Jiné významné skutečnosti: (maximálně tři) Other Notable Facts: (up to three)
- letecké eso (10,25-1-1 v.) - první americký pilot, který během jednoho dne dosáhl 7 sestřelů - jediný pilot, který obdržel námořní kříž zvlášť jako bombardovací a zvlášť jako stíhací pilot
- Fighter ace (10,25-1-1 Claims) - first american Ace in a day, who shot down 7 Japanese planes in one day - only pilot, who received Navy cross as bomber pilot and as fighter pilot
Související články: Related Articles:
Zdroje: Sources:
veterantributes.org Olynyk, Frank: Stars & Bars, Grub Street, London 1995 Tillman, Barrett: Wildcat, Svět křídel, Cheb 1997 REVI 55
Stanley byl prvním synem a druhým potomkem Johna a Ingy Vejtasových z Montany. Šlo o typickou "přistěhovaleckou" rodinu. Rodiče jeho otce pocházeli z Čech, rodiče matky z Norska. Z toho možná i pramení jeho pozdější přezdívka Swede - Švéd (ačkoli s touto zemí neměla jeho rodina nic společného).
Před vstupem do námořnictva navštěvoval Stanley Montana State Collage a University of Montana. U námořnictva prodělal pilotní výcvik, který ukončil 13. července 1939. Jeho první jednotkou se v srpnu stala VS-5, která byla místěna na letadlové lodi USS Yorktownwn a ve výzbroji měla střemhlavé bombardéry SBD Dauntless. Do konce roku 1941 nalétal 1296,3 hodin.
Po vypuknutí války s Japonskem se Yorktown zapojil do bojových operací proti nepříteli. Vejtasa byl u toho a podílel se na útocích proti japonským cílům na Marshallových a Gilbertových ostrovech. Poprvé na sebe výrazněji upozornil až během bitvy v Korálovém moři.
Bitva v Korálovém moři vypukla 4. května 1942 a bylo to poprvé, kdy se utkaly letadlové lodě, které se ani nespatřily. Japonci chtěli současně provést několik akcí, z nichž nejdůležitější bylo vylodění v Port Moresby a na ostrově Tulagi. Američané jim to samozřejmě chtěli překazit.
Američané nejprve útočili na japonské základny na ostrovech, letadlové lodě byly objeveny až sedmého. Proti nim okamžitě vzlétly letouny z Yorktownu, které si za svůj cíl vybraly letadlovou loď Šóhó. A američtí piloti provedli útok velmi dobře. Celkem docílili sedmi zásahů torpédy a přesně shodili třináct pum. Poškozená loď se potopila v 8.35 a pod hladinu s sebu vzala 631 členů posádky.
Vejtasa se útoku účastnil, dopad své pumy však nezpozoroval. Zato jeho střelec poškodil jedno z útočících Zer a tento úspěch byl připsán též Swedemu.
Bitva pokračovala následující den. Piloti z Yorktownu se sice podíleli na poškození letadlové lodi Šókaku, Japonci však nezůstali nic dlužni a potopili americký nosič USS Lexington. Na jeho obranu ten den startovaly nejen stíhací F4F Wildcat, ale též bombardovací Dauntlessy, které měly nad mořem "číhat" na japonské torpédové letouny. Vejtasa na podobnou akci vzlétl kolem jedenácté hodiny. Nenarazil však na "pomalé" bombardéry ale na hbitá Zera. Vedl si však velmi dobře a během zhruba půlhodinového boje si na konto připsal sestřelení tří japonských stíhaček.
Ovšem i Vejtasova mateřská loď Yorktown utržila poškození a musela se stáhnout. "Švédův" výkon během akcí v Korálovém moři neunikl jeho nadřízeným. Byly mu uděleny dva Navy Cross a hlavně, díky úspěchu v boji se Zery, byl přemístěn k stíhací jednotce VF-10, která působila z letadlové lodi USS Enterprise. Ke stíhačům ho přivedl Lt. Cdr. Flatley, velitel VF-42 na Yorktownu, který se po jejím poškození ujal velení nad VF-10.
