Řád Marie Terezie

Maria-Theresia Orden
     
Název:
Name:
Řád Marie Terezie Order of Maria Theresia
Název v originále:
Original Name:
Maria-Theresia Orden
Datum vzniku:
Date of Establishment:
18.06.1757
Datum zániku:
Date of Termination:
03.11.1918
Struktura:
Structure:
1. - velkokříž
2. - komtur
3. - rytíř
1st - Grand Cross
2nd - Commander
3rd - Knight
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
Die Orden und Ehrenzeichen von Österreich-Ungarn. Hrsg. Moritz Ruhl. Leipzig 1914.
Koláčný, Ivan: Řády a vyznamenání habsburské monarchie. Praha 2005.
Lobkowicz, František: Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha 1995.
Měřička, Václav: Orden und Ehrenzeichen der österreichisch-ungarischen Monarchie. Wien – München 1974.
Procházka, Roman von: Österreichisches Ordenshandbuch. Bd. 1-4. München 1980.
Stolzer, Johann – Steeb, Christian: Österreichs Orden vom Mittelalter bis zur Gegenwart. Graz 1966.
URL : https://www.valka.cz/Rad-Marie-Terezie-t82474#319699 Verze : 0
     
Název:
Name:
Řád Marie Terezie velkokříž Order of Maria Theresia Grandcross
Název v originále:
Original Name:
Maria Theresia Orden Großkreuz
Datum vzniku:
Date of Establishment:
18.06.1757
Datum zániku:
Date of Termination:
DD.MM.1918
Komponenty:
Components:
- -
Klenot:
Badge:
- -
Klenot foto avers:
Badge Photo Obverse:
Klenot foto revers:
Badge Photo Reverse:
-
Hvězda:
Star:
- -
Hvězda foto avers:
Star Photo Obverse:
Hvězda foto revers:
Star Photo Reverse:
Stužka:
Ribbon Bar:
- -
Fotografie:
Photograph:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
Procházka, Roman von: Österreichisches Ordenshandbuch, München 1974
URL : https://www.valka.cz/Rad-Marie-Terezie-t82474#409459 Verze : 0
     
Název:
Name:
Řád Marie Terezie komandér Order of Maria Theresia Commander
Název v originále:
Original Name:
Maria Theresia Orden Kommandeur
Datum vzniku:
Date of Establishment:
15.10.1765
Datum zániku:
Date of Termination:
DD.MM.1918
Komponenty:
Components:
- -
Klenot:
Badge:
- -
Klenot foto avers:
Badge Photo Obverse:
Klenot foto revers:
Badge Photo Reverse:
Hvězda:
Star:
- -
Hvězda foto avers:
Star Photo Obverse:
-
Hvězda foto revers:
Star Photo Reverse:
Stužka:
Ribbon Bar:
- -
Fotografie:
Photograph:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
Procházka, Roman von: Österreichisches Ordenshandbuch, München 1974
URL : https://www.valka.cz/Rad-Marie-Terezie-t82474#409460 Verze : 0
     
Název:
Name:
Řád Marie Terezie rytíř Order of Maria Theresia Knight
Název v originále:
Original Name:
Maria Theresia Orden Ritter
Datum vzniku:
Date of Establishment:
18.06.1757
Datum zániku:
Date of Termination:
DD.MM.1918
Komponenty:
Components:
- -
Klenot:
Badge:
- -
Klenot foto avers:
Badge Photo Obverse:
Klenot foto revers:
Badge Photo Reverse:
Hvězda:
Star:
- -
Hvězda foto avers:
Star Photo Obverse:
-
Hvězda foto revers:
Star Photo Reverse:
Stužka:
Ribbon Bar:
- -
Fotografie:
Photograph:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
Procházka, Roman von: Österreichisches Ordenshandbuch, München 1974
URL : https://www.valka.cz/Rad-Marie-Terezie-t82474#409461 Verze : 0
Vojenský řád Marie Terezie


Tento řád založila císařovna Marie Terezie 18. června 1757 pod dojmem vítězství nad pruskou armádou Fridricha II. v bitvě u Kolína. Stal se prvním vojenským řádem monarchie.
Byl určen důstojníkům císařské armády bez ohledu na hodnost, společenské postavení, národnost a náboženské vyznání. Uděloval se za zcela mimořádnou osobní statečnost nebo mimořádné rozhodnutí.
V době vzniku byl řád členěn na dva stupně – velký a malý kříž. V roce 1765 (15. října) za vlády Josefa II. byl přidán další stupeň – komandérský kříž.


Řádový odznak - rovnoramenný zlatý tlapatý kříž s konci ramen vlnovitě prohnutými bíle smaltovaný. Na středu kříže položený kruhový medailon. Na lícové straně tvoří střed medailonu červené pole s bílým břevnem, obkroužené bílým mezikružím se zlatým nápisem FORTITVDINI (statečnost). Na rubové straně jsou ve středu medailonu v kruhovém poli na bílém podkladu zlaté zdobné iniciály M T F (Marie Terezie a František), obkroužené zeleným mezikružím se zlatým vavřínovým věncem. Stuha, na níž byl kříž nošen, je červené barvy s bílým středovým pruhem.


Dekorace jednotlivých tříd se od sebe lišily velikostí a způsobem nošení.
Velký kříž o velikosti 60 mm byl nošen na stuze široké 105 mm přes pravé rameno k levému boku.
Komandérský kříž o velikosti 45 mm byl nošen na náhrdelní stuze.
Malý kříž o velikosti 30 mm byl nošen na průvlečné stuze procházející knoflíkovou dírkou na hrudi, později se nosil na náprsní trojúhelníkové stuze.
Všechny kříže se původně nosily pouze na uniformě (šlo o vojenský řád). Později byly vytvořeny i miniatury pro nošení na civilním oděvu většinou na levé klopě saka. Miniaturu tvořila destička překrytá stuhou v řádových barvách se zlatým páskem a aversem řádového kříže.
Na rozdíl od jiných řádů a vyznamenání byly kříže řádu Marie Terezie vyráběny vždy (i v období 1. světové války) ze zlata.


S udělením řádu bylo spojeno i udělení dědičného šlechtictví s titulem svobodný pán a nositel obdržel doživotní penzi. Pokud zemřel, jeho vdova pobírala polovinu této renty až do své smrti.
Po smrti nositele musel být řád vrácen řádové kanceláři. Po získání vyšší třídy musely být původní kříže rovněž vráceny do kanceláře. Dnes se tyto dekorace nacházejí ve sbírkách Vojensko-historického muzea ve Vídni.


