Steyr 1500A

Steyr 1500


Německý Wehrmacht platil a v mnohých publikacích stále platí za moderní a silně motorizovanou armádu. Pravdou to ovšem bylo pouze z části, některé divize byly motorizované ale většina pěších divizí se přesunovala stejně jako za první světové války, tedy pěšky a jejich posilové prostředky a trén byly hipomobilní. Německá armáda se s tím pokoušela vyrovnat od poloviny třicátých let až do konce války, bez výraznějšího úspěchu. Německý průmysl nebyl nikdy schopen dodat dostatek vozidel pro potřeby armády, proto byla používána i vozidla převzatá z civilních služeb a pro službu v armádě nepříliš vhodná. Je nutno si uvědomit že v té době v Německu působilo více než třicet automobilek a většina se samozřejmě pokoušela prosadit do výzbroje své typy. Velení armády si bylo tohoto stavu vědomo a proto už v začátcích vyzbrojování Německa bylo zahájeno poměrně značné množství programů které měly tento stav zlepšit a sjednotit výstroj jednotek pokud se týče vozidel. Druhým úkolem těchto programů bylo zlepšit užitné vlastnosti vozidel vybraných pro armádu.
V první etapě těchto snah bylo sjednotit vozidla do určitých kategorií a pro tyto kategorie vypracovat standardní díly které by byly základem pro vozidla objednávaná armádou. Prvním výsledkem těchto snah bylo, že pro vozidla jednotlivých kategorií byly vypracovány jednotné – einheits – podvozky na kterých měly potom jednotlivé firmy stavět svá vozidla. Pro nás je z pohledu tohoto článku zajímavá kategorie terénních osobních vozidel, do kterých spadají i vozidla pro přepravu vojáků tzv. mannschaftswagen. V této kategorii jsou zahrnuty lehké střední a těžké terénní automobily – Leichter, Mittelschwerer a Schwerer Einheist Geländegängiger Personenkraftwagen – němci s jejich zálibou ve zkratkách je označovali le.gl. Einheits-Pkw, m.gl. Einheits-Pkw a s.gl. Einheits-Pkw. Nejznámějším zástupcem lehké kategorie byl samozřejmě militarizovaný VW – Kübelwagen. Dvě těžší kategorie byly vyráběny v závodech Horch, Wanderer, Opel a Ford. Vozy těchto těžších kategorií byly ve velkých počtech produkovány v letech 1937 – 1942 s různými karosériemi podle specifického určení. Podle určení pak byla vozidla také označována známým kódem Kfz., např. Kfz.31 je ambulance, Kfz. 15 vůz pro převoz pěchoty. Ve skutečnosti byly na jednotném podvozku montovány agregáty různých firem, takže motor a převodovka se i u stejně označeného vozu mohly lišit. V letech 1940-41 se začalo ukazovat že vozy těchto tříd jsou pro armádu příliš složité, drahé, poruchové a vzhledem k tomu že je vyrábí ještě stále poměrně hodně výrobců i náročné na zabezpečení součástkami.
Jako jeden z kroků v rámci snahy o unifikaci vozidlového parku a sjednocení produkce automobilového průmyslu Německa těsně po zahájení 2. světové války byl zadán několika málo vybraným automobilkám (mezi nimi i dříve rakouskému koncernu Steyr-Daimler-Puch) projekt vývoje a výroby standardního 1,5 t podvozku lehkého nákladního automobilu. Na těchto podvozcích měly být montovány vozy nahrazující předchozí střední a těžkou třídu osobních vozidel. Tento podvozek měl být rovněž používán pro různé varianty účelových nástaveb včetně velitelské a případně měl být vyráběn i v jiných závodech. Nástavby měly být dodávány subdodavateli.
