Název: Name: | Boeing FB-1 | |
Originální název: Original Name: | Boeing FB-1 | |
Kategorie: Category: | stíhací letoun | |
Výrobce: Producer: | DD.MM.1925-DD.12.1925 Boeing Airplane Co., Seattle, Washington | |
Období výroby: Production Period: | DD.MM.1925-DD.12.1925 | |
Vyrobeno kusů: Number of Produced: | 10 (A6884/6893) | |
První vzlet: Maiden Flight: | DD.MM.RRRR | |
Osádka: Crew: | 1 | |
Základní charakteristika: Basic Characteristics: | ||
Vzlet a přistání: Take-off and Landing: | CTOL - konvenční vzlet a přistání | |
Uspořádání křídla: Arrangement of Wing: | dvouplošník | |
Uspořádání letounu: Aircraft Concept: | klasické | |
Podvozek: Undercarriage: | pevný | |
Přistávací zařízení: Landing Gear: | kola | |
Technické údaje: Technical Data: | ||
Hmotnost prázdného letounu: Empty Weight: | 878 kg | |
Vzletová hmotnost: Take-off Weight: | 1286 kg | |
Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight: | ? kg | |
Rozpětí: Wingspan: | 9.75 m | |
Délka: Length: | 7.14 m | |
Výška: Height: | 2.49 m | |
Plocha křídla: Wing Area: | 24.15 m2 | |
Plošné zatížení: Wing Loading: | ? kg/m2 | |
Pohon: Propulsion: | ||
Kategorie: Category: | pístový | |
Počet motorů: Number of Engines: | 1 | |
Typ: Type: | Curtiss D-12 o výkonu 324 kW dvoulistá vrtule | |
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity: | 424 l | |
Výkony: Performance: | ||
Maximální rychlost: Maximum Speed: | 256 km/h v ? m | |
Cestovní rychlost: Cruise Speed: | 228.5 km/h v ? m | |
Rychlost stoupání: Climb Rate: | 8.3 m/s | |
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to: | ? min do ? m | |
Operační dostup: Service Ceiling: | 5768 m | |
Dolet: Range: | 627.6 km | |
Maximální dolet: Maximum Range: | ? km | |
Výzbroj: Armament: | 1x 7,62mm a 1x 12,7mm kulomet Browning | |
Uživatelské státy: User States: | ||
Poznámka: Note: | - | |
Zdroje: Sources: | Bowers, Peter M. Boeing Aircraft since 1916. London, Putnam 1989. ISBN 0-85177-804-6. Swanborough, F. G.; Bowers, P. M. US Navy Aircraft Since 1912, Putnam Aeronautical Books, London 1990. ISBN 0-85177-838-0. http://www.aerofiles.com/_boe2.html gallery.pictopia.com |
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | - |
Kamufláž | - |
Země | - |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | - |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
FB-1 od VF-1M
URL : https://www.valka.cz/Boeing-FB-1-t81691#299614Verze : 0
Aubi
MOD
V polovině 20. let potřebovalo americké námořnictvo konečně skutečnou námořní stíhačku, místo zastarávajících Curtissů TS-1, Voughtů UF-1 a podobných nouzových typů. Se zájmem proto sledovalo armádní soutěž, ve které proti sobě bojovaly konstrukce Boeingu a Curtissu. Armáda umožnila pilotům námořnictva otestovat jak Curtissův XPW-8A, tak Boeingův XPW-9 - ostatně případná objednávka od obou složek by mohla zajímavě snížit jednotkovou cenu.
Námořnictvo preferovalo Boeing, který podle testovacích pilotů vedl v ovladatelnosti, manévrovatelnosti a snadnější údržbě, měl mnohem lepší výhled z kokpitu, ale choval se trochu hůř při vzletu a přistání. Námořnictvo proto na počátku roku 1925 objednalo 14 Boeingů pod označením FB-1. Prvních deset strojů, doručených mezi 1. a 22. prosincem 1925, byly v podstatě PW-9 s mírnými změnami ve vybavení podle požadavků námořnictva a ponechaly si i stejné firemní označení, Model 15. Ostatní stroje byly dodány s dalšími úpravami a byly proto přejmenovány na FB-2 (Model 53), FB-3 (Model 55) a FB-4 (Model 54). FB-1 byly určeny pro službu na pobřežních základnách, neměly proto ani žádné vybavení pro přistávání na letadlových lodích.