Členové řádu neměli zvláštní řádové stejnokroje, protože řád byl určen pouze pro vojáky a byl nošen na vojenském stejnokroji.


Řádoví úředníci – kancléř, pokladník, grefiér (zapisovatel).


Řádovým svátkem byl svátek sv. Terezie – 15. říjen.


První řádová promoce proběhla 7. března 1758. Velkokříž byl udělen celkem 61x, komandérský kříž 140x a malý kříž 1039x. V průběhu 1. světové války bylo uděleno na 171. – 185. řádové promoci celkem 131 křížů všech tříd (11 velkých, 10 komandérských a 110 malých). Za celou dobu existence bylo postupně všemi třídami řádu vyznamenáno 9 důstojníků. V šesti případech byl zcela mimořádně a bez podkladu ve stanovách řádu udělen řád Marie Terezie s brilianty.
V den vypuknutí 1. světové války žily pouze tři nositelé řádového kříže (císař František Josef I., Alphons Graf von Caserta a Ernst Duke of Cumberland.
Po rozpadu monarchie stále ještě probíhaly řádové promoce, na kterých byly udělovány kříže, jejichž udělení bylo oznámeno během 1. světové války. Poslední 195. řádová promoce se konala 3. října 1931. Byl na ní jako poslední rytíř malého kříže dekorován Arpád von Tauby (Taby). Poslední rytíř řádu Gottfried svobodný pán Banfield zemřel 23. září 1986, čímž se historie řádu uzavřela.


Kompletní seznam důstojníků vyznamenaných řádem Marie Terezie je možné najít na stránkách http://www.austro-hungarian-army.co.uk/mmtoind.htm.


Použité prameny:
[1] KOLÁČNÝ, Ivan. Řády a vyznamenání Habsburské monarchie, Praha 2006, Elka Press, ISBN 80-902745-9-5
[2] www.austro-hungarian-army.co.uk
[3] de.wikipedia.org/wiki/Maria_Theresia-Orden
URL : https://www.valka.cz/Rad-Marie-Terezie-t82474#200237 Verze : 0
Vyobrazení ze statutu řádu.
URL : https://www.valka.cz/Rad-Marie-Terezie-t82474#200238 Verze : 0
Důstojníci vyznamenaní postupně všemi stupni řádu Marie Terezie:
polní maršál Joseph svobodný pán von Alvintzy de Berberek
polní zbrojmistr Johann Peter svobodný pán von Beaulieu de Marconnay
polní maršál Joseph Johann hrabě Ferraris
polní zbrojmistr Friedrich Wilhelm kníže Hohenlohe-Kirchberg
polní zbrojmistr Maximilian hrabě Baillet de Latour
polní maršál Johann Joseph kníže Liechtenstein
polní maršál Karl Clemens hrabě Pellegrini
polní maršál Joseph hrabě Radetzky z Radče
polní maršál Karl Philipp Schwarzenberg


Nositelé řádu Marie Terezie s brilianty:
polní maršál Gideon Ernst svobodný pán Laudon
polní maršál Josias princ Sasko-Kobursko-Saalfeltský
polní maršál arcivévoda Karl
generál jezdectva Leopold hrabě Sternberg
generál jezdectva Johann rytíř von Appel
generál pěchoty Géza Fejérváry de Komlós-Keresztes


Další významní – známí členové řádu:
polní maršál Eduard svobodný pán Böhm-Ermolli
polní maršál Karel vévoda Lotrinský
hrabě Suvorov-Rimnikskij
generál Michail kníže Goleničev-Kutuzov
Rudolf von Singule
maršál Gebhard Blücher
maršál Arthur vévoda Wellington


Použité prameny:
[1] KOLÁČNÝ, Ivan. Řády a vyznamenání Habsburské monarchie, Praha 2006, Elka Press, ISBN 80-902745-9-5
[2] www.austro-hungarian-army.co.uk
URL : https://www.valka.cz/Rad-Marie-Terezie-t82474#200613 Verze : 0
Botavcův kalendár uvádza nasledujúce informácie:


Udílí se generálům, štábním a vyšším důstojníkům a dlužno oň řádati u řádové kapitoly, jež zásluhy uchazačovy skoumá a návrhy činí. Řád má 3 třídy: velkokříže, komandéry a rytíře. Prvními stanou se jen ti, kdož přispějí ke šťastnému výsledku nejakého válečného podniku. Dekorace řytířská jest bíle smaltovaný, osmihranný vykrojený zlatý kříž. V bílém štítku na rubu sloučené značky jmen „F.“ (František) a „M.T.“ (Marie Terezie). Na líci páska červená-bílá-červená (domácí barvy rak. Domu), s opisem „FORTITUDINI“ (udatnosti) v bílém kruhu. Velkokřížníci nosí kromně dekorace ješte náprsní hviezdu, záležející z bílého kříže ležícího na širokém zeleném vavřínovém věnci. Stuha řádu jest ohnivě červená s bílým více než jednu třetinu šířky zabírajícím pruhem uprostřed. S řádem spojeny jsou doživotní penze. Vdovy dostávají doživotne polovic a sirotci po nich (do 18.roku věku) rovnež polovici. Všichni rytíři toho řádu jsou ku dvoru oprávneni a mohou činiti nárok na povýšení do stavu svobodných pánů


Uchádzač o priatie do vojenského rádu Márie Terézie (podľa statusu zo dňa 12.12.1758, doplneného nariadením Dvorskej vojenskej rady zo dňa 30.4. 1811, G. 2545) musel ku svojej žiadosti priložiť tzv. species facty, opisujúce jeho chvályhodné a udatné činy. Bez rozsiahleho úvodu tu musel byť jasný popis skutku a podstatných okolností, času, príčin, skutočného prevedenia, popisu skutku, použitých prostriedkov a úspechov a to bez dvojznačného či prehnaného rozprávania. Species facty muselo byť potvrdené svedectvom 6 generálov, štábnych dôstojníkov alebo vyšších dôstojníkov s ich vlastnoručnými podpismi a pečaťami. V prípade absencie týchto svedkov mohol byť každý z nich nahradený dvomi poddôstojníkmi, prípadne prostými vojakmi


