Main Menu
User Menu

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

     
Název:
Name:
Spojené království Velké Británie a Severního Irska
Originální název:
Original Name:
United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
Hlavní město:
Capital:
Londýn
Státní zřízení:
Government System:
konstituční monarchie
Nejvyšší představitelé:
Heads of State:
Přehled britských panovníků
()

Správní členění:
Administrative Structure:
54 hrabství, 12 krajů, 26 okresů
Úřední jazyky:
Official Languages:
angličtina
Měna:
Currency:
britská libra (GBP)
Ozbrojené složky:
Armed Forces:
pozemní armáda, královské námořnictvo, královské letectvo
Mezinárodní organizace:
International organizations:
ADB (nonregional members), AfDB (nonregional members), Arctic Council (pozorovatel / observer), Australia Group, BIS, C, CBSS (pozorovatel / observer), CDB, CE, CERN, EAPC, EBRD, EIB, ESA, EU, FAO, G-20, G-5, G-7, G-8, G-10, IADB, IAEA, IBRD, ICAO, ICC, ICCt, ICRM, IDA, IEA, IFAD, IFC, IFRCS, IHO, ILO, IMF, IMO, IMSO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ISO, ITSO, ITU, ITUC, MIGA, NATO, NEA, NSG, OAS (pozorovatel / observer), OECD, OPCW, OSCE, Paris Club, PCA, PIF (partner), SECI (pozorovatel / observer), UN, UN Security Council, UNAMID, UNCTAD, UNESCO, UNFICYP, UNHCR, UNIDO, UNMIL, UNMIS, UNOMIG, UNRWA, UNWTO, UPU, WCO, WEU, WFTU, WHO, WIPO, WMO, WTO, ZC
Rozloha:
Area:
244820 km2
Reliéf:
Elevation Extremes:
 
Nejvyšší bod:
Highest Point:
Ben Nevis (1343m)
Nejnižší bod:
Lowest Point:
The Fens (-4m)
Klima:
Climate:
mírný pás
Geografická poloha:
Location :
západní Evropa
Sousední státy:
Neighbouring Countries:
Irsko
Vznik:
Independence:
DD.MM.1927
Počet obyvatel:
Population:
64 100 000 (2013)
Národnostní složení:
Ethnic Groups:
92,1% běloši (83,6% Angličané, 8,6% Skotové, 4,9% Velšané, 2,9% Severoirové)
2% černoši
1,8% Indové
1,3% Pákistánci
1,2% míšenci
1,6% ostatní
Náboženství:
Religions:
71,6% křesťané (anglikánská, římskokatolické, presbyteriání, metodisté)
2,7% muslimové
1% hinduisté
1,6% ostatní
23,1% nespecifikováno nebo bez vyznání
ISO:
ISO:
GBR
Internetová doména:
Internet Country Code:
.gb
Časové pásmo:
Time Zone:
GMT / 0
Vlajka:
Flag:

Znak:
Coat of Arms:
Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
www.cia.gov
cs.wikipedia.org
URL CZ: https://www.valka.cz/Spojene-kralovstvi-Velke-Britanie-a-Severniho-Irska-t83328#369641Verze : 3
URL EN: https://www.armedconflicts.com/United-Kingdom-of-Great-Britain-and-Northern-Ireland-t83328#369641Version : 0
Státní útvary Datum Událost

21.12.1758 Narodil se generál Alexander Leith-Hay (plukovník: 109. pěší pluk)

10.1.1811 Narodil se generál John Thomas Hill (plukovník: 75. pěší pluk)

9.11.1834 Narodil se generál George Greaves (administrátor Kypru 1879)


2.10.1862 Narodil se generálporučík Launcelot Edward Kiggell (náčelník štábu Britských expedičních sil ve Francii (1915-1918))


3.6.1865 Narodil se - Jiří V. - (král Spojeného království a britských dominií
)

13.9.1865 Narodil se polní maršál William Riddell Birdwood (veleníSmile


4.4.1874 Narodil se Podplukovník Arthur Martin-Leake (velitel 46. polní nemocnice)


30.12.1877 Narodil se Maršál Královského letectva Edward Leonard Ellington (Letecký zástupce pro personál)


20.1.1880 Narodil se generálmajor Herbert Jervoise Huddleston (velitel 3rd Camel Battalion, Camel Brigade
)


6.5.1880 Narodil se polní maršál William Edmund Ironside (velení: )

17.7.1881 Narodil se Maršál Královského letectva John Maitland Salmond (velitel Iraq Command)


25.12.1881 Narodil se polní maršál John Greer Dill (Náčelník Imperiálního generálního štábu
)

27.7.1882 Narodil se kapitán Geoffrey de Havilland (Zakladateľ a hlavný konštruktér, The de Havilland Aircraft Co. Ltd.)

3.1.1883 Narodil se major Clement Richard Attlee (premiér Velké Británie
)


5.5.1883 Narodil se polní maršál Archibald Percival Wavell (velení: )

31.7.1884 Narodil se plukovník Lionel Wilmot Brabazon Rees (velitel 32. perutě)


7.9.1885 Narodil se generálporučík Arthur Nugent Floyer-Acland

15.11.1885 Narodil se - Frederick Handley Page (Zakladateľ spoločnosti Handley Page Ltd.
)


14.4.1886 Narodil se generálporučík Laurence Carr (velitel: I. sbor)


21.4.1886 Narodil se generálporučík Wellesley Douglas Studholme Brownrigg (autor knihy "Unexpected (a book of memories)" (1942))

10.7.1886 Narodil se polní maršál John Standish Surtees Prendergast Vereker (Velitel Britských expedičných síl Force a náčelník Imperiálneho generálneho štábu)


18.10.1886 Narodil se letecký vicemaršál Cuthbert Trelawder MacLean (velitel 2. skupiny RAF)

28.2.1887 Narodil se generálporučík Hugh Gray Martin (Plukovník-velitel, Královské dělostřelectvo (03.02.1942-1952))


5.5.1887 Narodil se - Charles Richard Fairey (Zakladateľ a hlavný konštruktér, The Fairey Aviation Co., Ltd.)


21.5.1887 Narodil se vrchní letecký maršál Philip Bennet Joubert de la Ferté (velitel 11. skupiny RAF
)


26.9.1887 Narodil se - Barnes Neville Wallis (konstruktér firmy Vickers)


24.10.1887 Narodil se - Victoria Eugenie of Battenberg (Královna manželka Španielska)




9.11.1887 Narodil se - Alan Cuthbert Maxwell Burns (zastupující guvernér Nigérie
)


4.4.1889 Narodil se letecký vicemaršál Robert Dickinson Oxland (velitel 1. skupiny RAF)


30.4.1889 Narodil se generálporučík Henry Beresford Dennitts Willcox (velitel: I. sbor)


24.12.1889 Narodil se Kapitán William Donald Patrick (Stíhací eso 1. sv. války se 7 sestřely.
)


22.2.1890 Narodil se poručík Alfred Duff Cooper (politik, diplomat, historik a aktívny účastník 1. svetovej vojny (Grenadier Guards))

3.2.1891 Narodil se letecký maršál Ernest Leslie Gossage (velitel 11. skupiny RAF)


2.5.1891 Narodil se plukovník Geoffrey Hilton Bowman (velitel, RAF Catfoss
)


25.12.1891 Narodil se generál Kenneth Arthur Noel Anderson (velitel: 1. armáda)

11.4.1892 Narodil se admirál Cecil Harcourt


15.4.1892 Narodil se major Christopher Draper (velitel, 208. peruť RAF)

30.9.1892 Narodil se vrchní letecký maršál Richard Edmund Charles Peirse (velitel, Velitelství bombardovacího letectva
)


26.3.1893 Narodil se generálmajor Douglas Alexander Graham (velitel: 153. pěší brigáda
)

12.4.1893 Narodil se velkoadmirál Rhoderick McGrigor


29.4.1893 Narodil se poručík Gordon Percy Olley (Stíhací eso 1. sv. války s 10 sestřely.
)


1.5.1893 Narodil se letecký vicemaršál Forster Herbert Martin Maynard (velitel RAF Středomoří
)


25.5.1893 Narodil se letecký vicemaršál Christopher Joseph Quintin Brand (velitel 10. a 20. skupiny RAF
)

15.7.1893 Narodil se - Frederick Phillips Raynham (spoluzakladatel Aircraft Survey Co. a Indian Air Survey and Transport Co.)

25.8.1893 Narodil se plukovník Frederick Sowrey (Velitel stíhací perutě)

22.11.1893 Narodil se letecký vicemaršál Raymond Collishaw (velitel 202. skupiny RAF
)


6.1.1894 Narodil se podplukovník Cyril Marconi Crowe (Stíhací eso RFC/RAF 1. světové války s 15 vítězstvími.)

7.3.1894 Narodil se major Frank Halford (konstruktér leteckých motorů
)



19.4.1894 Narodil se letecký komodor Gerald Harold Boyce (velitel RAF Island
)

14.6.1894 Narodil se velkoadmirál Philip Vian (velitel, Východní úkolové uskupení)

23.6.1894 Narodil se - Eduard VIII. - (král Spojeného království Velké Británie a Severního Irska
)

24.8.1894 Narodil se vrchní letecký maršál Hugh William Lumsden Saunders (velitel Velitelství bombardovacího letectva
)

16.2.1895 Narodil se hlavní letecký maršál William Alec Coryton (velitel 3. taktická letecká armáda
)


20.5.1895 Narodil se - Reginald Joseph Mitchell (hlavný konštruktér a hlavný inžinier, Supermarine Aviation Works)

23.5.1895 Narodil se letecký maršál Alan Lees (velitel 2 skupiny RAF
)

16.7.1895 Narodil se generálporučík Arthur Arnhold Bullick Dowler (náčelník štábu British Army of the Rhine
)


8.9.1895 Narodil se podplukovník Gerald Joseph Constable Maxwell (ředitel Maxwell-Chrysler Motors)


26.4.1896 Narodil se letecký maršál Robert Henry Magnus Spencer Saundby (zástupce velitele bombardovacího velitelství RAF ve 2. sv. v.)

3.6.1896 Narodil se námořní kapitán Frederic John Walker (veliaci dôstojník, HMS Starling)


7.6.1896 Narodil se nadporučík Percy Jack Clayson (anglické letecké eso a ničitel balónu 1. sv. v. s 29 sestřely [12 zničených, 8 sražených do neřízeného pádu (5 sám, 3 sdílel), 7 zničených v plamenech a 2 zajaté (1 sám, 1 sdílel)], z toho 1 balón (sdílel))

13.6.1896 Narodil se letecký vicemaršál Sturley Philip Simpson (velitel letectva na Gibraltaru
)


11.7.1896 Narodil se letecký maršál Horace Ernest Philip Wigglesworth (velitel, Britské okupační letectvo)

20.7.1896 Narodil se letecký vicemaršál John Oliver Andrews (velitel 13. a 12. skupiny
)


30.12.1896 Narodil se plukovník Harold Alfred Whistler (náčelník štábu RAF v Indii)

21.4.1897 Narodil se major Charles Dawson Booker (velitel 201. perutě RAF)


27.5.1897 Narodil se letecký komodor Philip Fletcher Fullard (velitel, 14. skupina
)


7.6.1897 Založen kýl lodi HMS Highflyer

22.6.1897 Narodil se letecký vicemaršál Robert Stewart Blucke (velitel 1. skupiny RAF
)

27.6.1897 Narodil se generálporučík Colin Muir Barber (velitel, Skotské velitelství
)


3.12.1897 Narodil se kapitán Alan Jerrard (stíhací eso 1. sv. války (7 vítězství)
)

22.12.1897 Narodil se Kapitán Keith Knox Muspratt (Stíhací eso 1. sv. války s 8 sestřely
)

28.3.1898 Narodil se Air Vice Marshal John Auguste Boret (velitel 13. skupiny RAF)


18.4.1898 Narodil se Major Charles George Gass (nejúspěšnější pozorovatelské eso 1. sv. v. s 39 sestřely (22 sražených do neřízeného pádu, 12 zničených a 5 zničených v plamenech) a nejúspěšnější letec na Bristolu F.2)


4.6.1898 Loď HMS Highflyer spuštěna na vodu

17.1.1899 Narodil se letecký vrchní maršál Ronald Ivelaw-Chapman (velitel Indického letectva
)

7.5.1899 Narodil se brigádní generál Hugh Kenyon Molesworth Kindersley (velitel 6. výsadkovej brigády)

6.8.1899 Narodil se letecký vicemaršál Thomas Cathcart Traill (velitel 83. skupiny RAF
)


7.12.1899 Loď HMS Highflyer uvedena do služby


1.10.1900 Narodil se letecký maršál Charles Edward Neville Guest (velitel 1. skupiny RAF
)

24.6.1901 Narodil se letecký komodor Arthur Pethick Revington (velitel 4. skupiny RAF
)

26.3.1902 Narodil se vrchní letecký maršál George Holroyd Mills (velitel Bombardovacího letectva
)

15.4.1902 Zemřel generál John Thomas Hill (plukovník: 75. pěší pluk)

2.10.1904 Narodil se maršál Královského letectva Dermot Boyle (Velitelství stíhacího letectva, velitel)

28.12.1904 Narodil se podplukovník William Malcolm Mount (velitel 61. prieskumného pluku)

2.4.1905 Narodil se podplukovník Frederick Jack Maurice (velitel 2. praporu Královho Shropshireského pluku lahkej pechoty)

