Main Menu
User Menu

Bílá armáda: Čestná dekorace l. kubáňského stepního pochodu

Již v polovině listopadu 1917 začal bývalý vrchní velitel ruské armády generál Alexejěv po svém příjezdu do Novočerkaska s formováním protibolševických dobrovolnických jednotek. Dobové dokumenty dokládají příjezd generála Alexejeva již dne 15. listopadu 1917. Dnem 19. prosince přijel i druhý bývalý vrchní velitel generál Kornilov, který 6.ledna 1918 převzal velení nad těmito jednotkami,které nesly název „Dobrovolnická armáda“.


Koncem měsíce ledna 1918 se tato armáda organizovaně přesunula do Rostova na Donu. Početní stav této jednotky o mnoho nepřevyšoval 2.000 mužů, ale byla to první organizovaná vojenská síla schopná zasáhnout do bojů proti oddílům Rudé armády a pozdější Rudé armády. V únoru jednotky věrné bolševikům poměrně velkými silami zahájily útok ze severu na Don. Generál Kornilov, vědom si toho,že se nemlže spolehnout na pomoc Donského kozáctva, v noci z 210. na 21. února 1918 přešel Don a své jednotky soustředil ve stanici Olginská. Zde také začal s reorganizací své armády.Po zhodnocení bojové situace a reálných možností doplnění jednotek mužstvem,výzbroji a výstroji zformoval svoji armádu do jedné divize,složené ze tří pluků a dalších podpůrných jednotek.Byli to Důstojnický pluk, jehož velitelem byl generál Markov, dále Kornilovský úderný pluk v čele s plukovníkem Něžencovem, a Partyzánský pěší pluk s velitelem generálem Bogdajevským. Organickou součástí divize byl dále Junkerskýa Ženijní prapor, čtyři dvoudělové baterie a tři jízdní oddíly s veliteli plk. Geršenanem, Glazenapou a pplk. Kornilovem. Celá tato „divize“ měla zhruba 4000 bojeschopných mužů. Jen láska k vlasti a víra ve své velitele povznesla tuto hrstku špatně vyzbrojených mužů k boji proti teroru rudých jednotek
Na Kubáň se divize přesunula již 28.února 1918. Koncem měsíce března se k divizi připojil oddíl generála Pokrovského a její počet se tak zvýšil na přibližně 6000 mužů. Za nepřetržitých bojů se probili do Jekatěrinogradu, který také 13. dubna obsadili. Zde však v boji nalezl svoji smrt generál Kornilov a velení přebírá generál Denisin, který však byl nucen město vyklidit a s armádou ustoupit. Ve stanici Iljinská se opět jednotky zformovaly. Vzhledem ke změně operační situace a zprávám o povstání kozáků na Donu se generál Denisin rozhodl přesunout své jednotky na Don.


Na paměť a uctění statečnosti projevené dobrovolníky při tomto tažení, které trvalo zhruba 80 dní,byl rozkazem č. 499 z roku 1918 založen „Čestný odznak 1. kubáňského stepního tažení“,který je někdy nazýván též řádem „Trnové koruny“, jindy Čestným vyznamenáním 1. stepního ledového pochodu.
Udílení tohoto vyznamenání začalo již v květnu roku 1918 a v jednotlivých případech trvalo až do roku 1939. Údajně bylo uděleno přibližně 5 000 těchto dekorací. Udílení a evidence byla prokazatelná ještě v roce 1940 a byla v držení Spolku účastníků 1. kubáňského pochodu gen. Kornilova, který sídlil v Bělehradě, kde existoval tento spolek až do roku 1944, kdy bylo město osvobozeno sovětskými vojáky a jednotkami maršála Tita. Je také znám a doložen i denní rozkaz spojených ruských svazů č.23 ze dne 19.srpna 1939,který v Bruselu podepsal gen, Archangelský. Zde bylo stanoveno, že Čestný odznak přejde po smrti nositele do držení nejstaršího syna,který má oprávnění jej nosit.Každý nositel obdržel i udílecí dekret,kde bylo uvedeno matriční číslo,které též ve většině případů bylo vyryto i na zadní straně dekorace.Současně bylo zaneseno i do matriční knihy.


