Řád Sv. Jiří

St. Georgs-Orden
     
Název:
Name:
Řád Sv. Jiří Order of St. George
Název v originále:
Original Name:
St. Georgs-Orden
Datum vzniku:
Date of Establishment:
23.04.1839
Datum zániku:
Date of Termination:
DD.MM.1886
Struktura:
Structure:
rětěz Collar
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
Arnhard Graf Klenau: Grosser Deutscher Ordenskatalog bis 1918, Mnichov 1974
Jörg Nimmergut: Deutschland-Katalog Orden & Ehrenzeichen von 1800 - 1945, Mnichov 1994
URL : https://www.valka.cz/Rad-Sv-Jiri-t83515#434423 Verze : 0
     
Název:
Name:
Řád Sv. Jiří Order of St. George
Název v originále:
Original Name:
St. Georgs-Orden
Datum vzniku:
Date of Establishment:
23.04.1839
Datum zániku:
Date of Termination:
DD.MM.1886
Komponenty:
Components:
- -
Klenot:
Badge:
- -
Klenot foto avers:
Badge Photo Obverse:
Klenot foto revers:
Badge Photo Reverse:
Hvězda:
Star:
- -
Hvězda foto avers:
Star Photo Obverse:
Hvězda foto revers:
Star Photo Reverse:
Stužka:
Ribbon Bar:
- -
Fotografie:
Photograph:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
Arnhard Graf Klenau: Grosser Deutscher Ordenskatalog bis 1918, Mnichov 1974
Jörg Nimmergut: Deutschland-Katalog Orden & Ehrenzeichen von 1800 - 1945, Mnichov 1994
URL : https://www.valka.cz/Rad-Sv-Jiri-t83515#434424 Verze : 0
.
Hanoverský řád Sv. Jiří byl založen dne 23.dubna 1839 hanoverským králem Arnoštem Augustem, vévodou z Cumberlandu (1771-1837-1851). Jeho správné a úplné jméno je v originálu DER ST.GEORG-ORDEN VON HANNOVER,ZUGLEICH HAUSORDEN DER KRONE VON HANNOVER (Hanoverský řád Sv.Jiří stejně tak hanoverský Domácí řád Koruny).
Řád byl založen v jediné třídě, tj. z řádového klenotu nošeného na velkostuze a řádové hvězdy. Klenot řádu tvoří zlatě lemovaný kříž o průměru 60mm, kde konce hrotů kříže jsou zakončena kuličkami a mezi ramena kříže jsou umístěny nahoře i dole heraldicky proti sobě vždy kráčející zlatí lvi. Ve středu kříže je kruhový medailon, zlatě rámovaný okružím, které je uvnitř kolmo čárkováno, mírně vypouklý medailon celé jeho bíle smaltované ploše je heraldicky z levé strany zobrazena figura Sv. Jiří, zabíjející kopím zeleného draka. Svatý Jiří Drakobijce je oděn v modravě ocelový pancíř, se stejně barevnou přilbici a s červeným, přes rameno přehozeným pláštěm. Kůň stojící na zadních nohou je opatřen červeným postrojem. V převýšení kříže je umístěna zlatá královská koruna. Rubní strana kříže je opět modře smaltovaná a ve středním medailonu je monogram E.A.R.(ERNESTUS AUGUSTUS REX).
Velkostuha je tmavočervená. Je 100 mm široká a nosí se přes pravé rameno k levému boku, přičemž klenot řádu, tedy kříž, je zavěšen na této stuze pomoci mašle. Velkokříž řádu je vždy doplněn hvězdou, která je osmicípá o průměru 90mm.Tyto hvězdy byly nejprve zhotoveny ze stříbrných a zlatých dracounových nití, ale vlastní střed hvězdy byl zhotoven z kovu a smaltován. Vlastní mezikruží bylo červeně smaltované a u některých hvězd také vyšité jen dracounovou nití. Řádová deviza zněla NUNQUAM RETRORSUM (Nikdy nazpět). Jde o starou historickou devizu Karla I., vévody brunšvického (1713-1780). Deviza byla umístěna v horní části mezikruží, zatímco v dolní byly umístěny dvě krátké, zelené vavřínové snítky, ve středu stužkou spojené. Vlastní střed pak tvořil bílým smaltováním pokrytý vlastní medailon, ve kterém byla umístěna jezdecká figura Sv. Jiří na bílém koni, zobrazena heraldicky z levé strany. Sv.Jiří byl oděn v ocelově modrou zbroj s přilbicí a s kopím ubíjel pod kopyty draka či saň.
