Královský hohenzollernský domácí řád Tento řád byl založen dne 23.srpna 1851 králem Friedrichem Wilhelmem IV., po spojení obou knížectví Hohenzollern-Hechingen a Hohenzollern-Sigmaringem jako pokračování knížecího Hohenzollerského řádu, který byl založen roku 1841.Řádové heslo : FOM FELS ZUM MEER ( Od skály k moři)je starým švábským heslem a vyjadřovalo touhu k rozšíření panství k Bodamskému jezeru, kterému se říkalo moře. Město na břehu jezera se dokonce jmenuje Meersbug. Řád se stává třetím pruským řádem a byl často udělován v letech 1848-1849 pruským občanům,kteří zachovali věrnost a loajalitu královskému domu a panovníkovi. Pro ocenění práce učitelů a kněží byl zřízen tento řád ve formě orla(viz obrázek) a v této podobě byl udělován za zásluhy v oblasti vědy a kultury. Naopak vojenské zásluhy a statečnost znamenala přizdobit řád meči,které se vkládají mezi ramena kříže, případně do převýšení klenotu pod stuhu, která je bílá s třemi černými pruhy. Řádový kříž je tlapatého tvaru, bíle smaltovaný s černým okrajem. Ve středu kříže je v bílém poli černá orlice, mající v pařátech žezlo a říšské jablko a na prsou hohenzollernský znak. V modrém mezikruží je zlaté rodové heslo a dole dvě vavřínové snítky. Na zadní straně kříže v medailonu, který je bílé barvy je korunovaný zlatý monogram F.W.R.(Friedrich Wilhelm IV.Rex) a v modrém mezikruží je datum reorganizace řádu DEN 18.JANUAR 1851. Skupina Orlů, která byla určena především pro učitelé a klér má dekoraci zlatou černě smaltovanou orlicí s rozepjatými křídly,která nese na hrudi hohenzollernský znak a okolo hlavy má bílou stuhu s heslem(viz obrázek) Obě kategorie se dělí stejně tj. do čtyř stupňů. Velkokomtur s hvězdou( i bez hvězdy) Komtur s hvězdou či bez hvězdy, zde je hvězda menší Rytíř/ nošený na prsou, stříbrný kříž Majitel či nositel kříž stříbrný nesmaltovaný Hvězda velkokomtura je osmicípá stříbrná s řádovým křížem Hvězda komtura je stejná,ale jen šesticípá Poznámka: Dr.Klietmann uvádí ve své práci Pour le Mérité und Rapferkeitsmedaili tyto počty udělení v letech Velká války 1914-18 a dělení řádu: Hvězda pro velkokomtura 3 Hvězda pro velkokomtura s meči 5 Kříž pro velkokomtura s meči 1 Kříž pro komtura s hvězdou 7 Kříž pro komtura s meči 34 Kříž pro rytíře s meči 8291 Při početním stavu vojáků,kteří mohli tento řád obdržet je číslo udělených exemplářů řádu malé. Tyto kříže pro rytíře s meči se v našich sbírkách vzácně nacházejí neb je obdrželi i důstojníci Rakousko-Uherské armády. Prameny: František Lobkowicz: Encyklopedie řádů a vyznamenání Arnhard Graf Klenau: Orden in Deutschland und Osterreiuch Dr. Klietmann:Pour lé Merité und Tapferkeitsmedaille Vlastní archiv
Kříž pro rytíře s meči z let 1914-18, udělen v roce 1917 členu naši rodiny.
Rytířský kříž řádu Královského domu Hohenzollernů s meči
Protože řád mohl být udělován i za civilní zásluhy, 27. února 1864 vznikla verze rytířského kříže s meči, udělovaná výhradně za vojenské zásluhy.
V této verzi byl kříž propůjčován či udělován zpravidla důstojníkům za akt udatenství v boji. Výjimečně jej mohla získat i osoba nenáležející do důstojnického stavu. Zaujímal význačné místo mezi pruskými vyznamenáními za I. světové války. Zaplnil mezeru mezi Železným křížem I. třídy a Pour le Mérite. Uděloval se tedy zpravidla, jestliže dekorovaný byl již předtím vyznamenán Železným křížem I. třídy, zřídka však mohl být za obzvláštní zásluhy udělen dříve.