Toto Čestné vyznamenání obdrželo zhruba 200 Čechů, kteří se tohoto pochodu zúčastnili. Na našem území také žili příslušníci této jednotky, kteří též obdrželi toto vyznamenání. V mé sbírce byla tato dekorace I.typu, která je ražena v rozmezí let 1919-1921,na zadní straně nemá matriční číslo, je však ražena ze stříbra a nese puncovní značku bývalého Rakouska-Uherska, dále je na meči značka JH(HOJTAŠ.)I toto je dostatečným důkazem, že dekorace byla vyrobená pražskou firmou Hojtaš pro potřeby vojáků, žijících na území ČSR. Další exemplář v mé bývalé sbírce s číslem 1845 jsem získal z majetku štábního kapitána Vavilova ,který byl příslušníkem Důstojnického pěšího pluku a ke konci života žil v Chrudimi,kde také i zemřel. Jde opět o stříbrnou dekoraci velmi kvalitně raženou.


Popis vlastní dekorace:
Trnový věnec z matovaného stříbra je průměru 30-33 mm, protknutý zdola zleva nahoru vpravo stříbrným mečem, rukojetí dolů. Délka meče je 50mm.Rub je hladký s vyraženým pořadovým číslem. Pro všechny vojáky, kteří se přímo zapojili do bojů je určeno nošení na stuze řádu Sv. Jiří s kulatou rozetkou v národních barvách(bílo-modro-červená)Pro vojáky, kteří nebyli přímo zapojeni v bojích, dále pro čestné hosty a další civilní osoby je předepsaná stuha řádu Sv. Vladimíra doplněná opět rozetkou v národních barvách.


Literatura:
LaS.P.Čestná dekorace l.kubáňského stepního pochodu, SIGNUM BRNO
P.Pashkov: The White Armies
Orders and Badges in the Civil War 1917-1922
Alexandr Kuzněcev: O „bílé“ armádě a jejich vyznamenáních 1917-1922
Archiv a dokumentace: Alt.



Poznámka.
Dekorace I.typu ze sbírky Alt.je vyobrazena v aukční a prodejním katalogu Aurea ze dne 8.prosince 2007, položka č.944
Bílá armáda: Čestná dekorace l. kubáňského stepního pochodu - Vzácná dekorace I.typu ražená v ČSR s puncem platným pro RU

Vzácná dekorace I.typu ražená v ČSR s puncem platným pro RU
Bílá armáda: Čestná dekorace l. kubáňského stepního pochodu - Punc a značka výrobce Hojtaš.

Punc a značka výrobce Hojtaš.
Bílá armáda: Čestná dekorace l. kubáňského stepního pochodu - Nebezpečná ražba  COPY!

Nebezpečná ražba COPY!
URL : https://www.valka.cz/Bila-armada-Cestna-dekorace-l-kubanskeho-stepniho-pochodu-t82900#303931Verze : 0
VOJENSKÝ ŘÁD ZA VELKÝ SIBIŘSKÝ POCHOD


Současná doba, politická situace a dostatečný odstup od historických skutečností nám dovoluje mimo jiné i objektivnější pohledy na některé sporné nebo ne zcela jasné otázky z dějin naši republiky, u období let 1914-1918,ale i na vystoupení našich legii v Rusku v letech 1918-1921. Vzhledem k tomu, že se mi podařilo získat zajímavé dokumenty z období bojů na Sibiři z let 1919-1921,které se přímo vztahují k vystoupení našich legii,chtěl bych seznámit širší obec našich faleristů jednak se zajímavým vojenským řádem „ Za velký sibiřský pochod“ale i s hodnocením bojů čs.legii z pohledu ruského historika Alexandra Kuzněceva,autora publikace „Bílá armáda a její vyznamenání z let 1917-1922“,Zároveň tímto článkem volně navazuji na problematiku l. kubáňského ledového pochodu.