Po roce 1850 byly dracounové hvězdy nahrazeny stříbrnými, a to ve stejném, nebo i menším rozměru, ale opět zde nacházíme kyjovité paprsky, přičemž hroty této hvězdy byly vždy velmi ostré. K připínání hvězdy byla na rubu umístěná zlatá spona. Váha takové hvězdy byla 58g. Dne 27.května 1860 bylo vydáno nařízení, vyrábět hvězdy z masivnějšího stříbra než tomu bylo v minulosti.Zde jsou již hvězdy vyráběny ze stříbra briliantujícího, nikoli z kyjovitých paprsků. U těchto "nových" hvězd je vždy vzadu označení výrobce, klenotníka, kterým byl Carl Busch z Hannoveru. Celková váha takto zpracované hvězdy činila 78 g. Existuji však vzácně zhotovené hvězdy ve zmenšeném provedení, které byly vyráběny na přání dekorovaného.
Po založení řádu se stal hlavním výrobcem a dodavatelem dvorní klenotník Carl Zell z Hannoveru,jehož firma zde existovala od roku 1841, ale později to byl především Georg Hossauer z Vídně,jehož pobočka byla i v Berlíně. Celkový rozměr klenotu řádu činil u exemplářů z padesátých let 65 mm, na výšku včetně koruny v převýšení pak 97 mm, střední medailon měl 28 mm. Rozměr stříbrné hvězdy s kyjovitými paprsky u zmenšených hvězd činil 75 mm a zde byl střední medailon 35mm v průměru. Hvězdy řádu se nosily na levé straně hrudi.
Stanovy řádu byly vydané dne 23. dubna 1839 a měly celkem 17 paragrafů. V úvodu se uvádí:
"Arnošt August, z Boží Milosti hannoverský král, královský princ Velké Britanie a Irska, vévoda z Cumberlandu, vévoda brunšvicko-luneburský atd. "Paragraf 2 pak řeší suverenitu řádu připadající zakladateli a jeho nástupcům na trůně. Paragraf 3 určuje, že nositelé řádu jsou "rytíři řádu Sv. Jiří". Paragraf 4 stanoví, že synové a bratři krále se rytíři stávají již dnem svého narození. Další princové rodu se pak stávají rytíři řádu dnem své církevní konfirmace. Další paragraf pak stanoví, že s výjimkou knížecích osob, které se staly nositeli řádu, nemohou ostatní osobnosti řád obdržet dříve, než dosáhnou 30 let života. Paragraf 16 nařizuje, že po smrti nositele se řádové odznaky vrací a to vždy do třech měsíců řádové komisi, ale řádový diplom zůstával nadále v majetku pozůstalých. Stávalo se však, že byl vrácen jen klenot, ale řádová hvězda zůstávala v majetku rodiny rytíře. Kompletní řád však zůstával v majetku představitele hlavy státu.