Milan Hodík, Pavel Landa: Švejk – fikce a fakta; Naše vojsko s.r.o. Praha 2006, ISBN 80-206-0814-1
URL : https://www.valka.cz/Rad-Marie-Terezie-t82474#238797 Verze : 0
Dovolím si využít téma MMTO s přihlédnutím k udílení toho řádů RU důstojníkům,kteří se po rozpadu císařství ocitají v novém státním útvaru Československo,kde je zákonem č.61 zrušeno užívání šlechtických titulů a vydán zákaz nošení řádů a dekorací.
186.promoce -10.března 1921 uvádí jméno dvou důstojníků a to :
Fousek Johan nadporučík 102 pluku
Wanke Theodor nadporučík 102 pluku
Oba důstojníci se po ukončení světové války stávají aktivními důstojníky armády republiky.Do současné doby se nikdo nezamýšlel jak bylo realizováno předání této vyjímečné dekorace. První problém je zde v tom,že důstojník musel být vyrozuměn, zda řád přijme a to v tomto případě je první otázka. Byl to osobní dopis? Či existovala výjimka u tohoto řádu, bylo vyrozuměno ministerstvo zahraničí. Druhý nevyjasněný problém je tento. Neumím si osobně představit,že aktivní důstojníci se svolením velitele a s pardonem prezidenta odjíždějí do Rakouska k převzetí řádu. Jak tedy řád obdrželi, dopisem asi nikoliv. Existuje několik verzí,ale ani jedna neni doložena. Tak tedy, říká se,že řády se předali diplomatickou cestou. Dalé i to,že řády in natura jsou předány až v období II.republiky, případně až po 15.březnu1939. Ale ani tato realita není udržitelná, neb existuji dohady,že důstojníci řádové kříže obdrželi a snad i na fotografii kpt. Vojáčka je tento důstojník vyfotografován se svým křížem. Obdobná situace se jistě týkala i dalších,tehdy ještě důstojníků čs. armády jako byl Singule a jiní. Nositele, kteří dekoraci obdrželi na promoci v době válečné(Wnzel Wurm, či pozdější generál čs. armády Franz Schobl) se naskytá otázka, byl tento vysoký řád v armádě akceptován, či tak jak zákon nařizoval odložen aby upadl v zapomenutí.? Rád bych požádal kolegy sběratelé, faleristy,ale především historiky zda je možný i jiný výklad zákona o zrušení šlechtických titulů řádu? Nebylo to specifika jen ČSR. V Rakousku existoval zákon ještě přisnější a byl tvrdě dodržován.Jistě by bylo zajímavé tuto problematiku popsat a zdokumentovat. Kolegové faleristé ve Vídni nám prozatím nepomohli, neb je tato problematika mnoho nezajímá.

Prameny:
Dr.phil Géza Baron Kovess von Kovessháza: Die Militar Maria Therezia Orden-Ritter des Weltkrieges 1914-1918
Dr.Carl Freiherrn von Bardolf: Der Militar-Maria -Theresien Orden. Vídeň 1944
Václav Měřička: Vojenský řád Marie Terezie
URL : https://www.valka.cz/Rad-Marie-Terezie-t82474#293410 Verze : 0
V oblasti faleristiky je několik řádů či dekorací,které se bezprostředně váží k Čechám. Je to Český šlechtický kříž, Dělový kříž ,ale na prvém místě to je Vojenský řád Marie Terzie,kterému chceme věnovat pozornost. Pochopit dobu vzniku řádu a význam řádu,který i po rozpadu monarchie si udržel svoji vážnost a do dnešních dnů je symbolem odvahy, statečnosti a cti vojáka, bojovníka. Dovolím si některé věci kolem tohoto řádu zde upřesnit a objasnt.


Skvělé vítezství rakouských zbraní u Kolína bylo oslaveno císařovnou založením nejvyššího rakouského vojenského řádu a to je Vojenský řád Marie Terezie ve dvou stupních,rytířského kříže a velkokříže.Podle řádových stanov mohl být rytířský kříž udělen důstojníkovi armády,který podnikl chrabrý, statečný čin,který by jinak bez nebezpečí či obav ze zodpovědnosti za běžných okolností nemusel podstoupit.
Velkokříž mohl obdržet ten,kdo mimo prokázanou statečnost projevil při vojenské akci mimořádně důležité rozhodnutí,které zvrátilo bitvu ve vítězství. Podle těchto směrnic bylo postupováno až do 2.prosince 1758,kdy se dovršila třetí řádová promoce.
Velkokříže z roku 1757 -1758 jsou tedy tvořeny opravdu jen zvětšeným křížem nošeným na velkostuze a to bez řádové hvězdy. Řádová hvězda a stupeň komtura řádu vznikl pozdějí, v roce 1764.
Vítězná bitva u Kolína donutila Prusy k ústupu a ve svém důsledku je doslova vyhnat ze země.
První řádová promoce se uskutečnila dne 7.března 1758 a velkokříže obdrželi:


l.Karel,vévoda Lotrinský


2.Leopold,hraně Daun


3.František, hrabě Nádasdy


4.Ondřej,hrabě Hadik z Futaku


V této promoci bylo uděleno dalších 14 rytířských křížů. Zde však se pokusíme o soupis vojáků,kteří svým kříž obdrželi za statečnost v bitvě u Kolína Jde o tyto vojáky rakouské armády:


1. Bedřich Jiří hrabě.Wied-Runkel,polní podmaršálek


2.Jan Ludvík hrabě Starhemberg,polní podmaršálek


3. Klaudius, svobodný pán Sincére,polní podmaršálek


4. Mikuláš hrabě Esterházy de Galántha,polní podmaršálek


5. Tomáš svobodný pán Plunkett,generál-major


6. František Oldřich hrabě Kinský,generál-major


7. Josef Karel hrabě d´Ayasasa,plukovník


8. František markýz Los Rios,plukovník


9. Josef svobodný pán Siskovics,plukovník


10. Max svobodný pán Rehbach,plukovník


11. Jan hrabě Saint Ignon,plukovník


12. Josef hrabě Saint Ignon, plukovník


13. Bedřich Kašpar, svobodný pán Elmendorf,plukovník


14. Max princ Salm-Salm, major


15. Jan hrabě Soro,podplukovník


16. Sylvius Alexander Bojanovsky,plukovník


17. Zikmund z Kerekesu,podplukovník


18. Jan Petr svobodný pán Beaulieu de Marconnay, major


19. Jan Josef de Pasteel,podplukovník


20. František Tomáš, svobodný pán Biettagh, hejtman


21. Emanuel Alexander z Francquetu, kapitán-poručík


22. Freantišek hrabě Guascom,polní podmaršálek


23. Rudolf svobodný pán Pugnetti,plukovník


24. Václav Pablowsky z Rosenfeldu,podplukovník


25. Jakub Markýz Botta d Ádorno,podplukovník


26.Jan Václav z Bernkoppů, major dělostřelectva


27. František, svobodný pán Rudt z Collenbergu, rytmistr.



Je možno říci,že v několika Promocích,ale přímo za bitvu u Kolína bylo vyznamenáno 30 důstojníků. z tohoto počtu jde tedy přímo o 3 velkokříže a 27 křížů rytířských, celkem 6 řádových promocí od 7.března 1756 až do 22.prosince 1761.