19.7.1905 Narodil se Generálmajor Edward Stewart Lindsay (velitel 33. polného pluku Královského delostrelectva)

15.10.1905 Narodil se fregatní kapitán John Wallace Linton (velitel ponorky HMS Turbulent)

15.10.1905 Narodil se podplukovník Denis Lucius Alban Gibbs (velitel 1/6. praporu Královninho Královského pluku
)

8.6.1906 Narodil se podplukovník Hugh Owen Seymour Herdon (velitel 2. praporu Královského Warwickshireského pluku)

29.6.1906 Narodil se maršál Královského letectva Thomas Pike (Velitelství stíhacího letectva, velitel)

5.11.1906 Narodil se Generálmajor George Philip Bradley Roberts (velitel: 7. obrněná divize
)

25.12.1906 Narodil se letecký komodor Noel Christie Singer (pověřen velením 38. skupiny RAF)

20.4.1907 Narodil se plukovník Eric Charles Ernest Palmer (velitel 41. Commando, Královskej námornej pechoty)

1.6.1907 Narodil se brigádny generál Frank Whittle (Zakladateľ a hlavný konštruktér spoločnosti Power Jets Ltd.)


21.9.1907 Loď HMS Wale spuštěna na vodu


28.2.1908 Narodil se generálmajor v. v. František Weber (velitel 310. perutě
)




1.4.1908 Narodil se podplukovník v.v. Zbyněk Roušar (Styčný a repatriační dôstojník pri 2. britskej armáde, Nemecko)


11.4.1908 Loď HMS Wale uvedena do služby

23.5.1908 Narodil se hlavní letecký maršál Hugh Alex Constantine (velitel 5. skupiny RAF
)

23.11.1908 Narodil se brigádní generál Derek Mills-Roberts (velitel 1. brigády zvláštnych služieb
)

3.12.1908 Narodil se maršál letectva Douglas Morris (Velitelství stíhacího letectva, velitel)

30.12.1908 Narodil se hlavní letecký maršál Edmund Cuthbert Hudleston (velitel 84. skupiny RAF
)


27.3.1909 Narodil se podplukovník Henryk Szczęsny (velitel, 317. peruť RAF)

19.5.1909 Narodil se kapitán Nicholas Winton (zachránil 669 židovských dětí z Československa před nacistickou vyhlazovací mašinérií
)

27.5.1909 Narodil se plukovník Donald Osborne Finlay (velitel, 906. křídlo RAF)

13.9.1909 Narodil se podplukovník Ronald Gustave Kellett (velitel křídla z North Wealdu
)


10.2.1910 Narodil se podplukovník Antoni Głowacki (velitel, 309. peruť RAF)


15.2.1910 Narodil se maršál letectva Hector McGregor (Velitelství stíhacího letectva, velitel)

15.2.1910 Narodil se plukovník John William Maxwell Aitken (velitel, Banaffské útočné křídlo)


21.2.1910 Narodil se plukovník Douglas Robert Steuart Bader (veliteľ Tangmerského krídla
)


24.3.1910 Narodil se plukovník Adolph Gysbert Malan (velitel, 74. peruť)

8.5.1910 Narodil se podplukovník Eric Norman Woods (velitel, 286. křídlo RAF)

26.5.1910 Narodil se podplukovník Harold Daintree Johnson (chirurg špecialista 225. parašutistickej polnej ambulancie
)

12.7.1910 Narodil se korvetní kapitán William Paulet Lucy (velitel 803. perutě FAA)

14.3.1911 Narodil se brigádní generál Stanley James Ledger Hill (velitel 9. (východních a domácích grófstiev) parašutistického praporu)


8.4.1911 Narodil se generálporučík vo výslužbe František Peřina (instruktor střeleckého výcviku)

16.4.1911 Narodil se plukovník George Dennis Lyster (velitel letiště Stradishall
)


22.4.1911 Narodil se kapitán Robert Barlow


8.5.1911 Narodil se generálmajor in memoriam Jaroslav Hlaďo (veliteľ, 312. peruť
)


11.5.1911 Narodil se kapitán Zdzisław Karol Henneberg (velitel, 303. peruť RAF)

6.6.1911 Narodil se podplukovník Peter John Luard (velitel 13. parašutistického praporu)


18.6.1911 Narodil se plukovník v.v. in memoriam Otto Hanzlíček

28.6.1911 Narodil se korvetný kapitán Malcolm David Wanklyn (velitel ponorek HMS H31, H32 a HMS Upholder)

9.7.1911 Narodil se Brigádní Generál Simon Christopher Joseph Fraser (velitel No. 4 Commando
)


8.10.1911 Narodil se plukovník in memoriam Václav Šlouf (velitel 312. perutě RAF)


3.1.1912 Narodil se podplukovník Marian Pisarek (velitel, 1. polské stíhací křídlo)


18.3.1912 Narodil se plukovník in memoriam František Běhal (pilot 1. peruť RAF)

10.4.1912 Narodil se major Archibald Ashmore McKellar (velitel letky, 605. peruť RAF)

17.4.1912 Narodil se podplukovník Herbert James Lempriere Hallowes (velitel, RAF Dunsfold)

18.4.1912 Narodil se plukovník Henry John Darlington (zástupca generálneho adjutanta 6. výsakdovej divízie)

7.5.1912 Narodil se plukovník Frank Reginald Carey (velitel 267., 165. a 135. křídla
)

20.6.1912 Narodil se polní maršál Geoffrey Harding Baker (velení:
)


10.11.1912 Narodil se brigádní generál Patrick Geraint Jameson (velitel 122. křídla
)


25.11.1912 Narodil se plukovník in memoriam Stanislav Fejfar (veliteľ letky B, 313. peruť RAF
)

8.12.1912 Narodil se major John Howard (velitel, rota D, 2. prapor, Oxfordshirský a buckinghamshirský lehký pěší pluk)

30.12.1912 Narodil se kapitán Nancy Grace Augusta Wake (britská agentka ve Francii)


1.1.1913 Narodil se plukovník Adrian Hope Boyd (velitel, 281. křídlo RAF)


31.1.1913 Založen kýl lodi HMS Valiant



23.3.1913 Narodil se generálmajor ve výslužbě Karel Alex Pospíchal (pilot 311. perutě RAF)

16.4.1913 Narodil se generálmajor ve výslužbě Ivo Tonder (pilot 312. perutě RAF)

7.5.1913 Narodil se letecký komodor James Rankin (velitel 15. křídla/sektoru RAF
)

18.10.1913 Narodil se poručík David Samuel Anthony Lord (pilot, 271. peruť)


6.11.1913 Narodil se plukovník in memoriam Svatopluk Janouch (velitel letky B, 310. peruť RAF)

21.11.1913 Narodil se major John Frederic Higson (velitel 2. praporu Essexského pluku)


15.1.1914 Založen kýl lodi HMS Royal Oak


15.5.1914 Narodil se generálmajor ve výslužbě Alois Šiška (pilot 311. perutě RAF)

17.5.1914 Narodil se četař Thomas Gray (navigátor Battlu F/O Garlanda
)


24.5.1914 Narodil se podplukovník Kazimierz Rutkowski (velitel 306. perutě RAF
)

28.5.1914 Narodil se plukovník Wilfrid George Gerald Duncan Smith (velitel, Northwealdské křídlo)

1.6.1914 Narodil se plukovník George Kemp Gilroy (velitel, 324. křídlo RAF)

11.6.1914 Narodil se námořní nadporučík William Holpert (ponorkový velitel)


3.7.1914 Narodil se major Marmaduke Thomas St John Pattle (velitel, 33. peruť RAF)


4.11.1914 Loď HMS Valiant spuštěna na vodu

5.11.1914 Narodil se kapitán Richard Wallace Annand (člen, 2. prapor, Durhamská lehká pěchota)


17.11.1914 Loď HMS Royal Oak spuštěna na vodu


18.3.1915 Založen kýl lodi HMS Courageous


11.4.1915 Narodil se generálmajor vo výslužbe Jaroslav Muzika (veliteľ letky B, 313. peruť
)


14.4.1915 Narodil se podplukovník Jan Eugeniusz Zumbach (velitel 303. perutě RAF)


15.4.1915 Narodil se plukovník in memoriam Antonín Velebnovský (velitel letky, 1. peruť RAF)

8.5.1915 Narodil se podplukovník Donald Swift Gregory (stíhací eso (8-0-0 vítězství))

19.5.1915 Narodil se plukovník Percy Charles Pickard (veliteľ, 161. peruť
)

20.5.1915 Narodil se major Henry Young (pilot, 617. peruť)

1.6.1915 Narodil se brigádní generál Alastair Stevenson Pearson (velitel 1. parašutistického praporu
)

17.8.1915 Narodil se kapitán Robert Richard Fernie Bruce (navigátor W/Cdr R. Bannocka)


8.9.1915 Narodil se plukovník in memoriam Vojtěch Lysický (pilot 310. peruť RAF)

12.9.1915 Narodil se Brigádní generál William Alexander Carlton Collingwood (major 3. parašutistické brigády)



19.9.1915 Narodil se plukovník Bohuslav Kimlička (velitel letky B, 313. peruť)

13.10.1915 Narodil se hlavní letecký maršál Frederick Ernest Rosier (Velitelství stíhacího letectva, velitel)



17.11.1915 Narodil se podplukovník Michał Cwynar

20.11.1915 Narodil se plukovník John Derek Bisdee (velitel 323. křídla
)


1.12.1915 Narodil se generálmajor Yvan Georges Arsene Felician du Monceau de Bergendal (velitel, 349. peruť RAF)


12.1.1916 Narodil se plukovník in memoriam Arnošt Mrtvý (pilot 313. peruť RAF)


5.2.1916 Loď HMS Courageous spuštěna na vodu


19.2.1916 Loď HMS Valiant uvedena do služby


18.3.1916 Narodil se brigádní generál in memoriam Josef Bryks (pilot 242. peruť RAF
)

18.4.1916 Narodil se podplukovník Harbourne Mackay Stephen (velitel, 166. křídlo RAF)


20.4.1916 Narodil se plukovník in memoriam Antonín Kamínek (pilot 310. peruť RAF)


1.5.1916 Loď HMS Royal Oak uvedena do služby

7.5.1916 Narodil se kapitán Huw Pyrs Wheldon (zástupca velitela roty C 1. praporu Královskích Ulsterskích strelcov
)


17.5.1916 Narodil se major Keith William Truscott (velitel, 76. peruť RAAF)


13.6.1916 Narodil se plukovník in memoriam Miroslav Borkovec (pilot, 313. peruť RAF)

1.7.1916 Narodil se podplukovník Roland Robert Stanford Tuck (velitel, RAF Coltishall )


3.7.1916 Narodil se kapitán Jean Henri Marie Offenberg (velitel letky, 609. peruť RAF)

13.7.1916 Narodil se podplukovník Ian Richard Gleed (velitel, 244. křídlo RAF)


2.8.1916 Založen kýl lodi HMS Frobisher



22.8.1916 Narodil se podplukovník Vernon Crompton Woodward (velitel 213., 19. a 69. perutě)


1.9.1916 Založen kýl lodi HMS Hood

28.9.1916 Narodil se fregatní kapitán Stanley Gordon Orr (velitel 896. a 804. námořní letecké perutě
)

14.12.1916 Narodil se major Peter William Olber Mould (veliteľ 185. perute RAF)

8.1.1917 Narodil se major Vernon Beauclerk George Cheesman (velitel, 780., 1770. peruť FAA)

14.1.1917 Narodil se major John Bernard Robert Watson (velitel 3. čaty A roty 13. parašutistického praporu)


1.2.1917 Narodil se plukovník Witold Łokuciewski (velitel, 303. peruť RAF)

1.2.1917 Narodil se major James Harry Lacey (velitel, 17. peruť RAF)

23.3.1917 Narodil se podplukovník Thomas Frederick Dalton-Morgan (velitel, RAF Wunstorf)


27.3.1917 Britové neúspěšně zaútočili na Gazu. Po svém druhém neúspěchu 18. 4., začali Britové stavět železnici do Gazy, aby mohli systematicky nahromadit síly potřebné ke konečnému úspěchu.


27.3.1917 Narodil se generálporučík v. v. Vladimír Nedvěd (velitel 311. (československé) perutě RAF)



9.4.1917 Nivellova ofenziva. Zúčastnilo se jí přes 100 pěších a 10 jezdeckých divizí, přes 11 000 děl, 1 000 letounů a 200 tanků. Operaci zahájily upoutávacím útokem 9.4. Angličané u Arrasu. 16.4. začal všeobecný útok. Po obsazení první linie byly nasazeny tanky, ale vzhledem k nevhodnému terénu utrpěly těžké ztráty, ze 132 tanků se vrátilo 11. Dobyt jižní svaz Chemin-des-Dames a pevnost Condé. Ztráty Dohody 200 000 mužů. Ve francouzské armédě v důsledku nesmyslných jatek lehkomylsně naplánované operace propukly vzpoury - byly nemilosrdně potlačeny ale přesto ochromily útočné schopnosti většího rozsahu až do léta 1918.