I po zániku hannoverského království po roce 1866, král Jiří V. v době své emigrace tento svůj řád ještě udělil. I po jeho smrti v roce 1878 víme, že poslední řád byl udělen v roce 1900 a ten konkrétné obdržel Maxmilián, velkovévoda a markgraf bádenský vévoda Zahranigenský. Ve stanovách řádu není uvedeno, že by existovala řádová kolana. Přesto ale víme, že kolana řádu byla vyrobena, a to pravděpodobně v letech 1839-40. Tato však byla určena k nošení pouze pro zakladatele řádu,který se stal hlavou, tj. Suverénem řádu, i když se sám označil za "velmistra". V žádném případě však kolana nebyla nikdy udělena některému dalšímu suverenovi. Tato kolana však neexistuje in natura, nikdo neví, kde je uložená. Zveřejněná byla pouze dvakráte v publikaci Andrease Thiese a Wilhelma Hapkeho: Orden und Ehrenzeichen des Konigreichs Hannover Snad má být chována v rodu dynastie Welfů. Řád byl udělován králem osobně především hlavám státu, dále korunním princům, členům královských rodů, ale i známým osobnostem a vojenským vůdcům.
Dne 27.června 1866 se pruská armáda střetla s hannoverskou v bitvě u Longensalzy ve které slavně zvítězila. Prusové své jednotky posílili a později královskou hannoverskou armádu donutili kapitulovat. Král Jiří V. se svým synem, korunním princem Arnoštem Augustem odešli do exilu. Nejprve do Hietzingu u Vídně a později, po uzavření míru ze dne 23. srpna 1866 v Praze mezi oběma válčícími stranami a po zářijovém pruském rozhodnutí o zabrání a vlastně okupaci celého Hannoverska a jeho připojení k Prusku, se uchýlil na své panství ve Štýrském Gmundenu. Ještě později emigroval do Paříže, kde v roce 1878 umírá. Jeho syn Arnošt August, který byl rakouským generálem v Gmundenu zůstal.
Literatura:
Karl Gustav Studenitz: Vom Zaber alter Orden und Ehrenzeichen
Maxmilián Gritzner: Handbuch der Ritter und Verdienstorden alle Kulturstaaten der Welt innerhalb des 19.Jahrhunderts. Lipsko 1893
V. Měřička: Orden and Decorations, London 1967
A.Graf Klenau: Grosser Deutscher Ordenskatalog bis 1918
URL : https://www.valka.cz/Rad-Sv-Jiri-t83515#306372 Verze : 1
Rytířský řád Sv.Jiří je posledním z evropských velkých řádů. Udělování řádu probíhalo od dubna roku 1839 do roku 1851, za vlády zakladatele a suveréna řádu, krále Arnošta Augusta, od roku 1851 do roku 1866 pak za jeho nástupce,krále Jiřího V.(1819-1851-1878).
Král Arnošt k ocenění zásluh měl i starší řád Velfský, založený anglickým princem regentem Jiřím (1762-1820-1830), který se roku 1820 stal anglickým králem Jiřím IV.. Řád Velfský byl založen v Carltonu House dne 12. srpna roku 1815 a jeho udělování v Anglii skončilo roku 1817, kdy panování skončila Velfská dynastie a to smrtí krále Viléma IV. Dne 20. května roku 1841 tento řád převzal mezi hanoverské řády král Arnošt August.
V roce 1866 vypukla prusko-rakouská válka. Hanoverské království se plně postavilo jako spojenec na stranu Rakouska a dne 14. června zahájilo válku proti Prusku. Dne 15. června odmítl král Jiří V. pruské požadavky na spojenectví s Pruskem a jeho armádou a nařídil překročit u Mondénu hanoverské hranice a spojit se s jihoněmeckou armádou. Dne 17. června pruská armáda po velením generála Edwina, rytíře von Mantaufela (1809-1885) obsadila hlavní město Hannover. Dne 27.června 1866 porazila Hanoverská armáda Prusy u Longensalzy, ale to byl i poslední úspěch krále Jiřího. Prusko brutálně Hannoversko obsadilo a království ponížilo.
Poznámka:
Na přiložených obrázcích můžeme vidět všechny typy řádových hvězd a hlavně popisovanou řádovou kolanu.
Literatura:
Arnhard Graf Klenau:Orden in Deutschlad und Osterreich
URL : https://www.valka.cz/Rad-Sv-Jiri-t83515#306481 Verze : 1
Velký a vznešený řád Sv. Jiří si zaslouží naši pozornost a každá informace je tedy příjemná a hlavně přínosná.
