Pilot K. u K. Luftfahrtruppe Pilot Polského vojenského letectva
Stefan Stanislaw Stec se narodil 25. listopadu 1889 ve Lvově, jako syn Stephena a Anny Sloneckich. Vystudoval technickou akademii ve Lvově a obdržel titul inženýr.
Dne 1. srpna 1914 obdržel povolávací rozkaz do rakousko-uherské armády. Vystudoval ženijní kadetní školu a stal se důstojníkem – rezervistou. Poté slouží do konce října 1915 u 10. ženijního praporu.
Začátkem listopadu 1915 nastupuje do školy pro letecké pozorovatelé v Vídeňském Novém Městě. Od 31. ledna 1916 do počátku roku 1918 sloužil jako pozorovatel na průzkumných letadel u Flik 3 na východní frontě.
Dne 2. září 1917, spolu s pilotem K. Heranem na Hansa-Brandenburg C.I (63.55), sestřeluje první letadlo – stíhací Nieuport poblíž vesnice Monasterzyska. Dne 1. února 1918 obdržel hodnost Oberleutnant.
V únoru 1918 absolvoval Stec pilotní kurz a obdržel pilotní odznak (č. 1206/1918), poté absolvuje kurz stíhacího pilota. Dne 1. května 1918 je převelen zpět k jeho bývalé jednotce Flik 3, přeformované na stíhací jednotku Flik 3J, která létala na stíhacích letounech Albatros D.III (Oef) na rakousko-italské frontě. Operovaůa především z letiště Romagna. Stec ve Flik 3J bojoval až do konce války.
Pouze v období od 17. června do 4. července 1918 létal u Flik 9J, kdy přechodně velel této letecké rotě (dokud nenastoupil nový velitel).
16. července 1918 Stec s dvěma dalšími piloty (F. Navrátil a Franz Peter) sestřelili italský stíhací Hanriot HD.1 u jezera Garda a 10. srpna sestřelil svého třetího nepřítele nad Monte Pasubio.
Během služby v armádě rakouska-uherska mu byla udělena tato vyznamenání: Řád Železné koruny III. třídy s válečnou dekorací, 2krát Stříbrná medaile za statečnost a Železný kříž 1914 II. třídy.
Služba v polské armádě
Od poloviny října 1918, kdy přišel do města Lvov, byl Stefan Stec členem polské vojenské organizace ve Lvově. Začátkem listopadu 1918 propukly ve Lvově boje mezi Poláky a Ukrajinci (Rusy), které se později rozvinuly do polsko-ruské války v letech 1919-1920. Stec se zúčastnil bojů ve městě a 6. listopadu se hlásil na letiště Lewandówka. Stal se tak jedním z prvních polských pilotů nového státu. Spolu s ním v ten den přišel poručík Roland Eugene.
Ještě před oficiálním datem nezávislosti, Stefan Stec vstupuje do nově zformovaných leteckých sil Polska s hodností poručík - pilot.
První bojový let z letiště Lewandówka absolvuje 7. listopadu, kdy bombarduje ukrajinské pozice. Dne 9. listopadu učinil první let letecké dopravy v Polsku, kdy letěl s profesorem Stanislawem Strońskim ze Lvova do Krakova. Do konce listopadu, kdy skončily boje ve Lvově, absolvoval 19 bojových letů. Na své letadlo, a to i ve službě v letectvu Rakousko-Uherska, maluje jako osobní znak červeno-bílé šachovnice. Šachovnice byly přijaty 1. prosince 1918, rozkazem číslo 38. generálního štábu, jako rozpoznávací znak polského letectva. V následujících měsících stále létá k bojovým akcím v rámci II. bojové letky ve Lvově v rámci II. letecké skupiny.
V lednu 1919 byl poslán do Vídně za účelem nákupu letadel. Dne 17. března se vrátil k II. bojové letce přejmenovanou na 6. Eskadra Wywiadowcza jako její velitel.
V dubnu 1919 převzal velení 7. Eskadry Wywiadowcza. Dne 29. dubna 1919 sestřelil na letadle Fokker D. VIII (E.V) ukrajinský stíhací Nieuport 11. Dne 10. května sestřelil pozorovací balón.
V říjnu 1919 odchází na studium do Francie na vojenskou školu Ecole Supérieure d′Aeronautique v Paříži. Po promoci v září 1920 se vrací do Polska. Zapojuje se do výzkumu a výroby letadel, stává ředitelem III. oddělení odboru vojenského letectví.
Dne 11. května 1921 zemřel při letecké nehodě na letišti u Varšavy. Byl pohřben na hřbitově Obránců ve Lvově.
V průběhu služby v polském letectvu dosáhl hodnosti major letectva a byla mu udělena tato vyznamenání: Řád Virtuti Militari, 3× Krzyż Walecznych (Kříž za chrabrost)
V letectvu Rakousko-Uherska Stefan Stec sestřelil 3 letadla jistě, další 4 letadla a 2 pozorovací balóny pravděpodobně. Ve službě v polském letectvu sestřelil 2 letadla jistě.
Tento Albatros D.III Oeffag 253.08 byl osobním strojem Lt. von Tomickiho. Občas jej také používal Lt. Stec, který s ním 10. 8. 1918 získal sestřel. Tomicki padl 31. 8. 1918 v jiném letounu a 253.08 zůstal Stecovi. Stec (možná z piety, možná pro štěstí) pak Tomickiho červenobílou šachovnici používal i na svých dalších letounech.
Albatros D.III Oeffag na němž létal Lt. Stefan Stec. Ležaté S s červenobílou čtyřcípou hvězdou bylo jeho osobním označením. Stroj je zajímavý umístěním kulometů před pilotem na trupu (normálně byly zabudované uvnitř trupu). Stroj byl ztracen 18.8. 1918, když s ním smrtelně havaroval Oblt. Ernst Herold von Stoda.
Osobní stroj velitele polské 7. letky polského letectva Stefana Stece. Na tomto letounu Stec sestřelil 10. 5. 1919 ukrajinský pozorovací balón. Bílo-červená šachovnice, Stecovo označení, se zalíbilo veliteli polských leteckých sil pplk. H. Lossowskiemu natolik, že dne 1. 12. 1918 byla tato šachovnice polským generálním štábem oficiálně určena za polské výsostné označení. Stroj nese standardní povrchovou úpravu firmy Fokker - horní nosná plocha a kryt motoru natřeny olivově zelenou, trup potažen plátnem s natištěným vzorem "lozenge".
Fokker D.VIII 185/18, na kterém 29. 4. 1919 sestřelil Stefan Stec Nieuport 17 ukrajinského letectva. Šachovnice na trupu má červenobílé lemy, zatímco na křídle nikoliv. Jinak stroj v typickém továrním zbarvení - plátěné plochy zůstaly v barvě lozengového plátna. Křídla a kovové části byly natřeny olivovou zelenou.
Zelená tmavá / Dark Green
Plátno / Fabric
Olivově zelená / Olive Green
Lozenge / Lozenge