Všech deset strojů převzalo čerstvě formované letectvo námořní pěchoty, nejprve šlo šest strojů k peruti VF-1M, sídlící jako součást Marine Aviation Group v Quanticu, zbylé byly rozděleny mezi VF-2M a VF-3M, která byla součástí Second Aviation Group v San Diegu. Tyto peruti byly v roce 1927 kvůli možnosti záměny s perutěmi námořnictva přejmenovány - to už bylo devět z deseti strojů soustředěno u VF-3M, nyní přejmenovanou na VF-10M, a posláno společně s pozorovací perutí VO-5M a jejími O2B-1 v rámci expedičních sil do Šanghaje, kde americká námořní pěchota dohlížela na bezpečnost mezinárodní čtvrti. Ta se v té době obávala blížící se nacionalistické armády a hlavně komunistů v ní. Desátý stroj létal u VO-8M v San Diegu. V létě 1928 se všechny zbylé stroje setkaly u peruti VF-6M v San Diegu. Poslední stroje byly vyřazeny někdy v polovině 30. let.
Jako FB-2 byly dodány dva stroje, oba námořnictvo převzalo 8. prosince 1925. V podstatě to byly jen FB-1 vybavené přistávacím hákem a podvozkem se společnou osou, asi o 180 kg těžší než standardní stroje. Již 25. prosince byly dodány námořní peruti VF-2B, která je testovala na palubě letadlové lodi USS Langley. V testech se osvědčily a úpravy navržené testujícími piloty byly použity na hlavní verzi, FB-5. Oba FB-2 byly poté vráceny na standard FB-1.
Zdroj:
Námořnictvo preferovalo Boeing, který podle testovacích pilotů vedl v ovladatelnosti, manévrovatelnosti a snadnější údržbě, měl mnohem lepší výhled z kokpitu, ale choval se trochu hůř při vzletu a přistání. Námořnictvo proto na počátku roku 1925 objednalo 14 Boeingů pod označením FB-1. Prvních deset strojů, doručených mezi 1. a 22. prosincem 1925, byly v podstatě PW-9 s mírnými změnami ve vybavení podle požadavků námořnictva a ponechaly si i stejné firemní označení, Model 15. Ostatní stroje byly dodány s dalšími úpravami a byly proto přejmenovány na FB-2 (Model 53), FB-3 (Model 55) a FB-4 (Model 54). FB-1 byly určeny pro službu na pobřežních základnách, neměly proto ani žádné vybavení pro přistávání na letadlových lodích.
Všech deset strojů převzalo čerstvě formované letectvo námořní pěchoty, nejprve šlo šest strojů k peruti VF-1M, sídlící jako součást Marine Aviation Group v Quanticu, zbylé byly rozděleny mezi VF-2M a VF-3M, která byla součástí Second Aviation Group v San Diegu. Tyto peruti byly v roce 1927 kvůli možnosti záměny s perutěmi námořnictva přejmenovány - to už bylo devět z deseti strojů soustředěno u VF-3M, nyní přejmenovanou na VF-10M, a posláno společně s pozorovací perutí VO-5M a jejími O2B-1 v rámci expedičních sil do Šanghaje, kde americká námořní pěchota dohlížela na bezpečnost mezinárodní čtvrti. Ta se v té době obávala blížící se nacionalistické armády a hlavně komunistů v ní. Desátý stroj létal u VO-8M v San Diegu. V létě 1928 se všechny zbylé stroje setkaly u peruti VF-6M v San Diegu. Poslední stroje byly vyřazeny někdy v polovině 30. let.
Jako FB-2 byly dodány dva stroje, oba námořnictvo převzalo 8. prosince 1925. V podstatě to byly jen FB-1 vybavené přistávacím hákem a podvozkem se společnou osou, asi o 180 kg těžší než standardní stroje. Již 25. prosince byly dodány námořní peruti VF-2B, která je testovala na palubě letadlové lodi USS Langley. V testech se osvědčily a úpravy navržené testujícími piloty byly použity na hlavní verzi, FB-5. Oba FB-2 byly poté vráceny na standard FB-1.
Zdroj:
Bowers, Peter M. Boeing Aircraft since 1916. London, Putnam 1989. ISBN 0-85177-804-6.
Swanborough, F. G.; Bowers, P. M. US Navy Aircraft Since 1912, Putnam Aeronautical Books, London 1990. ISBN 0-85177-838-0.
Matt, Paul R. United States Navy and Marine Corps Fighters 1918-1962. Harleyford Publications, Los Angeles 1962.
URL : https://www.valka.cz/Boeing-FB-1-t81691#416943Verze : 2
Aubi
MOD
Pro možnost odpovídání na příspěvky a zakládání nových témat je třeba se zaregistrovat a přihlásit.