Steyr-Daimler-Puch (dále jen Steyr) při vývoji výše zmíněného podvozku navázal v roce 1940 spolupráci s podnikem F. Porsche KG (dále jen Porsche), který již měl vyvinutu konstrukci podvozku klasického typu označovaného jako typ 146 s pohonem přední nápravy s nezávisle (jednoduchými podélnými torzními tyčemi a dvojitými svislými tlumiči) odpruženými poloosami. Podvozek byl osazen vzduchem chlazeným zážehovým osmiválcovým motorem Porsche s válci do „V“ a rozvodem OHV, v bloku s kombinovanou převodovkou/rozvodovkou a zdvojeným ventilátorem chlazení. Později byl tentýž motor (a další díly podvozku) použit také v pásovém Raupenschlepper Ost – RSO - zřejmě se plně osvědčil. Tento motor měl označení Porche typ 145.
Podvozek 4x2, označený jako Typ 146, měl být ve výrobní řadě následován mnoha dalšími variantami, jako jediný realizovaný další typ, v nějž bylo vkládáno nejvíc nadějí, se vyráběl podvozek Typ 147 4x4. Firma Steyr používala pro podvozek Typ 147 4x4 firemní označení Typ 270, ale do povědomí se více dostalo označení vojenské, tedy 1500A.
V označení podvozku 1500A se skrývá možnost vezení nákladu o hmotnosti 1500 kg a „Allradantrieb“ - tedy pohon všech kol. K označení byly přidávány dodatky /01 a /02 pro starší a novější výrobní verzi, přičemž novější 1500A/02 byl vyráběn v koprodukci s Auto Union AG, konkrétně s jejím pobočným závodem Wanderer v sasském Siegmar-Schonau u Chemnitz. Je zajímavé, že Auto Union AG měla vyvinutu vlastní variantu podvozku 1500A, Wehrmacht se však rozhodl pro model Steyr a Auto Union AG pak musela spolupracovat na jeho výrobě. Od počátku roku 1944 byly podvozky vyráběny i v pobočce Audi (opět Auto Union AG) v saském Zwickau (u nás dobře známa pozdější výrobou vozů Trabant).
Je zřejmé, že výroba byla realizována ve více továrnách současně s cílem zajistit její kontinuitu i v případě úspěšného bombardování jedné z továren letectvem Spojenců.
V rakouském Steyru bylo údajně do konce války vyrobeno 12450 podvozků, v německých závodech Audi a Wanderer pak dalších přibližně 5600 podvozků 1500A.
Většina podvozků 1500A byla vyrobena u Steyru v letech 1941-1943, v Auto Union pak výroba běžela v letech 1942-1944. Podvozky ze závodu Steyr byla obvykle vystrojeny nástavbami vídeňské firmy Lohner-WerkeGmbH jako Kfz. 12, 15 a 70, tedy jako vůz pro přepravu mužstva „dlouhý kübel“ s drobnými úpravami. Další podvozky byly vybavovány uzavřenou kabinou a skříňovou nástavbou pro přepravu nákladů nebo skříňovou nástavbou pro štábní, sanitní a další účely, pro tyto nástavby byly typické jejich zaoblené hrany.
Pouze kolem 20 kusů podvozků 1500A bylo vystrojeno nástavbou značenou Kfz.21, jako kabriolety pro použití vyššími štábními důstojníky a generály. Tato varianta vozidla měla elegantní čtyřdveřovou karoserii s relativně luxusním interiérem, včetně sedadel, přeměnitelných na pohodlná lehátka. Podobná karoserie byla montována na podvozek Horch m.E.Pkw., výjimečně též na s.E.Pkw. a Mercedes L1500A. Všechna tato vozidla byla vyráběna v konfiguraci 4x4 a ve Wehrmachtu byla označována jako Kfz.21 Schwerer gelandegangiger Personenkraftwagen - jinak zkráceně s.g.Pkw.




Zdroj:
Encyklopedie vojenských historických vozidel, autor Bart Vanderween, vydalo Ivo Železný Praha 1999 ISBN 80-240-0805-X
URL : https://www.valka.cz/Steyr-1500A-t81285#297874 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více