21.4.1917 Narodil se poručík Kenneth Campbell (pilot, 22. peruť)

29.4.1917 Narodil se podplukovník Eric James Brindley Nicolson (velitel 171. křídla
)

2.5.1917 Narodil se podplukovník Hugh Gordon Malcolm (velitel, 18. peruť)


3.5.1917 Narodil se generálmajor vo výslužbe Mikuláš Grofčík (príslušník 312. perute RAF (1942-1943))

3.5.1917 Narodil se letecký komodor Ronald Berry (velitel, 322. křídlo RAF)


17.5.1917 Narodil se major Charles Curnow Scherf (Kontrolor operací Untruder, Vzdušná obrana Velké Británie)

21.5.1917 Narodil se plukovník Jean Fournier (velitel, 340. peruť RAF)


10.9.1917 Narodil se podplukovník Bolesław Jan Klecha


28.9.1917 Narodil se major Eugeniusz Horbaczewski (velitel, 315. peruť RAF)

30.9.1917 Narodil se letecký komodor Peter Malam Brothers (velitel, Tangmerské křídlo
)


24.10.1917 Narodil se generálmajor v.v. Jiří Hartman (velitel 310. československé perutě)

31.10.1917 Narodil se podplukovník Evan Dall Mackie (velitel, 122. křídlo RAF)


6.12.1917 Založen kýl lodi HMS Tenedos

15.1.1918 Narodil se první důstojník Diana Barnato Walker (pilotka a jezdkyně
)

8.2.1918 Narodil se podplukovník Keith Temple Lofts (velitel, Hornchurchské křídlo)

10.3.1918 Narodil se podplukovník Adrian Warburton (velitel, 69. peruť RAF)

16.3.1918 Zemřel Kapitán Keith Knox Muspratt (Stíhací eso 1. sv. války s 8 sestřely
)


18.4.1918 Narodil se major Albert Gerald Lewis (velitel, 261. peruť RAF)


19.4.1918 Narodil se plukovník in memoriam Rudolf Ptáček (zahynul v boji)


21.4.1918 Narodil se kapitán Stanisław Józef Brzeski (velitel letky, 303. peruť RAF)


29.4.1918 Narodil se major Derrick Fitzgerald Westenra (velitel, 65. peruť RAF)



7.5.1918 Narodil se major John William Kerwin (velitel 111. perutě RCAF)


10.5.1918 Narodil se nadporučík Allen Benjamin Angus (stíhací eso (4+1-0-0 vítězství)
)

12.8.1918 Narodil se podplukovník Guy Gibson (velitel 617. perutě)

13.8.1918 Zemřel major Charles Dawson Booker (velitel 201. perutě RAF)


22.8.1918 Loď HMS Hood spuštěna na vodu


21.10.1918 Loď HMS Tenedos spuštěna na vodu

18.11.1918 Narodil se major Tasker Watkins (nositel Viktoriina kříže)



14.1.1919 Narodil se plukovník Everett Large Baudoux (velitel 233. perutě RAF
)


6.2.1919 Narodil se podplukovník Edward Francis John Charles (velitel, Middlewallopské křídlo)

27.3.1919 Narodil se major Bernard Ridings (velitel 63. roty RASC
)


5.4.1919 Narodil se major John Munro (velitel letky, 617. peruť RAF)

19.4.1919 Narodil se poručík Eric Stanley Lock (velitel letky, 611. peruť RAF)


28.4.1919 Narodil se plukovník in memoriam Oldřich Bureš (pilot 311. peruť RAF)


2.5.1919 Narodil se podplukovník ve výslužbě Jan Haina (palubní střelec a radiotegrafista 311. perutě RAF)


11.6.1919 Loď HMS Tenedos uvedena do služby


24.9.1919 Narodil se poručík Vernon Byers

19.12.1919 Narodil se kapitán Albert Richards (pridelený vojnový umelec k 9. parašutistickému praporu)

25.12.1919 Narodil se generálporučík David Willison (náčelník Britského spravodajstva
)

16.3.1920 Narodil se kapitán John Mervyn Addison (tankový důstojník (23. husarský pluk britského XXX. sboru, operace Overlord a operace Market Garden))


20.3.1920 Loď HMS Frobisher spuštěna na vodu

6.4.1920 Narodil se plukovník John Randall Daniel Braham (velitel, 141. peruť RAF)

12.4.1920 Narodil se major Jacobus Johannes Le Roux (velitel, 602. peruť RAF)




18.4.1920 Narodil se major Jackson Eddie Sheppard (velitel, 412. peruť RACF)

20.4.1920 Narodil se plukovník John Chester Button (velitel, 193. peruť RAF)


15.5.1920 Loď HMS Hood uvedena do služby

24.5.1920 Narodil se korvetní kapitán David Ramsey Foster (velitel 894. perutě FAA)

3.6.1920 Narodil se kapitán Denis Alfred Barnham (velitel letky, 601. peruť RAF)


23.9.1920 Narodil se plukovník v. v. Jaroslav Hofrichter (Palubní střelec u 311. čs. bombardovací perutě.)

13.11.1920 Narodil se major David Taylor

4.2.1921 Narodil se podplukovník Bransome Arthur Burbridge (velitel, Škola velitelů nočních stíhačů)


21.3.1921 Narodil se podplukovník James Alexander Goodson (velitel 133. (orlí) perutě RAF)

24.3.1921 Narodil se korvetní kapitán Stephen Andrews Mearns (velitel 809. perutě FAA)

13.4.1921 Narodil se generálporučík Alexander James Wilson (velitel 147. pešej brigády
)

16.5.1921 Narodil se poručík Dudley Trevor Jay (stíhací eso (7+2-0+1-1 vítězství)
)

21.7.1921 Narodil se major Henry Maudslay

29.8.1921 Narodil se kapitán John Hopgood


19.10.1921 Narodil se nadporučík Thorsteinn Elton Jonsson (stíhací eso RAF (8-1-3 vítězství)
)


20.11.1921 Narodil se kapitán George Esmond Jameson (noční stíhací eso (11-0-2 v.)
)

27.11.1921 Narodil se rotný John Hannah (radiooperátor/střelec, 83. peruť)

5.12.1921 Narodil se ? John Douglas Derry (Velitel, 182. peruť
)


28.1.1922 Loď SS Athenia spuštěna na vodu




11.3.1922 Narodil se podplukovník Roderick Illingworth Alpine Smith (velitel, 411. peruť RCAF)

11.4.1922 Zemřel generál George Greaves (administrátor Kypru 1879)

27.5.1922 Narodil se kapitán Christopher Frank Carandini Lee (měl vypátrat a vyslýchat nacistické válečné zločince)

8.7.1922 Narodil se podplukovník Alan Joseph Owen (velitel 85., 39. a 23. perutě)

18.12.1922 Narodil se porućík Edward Gordon Pool (velitel 5. čaty B roty 7. parašutistického praporu)


19.4.1923 Loď SS Athenia uvedena do služby

20.5.1923 Narodil se trooper Smith Henry James (zničenie nemeckého 88 mm dela na pláži Gold počas D-Day)


30.9.1923 Narodil se plukovník v.v. Milan Malý (pilot, 312. (československá) peruť RAF )


20.9.1924 Loď HMS Frobisher uvedena do služby

13.10.1925 Narodil se - Margaret Hilda Thatcherová (Premiérka Spojeného království (4. května 1979 – 28. listopadu 1990))

21.4.1926 Narodil se - Alžběta II. - (královna Commonwealth realms
)

22.4.1926 Narodil se poručík James Frazer Stirling (velitel 7. čaty roty C 12. parašutistického praporu)

10.2.1927 Narodil se polní maršál Nigel Thomas Bagnall (velení:
)

21.9.1927 Založen kýl lodi HMS Dorsetshire

29.1.1929 Loď HMS Dorsetshire spuštěna na vodu

21.5.1929 Založen kýl lodi HMS Folkestone

28.5.1929 Založen kýl lodi HMS Scarborough

29.7.1929 Založen kýl lodi HMS Hastings

29.7.1929 Založen kýl lodi HMS Penzance

10.8.1929 Založen kýl lodi HMS Bulldog

12.2.1930 Loď HMS Folkestone spuštěna na vodu

14.3.1930 Loď HMS Scarborough spuštěna na vodu

10.4.1930 Loď HMS Hastings spuštěna na vodu

10.4.1930 Loď HMS Penzance spuštěna na vodu

12.4.1930 Loď Prince Charles spuštěna na vodu

25.6.1930 Loď HMS Folkestone uvedena do služby

31.7.1930 Loď HMS Scarborough uvedena do služby

30.9.1930 Loď HMS Dorsetshire uvedena do služby

26.11.1930 Loď HMS Hastings uvedena do služby

6.12.1930 Loď HMS Bulldog spuštěna na vodu

15.1.1931 Loď HMS Penzance uvedena do služby

8.4.1931 Loď HMS Bulldog uvedena do služby

7.2.1933 Založen kýl lodi HMS Ajax




18.3.1933 Mussolini navrhl uzavření paktu čtyř (Itálie, Německo, Francie a Velká Británie). Pakt měl vytvořit předpoklady k revizi mírových smluv a zrovnoprávnění Německa ve zbrojení.

15.5.1933 Založen kýl lodi HMS Forester

19.5.1933 Založen kýl lodi HMS Fury

5.7.1933 Založen kýl lodi HMS Fame

25.7.1933 Založen kýl lodi HMS Fortune

31.7.1933 Založen kýl lodi HMS Faulknor

21.8.1933 Založen kýl lodi HMS Foxhound

1.3.1934 Loď HMS Ajax spuštěna na vodu

12.6.1934 Loď HMS Faulknor spuštěna na vodu

28.6.1934 Loď HMS Forester spuštěna na vodu

28.6.1934 Loď HMS Fame spuštěna na vodu

29.8.1934 Loď HMS Fortune spuštěna na vodu

10.9.1934 Loď HMS Fury spuštěna na vodu

12.10.1934 Loď HMS Foxhound spuštěna na vodu

27.2.1935 Založen kýl lodi HMS Hotspur

26.3.1935 Založen kýl lodi HMS Hyperion

26.3.1935 Založen kýl lodi HMS Hunter

29.3.1935 Loď HMS Forester uvedena do služby


4.4.1935 Minister zahraničia ČSR Edvard Beneš rokoval v Prahe s britským ministrom zahraničia A. R. Edenom o medzinárodnej situácii po vyhlásení brannej povinnosti v Nemecku (16.3.1935), čo bolo jasným porušením Verseillskej zmluvy.

12.4.1935 Loď HMS Ajax uvedena do služby

15.4.1935 Založen kýl lodi HMS Hasty

26.4.1935 Loď HMS Fame uvedena do služby

27.4.1935 Loď HMS Fortune uvedena do služby

18.5.1935 Loď HMS Fury uvedena do služby

24.5.1935 Loď HMS Faulknor uvedena do služby

30.5.1935 Založen kýl lodi HMS Hardy (H 87)

6.6.1935 Loď HMS Foxhound uvedena do služby

16.9.1935 Založen kýl lodi HMS Ark Royal (91)

6.11.1935 Na továrenskom letisku firmy Hawker v Brooklands vzlietol prvý prototyp stíhacieho a stíhacieho bombardovacieho lietadla Hawker Hurricane.

18.1.1936 Založen kýl lodi HMS Imogen


20.1.1936 Zemřel - Jiří V. - (král Spojeného království a britských dominií
)

6.2.1936 Založen kýl lodi HMS Isis

25.2.1936 Loď HMS Hunter spuštěna na vodu

9.3.1936 Založen kýl lodi HMS Icarus

23.3.1936 Loď HMS Hotspur spuštěna na vodu

7.4.1936 Loď HMS Hardy (H 87) spuštěna na vodu

8.4.1936 Loď HMS Hyperion spuštěna na vodu

29.4.1936 Založen kýl lodi HMS Inglefield (D02, I02 ([i]od května 1940 / from May 1940[/i]))

30.4.1936 Velká Británie ohlásila námořní zbrojní program (výstavba 38 válečných lodí).

5.5.1936 Loď HMS Hasty spuštěna na vodu

20.9.1936 Loď HMS Hunter uvedena do služby

15.10.1936 Loď HMS Inglefield (D02, I02 ([i]od května 1940 / from May 1940[/i])) spuštěna na vodu

30.10.1936 Loď HMS Imogen spuštěna na vodu

11.11.1936 Loď HMS Hasty uvedena do služby

12.11.1936 Loď HMS Isis spuštěna na vodu

26.11.1936 Loď HMS Icarus spuštěna na vodu

3.12.1936 Loď HMS Hyperion uvedena do služby

11.12.1936 Loď HMS Hardy (H 87) uvedena do služby

29.12.1936 Loď HMS Hotspur uvedena do služby

1.1.1937 Založen kýl lodi HMS King George V

1.1.1937 Založen kýl lodi HMS Prince of Wales (53)

13.4.1937 Loď HMS Ark Royal (91) spuštěna na vodu

27.4.1937 Založen kýl lodi HMS Illustrious

3.5.1937 Loď HMS Icarus uvedena do služby

5.5.1937 Založen kýl lodi HMS Duke of York

28.5.1937 Ve Velké Británii nastoupila Chamberlainova vláda (kurs „usmiřování" fašistických agresorů).





31.5.1937 Německá kapesní bitevní loď Deutschland ostřeluje Almeríi ve Španělsku odvetou za útok, jež na ni podnikla republikánská letadla.


V srpnu italská ponorka Iride, jež provádí tajné operace na podporu španělských nacionalistických sil, zaútočí na britský torpédoborec Havock, avšak mine. Protiútok torpédoborce je stejně neúspěšný.

1.6.1937 Založen kýl lodi HMS Howe

2.6.1937 Loď HMS Imogen uvedena do služby

2.6.1937 Loď HMS Isis uvedena do služby


11.6.1937 Zemřel - Reginald Joseph Mitchell (hlavný konštruktér a hlavný inžinier, Supermarine Aviation Works)

25.6.1937 Loď HMS Inglefield (D02, I02 ([i]od května 1940 / from May 1940[/i])) uvedena do služby

22.7.1937 Založen kýl lodi HMS Anson

12.10.1937 Ve Velké Británii vzlétl první sériový Hawker Hurricane. Prototyp letounu vzlétl již 6.11.1935

20.10.1937 Založen kýl lodi HMS Kipling

27.10.1937 Založen kýl lodi HMS Khartoum

30.3.1938 Založen kýl lodi HMS Havant



28.4.1938 Na britsko-francouzkých poradách v Londýně bylo rozhodnuto vyvinout větší tlak na Československo a respektovat požadavky SdP.



