Main Menu
User Menu

Boeing XPW-9

     
Název:
Name:
Boeing XPW-9
Originální název:
Original Name:
Boeing XPW-9
Kategorie:
Category:
stíhací letoun
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1923-DD.MM.1933 Boeing Airplane Co., Seattle, Washington
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1923-DD.MM.1933
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
3
První vzlet:
Maiden Flight:
02.06.1923
Osádka:
Crew:
1
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
dvouplošník
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické
Podvozek:
Undercarriage:
pevný
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
876 kg
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
1348 kg
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
? kg
Rozpětí:
Wingspan:
9.75 m
Délka:
Length:
7.14 m
Výška:
Height:
2.49 m
Plocha křídla:
Wing Area:
24.15 m2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
? kg/m2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
pístový
Počet motorů:
Number of Engines:
1
Typ:
Type:
Curtiss D-12 o výkonu 324 kW
dvoulistá vrtule
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
261 l
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
258.9 km/h v 0 m
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
228.5 km/h v ? m
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
10.4 m/s
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
6.7 min do 3048 m
Operační dostup:
Service Ceiling:
6706 m
Dolet:
Range:
627.6 km
Maximální dolet:
Maximum Range:
? km
Výzbroj:
Armament:
2x 7,62mm kulomet Browning
Uživatelské státy:
User States:
Poznámka:
Note:
Vytrvalost: 3.6 h
Zdroje:
Sources:
Bowers, Peter M. Boeing Aircraft since 1916. London, Putnam 1989. ISBN 0-85177-804-6.
United States Army and Air Force Fighters 1916-1961, Harleyford Publications, Letchworth 1961.
www.americancombatplanes.com
https://joebaugher.com/usaf_fighters/pw9.html
https://crimso.msk.ru/Site/Crafts/Craft30885.htm
URL : https://www.valka.cz/Boeing-XPW-9-t81676#299591Verze : 0
MOD
V roce 1922 pomalu dobíhala výroba 200 stíhaček MB-3A, které Boeing stavěl v licenci firmy Thomas-Morse, a William Boeing se začal poohlížet po novém typu, který by zajistil továrně práci. Po zkušenostech s celodřevěnou konstrukcí MB-3 se návrháři Boeingu začali soustředit na nové technologie, které by zajistily novému stroji snadnější výrobu i údržbu. Výsledkem studijní cesty po Evropě a také testů tří D.VII, které dostala továrna k dispozici od armády, bylo převzetí sice několik let starých, ale v USA úplně nových Fokkerových konstrukčních metod. Vliv na návrh mělo i opatrné sondování mezi vojenskými piloty, jak by si oni představovali dobrý stíhač.


Projekt obdržel tovární označení Model 15. Trup byl celokovový, svařovaný z ocelových trubek, místo Fokkerova svařování plynem bylo ale použito obloukové. V přídi se počítalo s motorem Wright-Hispano, jako u MB-3A, ovšem s čelním chladičem. Křídla byla dřevěná a také odpovídala zvyklostem firmy Fokker, stejně jako vzpěry ve tvaru N z ocelových trubek a podvozek s průběžnou osou. Brzy byl motor nahrazen silnějším Curtissem D-12, s tunelovým chladičem přesunutým pod příď, původně rovné křídlo s tlustým profilem Göttingen 436 mělo nyní lichoběžníkové vnější části. Potah trupu i křídel zůstal plátěný. Palivo bylo neseno v 204 l nádrži v trupu a v 57 l nádrži v centroplánu.


Armáda byla s novým návrhem seznámena a její vzrůstající zájem vyústil 4. května 1923 v smlouvu o zapůjčení, kterou se zavázala dodat motor a výzbroj a dokončený stroj testovat. Větší finanční podporu si ale v čerstvě mírovém období nemohla dovolit. Firma Curtiss měla vlastní želízko v ohni a nečekala protivníka, údajně proto prý dokonce zkoušela zdržovat dodání motoru D-12 svému novému soupeři. První vzlet Modelu 15 proběhl 2. června 1923, kdy Curtiss svůj prototyp dávno zalétal, a po továrních testech byl vlakem přepraven na McCook Field. Zde byl XPW-9 (experimentální stíhač s vodou chlazeným motorem č. 9 - toto označení mu bylo ale přiděleno až později, po zakoupení armádou) porovnán právě s Curtissem XPW-8. Zkosená křídla a tunelový chladič zde armádní piloty nadchly natolik, že byla firma Curtiss dokonce požádána, aby je otestovala i na svém XPW-8 - a firma Boeing tak přispěla ke vzniku řady Hawk, která byla hlavním konkurentem Boeingových konstrukcí až do 30. let...


Boeing i Curtiss se v testech prokázaly jako mnohem lepší stroje než MB-3. Oba měly víceméně stejnou koncepci, stejný motor, PW-8 byl mírně rychlejší, XPW-9 měl ale převahu v manévrovatelnosti a snadnější údržbě a celkově byl upřednostňován. Navzdory tomu se podařilo první obchod dohodnout Curtissu, který dostal objednávku na 25 strojů. 28. listopadu 1923 Však USAAS Boeingův prototyp zakoupila, přidělila mu výše zmíněné označení XPW-9 (serial 23-1216) a objednala dva další mírně upravené prototypy (23-1217/1218). Oba stroje armáda převzala 1. května 1924. První prototyp mezitím sloužil k testům různých úprav, například nového podvozku se samostatnými osami kol a olejopneumatickými tlumiči. Výsledkem dalších testů byla konečně i objednávka na 12 strojů PW-9, která byla uzavřena v září 1924. První XPW-9 byl na McCook Field podstoupil v únoru 1925 statické testy až k destrukci, druhý stroj potkal stejný osud v říjnu 1928. Třetí stroj zůstal ještě v prosinci 1928 letuschopný.
Boeing XPW-9 -


URL : https://www.valka.cz/Boeing-XPW-9-t81676#417443Verze : 0
MOD