Křest ohněm jako stíhače čekal Vejtasu v říjnu 1942 během bitvy u Santa Cruz.
Japonci tehdy chtěli podpořit své síly bojující na Guadalcanalu a zároveň i nalézt americké letadlové lodě a zničit je. K dispozici na to měli čtyři letadlové lodě se zhruba 200 letadly, Američané mohli nasadit dvě (Enterprise a Hornet) se 136 letadly na palubě.
Japonský svaz byl nalezen v noci 25. října létajícím člunem Catalina, který byl vybaven radarem. Vzdušná bitva vypukla následující den a Swede byl jedním z největších hrdinů. Vejtasa vedl hlídku jedenácti F4F od VF-10 jejichž úkolem bylo ochránit lodě před japonskými bombardéry. A nemuseli na ně čekat dlouho. V čele čtyřletounového roje ve výšce 4000 m záhy Stenley narazil na asi osm bombardérů Val. Útok byl rychlý a smrtící a Vejtasa rozšířil své skóre o dva letouny D3A. Třetí Val sestřelilo jeho číslo čtyři.
Po útoku Vejtasa vystoupal opět do větší výšky a čekal, co bude dál. Během chvíle uslyšel v rádiu hlášení dalších amerických pilotů, že se ke svazu ve výšce 2-3000 metrů blíží další bombardéry. Swede začal klesat a patřil jedenáct torpédových bombardérů Kate. Opět bez váhání zaútočil a pět jich poslal do vody Tichého oceánu. Poté zaútočil i na šestý B5N, docílil několika zásahů, ale došly mu náboje a Japonec tak unikl. Ale i přes to, se díky sestřelení sedmi letounů během jednoho letu zapsal do historie leteckých soubojů.
Ovšem byla to jen malá náplast na ztrátu další letadlové lodi, "Černého Petra" si tentokrát vytáhl Hornet.
Poslední vítězství si Vejtasa připsal 13. listopadu 1942, kdy se podílel na zničení průzkumného létajícího člunu H6K, pravděpodobně od jednotky Kókutai 851, jehož velitelem byl Tadayoshi Maemura.
Tyto jeho úspěchy byly oceněny udělením dalšího Navy Cross.
V březnu 1943 se Swede podílel na testech nové stíhačky F4U-1, které probíhaly na Enterprisu, a v červenci se vrátil do USA. Zde působil na NAS Atlantic City při výcviku stíhačů.
Od listopadu 1944 do června 1945 byl velitelem VF-97 a obdržel Bronze Star. Následovalo velení AG-44 do října 1945 a VF-17 do června 1946.
Mezi květnem a listopadem 1947 sloužil jako navigátor na lodi Sicily, poté až do ledna 1949 velel jednotkám VF-10A a VF-92. Během vlky v Koreji sloužil na palubě lodi Essex a podruhé obdržel Bronze Star.
Dne 1. listopadu 1956 byl povýšen do hodnosti Captain a následně až do roku 1963 působil jako velitel lodí Firedrake (XX.XX.1956-XX.11.1962) a Constellation (19.11.1962-09.11.1963).
V letech 1965-1968 působil na letišti Miramar, kde v té době vznikaly výcvikové osnovy slavného "Top Gunu".
Pozn. 1) Toto vítězství bylo nárokováno jeho střelcem Cdr. W. G. Schindlerem 2) Dalšími vítězi byli Lt. Leroy E. Harris, Ens. Willis B. Reding a Ens. William H. Leder
Stanley Vejtasa v roce 2006 ve věku 92 let v pořadu Dogfights (letečtí stíhači v boji) v 1. řadě, 11. části "Odvážné bombardéry", v témže roce se objevil i v dalším dokumentárním pořadu "Letadlová loď Enterprise"
Swede Vejtasa : Pilot střemhlavého bombardéru s českými kořeny svedl epický souboj se třemi Zery
Nejdřív s bombardovacím Dauntlessem sundal tři stíhací Zera, aby pak v kabině Wildcatu sedmi sestřely v jednom dni zachránil před potopením letadlovou loď Enterprise.