Samotný řád byl založen v roce 1920 vrchním velitelem armády admirálem Kolčakem krátce před jeho smrtí. Tento řád byl určen pro všechny vojáky Bílé armády, kteří v bojích prošli od břehu řeky Volhy až k jezeru Bajkal. Samotný řád ve své podobě vychází z ideového projektu l. Kubáňského pochodu(viz článek zde) pouze s tím rozdílem, že meč v trnové koruně není stříbrný, ale je zlatý.Tyto řádové dekorace se zhotovovaly již v Čitě a později v Charbinu. Ze zápisků přímých účastníků bojů a pamětníků té doby vyplývá,že samotný meč byl zhotoven z pětirublové mince a měl by mít tedy ryzost i váhu zlaté mince v hodnotě pěti rublů.
Vrchní vladař Sibiře admirál Kolčak se svou národní armádou, orenburskými kozáky atamana Dutova a Sibiřskou armádou, spolu s jednotkami čs. Legii, které tvořili nejbojeschopnější část celé armády,zahájili bojové akce. Podle hodnocení A.Kuzněcova právě Češi nesehráli kladnou roli v občanské válce. Zde je nutno odbočit a zamyslet se, z čeho A.Kuzněcov vychází.Snad z toho,že se naše pluky hrdinně rvaly na frontě,zatímco ruské jednotky zahazovaly zbraně a opouštěly pozice a nezřídka i drancovaly? Měl se snad vést boj do posledního československého vojáka? Má snad být právě toto nové objektivní hodnocení ze strany ruských historiků?


Na jaře roku 1919 začal admirál Kolčak z počátku úspěšné vojenské tažení směrem na západ, vedl těžké boje s nepravidelnými jednotkami bolševiků. Vzhledem k neuspokojivé situaci v zásobování jednotek přešla část bojových oddílků k Rudé armádě. Šlo o nejlépe vycvičené pravidelné jednotky, které tvořily údernou sílu Bílé armády. Sám Kolčak nebyl schopen zorganizovat vlastní jednotky, ztratil kontrolu nad vedením boje, nezvládl chaos a dezorganizaci, která se projevila hlavně rabováním u kozáckých jednotek. Na frontě tak zůstává jediná plnohodnotná síla a to jednotky čs. legii v síle zhruba 50 000 mužů, kteří chránili celou magistrálu.
V této době se bolševikům podařilo zformovat pátou armádu pod vedením schopného člověka, bývalého carského důstojníka,potomka staré šlechtické rodiny-poručíka N.M. Tuchačevského. Pravidelné Rudé armádě již čs.legie nebyly schopny čelit, a tak v červnu se Tuchačevskému podařilo zvrátit průběh bojů ve prospěch Rudé armády. Bílá armáda se doslova rozpadla a ztratila zájem o další vedení války. Ústupové boje vedly opět především příslušníci pluků první a druhé divize našich legii. Byl opuštěn Omsk a velení armády se přesunulo do Irkutska. Zde však v říjnu vypuklo povstání eserů podporované bolševiky. Další osud povstání i samotného Kolčaka rozhodli Češi. Admirála Kolčaka vydali místnímu Sovětu a po vynesení rozsudku revolučním soudem byl admirál Kolčak dne 7.února zastřelen na okraji Irkutska. Za měsíc vstoupila do Irkutska Rudá armáda a zbytky Bílé armády ve zmatku a chaosu bezhlavě prchaly na Dálný východ a do Číny. Československé jednotky tedy zůstaly opět sami a měly při těžkých ústupových bojích, při zachování lidských životů ustupovat na východ po sibiřské železniční magistrále. Kdo koho opustil, kdo koho zradil, to není jen otázka historie a historiků, je to především otázka svědomí, a to mají naši vojáci čisté. Snad je možno říci,že hlavním viníkem zde je neschopnost admirála Kolčaka a jeho štábu, ve kterém svoji ne slavnou roli sehrál i náš generál Radola GAJDA (Geidl). Čs. vedení legii uzavřelo smlouvu s velením Rudé armády až v době, kdy zůstali čs. Vojáci na celém bojišti sami, ostrůvek československých vojáků proti moři bojovníků Rudé armády pod velením jednoho u nejschopnějších velitelů, pozdějšího maršála SSSR Tuchačevského.