7.5.1938 Vyslanci Velké Británie a Francie v Praze žádali čs. vládu, aby se dohodla se SdP.

14.5.1938 Skúšobný pilot firmy Supermarine Jeffrey Quill zalietal prvý sériový Supermarine Spitfire Mk.I (K9787).

16.5.1938 Zemřel generál Alexander Leith-Hay (plukovník: 109. pěší pluk)

3.6.1938 Založen kýl lodi HMS Harvester

3.6.1938 Založen kýl lodi HMS Hurricane





26.9.1938 Roosevelt zaslal Hitlerovi, Benešovi, Chamberlainovi a Daladierovi poselství, v němž doporučil „nepřerušovat jednání o pokojném a konstruktivním vyřešení sporných otázek". Chamberlain vyslal k Hitlerovi svého osobního zmocněnce Wilsona s dopisem obsahujícím konkrétní návrhy na realizaci Hitlerových požadavků. Hitler pronesl v berlínském Sportovním paláci štvavý projev, v němž hrubě a nenávistně útočil na ČSR a žádal, aby československé pohraniční území bylo vydáno do 1.10.




28.9.1938 Chamberlain upozornil v dopise Hitlera, že „vše podstatné může dostat bez války a bez odkladu". Také Francie se vyslovila pro mezinárodní jednání. Na Mussoliniho výzvu dal Hitler souhlas ke schůzce představitelů Německa, Itálie, Velké Británie a Francie v Mnichově.

28.9.1938 Založen kýl lodi HMS Highlander

16.11.1938 Loď HMS Ark Royal (91) uvedena do služby

19.1.1939 Loď HMS Kipling spuštěna na vodu

6.2.1939 Loď HMS Khartoum spuštěna na vodu

21.2.1939 Loď HMS King George V spuštěna na vodu

1.3.1939 Založen kýl lodi HMS Lance



18.3.1939 Velká Británie a Francie protestovaly proti okupaci českých zemí a prohlásily, že Německo tím porušilo ustanovení mnichovské dohody.

23.3.1939 Anglie poprvé Hitlerovi zahrozila a oznámila mu, že v případě konfliktu bude vojensky podporovat Polsko.

29.3.1939 Loď HMS Audacity spuštěna na vodu

29.3.1939 Založen kýl lodi HMS Abdiel

1.4.1939 Vzniklo veliteľstvo protivzdušnej obrany.

4.4.1939 Založen kýl lodi HMS Latona

5.4.1939 Loď HMS Illustrious spuštěna na vodu



6.4.1939 Velká Británie, Francie a Polsko podepisují smlouvu o vzájemné pomoci v případě napadení.

13.4.1939 Velká Británie dala záruky nezávislosti a integrity Rumunska a Řecka.

16.4.1939 V Londýně vznikl za předsednictví Jana Masaryka Československý výbor ve Velké Británii. Jeho členy byli zástupci krajanské kolonie a politické emigrace z Československé republiky.



17.4.1939 Sovětská vláda předložila návrh sovětsko-britsko-francouzské dohody o vzájemné pomoci proti agresi a o pomoci východoevrepským státům (odpověď na nové britské a francouzské návrhy).




28.4.1939 Německo vypovědělo německo-polskou smlouvu o neútočení a německo-britskou námořní dohodu. Hitler odmítl Rooseveltovu výzvu z 15.4., aby dal bezpečnostní záruky pro 30 států.

3.5.1939 Loď HMS Prince of Wales (53) spuštěna na vodu



8.5.1939 Britská vláda zaslala sovětské vládě návrh na deklaraci, podle níž se měl SSSR zavázat, že poskytne Velké Británii a Francii okamžitou pomoc v případě válečného konfliktu.


Frankistické Španělsko vystoupilo ze Společnosti národů.



14.5.1939 Vláda SSSR zaslala vládám Francie a Velké Británie notu, v níž mj. uvedla, že „anglické návrhy nevycházejí ze zásady vzájemnosti vůči SSSR a uvádějí jej do nerovnoprávného postavení".

24.5.1939 Založen kýl lodi HMS Ithuriel

24.5.1939 Založen kýl lodi HMS Inconstant

26.5.1939 Ve Velké Británii zavedena všeobecná branná povinnost.



27.5.1939 Velká Británie a Francie předložily SSSR nový společný návrh dohody o vzájemné pomoci proti přímému útoku ze strany Německa.

17.7.1939 Vo Filtone vzlietol prvý prototyp nočného stíhacieho, torpédového-bombardovacieho a bitevného lietadla Bristol Beaufighter (s/n R2052).

17.7.1939 Loď HMS Havant spuštěna na vodu

7.9.1939 Z Velké Británie odplul první britský válečný konvoj.

28.9.1939 Ministr financí sit John Simon překládá první válečný rozpočet. Daň z příjmu je zvýšena o dvě šestipence za libru (z 25,5 pence na 37,5 pence).

29.9.1939 Loď HMS Harvester spuštěna na vodu

29.9.1939 Loď HMS Hurricane spuštěna na vodu


30.9.1939 Německá bitevní loď Admirál Graf Spee, potopila u Brazilských břehů svojí první oběť, britský parník Clement, plující z New Yorku. Posádka lodi byla ponechána na záchranných člunech a zachránila jí brazilská pobřežní služba. Británie rozpoutala lov, (který sledoval celý svět) a vyslala do jižního Atlantiku několik úderných svazů včetně 5 letadlových lodí a 3 francouzských.


1.10.1939 Vytvořena Polská vláda v exilu v čele s gen. W. Sikorskim.


1.10.1939 Prvé lietadlá RAF nad Berlínom – 3 bombardovacie lietadlá Armstrong Whitworth Whitley Mk.IV z 10. perute zhodili počas nočnej akcie náklad letákov na Berlín.

1.10.1939 Admiralita dostává první zprávy o německých kapesních bitevních lodích Graf Spee a Deutschland.


11.10.1939 Německá bitevní loď Admirál Graf Spee zajala anglickou obchodní loď Hutsman kapitána Browna s 84 muži anglo-indické posádky, plující do Liverpoolu.

12.10.1939 Velká Británie odmítla Hitlerovu „mírovou" nabídku. Britský expediční sbor dokončil rozmístění v prostoru Lille.


14.10.1939 Německá ponorka U-47 napadla britské loďstvo ve válečné základně Scapa Flow. Potopila bitevní loď HMS Royal Oak.


14.10.1939 Polská ponorka ORP Orzeł připlouvá po úniku z Baltského moře do Rosythu.

16.10.1939 Loď HMS Highlander spuštěna na vodu



19.10.1939 Francie a Velká Británie uzavřely s Tureckem smlouvu o přátelství a vzájemné pomoci.


21.10.1939 Stíhačky RAF zostrelili 4 z 9 hydroplánov He-115, ktoré zaútočili na britský konvoj. Konvoj ani RAF neutrpeli žiadne straty.

6.11.1939 Loď HMS Khartoum uvedena do služby

12.12.1939 Loď HMS Kipling uvedena do služby

19.12.1939 Loď HMS Havant uvedena do služby

1.1.1940 Ve Velké Británii byla vyhlášena mobilizace mužů ve věku od 18 do 27 let.

24.2.1940 Loď HMS Anson spuštěna na vodu

28.2.1940 Loď HMS Duke of York spuštěna na vodu


1.3.1940 Zemřel plukovník Harold Alfred Whistler (náčelník štábu RAF v Indii)

15.3.1940 826. squadrona FAA, sídliaca vo Forde, v Sussexe, prevzala prvé sériové kusy torpédového dvojplošníku Fairey Albacore Mk.I.


16.3.1940 Německá letadla zaútočilo na britské lodě ve Scapa Flow.

18.3.1940 Loď HMS Highlander uvedena do služby

27.3.1940 Anglická admiralita nařídila, aby z domácích vod odplulo do Alexandrie několik zásobovacích a opravárenských lodí.

9.4.1940 Loď HMS Howe spuštěna na vodu

10.4.1940 Loď HMS Hardy (H 87) vyřazena ze služby (potopen ve fjordu Skjomen během První bitvy o Narvik)

10.4.1940 Založen kýl lodi HMS Middleton


11.4.1940 Německé těžké křižníky Scharnhorst, Gneisenau a Admiral Hipper, vracející se od Narviku, byly překvapeny anglickým bitevním křižníkem Renown (kapitána Whitworta) plujícího v doprovodu torpédoborců. Křižník Scharnhorst byl zasažen a poškozen a Němci se stáhli do Německa.



13.4.1940 Druhá bitva u Narviku. Anglické torpédoborce a bitevní loď Warspite zaútočili na zbylé německé torpédoborce všechny je potopili. (Celkem ztratili Němci 10 torpédoborců).

16.4.1940 Britská vojska se vylodila se souhlasem dánského guvernéra na Faerských ostrovech.



17.4.1940 Angličané vylodili další jednotky jižně od Trondheimu.


17.4.1940 Nemecká ponorka U-13 potopila britskú loď Swainby o výtlaku 4,935 tón



18.4.1940 Angličané zrušili operaci HAMMER – přímé vylodění v Trondheimu.



23.4.1940 Německá vojska porazila jižně od Osla norské a britské jednotky.


23.4.1940 Angličané dopravili severně od Trondheimu první letadla RAF.

23.4.1940 Loď HMS Abdiel spuštěna na vodu



26.4.1940 Protože německé pozemní jednotky rychle postupovaly z jižního Norska na sever a norsko-anglické jednotky je nebyly schopny zastavit, zrušili Angličané pokus o zřízení letecké základny RAF ve středním Norsku.


27.4.1940 Angličané rozhodli o stažení všech svých vojáků ze středního Norska.


28.4.1940 Nemecká ponorka U-13 poškodila britskú loď Scottish American o výtlaku 6,999 tón.


29.4.1940 Anglické lodi evakuovali norskou vládu a krále z obklíčení u Trondheimu na sever do Tromsø.

30.4.1940 Založen kýl lodi HMS Roberts


1.5.1940 Britské a francouzské jednotky zahájily ústup z Aandalsnesu a Namsosu.


5.5.1940 Norský král Haakon VII. a vláda přibyli do Londýna. Byla vytvořena norská exilová vláda.



8.5.1940 Angličané vylodili další jednotky jižně od Narviku v Mosjönu. Zde hodlali vytvořit další opěrný bod před německým postupem.

12.5.1940 Zemřel četař Thomas Gray (navigátor Battlu F/O Garlanda
)

14.5.1940 Zemřel korvetní kapitán William Paulet Lucy (velitel 803. perutě FAA)





16.5.1940 Německá vojska se vylodila na ostrově Walcheren, zmocnila se Namuru a prolomila Maginotovu linii.
Generál Giraud, velitel francouzské 7. armády byl zajat se svým štábem. Brusel bezprostředně ohrožen. Belgická vláda přenesla své sídlo do Ostende.
Britské letectvo zahájilo bombardování Německa.
Roosevelt se obrátil k americkému lidu s poselstvím, v němž věnoval hlavní pozornost obraně USA.


16.5.1940 Zemřel nadporučík Allen Benjamin Angus (stíhací eso (4+1-0-0 vítězství)
)


17.5.1940 Na Island dorazili ďalšie britské okupačné jednotky (cca 4000 mužov).




21.5.1940 Tankové svazky generálů Guderiana a Reinhardta se obrátily od Abbeville na sever a začaly obkličovat britský expediční sbor a francouzskou 7. armádu. Boje na řece Šeldě, v prostoru Gentu a Arrasu.
Admirál Raeder poprvé hovořil s Hitlerem o možnosti invaze do Anglie.


21.5.1940 Rommelova divize byla u Arrasu napadena britskými tanky. Útok Němce překvapil, přibrzdil jejich postup, ale nezastavil. (Jediný spojenecký tankový útok francouzského tažení).


21.5.1940 Briti v severním Norsku, v Bardufossu, uvedli do provozu letiště RAF.

21.5.1940 Loď HMS Illustrious uvedena do služby



23.5.1940 Britské jednotky znovu dobyly Arras.


23.5.1940 Nemecké stíhačky Bf 109 a Bf 110 sa poprvý krát v boji stretli s britskou stíhačkou Supermarine Spitfire z 92. perute RAF. Lietadlo Spitfire zohralo spolu s Hurricanom dôležitú úlohu počas Bitky o Britániu a stalo sa hlavným stíhacím lietadlom RAF počas WWII.

23.5.1940 Loď HMS Harvester uvedena do služby




24.5.1940 Spojenecká vojska, jimž hrozilo obklíčení, ustoupila k Dunkerk. Hitler vydal tzv. Halt-Befehl (rozkaz, jímž byla německá tanková vojska zastavena před Dunkerquem). Německá vojska dobyla Maubeuge a Tournai.

24.5.1940 Protože v Británii nastala oprávněná obava o osud země a možného Německého útoku přes kanál, rozhodlo velení armády o evakuaci všech spojeneckých vojáků z Norska. (V dnešní době se však toto rozhodnutí jeví jako nešťastné, protože na severu a zvláště poté co získali spojenci Narvik, existovala velice reálná šance zastavit Německý postup a do severního Norska je nepustit).



26.5.1940 Německá vojska obsadila Calais. Britský ministr války svolil, aby generál Gort ustoupil k Dunkerque. Britská admiralita dostala rozkaz zabezpečit evakuaci vojsk z Flander do Anglie. Obranný plán gen. Weyganda se zhroutil.



26.5.1940 Angličané zahájili v 19,00 ve Francii největší evakuaci všech dob. „Operace DYNAMO“. Když se dozvěděli pomocí ULTRA, že Hitler zastavil postup svých tanků začali evakuovat spojenecká vojska z obklíčení od Dunkerque a přes kanál se vydalo vše, co se udrželo na vodě, včetně obchodních a výletních lodí.



26.5.1940 Schůzka ministerských předsedů Velké Británie, Francie a belgického krále Leopolda III. v Londýně.



28.5.1940 Německá vojska obsadila Douai, Hazebrouck a Armentiěres. Začaly boje o Dunkerk.


28.5.1940 Britská vojska se zmocnila Narviku.


29.5.1940 Britové zahájili evakuaci vojáků z Bodö před německým postupem, což zvládli během 2 dnů.


7.6.1940 První část spojeneckých vojáků odplula z Norska. Angličané také odvezli do Anglie norskou vládu, krále a zlatý poklad.