U stíhačů byl obvykle udělen mezi 12. a 15. vítězstvím, i když tato zásada samozřejmě neplatila vždy.
Během I. světové války jich bylo uděleno 8 291.
Ačkoliv oficiálně se udává, že řád jako takový zanikl roku 1918 s pádem německého císařství, Vilém II., jakožto velkokomtur řádu, řád propůjčoval během svého vyhnanství v Holandsku až do své smrti roku 1941 (není však známo, zda šlo i o tuto vojenskou dekoraci).
Popis
Zlacený tlapatý kříž se zaoblenými rameny. Kříž je bíle smaltovaný s černým vnitřním okrajem. Střed tvoří kulatý medailon. Mezi rameny kříže je zelený smaltovaný věnec (pravá polovina z vavřínových listů, levá z dubových listů). Do věnce jsou vetknuty dva zkřížené pozlacené meče, procházející středem medailonu. Horní rameno je převýšeno pozlacenou pruskou královskou korunou. Na její zadní straně je široké příčné očko pro stuhu. Rozměry dekorace: 55 × 37 mm. Hmotnost dekorace: 24,5 g.
Avers medailonu: Ve středu medailonu se nachází černá pruská orlice s hohenzollernským znakem (černo-stříbrně čtvrcený štít) na hrudi na bílém podkladu. Okolo středu se vine zlatým písmem hohenzollernské rodové heslo "Vom Fels zum Meer" (Od skály k moři), provedené na modrém podkladě. Ve spodní části medailonu dvě svázané vavřínové větve.
Revers medailonu Uprostřed medailonu zdobený monogram F W R (Friedrich Wilhelm Rex / Fridrich Vilém král). Nad ním královská koruna. V opisu datum vzniku řádu DEN – 18 – JANUAR – 1851, opět zlatým písmem na modrém podkladě. Ve spodní části medailonu opět dvě svázané vavřínové větve.
Stuha: Černá, 30 mm široká. Dva milimetry od okrajů dva bílé pruhy 5 mm široké.
Královský hohenzollernský domácí řád - rytíř s meči Knight's Cross with Swords of the Royal House Order of Hohenzollern Ritterkreuz des Königlichen Hausorden von Hohenzollern mit Schwerten
Hohenzollern-knížectví: Jde o historické území na jihu Německa,původně hrabství Zollern.Od 13.století v držení švábské větve Hohenzollernů.Po revolučních letech 1848-1849 se knížectví stává součástí Pruska.Dnes jde o území spolkové země Bádensko-Wurtenbersko.
Řád byl založen v roce 1841 společně dvěmi knížaty a to Friedrich Wilhelmem Hohenzollern-Hechingen(1838-1869 a Carl Hohenzollern-Sigmaringen(1848-1849). Byl určen k ocenění zásluh o knížecí rod. Po sloučení hohenzollerského knížectví s Pruskem byl roku 1841 převzat pruskými Hohenzollerny a včleněn mezi královské řády.
Řád se dělí na 4.třídy: Čestný kříž 1.třídy,připínací na hrudi Čestný komtur d roku 1891 se nosí na krku Čestný kříž 2.třídy, zlatý kříž Čestný kříž 3.třídy, kříž je stříbrný a nesmaltovaná. Součástí řádu je Zlatá a Stříbrná medaile.
Všechny 4 třídy se však mohou polepšovat o meče a případně korunu. Vojenské polepšení spočívá dále i v tom,že řád se může nosit na slavné stuze Železného kříže,ale jn v případě,že dekorace je udělena s meči.Obě medaile mohou být uděleny jedna s meči a dále s korunou,případně s meči a korunou., Vlastní řádovou dekorací tvoří zlatý tlapatý kříž s prohnutými na konci vypouklými rameny.Kříž je bíle smaltovaný opět s černým okrajem.Mezi ramena je vložen zelený věnec.V kulatém středovém štítku je na přední straně rodový erb(znak) na knížecím plášti,převýšeným korunou,okolo je nápis:FUR TREUE UND VERDIENST(Za věrnost a zásluhy). Na zadním středovém štítku jsou iniciály zakladatelů FC (Friedrich- Carl)
Literatura: František Lobkovicz: Encyklopedie řádu a vyznamenání, Praha,Libri Jorg Nimmergut:Deutsche Orden
Nepovažuji se nějakého experta na vyznamenání, ale roku 1841 nebyl podle mých zdrojů založen královský řád Hohenzollernů, ale knížecí. Královský vznikl až roku 1851, přičemž oba řády dál existovaly souběžně. Ačkoliv například rytířský kříž vypadal velmi podobně, medailon byl jiný.