Dovolíme si tedy pár jmen význačných nositelů, rytířů tohoto řádu,který byl udělen hlavám států nejen v Německu, ale i Rakousku, Jde jen o výběr těch nejzvučnějším jmen:
1839
Bedřich Vilém,pruský korunní princ, pozdější král pruský jako Bedřich Vilém IV. (1795-1840-1861)
Generál von Auen, státní hanoverský ministr v letech 1837-1841 ministr války(Carl von Auen)
1840

Mikuláš I. Ruský car( 1796-1825-1855)
Alexandr,ruský velkokníže, potomní car Alexandr II.(1855-1881)
Kristián VIII., dánský král (1786-1848)
Vilém II.,nizozemský král / 1792-1849)
1841
Klement Lothar, kníže Meteternich-Winneburg (1773-1859)
1843
Štěpán, arcivévoda rakouský.,(1717-1867)
Albrecht, arcivévoda rakouský( 1817-1895)
1846
Otto I.řecký král )1815-1867)
1847
Ferdinand V.,rakouský císař (1793-1875)
Maxmilián,bavorský korunní princ a pozdější bavorský král Maxmilián II od roku 1848.
1848
Josef Václav hrabě Radetzký z Radče,polní maršálek (1766-1859)
František Josef I., rakouský císař (1830-1916)
1849
Alfred Candidus Ferdinand, kníže Windisch-Grátz,polní maršálek(1787-1862)
Vilém III., nizozemský král (1817-1890)
OskarI., švédský a norský král ( 1799-1859)
1851
Bedřich VII. Dánský král(1808-1863)
1852
Bedřich August II. Saský král /1797-1854)
Vilém I., wurttenberský král )1781-1864)
1853
Leopold I.,belgický král(1790-1865)
Albert,belgický princ(1819-1861),syn Arnošta I. Vévody ze Sachsen-Coburg-Gotha, od roku 1840 manžel anglické královny Viktorie(1819-1837-901)
1854
Jiří Vilém,princ ze Schaumburg-Lippe(1787-1860) od roku 1807 kníže a vládce knížectví Schaumburg-Lippe.Stal se také majitelem náchodského panství v Čechách,které získal v roce 1842 koupi od hraběte Octavia Lippe a kde zřídil sekundogenituru pro svého druhorozeného syna Viléma(1834-1906)
1855
Karel I., wurttenburský král )1823-1891)
1856
Maxmilián, rakouský arcivévoda a pozdější mexický císař (1832-1867)
1857
Josef,arcivévoda rakouský(1833-1905)
1858
Leopold, vévoda brabantský,pozdější belgický král Leopold II.(1835-1909)
1859
Nikolaj Nikolajevič,ruský velkokníže (1831-1891)
1860
Napoleon III. Francouzský císař(1808-1873)
Jan, saský král(1801-1873)
1861
Luitpold, bavorský princ(1821-1912)-od roku 1886 bavorský princ regent,otec bavorského krále Ludvíka II.
1862
Ludvík I., portugalský král(1838-1889)
maršálka Alfreda knížete Windisch-Gratze,která byla původně uložená na zámnku v Tachově.
1865
Edward,princ Waleský (1841-1910)potomní anglický král EDWARD VII. Od roku 1901
František,vévoda z Vaduzu,titulární španělský král(1822-1902),manžel španělské královny Isabely II.(1830-1904)
Publikce A.Thiese a V.Hapkeho s názvem Orden u.Ehrenzeichen des Konigreiches Hannover je uvedeno celkem 85 osob,které jsou nositelmi tohoto řádu.Úplný seznam nositelů řádu byl zveřejněn ve faleristickém časopisu S I G N U M Brno.
Ve Vojenskím muzeu v Praze by měla být uložena hvězda řádu z osobního majetku polního maršálka Alfreda,knížete Windisch-Gratze,která byla uložená na zámku v Tachově.
EDIT Zbycho
URL : https://www.valka.cz/Rad-Sv-Jiri-t83515#306788 Verze : 1
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více