Literatura:


Václav Měřička: Kolín a ˇRád Marie Terezie,
přednáška na výstavě řádů v Hradci Králové
Bernard Leidl: Soupis rodných dat nositelů Vojenského řádu Marie Terezie.
Dr. Ivan Koláčný: Řády a vyznamenání habsburské monarchie
Georg Ludwigstorff:Der Militae-Maria Theresien-Orden
URL : https://www.valka.cz/Rad-Marie-Terezie-t82474#295718 Verze : 0
Nejstarší rytířský kříž Vojenského řádu Marie Terezie je v současné době uložen v Národním muzeau v Praze ve sbírce,kterou odkázal pan Václav Měřička,přední český falerista světového významu,ještě za svého života tomuto ctihodnému ústavu.Jde o osobní kříž,který patřil důstojníkovi uvedenému na seznamu pod číslem 21 a to je:

EMANUEL ALEXANDER z FRANCQUETU, kapitán-poručík.
Důstojník tohoto jména se narodil v roce 1730 v městě Monsu ve Flandrech(Belgie), v roce 1748 se stal praporčíkem u 13.pluku Savojských dragounů. V den bitvy u Lovosic ( 1.10.1756) byl povýšen do hodnosti poručíka
V bitvě u Kolína stal jeho pluk v záložním postavení,ale byl vstaven prudké dělostřelecké palbě nepřítele.Velitel jednotky padl, řady vojáků řídly a tak se Francguet rozhodl napadnou nepřátelskjou dělostřeleckou baterii a útokem ji zničit.Jednotku zničil ukořistil prapor i jejich děla. V srpnu byl povýšen na Capitan-Lieutnant u O´Donellových kyrysníků. Vyznamenal se i v dalších střetnutích u Leuthenu a Hochkirchu. Jeho statečnosti si všiml Leopold hrabě Daun a v hodnosti majora jej povolal k sobě jako křídelního pobočníka. V roce 1785 odchází v hodnosti plukovníka na odpočínek a umírá v roce 1788(12.dubna)

Rytířský kříž byl chován v rodině Franke a v roce 1942 jej pan Václav Měřička zakoupil do své sbírky. Z faleristického hlediska se jasně jedná o nejvzácnější exemplář rytířského kříže Vojenského řádu Marie Terezie v našich sbírkách, další v pořadí snad bude již jen ten na zámku Orlík uložený a v roce 1794 udělený tehdy plukovníkovi Karlu Filipu knížeti Schwarzenbergovi za akci u Cateau Cambresis.
Křížek po Emanueli Alexadru Francequet pan Měřička prezentoval na svých přednáškách v Praze, Hŕadci Králové a Brně a bylo ctí,držet tento slavný řád v ruce.Řád můžeme vidět v Národním muzeu v síni s řády Václava Měřičky. Bohužel, prezentace tohoto nádherného kříže je minimální a tak alespoň na těchto stránkách si uvědomíme jak záslužná byla sběratelská činnost pana Měřičky.

Prameny:
Václav Měřička: Vojenský řád Marie Terezie
URL : https://www.valka.cz/Rad-Marie-Terezie-t82474#295989 Verze : 0
V roce 2007, tedy výročí založení Vojenského řádu Marie Terezie bylo číslo našeho specializovaného faleristického časopisu SIGNUM věnováno tomuto slavnému řádu. Mezi velkým množstvím kvalitních a zajímavých příspěvků na toto téma je zde mimo jiné i článek faleristy z Jeseníku, pana Mgr. K.Growky, který s jeho laskavým svolením otiskujeme i zde:


Polští nositelé vojenského řádu Marie Terezie.



V druhé polovině 18.století přestalo Polsko jako samostatný stát existovat.Při trojím dělení bylo postupně zabráno Pruskem,Ruskem a Rakouskem.Přes různé dějinné peripetie byl samostatný polský stát obnoven až v důsledku 1.světové války.Pro Poláky je příznačným rysem,že ačkoli žili v jakémkoliv státě,bojovali v jakékoliv armádě,hluboký patriotismus jim pomáhal přežít všechna utrpení.Víra v boha a ve vlast byly nezřídka silou,která polské válečníky motivovala a vedla k činům vojenského hrdinství jež bylo po právu odměňováno.Mnoho z nich sloužilo v rakouské resp. Rakousko-uherské armádě.Poláky proto nalezneme i mezi vyznamenanými Vojenským řádem Marie Terezie(dále jen RMT).Mezi prvními 14 nositeli řádu za bitvu u Kolína byli dva Poláci(Andrzej hrabě Poniatowski a Sylvius A.Bojanowski).Na přelomu 18.a19.století získalo tento řád ještě 5 Poláků.Další pětice byly vyznamenaná za vojenské hrdinství během 1.světové války.
Služba v rakouské armádě byla pro Poláky něčím specifickým.Rakouský zábor polského území byl zcela odlišný od pruského a zejména ruského.Rakouská konstituční monarchie rezignovala na násilnou germanizaci Poláků.Halič byla spravována dosti autonomně,což vedlo k tomu,že Rakousko nebylo považováno za nepřítele toho ražení jako despotické Rusko a pangermánské Prusko.Mladí Poláci vstupovali do rakouské armády a budovali si karieru, i když jejich slovanský původ jim byl jen na škodu pro případné jmenování do generálských hodností.Tento stav se rychle změnil po vypuknutí světové války,kdy rakouská branná moc potřebovala každého schopného velitele.Polská legie pod velením Józefa Pilsudského po dva roky úspěšně bojovala po boku rakousko-uherských vojsk proti nenáviděným Rusům.Až „bratrství ve zbrani“ s německým vojskem, na něž odmítl Pilsudský roku 1917 přísahat, či represe polského a ukrajinského obyvatelstva armádami ústředních mocností nastavily mantinely polské loajality.O to zajímavější je fakt,že řádová kapitula skutečně ve shodě s řádovým statutem nepřihlížela k k národnostním sympatiím, 13l generálů a důstojníků navržených na rytířský kříž ŘMT za jejich činy během 1.světové války ocenila kromě Němců,Čechů,Maďarů,Chorvatů, Italů,Rumunů, i 5 vojáků polského původu.