21.6.1940 Loď HMS Hurricane uvedena do služby


22.6.1940 Z ostrova Rhodu vzlietli bombardéry Savoia Marchetti SM.79 od 34. Stormo aby podnikly nálet na Alexandriu. Pri tomoto letu utrpeli talianske jednotky prvú stratu nad maltským bojiskom, keď jeden SM.79 bol zostrelený dvoma lietadlami Sea Gladiator.


8.7.1940 Vlna 6 torpédových bombardérů z letadlové lodi Hermes zaútočila a poškodila francouzskou bitevní loď Richelieu, kotvící v Dakaru. Oprava si vyžádala více jak rok, což Angličanům stačilo. Tím byla ukončena operace CATAPULT, během které zahynulo 1 299 francouzů a 351 jich bylo zraněno. Tato událost je do dnes trhlinou na anglicko-francouzských vztazích.


8.7.1940 Italské letectvo zahájilo útoky na anglické lodi, kryjící konvoje MA5. Zasaženi byli křižník Gloucester (zemřel i kapitán lodi a 17 mužů) a torpédoborec Escort (byl potopen druhý den italskou ponorkou).


9.7.1940 V Londýně se ustavila prozatímní čs. vláda a Státní rada. Prezidentského úřadu se ujal E. Beneš.


9.7.1940 Italské lodi pod velením admirála Campioniho a Anglické lodi pod velením admirála Cunninghama se utkali v bitvě u Punta (výběžek) Stillo u Kalábrie - první bitva ve Středomoří. Italské loďstvo se skládalo ze 2 bitevních lodí Giulio Cesare (byl zasažen - 25 mrtvých) a Conti di Cavour, 6ti těžkých křižníků (křižník Bolzano zasažen), 8 lehkých křižníků a 16ti torpédoborců. Anglické loďstvo se skládalo ze 3 bitevních lodí. Vlajkový Warsprite (pravděpodobně zasažen, což Angličané nikdy nepřiznali), Malaya a Royal Sovereign. Dále z letadlové lodi Eagle (na palubě 17 Swordfishů a 2 Gladiatory), 5 lehkých křižníků (Neptune zasažen) a 16 torpédoborců.
První Italsko-anglický souboj bitevních lodí trval 17 minut a obě strany ho považovali za své vítězství.


18.7.1940 gen. Francisco Franco oficiálne žiada o navrátenie Gibraltaru

20.8.1940 Loď HMS Latona spuštěna na vodu

10.10.1940 Na továrenskom letisku firmy Handley Page Ltd. v Radlette prvýkrát vzlietol prvý sériovo vyrobený bombardér Handley Page Halifax Mk.I Srs.1 (s/n L9485).


10.10.1940 Zemřel plukovník v.v. in memoriam Otto Hanzlíček


11.10.1940 11./12. Italské námořní síly se pokoušejí pronásledovat konvoj vyplouvající z Malty východním směrem. Italské torpédoborce a torpédové čluny však narazí na ochrannou clonu konvoje, tvořenou mimo jiné křižníky HMS York a HMS Ajax. HMS Ajax je první lodí vybavenou radarem, jež se připojila ke Středomořskému loďstvu. Italský torpédoborec Artiglieri je zneškodněn dělovou palbou z HMS Ajax. Loď Camicia Nera jej vezme do vleku, ale později jej zanechává osudu a posádka se vzdává HMS York. Ajax také potápí torpédové čluny Arial a Airone.


13.10.1940 Britská průzkumná letadla ohlásila přítomnost dvou italských torpédoborců, prchajících na laně z noční bitvy. Admirál Cunningham za nimi vyslal těžký křižník HMS York. Italský torpédoborec Camicia Nera uprchl a torpédoborec Artigliere byl potopen, poté co Angličané vzali na palubu jeho posádku.


13.10.1940 Tri lietadla 312. čs. stíhacej perute pod velením Jána Ambruša zostrelili omylov britské lietadlo pri Blenheime, ktorého posádka zahynula.

24.10.1940 Zemřel poručík Dudley Trevor Jay (stíhací eso (7+2-0+1-1 vítězství)
)

1.11.1940 Zemřel major Archibald Ashmore McKellar (velitel letky, 605. peruť RAF)


3.11.1940 Ponorka U-99 (Kretschmer) potápí pomocné křižníky Laurentic a Patroclus.

28.11.1940 Loď HMS Lance spuštěna na vodu

11.12.1940 Loď HMS King George V uvedena do služby

15.12.1940 Loď HMS Inconstant spuštěna na vodu


1.1.1941 Britský nálet na Brémy.

1.2.1941 Loď HMS Roberts spuštěna na vodu

24.2.1941 Loď HMS Ithuriel spuštěna na vodu


15.3.1941 V Atlantickém oceánu začala dvoudenní bitva o konvoj „HX 112" (potopeno 6 lodí a 2 ponorky). Začala šestidenní bitva o konvoj „SL 68" (potopeno 7 lodí).


Německé křižníky Scharnhorst a Gneisenau útočily v Atlantiku po 2 dny na spojenecký konvoj. (Bohužel nevím na který). Potopily 22 lodí. Druhý den na místo bitvy dorazila anglická bitevní loď Rodney a německé křižníky se bez dalšího boje stáhly.


16.3.1941 Německý nálet na Bristol (162 letadel).


16.3.1941 Angličané znovu obsadili hlavní město Britského Somálska Berberu, kam se z Adenu (na 2 lehkých křižnících a 2 torpédoborcích), přeplavily a téměř bez boje vylodily anglické oddíly. Ty ihned zahájily postup do vnitrozemí a to na západ k hranici s Etiopií.


18.3.1941 Velitel italských jednotek v Eritreji, pochopil, že jde o všechno. Během pěti dnů provedl s těžkými ztrátami 7 protiútoků v Dengolaském průsmyku. Všechny pokusy byly Angličany zastaveny.


18.3.1941 Konvoj SL-68 - o 04.00 torpédovala a potopila ponorka U 105 nákladnú loď SS Medjerda plávajúcu z Pepelu do Middlesbrough s nákladom železnej rudy potom, čo sa odtrhla od konvoja na pozicii 17N, 21W (východne od Kapvedorských ostrovov). Zahynuli všetci členovia posádky a námorníctva (54 osôb).


25.3.1941 Dvě indické divize začaly pronikat v Eritreji do průsmyku Dengolas.


25.3.1941 Britové obsadili Harar (Etiopie).


26.3.1941 motorové čluny typu MTM s výbušninami z italské eskadry Decima Mas potápějí v zátoce Suda na Krétě HMS York.


26.3.1941 Italské jednotky v Eritreji, bránící průsmyk Dengolas, se začaly i s těžkou technikou stahovat.


26.3.1941 Italové v Etiopii prohlásili Hararu za otevřené město a generál Cunningham tam poslal nigerijské vojáky. Těm se podařilo zajmout 572 Italů a 13 děl. Vojáci vyrazili dál, k Diredawě - významnému železničnímu uzlu směřujícímu do Addis Abeby.


27.3.1941 Ve Washingtonu skončila tajná konference ABC-1 mezi britskými a americkými vojenskými představiteli, která přijala pro případ vstupu USA do války strategickou zásadu Germany First (Německo první).


27.3.1941 Angličané konečně dobyli Dengolaský průsmyk v Eritreji a obsadili blízkou vesnici Keren. Za úspěch zaplatili 536 mrtvými a 3 229 zraněnými. Na italské straně padlo 3 000 mužů. Zbytky italské armády se stáhly do hlavního města Asmary.

31.3.1941 Britský křižník HMS Bonaventure byl potopen ve Středozemním moři.

31.3.1941 Loď HMS Prince of Wales (53) uvedena do služby


3.4.1941 Velká Británie přerušila diplomatické styky s Maďarskem.


3.4.1941 Britské letectvo útočilo na německé bitevní lodě Scharnhorst a Gneisenau, kotvící v Brestu.


4.4.1941 Britská vojska dobyla etiopské hlavní město Addis Abeba.

6.4.1941 Zemřel poručík Kenneth Campbell (pilot, 22. peruť)


8.4.1941 Německý nálet na Coventry (237 letadel).


12.4.1941 Německý útok na Tobrúk byl zastaven.


12.4.1941 Zemřel kapitán Zdzisław Karol Henneberg (velitel, 303. peruť RAF)

15.4.1941 Loď HMS Abdiel uvedena do služby

16.4.1941 Rommel zahájil nový útok na Tobrúk.



17.4.1941 Jugoslávská armáda kapitulovala. Král Petar II. a premiér Simovič odletěli z Kotoru přes Jeruzalém do Londýna.
Britský nálet na Berlín (118 letadel).
Německý nálet na Portsmouth (249 letadel, další 27.4.).

17.4.1941 Britská vojska umístěná v Iránu zahajují útok a překračují irácké hranice.


17.4.1941 V severní Africe zastavil Rommel útok na Tobrúk.


19.4.1941 Německá vojska obsadila Janinu, Larisu a ostrov Samothraké (Řecko.). - Bulharská vojska vstoupila do Makedonie a Thrákie.


Německý nálet na Londýn (712 letadel).


20.4.1941 Zemřel major Marmaduke Thomas St John Pattle (velitel, 33. peruť RAF)


23.4.1941 Prvý let sériového Mustangu Mk.I AG345.

26.4.1941 Založen kýl lodi HMS Abercrombie


27.4.1941 zároveň s německou invazí do Řecka zahajuje Luftwaffe letecké útoky proti plavidlům řeckého válečného námořnictva, soustředěným v Saronském zálivu. dne 20. dubna je potopen torpédoborec Thyella, Ydra a Leon a 23. dubna bitevní lodě Kilkis a Lemnos. dne 27. dubna je v plovoucím doku na ostrově Salamis zajat torpédoborec Vasilevs Georgios 1. Rovněž jsou 27. jižně od Nauplionu potopeny britské torpédoborce HMS Diamond a HMS Wryneck. Obě lodě právě vzaly na palubu 700 vojáků z nizezemského osobního parníku Slamat, ale z posádek a cestujících všech tří lodí přežije pouze padesát lidí.


29.4.1941 Britský nálet na Mannheim.


29.4.1941 1. československou smíšenou brigádu navštívil britský ministerský předseda Winston Churchill. Doprovázel ho i dr. Edvard Beneš a velvyslanec USA Harriman.

29.4.1941 Angličané úspěšně ukončili operaci DEMON. Z Řecka na Krétu odvezli všechny svoje vojáky i jednotky „W Force“ a řeckého krále Jiřího II. Na této operaci se podílelo 20 velkých plavidel a 15 menších. (Včetně 6 křižníků a 19 torpédoborců). 2 torpédoborce a 4 dopravní lodi byli potopeny.

4.5.1941 Loď HMS Latona uvedena do služby


8.5.1941 HMS Cornwall potápí v Indickém oceánu německý pomocný křižník HSK Pinguin. Při výbuchu Pinguinu zahyne všech 292 členů posádky a 155 britských válečných zajatců na palubě.


11.5.1941 Zemřel plukovník in memoriam František Běhal (pilot 1. peruť RAF)

12.5.1941 Loď HMS Middleton spuštěna na vodu

13.5.1941 Loď HMS Lance uvedena do služby


19.5.1941 Britské jednotky obsadily Fallujah v Iráku.


19.5.1941 Italský místokrál ve východní Africe, vévoda z Aosty, bránící se v Etiopii v Amba Alagi s posledními 5 000 italskými vojáky, kapituloval. Britové vzdali obráncům poctu postavením čestné jednotky. Vévoda z Aosty byl uvězněn ve vile v Nairobi v Keni, kde tento i Brity respektovaný voják 03.03.1942 zemřel na tuberkulózu.


19.5.1941 V Oblasti Godžamu se italské jednotky podplukovníka Maraventa vzdaly skupině Gideon. Zajato bylo 1 100 Italů a 7 000 vojáků z kolonií. Tím skončilo tažení skupiny Gideon, která měla vlastně jen 1 670 vojáků bez dělostřelectva a tanků. Její úspěchy byli tedy obdivuhodné.


19.5.1941 Italům zůstaly v Etiopii bojeschopné jednotky jen v komplexu Gondar, kde pod velením generálporučíka Nasi čekalo 41 000 dobře připravených vojáků s 80 děly a skupina u hranic s Keňou ve městě Džima. Zde bylo k boji připraveno asi 38 000 vojáků s 200 děly, 30 lehkými tanky a dostatkem zásob, pod velením generála Gazzera. Nastalo však období dešťů a postup Angličanů se téměř zastavil, neboť cesty se staly neprůjezdné pro vozidla a kolovou techniku.


21.5.1941 Bismarck a Prinz Eugen opustili Norsko a Britové dostali zprávu o jejich vyplutí. Velitel Britského Metropolitního loďstva, admirál sir John Tovey, rozdělil svoje lodi do několika skupin a zaujal pozice na přístupech do Atlantiku. 1. skupina se skládala z těžkých křižníků Suffolk a Norfolk admirála Wake-Walkera. Ve 2. skupině plula bitevní loď, symbol anglické námořní moci, starý dobrý Hood admirála Hollanda, v doprovodu  úplně nového těžkého křižníku Prince of Wales a 6 torpédoborců. 3. skupině velel osobně sir Tovey a skládala se z těžkých křižníků Birmingham a Manchester, vlajkové bitevní lodi King George V., zastaralého křižníku Rapulse, úplně nové letadlové lodi Victorious, (s letadly Swordfish a Fulmar), 4 lehkých křižníků a 9 torpédoborců.


22.5.1941 Objevena skupina u ústí Dánské úžiny které velel admirál Lutjens, šlo o Bismarck a Prinz Eugen. Objevil ji admirál Holland.