Zajímavé je hodnocení P.Paškova, který píše:“ S pádem Omska na celé sibiřské magistrále začala tragedie, která se vyrovnala krvavým bojům občanské války. Po celé délce magistrály od Omska do Novonikolájevska byly ešalony s utečenci, nemocnými, raněnými, sanitní vlaky u kterých chyběli lokomotivy, protože tyto Češi násilím odebírali pro potřebu vlastních jednotek. Dlouho stály vagony- velké rakve plné zmrzlých lidí- na stanicích i mimo stanice. Byl to děs a hrůza. Hlavním a možná jediným viníkem této tragedie byli Češi.“ Tolik P.Paškov.


Vojenský řád Za velký sibiřský pochod měl dvě třídy (skupiny)
l. třída se nosila na stuze řádu Sv.Jiří, ale bez rozetky v národních barvách.
Tato třída byla určená všem přímým účastníkům bojů.
2. třída byla udělována všem těm,kteří se velkého pochodu zúčastnili,ale nezapojili se přímo do bojů.Tato třída se nosila na stuze řádu Sv. Vladimíra, a to opět bez rozetky


Na obě třídy v zadní části řádu,která je hladká,se vyrážela matriční čísla.Samotná symbolika trnové koruny je užitá i v dalších dekoracích Bílé armády jako jsou:
Čestný odznak Kornilovského úderného pluku
Čestný odznak Dělostřelecké divize gen. Markova
Dekorace l. jízdního pluku gen. Alexejova
Kříž Jekatěrinoslavského pochodu.


Použití symbolu trnové koruny má zvýšit symbol utrpení vojáků a má v ruské historii svoji tradici i význam.Ve sbírce karlovarského faleristy, dnes již zemřelého Pavla Patejdla byla dekorace Velkého pochodu zhotovená z patinovaného železa, pouze meč byl stříbrný, silně zlacený. Je to bezesporu i důkaz, že se tyto dekorace vyráběli i v emigraci po roce 1922. Železo snad má zdůraznit symboliku tvrdé, železné doby. Československo bylo zemí, která přijala ruské utečence a umožnila jim získat občanství naši země. Mnozí se stali známými osobnostmi jak v oblasti vojenství, tak i ve vědě, kultuře a historii.


Literatura:
A.Kuzněcov: O Bílé armádě a jejich vyznamenáních 1917-1922
LaSP:Vojenský řád Za velký sibiřský pochod. Signum 1992

Bílá armáda: Čestná dekorace l. kubáňského stepního pochodu - Ukazka COPY. Je vidět, že provedení vlastní dekorace je perfektní.  COPY !!

Ukazka COPY. Je vidět, že provedení vlastní dekorace je perfektní. COPY !!
URL : https://www.valka.cz/Bila-armada-Cestna-dekorace-l-kubanskeho-stepniho-pochodu-t82900#304794Verze : 0
Čestná dekorace s rozetkami.


Pro všechny vojáky, kteří se přímo zapojili do bojů je určeno nošení na stuze řádu Sv. Jiří s kulatou rozetkou v národních barvách(bílo-modro-červená).


Pro vojáky, kteří nebyli přímo zapojeni v bojích, dále pro čestné hosty a další civilní osoby je předepsaná stuha řádu Sv. Vladimíra doplněná opět rozetkou v národních barvách.





Zdroj: altmann, https://www.liveinternet.ru/users/waldar/quotes/
URL : https://www.valka.cz/Bila-armada-Cestna-dekorace-l-kubanskeho-stepniho-pochodu-t82900#343446Verze : 0