Kpt. Emil PROCHÁZKA (1877-1925) vstoupil do armády ve Lvově v roce 1896. ŘMT obdržel při 180.promoci 17.8.1917 za boje na srbské frontě 5.11.1914 vytvořil z vlastní iniciativy prapor dobrovolníků,který dobyl kotu 708 v pohoří Gučevo.Do zajetí padli 3 důstojníci a 580 vojáků.Tento útok umožnil rakouským sborům přejít po dvouměsíční poziční válce opět do ofenzivy.Po válce vstoupil do polské armády,byl vojenským attache ve Vídni.Ale v rozhodující fázi polsko-bolševické války 1920 byl povolán do vlasti, aby velel 13.pluku,který bojoval na řece Bugu.Získal Řád Virtuti Militari 5.třídy.Jeho úspěšnou karieru 1924 brigádního generála velitele divize ) ukončil srdeční infarkt



Generál Tadeusz Jordán ROZWADOWSKI (1866-1928) pocházel ze starého zemanského rodu s dlouhou tradicí vojenské služby.Po ukončení nižšího gymnazia ve Lvově absolvoval důstojnickou školu jezdectva v Hranicích na Moravě a Vojenskou technickou akademii ve Vídni.Skvělé výsledky jej dovedly do diplomatických služeb, v letech 1896-1907 byl vojenským attache v Bukurešti.Po návratu z ciziny velel pluku a do roku 1913 se rychle vyšvihl do generálské hodnosti.Ale také navázal kontakt s vůdci polského hnutí za nezávislost.Na počátku války velel 12.dělostřelecké brigádě,která spadala pod 12.pěší divizi Krakově.S ní vyrazil na ruskou frontu a bojoval u Krásniku(srpen 1914) a Borowa(6.září 1914).Generál Rozwadowski neuposlechl armádní rozkaz gen,. V.Dankla zakazující jakékoliv útočné akce,když po překvapivém ruském dělostřeleckém přepadu zabránil útěku celého pluku a vypracoval bleskový plán na likvidaci ruských jednotek shromážděných před útokem.Akce provedena na vlastní zodpovědnost skončila s vynikajícím výsledkem, do zajetí padlo 1600 vojáků nepřítele.Historici se shodují,že případné vítězství Rusů u Borowa by mělo pro rakouská vojska fatální následky. Od roku 1915 div.gen. Rozwadowski se ještě zúčastnil dalších operací,ale o rok později odešel ze služby vzhledem ke sporům s nadřízenými-protestoval proti represím vůči místnímu obyvatelstvu.
Při 184.řádové promoci obdržel za bitvu u Borowa z rukou císaře Karla I. ŘMZ-údajně měl tento kříž na svých prsou arcivévoda Karel během bitvy u Wagramu v roce 1809.V této době se ale gen. Rozwadowski podílel na vytváření polského vojska.V říjnu 1918 utvořil generální štáb,po návratu Pilsudského z vězení velel armádě v polsko-ukrajínské válce,byl vedoucím vojenské mise v Paříži a v období polsko-bolševické války 1920 stál opět v čele generálního štábu jako hlavní tvůrce plánu bitvy o Varšavu.Po vítězbé válce byl jmenován do hodnosti armádního generála a stal se inspektorem II. Armády.V letech 1921-1926 byl generálním inspektorem jezdectva.Po Pilsudsklého převratu byl uvězněn a zemřel za nejasných okolností a nevyjasněných skutečností.Arm.gen.Rozwadowski obdržel Řád Virtuti Militari II. A V.třídy a řadu zahraničních vyznamenání(Řád Čestné legie,ČSR II.třídu řádu Bílého lva,Srbský řád Sávy-velkokříž a další)



Kapitán Vitold Mieczyslav SKULSKI 1893-1940 byl prvním polským důstojníkem,jemuž kapitula ŘMT udělila řád až po zakončení války.Po absolvování kadetky ve Lvově sloužil od roku 1911 v rakouské armádě.S 73.pěším plukem dislokovaným v Čechách vyrazil na frontu, v roce 1915 již jako poručík velel rotě.Po zapojení Itálie do války byl přeložen na italskou frontu.V rámci 18.brigády dostal za úkol projít údolím Val d´Assa, dobýt horu Mt.Mosciach(1561 m. nad mořem) a provést výzvědnou akci směrem na Val di Campo.25.5.1916 jeho jednotka v síle poloviny praporu dobyla silně opevněné italské pozice,zajala na tisíc nepřátel,ukořistila 6děl a 23.koní.Navíc se ubránila italskému protiútoku o síle dvou praporů.Poté co dorazily posily,umožnily pokračovat v ofenzivě,která byla ukončena dobytím města Asiago.V těchto bojích byl por. Skulski raněn a po vyléčení byl zařazen do osobní gardy císaře Karla I.
Po rozpadu císařství vstoupil do tvořící se polské armády, s 1.plukem podhalánských střelců bojoval v roce 1919 o Spiš,poté byl přeložen na polsko-ukrajinskou frontu.Během polsko-bolševické války sloužil na velitelství okruhu v Krakově..
Při 187.promoci obdržel 21.6.1921 rytířský kříž RMT.PO studiích na válečné škole byl povýšen do hodnosti majora generálního štábu a pracoval v řadě štábních funkcí.V roce 1933 byl poslán do zálohy,příčinou byl zřejmě osobní spor s nadřízeným,jemuž vadila jeho rakouská karieraV roce 1939 byl po napadení Polska s Německem a Sovětským svazem povolán do činné služby.Padl do sovětského zajetí a v roce 1970 byl spolu s dalšími zajatými polskými důstojníky zavražděn