22.5.1941 Eden veřejně odsoudil kolaborantskou politiku vichystické Francie.


25.5.1941 Bismarck unikl HMS Suffolk a HMS Norfolk z radaru. Pro nedostatek pohonných hmot museli Britové oslabit Metropolitní loďstvo a odeslat bitevní loď, letadlovou loď a 5 křižníků zpět. Loďstvo bylo proto posíleno pěti torpédoborci kapitána Philipa Viana. (Zachránil zajatce z Altmarku).


26.5.1941 Britské prenasledujúce lode objavili Bismarck.


28.5.1941 Britská vojska začala evakuovat Krétu.


28.5.1941 Uzavřena britsko - norská vojenská dohoda.



31.5.1941 Řečtí vlastenci strhli německý prapor s hákovým křížem z Akropole.


V Iráku skončily boje mezi iráckými povstalci a britskými vojsky, bylo vyhlášeno příměří. Proněmecká vláda al Kajláního uprchla ďo Iránu.

20.6.1941 Loď HMS Audacity uvedena do služby

22.6.1941 Britská vláda vydala prohlášení, že bude podporovat SSSR ve válce proti Německu.


8.7.1941 Britský nálet na Münster.


8.7.1941 Do Londýna přijela sovětská mise v čele s generálem Golikovem.


9.7.1941 Britský nálet na Münster



9.7.1941 Vrchní velitel francouzských vichystických vojsk v Sýrii generál Dentz požádal Brity o příměří.



16.7.1941 Zemřel major John William Kerwin (velitel 111. perutě RCAF)


16.7.1941 Zemřel plukovník in memoriam Antonín Velebnovský (velitel letky, 1. peruť RAF)


17.7.1941 Rooseveltův pověřenec Hopkins přijel k jednání do Londýna.

3.8.1941 Zemřel poručík Eric Stanley Lock (velitel letky, 611. peruť RAF)

14.8.1941 Založen kýl lodi HMS Serapis

8.9.1941 Založen kýl lodi HMS Saumarez

21.9.1941 Loď Prince Charles uvedena do služby

1.10.1941 Zemřel major Peter William Olber Mould (veliteľ 185. perute RAF)

2.10.1941 Založen kýl lodi HMS Vanguard

10.10.1941 Založen kýl lodi HMS Apollo

20.10.1941 Britská admiralita rozhodla o vyslání bitevní lodi Prince of Wales do jihovýchodní Asie.

27.10.1941 Loď HMS Roberts uvedena do služby

1.11.1941 Založen kýl lodi HMS Grenville

4.11.1941 Loď HMS Duke of York uvedena do služby

12.11.1941 Založen kýl lodi HMS Ulster

14.11.1941 Loď HMS Ark Royal (91) vyřazena ze služby (potopena cca 30 mil od Gibraltaru / sunk near Gibraltar)

10.12.1941 Loď HMS Prince of Wales (53) vyřazena ze služby (potopena bombardéry Micubiši G3M a Micubiši G4M / sunk by Mitsubishi G3M and Mitsubishi G4M bombers)


12.12.1941 Cílem prvního britského kombinovaného útoku je norský ostrov Vaagso.



12.12.1941 Vláda Slovenskej republiky vyhlásila vojnu Veľkej Británii a USA.

24.12.1941 Do služby v bombardovacom letectve Veľkej Británie bol zaradený nový typ bombardéru. Bol ním Avro Lancaster a ako prvá ním bola vybavená 44. peruť vo Waddingtone. Lancaster prispel obrovskou mierou k porážke Nemecka.


30.12.1941 Britský nálet na Brest.



1.1.1942 Německé a italské letectvo provádělo denně nálety na Maltu.


1.1.1942 Japonské letectvo zahájilo sérii náletů na Singapur.


1.1.1942 Japonská 18. divize dobyla město Kuantan na východním pobřeží Malajska a směřovala k Johore Baru na jižním výběžku Malajského poloostrova.


1.1.1942 312.čs. stíhací perut se přesunula z letiště Ayr na letiště Fairwood Common.

10.1.1942 Loď HMS Middleton uvedena do služby


22.1.1942 Zemřel kapitán Jean Henri Marie Offenberg (velitel letky, 609. peruť RAF)

24.1.1942 Loď HMS Inconstant uvedena do služby

16.2.1942 Založen kýl lodi HMS Virago

3.3.1942 Loď HMS Ithuriel uvedena do služby

14.3.1942 Založen kýl lodi HMS Ulysses (R69D24 [i](od června 1945 / from June 1945)[/i]D169)




18.3.1942 Spojenecký nálet na Rabaul.

18.3.1942 Založen kýl lodi HMS Undine


25.3.1942 Britský nálet na St. Nazaire a Essen.


25.3.1942 Na Maltu boli poslané ďaľšie stíhacie lietadlá Hawker Hurricane IIC z 229. stíhacej perute. 12 ich odštartovalo z egyptského letiska Gambut a preleteli na letisko Takali. Väčšina z nich však bola zakrátko zničená pri bombardovaní letiska Hal Far nemeckými bombardérmi


26.3.1942 Britský nálet na Essen a Le Havre.


26.3.1942 Japonský admirál Nagumo vyplul ze základny Kendari na Celebrésu se svazem 5 letadlových lodí Akagi, Zuikaku, Šókaku, Sorjú a Hirjú, 4 bitevními loďmi Kirišima, Hiei, Haruna a Kongo, 2 těžkými křižníky Tone a Čikuma, lehkým křižníkem Abukuma a 8 torpédoborci, aby napadl anglické námořní základny na Cejlonu, na západní straně Kolombo a na východní Tirikunámalé.


27.3.1942 Britský nálet na Ostende.


28.3.1942 Zemřel plukovník in memoriam Rudolf Ptáček (zahynul v boji)

28.3.1942 Založen kýl lodi HMS Urchin



29.3.1942 Severské loďstvo spolu s britskými loděmi potopilo v Barentsově moři německý torpédoborec Z-26.


29.3.1942 RAF provedla první plošné bombardování německých měst. Letadla zaútočila na Lübeck, kam shodila 160 tun tříštivých a 144 tun zápalných bomb. V troskách a plamenech zemřelo 320 lidí.

31.3.1942 Loď HMS Abercrombie spuštěna na vodu

2.4.1942 Admirál sir Somerville se po neúspěšném pátrání po japonském svazu stáhl k atolu Addu v Maledivách k doplnění paliva a pitné vody.

8.4.1942 Admirál sir Somerville bez kontaktu s nepřítelem stáhl svůj svaz zpět k Maledivám.


9.4.1942 Britský nálet na Janov a Turín.


9.4.1942 Anglické bombardéry Blenheim startující z Cejlonu napadly v odvetném úderu neúspěšně letadlovou loď Akagi, přičemž bylo 5 bombardérů ztraceno.

11.4.1942 Útoky na sicilská letiště a cíle v Řecku.


11.4.1942 Spojenecký nálet na Rabaul.


12.4.1942 Britský nálet na Essen, Le Havre, Turín a Janov.


12.4.1942 Spojenecký nálet na Rabaul a na město Kupang na Timoru.


14.4.1942 Při britsko-amerických jednáních přijat americký plán spojenecké invaze do severní Francie (na rok 1943, respektive bude-li třeba na rok 1942).

14.4.1942 Zemřel korvetný kapitán Malcolm David Wanklyn (velitel ponorek HMS H31, H32 a HMS Upholder)


15.4.1942 Britský nálet na Kolín nad Rýnem, Dortmund, St. Nazaire a Cherbourg.


15.4.1942 Spojenecký nálet na Rabaul.

16.4.1942 Britský nálet na Dunkerque a Cherbourg.

16.4.1942 Britský král Jiří VI. udělil ostrovu Malta Jiřího kříž za statečnost při odražení útoků německého a italského letectva.

17.4.1942 Britský nálet na Hamburk, Augsburg, Saint-Nazaire a Cherbourg.


17.4.1942 Britský nálet na Rangún.



17.4.1942 Spojenecký nálet na město Salamaua a Kupang na Timoru.



18.4.1942 Spojenecký nálet na Rabaul a Andamanské ostrovy.


19.4.1942 Spojenecký nálet na Rabaul.

20.4.1942 Spojenci se rozhodli vyklidit Barmu. Britská vojska měla ustoupit do Indie a čínská na území Číny.



21.4.1942 Spojenecký nálet na Rabaul.


22.4.1942 Spojenecký nálet na Rabaul.


23.4.1942 Britské letectvo provedlo sérii těžkých náletů na Rostock (letecká továrna Heinkel). Do 26.4. svrhlo 468 letadel 750 t pum.


23.4.1942 Britský nálet na Cherbourg.


23.4.1942 Lord Beaverbrook jednal v New Yorku o druhé frontě.


26.4.1942 Britský nálet na St. Omer.



26.4.1942 Začal boj o konvoj PQ 15 a QP 11 plující z Reykjavíku do Murmanska (trval do 7.5., 5 lodí potopeno).


26.4.1942 Německý nálet na Bath.


27.4.1942 Britský nálet na Kolín nad Rýnem, Trondheim a St. Olmer.


27.4.1942 Německý nálet na Norwich.


27.4.1942 F/Lt František Fajtl bol povýšený do hodnosti Squadron Leader a prevzal velenie 122. squadrony, čím sa stal prvým československým dôstojníkom, ktorý bol vymenovaný za veliteľa britskej jednotky.


27.4.1942 Letka 31 těžkých anglických bombardérů Lancaster a Halifax startujících z Anglie, zaútočila na německý křižník Tirpitz v Trondheimsfjordu. Letadla nezaznamenala žádný zásah a 5 strojů bylo sestřeleno, mezi nimi i stroj velitele Benneta, který se katapultoval. (Po několika dnech spolu s jedním pilotem přešel do Švédska a vrátil se do Anglie).



28.4.1942 Britský nálet na Kiel (cíl Scharnhorst), St. Olmer a Trondheim.


28.4.1942 Německý nálet na York a Alexandrii.


28.4.1942 Britský nálet na Rangún.


28.4.1942 Kpt. F. Fajtl se jako první Čechoslovák stal velitelem britské perutě (122.)


28.4.1942 311. čs. bombardovací peruť se přesunula z East Wrethamu do Aldergrove.


29.4.1942 Britský nálet na Dunkerque a Paříž.


29.4.1942 Německý nálet na Norwich.


29.4.1942 Zemřel podplukovník Marian Pisarek (velitel, 1. polské stíhací křídlo)


30.4.1942 Britský nálet na Le Havre.



30.4.1942 V Arktidě je torpédován a poškozen ponorkou U-456 křižník HMS Edinburgh, který se vrací do Velké Británie s pěti tunami sovětského zlata v muničním skladišti (platba za anglo-americkou pomoc) Po marné snaze opravit poškození a loď zachránit je po střetnutí s německými torpédoborci 2. května potopen vlastní posádkou. Ke dnu jde také německý torpédoborec Hermann Schoemann.


30.4.1942 Československá 311. bombardovací peruť ukončila nálety na Německo a začala se připravovat na nové úkoly. Do této doby provedla 1 029 operačních letů, při kterých ztratila 39 letadel a 94 letců. Dalších 34 letců bylo zajato a 30 zraněno. (To pro tuto peruť znamenalo celkově 50% ztráty).


1.5.1942 Britské nálety na Calais, Le Havre, Ostende aj. (12 útoků v květnu).


2.5.1942 Britský křižník Edinburgh potopen na cestě z Murmansku do Anglie.


3.5.1942 Německý nálet na Exeter (90 letadel).


3.5.1942 Britský nálet na St. Nazaire.


5.5.1942 Britský nálet na Stuttgart a Nantes.



5.5.1942 Nad Francií byl sestřelen pilot RAF, Česká stíhací legenda, poručík Fajtl. Pád přežil a přes Španělsko se vrátil do Anglie.


6.5.1942 Vláda SSSR požádala britskou vládu, aby během května vyslala do sovětských přístavů 90 lodí s důležitým vojenským materiálem pro SSSR (šlo o lodě, které čekaly na Islandu nebo byly na cestě z Ameriky na Island).


6.5.1942 Britský nálet na Stuttgart a Nantes.



6.5.1942 Spojenecký nálet na Rabaul a Lae.



7.5.1942 Spojenecký nálet na Rangún.

7.5.1942 310. čs. stíhací perut se přesunula z letiště Perranporth na letiště v Exeteru.


8.5.1942 Britský nálet na Warnemünde, závody Heinkel (193 letadel).



8.5.1942 Spojenecký nálet na Louisiady a Rabaul.


14.5.1942 Německá letadla potápějí v Arktidě křižník Trinidad vracející se do Velké Británie.

14.5.1942 Založen kýl lodi HMS Hardy



16.5.1942 Spojenecký nálet na Myisťinu (Barma).


17.5.1942 Britské námořní letectvo poškodilo německý těžký křižník Prinz Eugen.



17.5.1942 Spojenecký nálet na Rabaul a Lae.


17.5.1942 Zemřel plukovník in memoriam Stanislav Fejfar (veliteľ letky B, 313. peruť RAF
)


17.5.1942 Zemřel plukovník in memoriam Miroslav Borkovec (pilot, 313. peruť RAF)


19.5.1942 Britský nálet na Mannheim (197 letadel) a St.Nazaire.


19.5.1942 Britové na žádost Američanů o zapůjčení jedné letadlové lodi pro Midwayskou operaci odpověděli, že žádnou nemohou postrádat a že podle nich Japonci k Midway nesměřují. (Británie v té době měla v Tichomoří 3 letadlové lodě, které nijak zvlášť nepotřebovala).