Nepovažuji se nějakého experta na vyznamenání, ale roku 1841 nebyl podle mých zdrojů založen královský řád Hohenzollernů, ale knížecí. Královský vznikl až roku 1851, přičemž oba řády dál existovaly souběžně. Ačkoliv například rytířský kříž vypadal velmi podobně, medailon byl jiný.
Řád byl založen dvěma knižaty 5.12.1841. Po zahrnutí obou knížectví do Pruského království byl řád 23.8.1851 převzat do soustavy pruských řádů. Uděluje se dodnes. V průběhu času došlo k mnoha reorganizacím, mohlo docházet ke změnám designu. Tato situace se běžně vyskytovala nejen ve staroněmeckých státech. Např. většina bulharských řádů byla založena v knížectví, pokračovala v carství a i v republice. Často se měnil např. centrální medailon. Nebo V Nezávislém státu Kongo vznikly řády Africké hvězdy, Koruny, Lva a Leopolda II. Po připojení tohoto státu k Belgickému království byly včleněny do soustavy belgických řádů. U Ř. Leopolda II. byl změněn centrální medailon, ostatní řády zůstaly beze změny.
Ok, šlo mi jen o to, že tyhle dva řády jinde mají dvě různá témata, u nás jsou pospolu. Pokud je to správně dle našich odborníků, pak je všechno v nejlepším pořádku.
Tady sis ovšem ihned sám naběhl na otázku člověka, jenž se věci moc neorientuje a aspoň vám to napoví, co máte psát do článků o vyznamenáních: kdo dodnes uděluje tehle řád, jak píše výše, když Hohenzollernsko ani Prusko už neexistuje? Potomci toho rodu? Nebo potomci Viléma II.? A jakou má ten řád právní kontinuitu, může ho dostat a nosit člen současného Bundeswehru, nebo dokonce spojenců z NATO?
Faktem je, že knížecí řád byl roku 1851 převzat do soustavy pruských řádů, což mj. znamenalo změnu názvu na "Královský". Máš pravdu, že některá knížata pokračovala v udílení původních "knížecích" řádů a pokračují dodnes. Faleristická literatura(mně známá) však řád uvádí pod jedním heslem. Kdybych psal monografii o tomto řádu, musel bych se všemi variantami zabývat. Ale to je mimo naši potřebu a možnosti na válce. Tento řád patří do kategorie tzv. dynastických řádů. Potomci(resp. hlavy jejich rodů) vládnoucích rodů udělují (často za úplatu) řady jejich starých řádů doposud bez ohledu na to, že jejich státy už dávno neexistují. A to se týče nejen Hohenzollernů, ale i ostatních staroněmeckých států, ale i mnoha států z celého světa. Např. náš poslanec Karel Schwarzenberg je nositelem rakouského Řádu zlatého rouna i když se narodil v době kdy císařství již neexistovalo. Já jsem kdysi psal do královské kanceláře jugoslávského krále a císařské kanceláře etiopského císaře žádost o sdělení, které řády udělují, jak vypadají, kolik jich udělili, kdo je vyrábí atd., ale vůbec mi neodpověděli. Přitom "etiopský císař" povyšuje i do šlechtického stavu a na jeho webu je jednoznačně uvedeno, že je to otázka peněz. K tvému dotazu. Dotyční tyto řády udělují jako vždy, tzn. komu chtějí, tedy i např. členům Bundeswehru nebo tobě. Otázka zda takto vyznamenaní je mohou nosit je otázkou právní úpravy té které země. Obecně se domnívám, že soukromé osoby mohou nosit vyznamenání, která chtějí a kdy chtějí. Ale např. vojáci by je ve většině zemí nemohli nosit. Výjimkou by mohli být někde generálové, u kterých se často ústrojová nekázeň toleruje. U nás za socialismu existoval zákon říkající, že československý občan musí před udělením (výjimečně dodatečně) zahraničního vyznamenání požádat prezidenta republiky o souhlas.
Jinak nějaký řád či medaili si můžeš založit a udělovat i ty. A mělo by to stejný právní status jako ty výše zmiňované řády.