Kapitán Stanislav WIEROŇSKI 1883-1958 ukončil krakovskou kadetku a od roku 1903 sloužil v rakouské armádě u 11.pěšího pluku v Jičíně.Roku 1914 absolvoval důstojnickou štábní školu v Praze.Na front odjížděl v hodnosti poručíka a zástupce velitele praporu.Prošel srbským, ruským a italským bojištěm.V hodnosti kapitána byl se svým praporem v záloze na frontě u Isonzo.V tzv. desáté bitvě započaté italským útokem dostal jeho prapor za úkol 25.5.1917 odratit nápor nepřítele u Medeazza a dobýt kotu 175.Po těžkých bojích s odražením dvou italských protiútoků se podařilo kotu uhájit a vzít do zajetí 6 důstojníků a 400 vojáků.S dalšími jednotkami,podřízenými velení kpt. Wieroňského,se podařilo nepřítele porazit a vrátit se na staré pozice.Po ukončení války padl do italského zajetí a do polské armády vstoupil až v březnu 1919, v bojích o nezávislost sloužil v řadě štábních funkcí.V roce 1923 ukončil válečnou školu a nastoupil jako náčelník štábu generálního inspektorátu pěchoty. V roce 1926 po převratu byl dán na dovolenou,později se však v hodnosti plukovníka vrátil do funkce velitele 30.pěší divize.V letech 1927-1933 velel 22.horské divizi, 1928 povýšen do hodnosti brig. Generála.Po odchodu do penze 1933 žil v Krakově.Při 189.promoci 27.6.1922 obdržel kpt. Wieroňski rytířský kříž ŘMT




Námořní kapitán Jerzy Anzelm ZWIWRKOWSKI 1873-1932- vystudoval školu obchodního námořnictva v Terstu a poté voj. Školu aspirantů v Poli.Od roku 1893 sloužil na řadě lodí,mj. Novara,Tegentthoff,Habsburk a Prinz Eugen.1899 byl jmenován námořním podporučíkem a po absolvování torpédového kurzu poručíkem,1906 se stal kapitánem a plavil se na lodích Husar a Erzerzog Karl,byl navigátorem a velitelem torpédovek.Roku 1912 byl uznán za zdravotně neschopného další služby.Odjel do New Yorku,kde vystudoval práva.
Po vypuknutí válka se vrátil a sloužil nejprve na řece Visla a od května na minolovce na Sávě a Dunaji.V roce 1915 se mu podařilo odminovat vodní cestu z Bělehradu do Orsova,aby mohly proplout německé zbrojí transporty do Bulharska a Turecka.O rok později po zapojení Rumunska do války byl vyslán do delty Dunaje,aby umožnil vojsku pod velením polního maršála Mackensena zaútočit na Dobrudžu.Navíc se mu podařilo tuto část Dunaje zaminovat aby rumunská a ruská flotila nemohla proniknout z Černého moře.Jeho válečné akce byly mimořádně hodnoceny.Byl nositelem Řádu želené koruny III.třídy s válečnou dekorací a meči.27.6.1922 obdržel za akce ve vodách dolního toku Dunaje rytířský kříž ŘMT.
Po ukončení války vstoupil do polské armády.Znalost jazyků a právní vzdělání jej předurčily k diplomatickým službám, zastupoval Polsko na řadě mezinárodních konferencí(Londýn,Spa,Paříž,Zeneva), ve společnosti národů. Roku 1923 byl jmenován kontraadmirálem.Zasloužil se o vybudování vojenské posádky ne Westerplatte..Jeho karieru přerušil Pilsudského převrat,byl poslán do výslužby.Nesmířiv se s tím, odešel do ciziny a v Paříži se zapletl do politické a finanční aféry.Po jejím provalení spáchal sebevraždu.
aféry..




Je příznačné pro svou dobu(stejně jako v Československu),že na základě rozkazu ministra války gen. J.Lešniewského z 6.3.1919 byl všem příslušníkům polské armády zakázáno nosit vyznamenání Německa,Ruska a Rakouska-Uherska. V případě Vojenského řádu Marie Terezie to však nebylo respektováno,naopak-činní příslušníci polské armády byli tímto řádem vyznamenávání i několik let po válce a hrdě jej nosili.Vojenská čest zde byla nadřazená nad ideologii.
Dovolím si poznámku, píše Mgr. Growka, je škoda,že se vojenskou ctí neřídila i československá armáda,potažmo politika státu.Nemuseli jsme mít v druhé polovině uvnitř státu tak silnou tzv.pátou kolonu.A už vůbec se nelze divit,že jsme nerespektovali jediný, skutečně původem ČESKÝ řád habsburské monarchie.



Literatura:
Patelami M.:Polacy-kawalerowie Orderu Wojskowego Marii Teresy 1914-1918
Stawecki B.Slovník biograficzny generálow viska polského 1918-1939, Varšava 1994
Dr. Géza Baron Kovess von Kovesshaza:Die Militar Maria Theressien-Ordens-Ritter des Weltkrieges 1914-1918
Dr.Carl Freiherrn von Bardolff:Der Militar-Maria Theresien Orden 1914-1918 Wien 1944
SIGNUM IV. Řada, číslo 18 z června 2007(Klub faleristů v Brně)
Řád Marie Terezie - Kapitán Stanislaus Wieroňski jako generál  polské národní armády, rytíř MMTO.

Kapitán Stanislaus Wieroňski jako generál polské národní armády, rytíř MMTO.
URL : https://www.valka.cz/Rad-Marie-Terezie-t82474#305885 Verze : 0
Poslední nositelé Vojenského řádu Marie Terezie:



V letech Velké války a ještě po válce, bylo řádové kapitule předložení více jak 3200 návrhů k udělení tohoto prestižního ocenění statečných vojáků.Propůjčeno však bylo jen 131 dekorací.:


11 velkokřížů
10 křížů komandérských
ll0 křížů rytířských


Při první promoci dochází již 27.srpna 1914 a byl udělen jeden velkokříž(císař Vilém II. A komanderský kříž obdržel generál Helmuth Moltke.


Další řádová promoce je až v době panování císaře Karla I. a to dne 17.srpna 1917. Rytířský kříž byl udělen 23 důstojníků armády Jejího Veličenstva.


Ve skupině důstojníků vyniká vysoká postava elegantního důstojníka v námořní uniformě. Jde o lodního poručíka, letce Gottfrieda BANFIELDA.