21.5.1942 Čs. 11. pěší prapor – Východní reorganizován v Haifě na 200. lehký PL pluk - Východní


22.5.1942 Britský nálet na St.Nazaire.


22.5.1942 První protiponorkový průzkum 311. perutě.


24.5.1942 Německý nálet na Poole.


25.5.1942 Britský nálet na Messinu.


25.5.1942 Začal boj o konvoj PQ 16 v Severním moři (trval do 30.5., potopeno 7 lodí, 147 tanků, 77 letadel a 770 aut).


26.5.1942 V Londýně podepsána sovětsko-britská smlouva o spojenectví ve válce proti hitlerovskému Německu a jeho spojencům v Evropě a o poválečné spolupráci a vzájemné pomoci. Platnost smlouvy stanovena na 20 let. Za sovětskou stranu smlouvu podepsal Molotov.


26.5.1942 Britský nálet na Messinu.


27.5.1942 Britský nálet na letiště v Catanii a v Auguste.


27.5.1942 Britský nálet na Messinu.


27.5.1942 Severní Afrika: Rommelovy tanky se otáčejí na sever a rychle porážejí indickou 3. a 7. motorizovanou brigádu. V řadě srážek mají obě strany velké stráty, ale Britové je dokáží lépe nahrazovat. Lehká 90.divize prodlužuje svůj obchvat dále na jih, aby odvrátila pozornost.


28.5.1942 Britský nálet na letiště v Catanii.


31.5.1942 Německý nálet na Canterbury.


31.5.1942 Štyri lietadlá De Havilland Mosquito 105. perute Veliteľstva bombardovacieho letectva podnikli svoj prvý bojový let. Za svitania podnikly let na Kolín nad Rýnom, pri ktorom zhodili na mesto bomby.


7.6.1942 Z Velké Británie se přes Gibraltar, Maltu a Libyi přesunula na Cejlon peruť kanadského letectva.

18.6.1942 Založen kýl lodi HMS Urania


22.6.1942 Britský nálet na Palermo.

22.6.1942 Loď HMS Anson uvedena do služby

26.6.1942 Založen kýl lodi HMS Verulam




30.6.1942 Německo-italská vojska pronikla k El Alameinu (Egypt).


8.7.1942 Britský nálet na Wilhelmshaven.

5.8.1942 Britská vláda odvolala svůj podpis pod mnichovskou dohodou se zdůvodněním, že "Německo úplně zničilo ujednání o Československu z roku 1938."

29.8.1942 Loď HMS Howe uvedena do služby


8.9.1942 Britský nálet na Frankfurt nad Mohanem a Cherbourg.

8.9.1942 Založen kýl lodi HMS Undaunted (R53, D25 (od února 1945 / from February 1945))


29.9.1942 Britské jednotky se vyloďují u Tulearu (Tuléaronu) na jihu ostrova Madagascar.

30.9.1942 První britská mise přibyla do Řecka.

30.9.1942 Britské lietadlo De Havilland Mosquito podniklo svoj prvý stíhací súboj. W/C R. Clarke zo 157. perute pri boji zostrelil Junkers Ju 88 od nemeckej I./KG 26.

1.10.1942 Svoju operačnú činnosť začala 206. peruť Veliteľstva pobrežného letectva. Základňou sa stalo letisko v Benbecule na Vonkajších hebridách. Peruť dostala do výzbroje lietadlá Boeing B-17 Flying Fortress IIA.


10.10.1942 312. čs. stíhací peruť se přesunula z letiště Harrowbeer na letiště Churchstanton.


11.10.1942 Boj o konvoj ONS 136 (trval do 14.10., potopeny 4 lodě a zničena 1 ponorka) a o konvoj SC 104 (trval do 16.10., potopeno 8 lodí, zničena 1 ponorka).


12.10.1942 Liberator 120. perute pilotovaný S/L Terencom Bullochom, v Severnom Atlantiku napadol a potopil nemeckú ponorku U-597.


Pilot S/L Terenc Bulloch sa počas vojny stal najvyznamenávanejším pilotom Veliteľstva pobrežného veliteľstva. Na konte mal po skončení vojny 4 potopené, 3 poškodené a mnohé napadnuté ponorky.

12.10.1942 Loď HMS Grenville spuštěna na vodu


20.10.1942 Pri sprevádzaní konvoja napadol v Biskajskom zálive Liberator 224. perute nemeckú ponorku U-216 a potopil ju.

21.10.1942 Velká Británie nasadila do námořních bojů 2 nové bitevní lodě HMS Anson a HMS Howe.


21.10.1942 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Lilie a Maupertuis.

24.10.1942 Počas sprievodného letu nad konvojom v Severnom Atlantiku Liberator 224. perute RAF napadol a potopil nemeckú ponorku U-599.


5.11.1942 Liberator 120. perute potopil v Severnom Atlantiku nemeckú ponorku U-132.


5.11.1942 Pri pobreží Islandu bola potopená ponorka U-408.

8.11.1942 Založen kýl lodi HMS Ocean

9.11.1942 Loď HMS Ulster spuštěna na vodu


12.11.1942 Britská 8. armáda se zmocnila Tobruku.


15.11.1942 Britská 1.armáda generála Andersona obsadila Tabarku (Tunisko).


15.11.1942 Britská 1.armáda generála Andersona obsadila Tabarku (Tunisko).


15.11.1942 Britská 1.armáda generála Andersona obsadila Tabarku (Tunisko).

20.11.1942 Loď HMS Saumarez spuštěna na vodu

4.12.1942 Zemřel podplukovník Hugh Gordon Malcolm (velitel, 18. peruť)



25.12.1942 V Tuniskom zálive, na súradniciach 37º15´N, 10º30´E bola pri útoku na taliansky konvoj potopená britská ponorka P48, nikto z posádky neprežil. Útok hlbinnými bombami vykonali talianske torpédovky Ardito a Ardente

31.12.1942 Založen kýl lodi HMS Volage

4.2.1943 Loď HMS Virago spuštěna na vodu

8.3.1943 Loď HMS Urchin spuštěna na vodu

18.3.1943 Loď HMS Hardy spuštěna na vodu

23.3.1943 Zemřel fregatní kapitán John Wallace Linton (velitel ponorky HMS Turbulent)

25.3.1943 Loď HMS Serapis spuštěna na vodu


28.3.1943 Zemřel major Keith William Truscott (velitel, 76. peruť RAAF)

5.4.1943 Loď HMS Apollo spuštěna na vodu

15.4.1943 Zemřel - Jerrard Jefferies-Latimer (1. března 1941 si po sňatku změnil jméno z Jefferies na Latimer.)

16.4.1943 Zemřel podplukovník Ian Richard Gleed (velitel, 244. křídlo RAF)

22.4.1943 Loď HMS Ulysses (R69D24 [i](od června 1945 / from June 1945)[/i]D169) spuštěna na vodu

22.4.1943 Loď HMS Verulam spuštěna na vodu

3.5.1943 Založen kýl lodi HMS Ark Royal (R09)

5.5.1943 Loď HMS Abercrombie uvedena do služby


16.5.1943 Zemřel kapitán Robert Barlow


16.5.1943 Zemřel poručík Vernon Byers

17.5.1943 Zemřel kapitán John Hopgood

17.5.1943 Zemřel major Henry Young (pilot, 617. peruť)

17.5.1943 Zemřel major Henry Maudslay

17.5.1943 Zemřel kapitán William Astell

17.5.1943 Zemřel poručík Warner Ottley

19.5.1943 Loď HMS Urania spuštěna na vodu

27.5.1943 Loď HMS Grenville uvedena do služby


1.6.1943 Bristol Beaufighter 236. perute potopil pomocou neriadených rakiet v Biskajskom zálive nemeckú ponorku U-418.

1.6.1943 Loď HMS Undine spuštěna na vodu


22.6.1943 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Mülheim (499 letadel, 1643 t pum).

25.6.1943 Loď HMS Ulster uvedena do služby

1.7.1943 Loď HMS Saumarez uvedena do služby



8.7.1943 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Kolín nad Rýnem.


8.7.1943 Britské jednotky zaútočily na Maungdaw (Arakan, Barma).


8.7.1943 B-24 Liberator 224. perute RAF potopil troma salvami rakiet o hmotnosti 0,9 kg v Biskajskom zálive nemeckú ponorku U-514.



9.7.1943 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Gelsenkirchen (373 letadel, 1304 tun pum).


9.7.1943 Vickers Wellington 179. perute potopil v Biskajskom zálive nemeckú ponorku U-435.

19.7.1943 Loď HMS Undaunted (R53, D25 (od února 1945 / from February 1945)) spuštěna na vodu



21.7.1943 Spojenecké loďstvo ostřelovalo Crotone v Tarentském zálivu.



21.7.1943 Spojenecký nálet na Surabaju (Jáva).


24.7.1943 Vickers Wellington 172. perute potopil 320 km severozápadne od španielskeho mysu Ortegal, nemecký ponorkový tanker U-459.

14.8.1943 Loď HMS Hardy uvedena do služby


7.9.1943 312. čs. stíhací peruť se přesunula z letiště Skaebre na letiště v Ibsley


8.9.1943 Britská. 8. armáda obsadila města Gioia Tauro, Bovalino Marina a Locri. Další jednotky se vylodily u města Pizzo.




8.9.1943 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Boulogne.

24.9.1943 Loď HMS Urchin uvedena do služby



1.10.1943 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Vídeňské Nové Město a Hagen (240 letadel, 1.103 tun pum).




13.10.1943 SSSR, USA a Velká Británie přiznaly Itálii charakter spojeneckého státu.


14.10.1943 Německá vojska vytlačila britskou posádku z ostrovu Syme (Dodekanes).


14.10.1943 Britská 8. armáda obsadila město Campobasso.



14.10.1943 Loď Empire Anvil spuštěna na vodu



19.10.1943 V Moskvě začala konference ministrů zahraničních věcí SSSR, USA a Velké Británie (Molotov, Hull a Eden). Na programu byly otázky vojenské spolupráce mezi Spojenci, utvořeni evropské konzultační komise v Londýně a konzultační rady pro italské politické záležitostí. 30.10. přijaty dvě deklarace. V první se SSSR, USA, Velká Británie a Čína zavazovaly, že budou i po válce usilovat o udržení akční jednoty v zájmu organizace a upevnění míru a bezpečnosti; že zachovají společný postup v otázce kapitulace a odzbrojení společného nepřítele atd. Druhá deklarace (podepsaná SSSR, USA a Velkou Británií) se týkala Itálie (úplná likvidace fašismu, ustavení vlády na demokratických zásadách, právo italského lidu, aby si svobodně zvolil formu vlády) a Rakouska (úplné anulování "anschlussu" z března 1938, obnovení svobodného a nezávislého Rakosuska). Deklarace řešila též problém nacistických zločinů. Konference skončila 30.10.


20.10.1943 Německý nálet na Londýn a Hull (89 letadel).



20.10.1943 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Lipsko (285 letadel, 1.085 tun pum) a Düren.



3.11.1943 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Wilhelmshaven (400 letadel) a Düsseldorf (527 letadel, 2.234 tun pum).

5.11.1943 Loď HMS Virago uvedena do služby

6.12.1943 Loď HMS Undine uvedena do služby

10.12.1943 Loď HMS Verulam uvedena do služby

15.12.1943 Loď HMS Volage spuštěna na vodu

16.12.1943 Zemřel podplukovník Eric Norman Woods (velitel, 286. křídlo RAF)

23.12.1943 Československá posádka z 311. bombardovacej perute potopila na bombardéri Liberator GR Mk.V nemeckú loď Alsterufer, vezúcu náklad pre Nemecko nesmierne dôležitých vzácnych kovov. Posádke velil Oldřich Doležal, navigátorom bol Zdeněk Hanuš. Obaja boli za tento skutok vyznamenaný najvyšším britským leteckým vyznamenaním - Záslužným krížom (DFC).

23.12.1943 Loď HMS Ulysses (R69D24 [i](od června 1945 / from June 1945)[/i]D169) uvedena do služby

23.12.1943 Loď HMS Serapis uvedena do služby


24.12.1943 Generál Eisenhower odjel jako velitel invazních sil z Alžíru do Londýna; jeho zástupce jmenován britský letecký maršál Tedder; generál Montgomery jmenován velitelem britských vojsk v rámci Eisenhowerových invazních sil (jeho dosavadní funkci velitele 8.armády převzal generál Leese). Velitelem spojeneckých vojsk ve Středomoří jmenován generál Wilson, velitelem spojeneckých vojsk v Itálii generál Alexander. Velení amerického strategického letectva v Evropě převzal generál Spaatz. Velitel spojeneckých vojsk na Středním východě generál Paget podřízen generálu Wilsonovi. Velitelem spojeneckého loďstva jmenován admirál Ramsay a velitelem spojeneckého letectva maršál Leigh-Mallory.


1.1.1944 Velitel nově zřízeného amerického strategického bombardovacího letectva v Evropě generál Spaatz přijel do Londýna



1.1.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Berlín (386 letadel, 1401 t pum).






1.1.1944 Operace BODENPLATTE - poslední velký německý nálet na spojenecká letiště v jižním Holandsku, Belgii a severní Francii, 1035 stíhačů vyřadilo 479 spojeneckých letadel (vlastní ztráty 277 letadel) v rámci bitvy v Ardénách. Bitvu to však neovlivnilo a Luftwaffe se zcela vyčerpala.



1.1.1944 Indický XV. armádní sbor zahájil druhý útok v Arakanu (Barma).


14.1.1944 Generál Eisenhower přiletěl do Londýna, aby se ujal příprav operace Overlord. Usadil se na předměstí v Bushley parku a zřídil zde organizaci SHAEF, kde pro přípravu invaze pracovalo 6 specializovaných oddělení se 6 756 odborníky a specialisty.

18.1.1944 Loď HMS Urania uvedena do služby

12.2.1944 Loď HMS Apollo uvedena do služby

18.2.1944 Zemřel plukovník Percy Charles Pickard (veliteľ, 161. peruť
)

25.2.1944 Loď HMS Inglefield (D02, I02 ([i]od května 1940 / from May 1940[/i])) vyřazena ze služby (potopen poblíž Anzia)

3.3.1944 Loď HMS Undaunted (R53, D25 (od února 1945 / from February 1945)) uvedena do služby


26.3.1944 Čínská vojska (generál Stilwell) postoupila k Šaduzoup (Barma).


