživotní rentu 150 zlatých. Další výhodou bylo to, že se směly vdát s důstojníkem, který nemusel na rozdíl od ostatních skládat tzv. svatební kauci.
Častým hostem a mecenášem institutu byla císařovna Karolína Augusta, od roku 1835 vdova po císaři Františkovi I. Velkými podporovateli byli též císař František Josef I. a zejména jeho manželka císařovna Alžběta Bavorská.
V roce 1877 bylo hernalské zařízení organizačně spojeno s podobným zařízením v Šoproni. Institut byl v roce 1918 převzat vzniklou rakouskou republikou a v roce 1920 přejmenován na Spolkový výchovatelský ústav pro dívky Vídeň 17.
Zdroje:
www.hofburg-wien.at
www.primaplana.net
Institut pro výchovu dcer důstojníků Hernals
Tento institut pro výchovu dcer ovdovělých důstojníků v aktivní službě nebo sirotků po důstojnících, který zpočátku sídlil v St. Pöltenu, založila císařovna Marie Terezie v roce 1775. Původně byl určen pro 10 žaček. V roce 1786 institut přesídlil do bývalé klášterní budovy řádu paulínů v Hernalsu u Vídně. Počet žaček byl zvýšen na 40. V čele ústavu stála vdova po důstojníkovi, která uměla francouzsky.
Institut z důstojnických dcer vychovával nejprve vychovatelky pro práci ve šlechtických rodinách, později učitelky ve školách a školkách.
Institut se o mladé dámy staral do jejich dvacátého roku. Poté ty, které v něm pobývaly nejméně 6 let, obdržely doživotní rentu 150 zlatých. Další výhodou bylo to, že se směly vdát s důstojníkem, který nemusel na rozdíl od ostatních skládat tzv. svatební kauci.
Častým hostem a mecenášem institutu byla císařovna Karolína Augusta, od roku 1835 vdova po císaři Františkovi I. Velkými podporovateli byli též císař František Josef I. a zejména jeho manželka císařovna Alžběta Bavorská.
V roce 1877 bylo hernalské zařízení organizačně spojeno s podobným zařízením v Šoproni. Institut byl v roce 1918 převzat vzniklou rakouskou republikou a v roce 1920 přejmenován na Spolkový výchovatelský ústav pro dívky Vídeň 17.
Zdroje:
www.hofburg-wien.at
www.primaplana.net