Kdo byl tento statečný voják ?


Banfield byl původem Ir tak jako celá řada dalších irských katolíku,kteří sloužili v rakousko-uherské armádě a dosáhli i vysokých hodností( Ulysses Browne,Hiller, Gordon, Taaffe,Wallis,a řada dalších)
Gottfried von Banfield se narodil dne 6.února 1890 v Castelnuovo v Boce Kotorské kam emigroval Irska jeho otec. Rodina až do roku 1905 nemá rakouské občanství, toto přijímá až ve věku 15 let..Absolvoval nižší vojenskou reálku ve Sv. Hypolytu a vystudoval námořní vojenskou akademii v Rjece(Fiume) a zde byl také dne 17.června vyřazen v hodnosti námořního poručíka a odeslán k námořnictvu k výkonu služby..Zde prošel náročným a specializovaným výcvikem námořního letce.V době války se stává nejproslulejším rakouským námořním letcem.


Celkem 19 sestřelů francouzských a italských letadel v prostoru Adrie patřilo k mimořádných výkonům a vynikajícím úspěchům tohoto mladého důstojníka
Banfield se stává velitelem námořní letecké základny v Terstu Jeho nadějná kariéra mu přinesla velké ocenění v podobě řádů a vyznamenání.


Bronzová záslužná medaile na válečné stuze s meči
24.května 1915


Vojenský záslužný kříž III.třídy s válečnou dekorací a meči na stuze
12.srpna 1915


Řád Železné koruny III.třídy s válečnou dekoraci a s meči
3.června 1915


Stříbrná Vojenská záslužná medaile na válečné stuze s meči
3.června 1916


Řád Leopolda, rytířský kříž s válečnou dekorací a s meči
18.srpna 1916


Velká záslužná medaile(Velké SIGNUM LAUDIS) na válečné stuze s meči
16.července 1917


Stříbrná záslužná medaile na válečné stuze s meči(druhé udělení)
17.srpna 1917


Vojenský řád Marie Terezie, rytířský kříž, který mu osobně předává mladičký císař Karel dne 17.srpna 1917


Zlatá medaile Za statečnost pro důstojníky( na stuze písmeno „K“)
Stříbrná medaile Za statečnost pro důstojníky( na stuze písmeno „K“)
19.června 1918


Karlův vojenský kříž 1916


Železný kříž 1914 a to I. i II.třídu.


Vojenskou karieru končí s rozpadem monarchie dne 11.listopadu 1918


Banfield se dožil vysokého věku 96 let. Jeho řády a vyznamenání jsou uloženy ve Vídni v Arsenálu.



Literatura:
Dr.Carl von Bardoff
Der Militér-Maria Theresien Orden, Vídeň 1944
Řád Marie Terezie - OPbrázek je převzat z knihy gen. Dr. Barndorffa

OPbrázek je převzat z knihy gen. Dr. Barndorffa
URL : https://www.valka.cz/Rad-Marie-Terezie-t82474#308985 Verze : 0
Zaslužné řády Rakousko-uherské monarchie jsou spjaté s možnosti požádat o šlechtický titul (Výjimka byl řád Františka Josefa) .Toto privilegium však končí rokem 1884 a po tomto datumu jen prosté udělení řádu nemohlo být bráno jako podklad pro povýšení do šlechtického stavu svobodných pánů. Je možno říci,že žádný z řádu a to dokonce ani řád Sv. Štěpána neznamenal automatické povýšení do hodnosti tajného rady. O toto bylo vždy nutno požádat,ale vždy bylo vyhověno. Tato praxe končí rokem 1884.


Zcela výjimečné a mimořádné postavení mezi záslužnými řády císařství zaujímá Vojenský řád Marie Terezie. Byl vždy a zásadně udělován jen důstojníkům i když původně se k této hodnosti řadili korneti a praporčíci. Bylo to tedy vysoké vyznamenání určené za osobní a mimořádnou statečnost v boji. Výlučnost spočívalo v tom,že dekorovaný důstojník získával dědičné šlechtictví automaticky.


V řádový statut §36 hovoří jasnou řeči:


„Všichni velkokřižníci a rytíři získávají od okamžiku přijetí do řádu – eo ipse- rytířský stav, pokud již nejsou jeho příslušníky. Zde jde o původní statuta řádu z roku 1757. Mezistupeň, hodnost komandér řádu, je zřízená při reorganizaci řádu až roku 1765. Privilegia spojená s tímto řádovým stupněm jsou však stejná. Jde tedy o propojení uděleného řádu a okamžitého nabytí rytířského titulu.“


J.Lukeš ve své práci : Militärischer Maria-Therezia Orden,která vyšla ve Vídni v roce 1890 zdůrazňuje :


Že kromě penzí bylo všem členům řády paragrafy 35 -37 řádového statutu přiznáno privilegium či právo přístupu ke dvoru a rytířský stav „eo ipso“ stav svobodných pánů ale bude udělen jen tomu, kdo o to požádá. Není tedy možno trvat na tom,že každý důstojník,který obdržel Vojenský řád Marie Terezie je dědičným „svobodným pánem“ což si vysvětlíme podrobněji.


Zcela původní zámysl,který se dodržoval do roku 1804 spočíval v tom, že nositelům Vojenského řádu MT a to všech stupňů se uděloval stav a titul svobodných pánů. Bylo to šlechtictví dědičných zemí koruny. Po roce 1804 to však je již šlechtictví rakouské. Tato situace přetrvala i po roce 1867, tedy po přijetí dualismu.


V roce 1889 se armáda mění v názvu z armády c.k. na armádu c. a k.. V roce 1894 však císař podepsal rezoluci, která jednoznačně určuje,že nobilitovaní důstojníci ze zemí svatoštěpánské koruny budou nadále získávat jen a jen uherský šlechtický stav. Tato změna se tímto nařízením dotkla i stávajícího statutu Vojenského řádu Marie Terezie.


Občané „předlitevští“ tedy nadále získávají rakouský titul a stav svobodných pánů, „zalitavským“ byl udílen uherský baronat. Ale zde je problém v chápání titulu, neb uherská šlechtická hiaerchie neznala a tedy nepoužívala titul rytíře a tak uherští důstojníci získávali automaticky jen prosté šlechtictví. Toto nařízení bylo v platnosti od 08.března 1895.