26.3.1944 Po šestideních bojích o Sangshak ustupují britští obránci k Imphálu.


27.3.1944 Německý nálet na Bristol (139 letadel).


11.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Ochsersleben, Bernberg a Cáchy.



11.4.1944 Skupina 6 letounů RAF Mosquito zničila bombami budovu ústřední evidence obyvatelstva v nizozemském Haagu. Gestapo tak přišlo o svoje záznamy.

12.4.1944 Zemřel podplukovník Adrian Warburton (velitel, 69. peruť RAF)



15.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Bukurešť, Ploješť a Nis.

15.4.1944 Angličané neprodyšně uzavřeli Britské ostrovy, zastavili veškerou mezinárodní dopravu a veškerá i diplomatická, pošta začala být cenzurována. Vše bylo pro utajení Overlordu.



17.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Sofii a Bělehrad.

17.4.1944 Britská vláda zrušila výsadu diplomatických zavazadel, zakázala vysílání kódovaných zpráv a všichni diplomaté, jejich rodinní příslušníci a služebnictvo nesmělo před koncem června opustit GBR.
Toto rozhodnutí se vztahovalo i na vlády v exilu (Belgie, Československo, Nizozemí, Norsko, Polsko měli znemožněný styk s domovem).



17.4.1944 V noci ze 17. na 18.4. po útoku Japonců, ztrácejí obránci Kohimy Zásobovací vrch, Kuki Puket a Špitální vrch. Britské síly kontrolují už pouze Posádkový vrch a Oblast bungalovů.


18.4.1944 Poslední noční německý nálet na Londýn (125 letadel).



18.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet Berlín, Cuxhaven, Oranienburg, Rathenow, Rouen, Noisy-le-Sec a Juvisy (4.000 t pum).


18.4.1944 Britská vojska zastavila japonský útok na Kóhimu.



18.4.1944 2. divize postupující od Dimápúru, proráží obklíčení Kohimy. V následujících dnech se o Kohimu rozpoutají tvrdé boje.



19.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet Kassel, Eschwege, Paderborn, Giitersloh, Lippstadt a Werl.



19.4.1944 Spojenecké letectvo a loďstvo útočilo na letiště Sabang a Lhong na Sumatře.



19.4.1944 Spojenecké jednotky postupující z Dimapuru navázaly dotyk s obránci Kóhimy.



19.4.1944 Paradesantní skupina BARIUM zahájila pravidelné vysílání zpráv z Čech do Londýna.


19.4.1944 Zemřel plukovník in memoriam Arnošt Mrtvý (pilot 313. peruť RAF)



20.4.1944 Přes 1000 spojeneckých letadel útočilo na železniční sítě v Belgii a severní Francii.



20.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Kolín nad Rýnem, Lens, Chambly, La Chapelle, Ottignies (4.500 t pum).




21.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Bukurešť.



22.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Hamm, Laon a Düsseldorf.


23.4.1944 Německý nálet na Bristol (117 letadel).



26.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Braunschweig, Hannover, Essen a Villeneuve.


26.4.1944 Německý nálet na Portsmouth.




26.4.1944 Čínská vojska generála Stilwella obsadila Kauri (Barma).


26.4.1944 Zemřel plukovník in memoriam Vojtěch Lysický (pilot 310. peruť RAF)


27.4.1944 Německý nálet na Portsmouth.


28.4.1944 Německý nálet na Portsmouth.



28.4.1944 v noci z 27. na 28. vyplula z přístavu Cherbourg devět německých rychlých člunů pod velením nadporučíka Güntera Raaba směrem na jihozápadní pobřeží Anglie. Ve dvě hodiny ráno narazila v zátoce Lyme na konvoj amerických invazních plavidel nacvičujících invazní vylodění (operace Exercise Tiger). Odpálila tři torpéda a potopila dvě lodě a jednu poškodila. Spojenci ztratili 749 vojáků a událost podléhala přísnému utajení z důvodu blížící se invaze do Normandie - bylo nutno nalézt živé či mrtné všechny důstojníky, kteří byli informováni o podrobnostech chystané invaze z důvodu rizika jejich zajetí Němci.



30.4.1944 USA a Velká Británie odvolaly své velvyslance z Argentiny.


1.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Chambly, Malines a St. Chislain.


1.5.1944 Do Londýna přijela Titova vojenská mise.


1.5.1944 Predbežné rozhodnutie o vylodení vo Francúzsku bolo určené na 01.05.1944 /určené na konferencií Trident/ a realizované 06.06.1944.



6.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Nantes-Gassicourt, Campinu, Brašov, Turnu-Severin, Pitesti a Craiovu



7.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Bukurešť.



7.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Berlín, Osnabrück a Münster.



8.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Bukurešť.



8.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Berlín (500 letadel) a Braunschweig (300 letadel).


14.5.1944 Německo provedlo nálet na Bristol (91 letadel).


16.5.1944 Mezi Spojenci a Norskem byla uzavřena dohoda o správě osvobozeného norského území.



21.5.1944 Spojenečtí stíhači (asi 5000 letadel) provedli hromadný útok na komunikace v Německu, Francii a Belgii.



21.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Duisburg a Kiel.



22.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Braunschweig, Dortmund, Kiel (Německo) a Le Mans (Francie).


23.5.1944 Německý nálet na Portsmouth (104 letadla).

23.5.1944 Prvý a jediný prototyp stíhacieho lietadla Martin-Baker MB-5 (s/n R2496) absolvoval prvý skúšobný let, zalietavačom bol skúšobný pilot firmy Rotol, Capt. Bryan Greensted.




24.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Berlín, Cáchy a Antverpy.




25.5.1944 Britská a americká vojska bojující v Itálii se setkala u Cisterny a Terraciny. Obsadila města Littoria, Aquino, Sezze a Piedimonte. Následoval hromadný ústup německých vojsk na celé frontě.



25.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Blainville, Sarreguemines, Thionville, Mulhouse, Metz, Char-leroi a Brusel.

26.5.1944 Loď HMS Volage uvedena do služby


27.5.1944 Německý nálet na Weymouth (66 letadel).



27.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Tutow, Cáchy, Bourg, Leopold (1200 t pum), Strasbourg, Ludwigshafen, Mannheim, Karlsruhe, Saarbrücken, Konz, Karthaus a Neukirchen.


28.5.1944 Německý nálet na Torquai (65 letadel).


28.5.1944 Britská 8. armáda obsadila město Ceprano.




31.5.1944 Spojenecká vojska prolomila německou frontu v prost. Valmontone (Itálie).




31.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Ploješť, Hamm, Osnabrück, Schwerte a Soest.


31.5.1944 Generál Sató, velící 31. divizi japonské armády, ustupuje od Kohimy směrem k Imphálu, kde se spojuje s 15. divizí japonské armády genarála Jamaučiho. Jejich snaha spojenými silami obnovit útok na Imphál selhává.


4.6.1944 Generál Eisenhower přesunul začátek invaze do severní Francie o 24 hodin na 6.6.




7.6.1944 Americká 5. armáda obsadila města Civitavecchia a Bracciano a britská 8. armáda Subiaco (Itálie).


7.6.1944 Angličané obnovili postup na Caen (bráněné jednotkami SS) útokem na vesnici Lebisey. Jejich postup byl však zastaven v blízkém lese a večer byli se ztrátami staženi zpět.


7.6.1944 Kanaďané postupující na Carpiquet se střetli s německou 12. tankovou divizí SS. Rozhořel se boj, kde obě strany utrpěly značné ztráty a Kanaďané byli nuceni ustoupit.



7.6.1944 Britské jednotky postupující z pláže GOLD osvobodily Bayeux a spojily se s Kanaďany.



7.6.1944 Jednotka Commandos postupující z GOLDU zahájila útok na Port en Bessin. Německá posádka se postavila na rozhodný odpor a v bojích které se rozhořely byli Britové 2x vytlačeni ze svých pozic. Další německá jednotka znovu obsadila kótu 72.



7.6.1944 Německé velení konečně povolilo zorganizovat útok pancéřovými divizemi na spojenecké předmostí a Rommel povolal posily i z Bretaně. 12. tanková divize SS bojující v okolí Caen zahájila na Brity několik úderů. Předmostí již bylo dostatečně odolné a Britové všechny útoky odrazili. Jejich postup na Caen byl ale ztracen.




7.6.1944 Spojenci začali budovat 5 vlnolamů GOOSEBERRY (pro přístavy MULBERY) potopením 70 starých lodí.

7.6.1944 Zemřel podplukovník Percival Hawksley Burbury Richard (velitel 1. praporu Juholancashireského pluku (osobních dobrovolníkov Princa z Walesu))

7.6.1944 Zemřel podplukovník Hugh Owen Seymour Herdon (velitel 2. praporu Královského Warwickshireského pluku)

7.6.1944 Zemřel major John Frederick Harward (velitel roty A, 1. praporu Juholancashireského pluku)

7.6.1944 Zemřel major Robert Hunter Harrison (velitel roty B, 1. praporu Juholancashireského pluku)

7.6.1944 Zemřel kapitán Charles Edward Greenwood (administratívny dôstojník velitelskej roty 8. (Midlandského) parašutistického praporu)

7.6.1944 Zemřel kapitán George Alexander Kay (kaplan 8. (Midlandského) parašutistického praporu)

7.6.1944 Zemřel poručík Thomas Colledge Halliburton (velitel ženijnej čaty velitelskej roty 9. parašutistického praporu)

7.6.1944 Zemřel kapitán R. R. Maitland (zástupca velitela 225. parašutistickej polnej ambulancie)

7.6.1944 Zemřel porućík John Derek Atheling Boustead (velitel 7. čaty roty A 1. praporu Královskích Ulsterskích strelcov)

16.6.1944 Do Normandie přijel britský král Jiří VI.




16.6.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Sterkrade, Vídeň a Bratislavu.

21.6.1944 Zemřel podplukovník Frederick Jack Maurice (velitel 2. praporu Královho Shropshireského pluku lahkej pechoty)



22.6.1944 Začal generální útok spojeneckých vojsk na Cherbourg za podpory 1000 letadel.


22.6.1944 310. a 312. čs. stíhací peruť se přesunuly z letiště Appledram na letiště Tangmere.



22.6.1944 Konec obležení Imphálu. 5. divize postupující od Imphálu a 2. divize útočící od Kohimy, obnoví kontrolu nad strategickou silnicí mezi oběma městy.



8.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Vídeň.


8.7.1944 Najväčší úspech československých stíhačov v boji proti lietajúcim bombám V-1 - F/O Otto Smik zostrelil 3 strely V-1.

8.7.1944 Loď HMS Ocean spuštěna na vodu




9.7.1944 Britská 2. armáda dobyla Caen. Kanadské jednotky se zmocnily letiště Carpiquet.



9.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Ploješť.

9.7.1944 Zemřel námořní kapitán Frederic John Walker (veliaci dôstojník, HMS Starling)




21.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Schweinfurt, Ebelsbach, Rezno a Pardubice.


18.8.1944 Zemřel major Eugeniusz Horbaczewski (velitel, 315. peruť RAF)

29.8.1944 Zemřel major Jacobus Johannes Le Roux (velitel, 602. peruť RAF)


8.9.1944 V 18:37 je odpálena první raketa V-2, která po pěti minutách letu dopadá na londýnské předměstí Chiswick.

8.9.1944 Britské letectvo nedokáže zničit odpalovací zařízení raket V-2, protože jsou vysoce mobilní.

8.9.1944 Na území Londýna dopadly 2 rakety. První pobořila 6 domů, zabila 3 lidi a 17 zranila. Druhá nezabila nikoho.

8.9.1944 Britská zpravodajská služba se od německého zajatce poprvé dozvěděla o existenci podzemního výrobního závodu na rakety V2 – DORA (Mittelbau-Dora). Ihned tam byl vyslán průzkumný letoun.


8.9.1944 Britové překročili po těžkém boji Albertův kanál a na druhé straně zřídili malé předmostí.

19.9.1944 Zemřel podplukovník Guy Gibson (velitel 617. perutě)

19.9.1944 Zemřel poručík David Samuel Anthony Lord (pilot, 271. peruť)



2.10.1944 Britská 2. a kanadská 1.armáda vedly boje v ústí řeky Šeldy.

2.10.1944 Zřízena čs. letecká dopravní skupina ve Velké Británii (Czechoslovak Air Force Transport Pool)


11.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na ostrov Walcheren.


12.10.1944 Athény prohlášeny za otevřené město. Britská vojska ovládla Pireus. Britští parašutisté přistáli na athénském letišti.



14.10.1944 Britský III. sbor generála Scobie vstoupil do Athén. Invazní jednotky se vylodily na ostrově Korfu.


14.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Duisburg (dva nálety: 1.063 a 1.005 letadel, asi 10.000 tun pum, dosud nejtěžší nálet RAF) a Brunšvik (240 letadel).


18.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Bonn.

18.10.1944 Britská vojska obsadila Scarpanto a Santorin.


19.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Norimberk a Stuttgart (583 letadel, 2 425 tun pum).


20.10.1944 Britská 8. armáda obsadila město Cesena (Itálie).

21.10.1944 Britská 2. a kanadská 1. armáda zahájily útok na dolní Maase.

21.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Neuss.


1.11.1944 Britské letectvo bombardovalo Berlín a Oberhausen.


4.11.1944 Zemřel polní maršál John Greer Dill (Náčelník Imperiálního generálního štábu
)


5.11.1944 Britské letectvo bombardovalo Solingen.

30.11.1944 Loď HMS Vanguard spuštěna na vodu