Messerschmitt Bf 108

Přehled verzí
Messerschmitt Bf 108 - přehled verzí

Výrobce: Bayerische Flugzeugwerke AG (BFW)
od roku 1938 změna na Messerschmitt AG
Licenční stavba: Societé Nationale de Constructions Aéronautiques du Nord, Les Mureaux

Verze:

BFW M 38 / Messerschmitt Bf 108 A
- Sportovní dvoumístné letouny postavené v roce 1934, motor Hirth HM 8 U a trojlistá vrtule

Messerschmitt Bf 108 B
- nejpočetnější verze vyráběná od roku 1935, čtyřmístná, motor Argus As 10 C nebo Argus As 10 E s dvoulistou vrtulí

Messerschmitt Bf 108 B Trop
- úpravy pro službu v tropech, zlepšeno větrání kabiny, protipožární přepážka a přístojové vybavení

Messerschmitt Bf 108 C
- pouze jeden letoun z roku 1936, motor Siemens Sh 14 A-4, letoun byl podmotorovaný a brzy byl přestavěn na verzi B-1

Messerschmitt Bf 108 D
- vyrobeno 234 letounů, jednalo se o modernizovanou verzi Bf 108 B, změny se týkaly vrtule, palivové instalace, odvětrání kabiny, převodu brzdového systému podvozku a přístrojového vybavení

Po válce se Bf 108 vyráběl ve Francii pod označením

Nord 1000 Pingouin
- montáž z již vyrobených originálních dílů

Nord 1001 Pingouin I
- draky byly sestaveny z původních dílů, ale motor Argus byl nahrazen šestiválcem Renault 6Q 10A o výkonu 240 koní, třímístný

Nord 1002 Pingouin II
- zde se jednalo o zcela novou výrobu s motorem Renault 6Q 11 o výkonu 240 koní, čtyřmístný
URL : https://www.valka.cz/Messerschmitt-Bf-108-t85448#315908 Verze : 0
Messerschmitt Bf 108 Taifun


Historie:
Němečtí sportovní piloti se v roce 1934 zúčastnili závodu Challenge de Tourisme International na zcela nových dvoumístných letounech označených Messerschmitt Bf 108 A. Letouny. ač byly postaveny přímo pro tuto soutěž, zcela zklamaly a neuspěly. Vedoucí družstva sportovních pilotů Theo Osterkamp dopadl nejlépe, když se umístnil na pátém místě. Na druhou stranu musíme říci, že soutěž zvýhodňovala malé a lehké stroje, což se o Bf 108 A rozhodně nadalo říci.
Konstrukční práce na novém sportovním letounu bylo nutno co nejvíce možno urychlit, proto byl za základ použit již hotový drak sportovního letadla pro Rumunsko. Tento již dříve postavený letoun byl označen BFW M 37. Projektové a konstrukční práce vedl Willy Messerschmitt za asistence inženýra Waltera Rethela.
Výsledným dílem konstruktérů a techniků byl celokovový dolnoplošník se zatahovacím podvozkem, za pohonnou jednotku byl vybrán řadový motor Hirth HM 8U, který roztáčel trojlistou stavitelnou vrtuli VDM. Stroj byl po stránce aerodynamiky pečlivě zkonstruován, nýty byly zapuštěné a zaleštěné tak, aby nevystupovaly nad povrch.


Neúspěch německého družstva v závodu Challenge de Tourisme International neodradilo ministerstvo letectví od objednávky na dalších 32 letadel, kontrakt byl sjednán v roce 1935. Od listopadu 1935 byla v Regensburgu vyráběna civilní čtyřmístná verze Bf 108 B-1, první tři předsériové stroje byly ještě označeny jako Bf 108 B-0 a byly poháněny motory Hirth, sériové B-1 měly motory Argus As-10C-3 a dřevěné vrtule Schwarz, později byly tyto vrtule ve výrobě nahrazeny stavitelnými vrtulemi Me P 7. Verze Bf 108 B-1 byla vyráběna pro civilní užití a němečtí piloti ji předváděli při mnoha příležitostech a uskutečnili s ní mnoho propagačních letů. Pokud se omezíme jen na ty nejslavnější tak propagační přelet And (Otto Bindlinger) a Hans Seidemann zaujal perfektní letovou ukázkou při olympijských hrách v Garmisch-Partenkirchenu (1936). V roce 1937 byla druhá německá sportovní letkyně Elly Beinhornová na egyptském závodě International Circuit of the Oases a tentýž rok ještě podnikla dlouhý propagační let z Berlína do Kapského města a zpět.
V roce 1938 byl zkoušen letoun Bf 108 B-1s, ten mohl létat za jakéhokoliv počasí díky rozšířenému přístrojovému vybavení.


Bf 108 B-2 byl určen pro plnění kurýrních úkolů v armádním letectvu a pro tyto úkoly byl hojně používán. Protože mateřské továrny Messerschmitt byly v roce 1942 zcela vytíženy, byla výroba Bf 108 B-2 převedena do okupované Francie, továrna Societé Nationale de Constructions Aéronautiques du Nord v Les Mureaux se tak zapojila do výroby Bf 108 B-2 a později také Bf 108 D-1.


V jediném exempláři byl vyroben Bf 108 C-1 (D-IELE) Siemens Sh 14 A-4, při zkouškách bylo zjištěno, že tento motor má příliš malý výkon a tak byl Bf 108 C-1 přestavěn na standard B-1.


Poslední německou verzí byl Bf 108 D-1, motor Argus As 10C roztáčel stavitelnou vrtuli Argus, vylepšení se dočkala palivová soustava, která byla u straších verzí dosti nešťastně řešená a plnění bylo složité a zdlouhavé. Nová verze měla centrální plnění paliva. Dále se změny dotkly chlazení motoru, ventilace kabiny a zvětšila se zásoba paliva a oleje motoru.


Speciální rekordní verze Taifunu dostala motor Hirth 508 C, který byl přeplňován turbokompresorem a tento letoun byl držitelem neoficiálního výškového rekordu ve své kategorii, tento rekord měl hodnotu 9 075 metrů (VII. 1939).


Luftwaffe používala Taifuny i na africkém bojišti, tyto letouny měly dokonalejší odvětrání kabiny, upravené chlazení motoru a protiprachové čističe vzduchu, označení se změnilo na Bf 108 B-2/Trop nebo Bf 108 D1/Trop.


Další výroba probíhala v již osvobozené Francii, ale to je již na další samostatnou kapitolu, kterou později doplním.


Použité prameny:
Marek Murawski, Letadla Luftwaffe, část 2, 1. vydání, Intermodel, rok 1997, ISBN 80-901976-3-9
http://de.wikipedia.org/wiki/Messerschmitt_Bf_108
www.preservedaxisaircraft.com
http://www.nzwarbirds.org.nz/108a.html
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Messerschmitt-Bf-108-t85448#316272 Verze : 1
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více