Vojenský řád Marie Terezie byl jednoznačně spojen se ziskem nobilitace. To že tituly úzce bez jakéhokoliv náznaku kritiky či odporu užívali a některé rodiny nadále užívají i tací nositelé,kteří tento řád obdrželi v řádových promocích po roce 1918, Ale všem těmto důstojníkům však a bohužel, náleží jen prosté šlechtictví a nikoliv titul a postavení svobodných pánů ( tedy baronát ). Tento stav, toto povýšení mohlo být uděleno jen vladařem,tedy císařem a to prostřednictvím vydané nobilitační listiny.


Čeští důstojníci , např. plk. František Schöbl ,který svůj rytířský kříž MT obdržel ve 184 řádové promoci 17.srpna 1918 a pochopitelně i další:
Kapitán Fousek ve 185.promoci z 2.října 1918 ( v této promoci kříž obdržel i Horthy v. Nagybánya )


Poslední řádová promoce proběhla dne 3.října 1931 a řádem bylo dekorováno posledních šest důstojníků císařské armády.
Problém spočíval v tom,že za změněných poměrů nemohla být a také nebyla celá řada diplomů vyhotovena. Zde to byl např. právě Fousek, Vojáček, Wanke,ale i budoucí československý generál Schöbl. Udělením řádu sice automaticky získal šlechtický titul,ale když požádal o udělení stavu svobodných pánů vyvstal problém.


Generál Schöbl požádal o udělení stavu svobodného pána s predikátem „ z Blutigenfelsu „. Jde o starou záležitost neb tento titul získal již v roce 1649 Karel Ferdinand Schebl,který byl furýrem studentské legie a to za prokazatelné zásluhy v bojích proti Švédům při obléhání Prahy v roce 1849. Schöbl se prohlásil za jeho přímého potomka, což je pikantní, neb to nemohl ničím a nijak prokázat. To,že neexistuje žádný doklad bylo zdůvodněno požárem a zničením matriky. Ministerstvo tento požadavek akceptovalo,uznalo a oznámilo plk. Schöblovi,že predikát získá spolu s baronátem po zaplacení finanční a předepsané taxy. Schöbl taxu obratem zaplatil,ale k rychlé změně společenských poměrů a rozpadu monarchie k vydání žádné listiny nedošlo a pan plukovník se povyšujícího privilegia nedočkal.


Taxa byla uhrazena 16. října 1918. O vrácení poplatku požádal již čs.generál Schöbl ve funkci velícího generála čs.armády na Slovensku dne 12.12.1918 a peníze mu jsou vráceny 20.ledna 1919.


Závěr:

Všechny řády,ale také tituly zanikají s pádem monarchie na podzim roku 1918. V ČSR to byl zákon č.61 z 10.prosince 1918,kterým bylo stanoveno zrušení šlechtictví a řádu. To však je již jiná kapitola,která nesouvisí se slavným Vojenským řádem Marie Terezie. My jen můžeme konstatovat,že rodina a pozůstalí gen. Schöbla, či majora Wankého, kpt. Fouska a dalších důstojníků ,kteří tímto řádem byli vyznamenání si
přisuzují titul svobodných pánů neoprávněně,ale tato uzurpace je jim mlčky trpěna.


Literatura:


Dr.phil.Geza Baron Kövess von Kövessháza: Die Militär Maria Theresien-Ordens-Ritter des Weltkriegess 1914-1918
Dr.Carl Freiherrn von Bardolff : Der Militér Maria Theresien Orden im Weltkrieg 1914-1918
Roman Freiherr von Procházka: Österrichisches Ordenshandbuch
Jan Županič: Nová šlechta rakouského císařství
URL : https://www.valka.cz/Rad-Marie-Terezie-t82474#318716 Verze : 0
Vojenský řád Marie Terezie ( MMTO) bude i nadále předmětem našeho zájmu. Historicky je doložitelný, vše je známo ( to si myslíme) a tak když se ob jeví zajímavý exemplář a je nabízen k prodeji jde vždy o mimořádnou událost. V současné době se nabízel v Anglii mimořádný, brilianty zdobený velkokříž MMTO, který si snad jen můžeme na obrázcích představit. Velkokříž je zavěšen na velkostuze, která není původní neb jde o velkostuhu Italského řádu Koruny a tak nás v tomto případě bude zajímat samotný řádový klenot.


Řádový kříž je posázen celkem 536 kusy briliantů různé velikosti, ale bezvadné kvality. Rozměr řádového kříže je 47,5mm, váha 41g. Brilianty jsou vsazeny do zlata o ryzosti 750/1000 ( 18 karátů.). Zelený smalt je nahrazen smaragdy a červený smalt rubíny. I když nevíme, kdo byl nositelem tohoto kusů neb tato informace je utajovaná(prozatím) vidíme, že jde o jemnou klenotnickou práci, tak zvanou „Vídenskou školu“ Klenot odpovídá svých charakter, období počátku napoleonských válek, kdy kříž komandéra i velkokříže jsou stejné velikosti.


Děkuji kolegům a přátelům Romanu Nohejlovi za obrázky a základní informaci a MUDr. Romanu Jedličkovi za upřesnění dalších detailů.
URL : https://www.valka.cz/Rad-Marie-Terezie-t82474#402864 Verze : 0

Diskuse

I continue this interesting discussion, publishing the pictures in detail of a fine Commander′s Cross, from a very early period.


An identical piece, is illustrated (but mounted to the Grand Cross ribbon) in: "Barock - Blütezeit der europäischen Ritterorden", St. Pölten, 2000, page 114, cat. 2.5.


My piece, was found in an original case and neck ribbon of the type used in the First World War.


The dimensions are 4,5 x 4,18 mm. excluding the suspension ring.


Best wishes,


Elmar Lang


Translation via babylon.com:
Dobrý den, mám pokračovat v této zajímavé diskuse, zveřejňování fotografií v detailu pokutu Commander Cross, od velmi raného období. Totožný kus, je znázorněn (ale upevnit na Velké Cross stuha) v: "Barock - Blütezeit der europäischen Ritterorden" , St Pölten, 2000, str. 114, kočku. 2.5. Můj kousek byl nalezen v původní věci a krku stuha na typu používané v první světové válce. V rozměry jsou 4,5 x 4,18 mm. bez přerušení kruhu.
Všechno nejlepší,
Elmar Lang

URL : https://www.valka.cz/Rad-Marie-Terezie-t82474#323324 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více