Název: Name: | Boeing P-12E | |
Originální název: Original Name: | Boeing P-12E | |
Kategorie: Category: | stíhací letoun | |
Výrobce: Producer: | DD.MM.1931-DD.10.1931 Boeing Aircraft Division, United Aircraft & Transport Corp., Seattle, Washington | |
Období výroby: Production Period: | DD.MM.1931-DD.10.1931 | |
Vyrobeno kusů: Number of Produced: | 110 P-12E 2 Model 100E | |
První vzlet: Maiden Flight: | 29.09.1930 Model 218 15.10.1931 P-12E | |
Osádka: Crew: | 1 | |
Základní charakteristika: Basic Characteristics: | ||
Vzlet a přistání: Take-off and Landing: | CTOL - konvenční vzlet a přistání | |
Uspořádání křídla: Arrangement of Wing: | dvouplošník | |
Uspořádání letounu: Aircraft Concept: | klasické | |
Podvozek: Undercarriage: | pevný | |
Přistávací zařízení: Landing Gear: | kola | |
Technické údaje: Technical Data: | ||
Hmotnost prázdného letounu: Empty Weight: | 914 kg | |
Vzletová hmotnost: Take-off Weight: | 1225 kg | |
Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight: | ? kg | |
Rozpětí: Wingspan: | 9.14 m | |
Délka: Length: | 6.17 m | |
Výška: Height: | 2.74 m | |
Plocha křídla: Wing Area: | 21.14 m2 | |
Plošné zatížení: Wing Loading: | ? kg/m2 | |
Pohon: Propulsion: | ||
Kategorie: Category: | pístový | |
Počet motorů: Number of Engines: | 1 | |
Typ: Type: | Pratt & Whitney R-1340-17 Wasp o výkonu 391 kW dvoulistá kovová vrtule | |
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity: | 208-416 l | |
Výkony: Performance: | ||
Maximální rychlost: Maximum Speed: | 304.2 km/h v 2134 m | |
Cestovní rychlost: Cruise Speed: | 257.5 km/h v ? m | |
Rychlost stoupání: Climb Rate: | 9.8 m/s | |
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to: | 5.8 min do 3048 m | |
Operační dostup: Service Ceiling: | 9571 m | |
Dolet: Range: | 941.5 km | |
Maximální dolet: Maximum Range: | ? km | |
Výzbroj: Armament: | 2x pevný synchronizovaný 7,62mm kulomet Browning nebo 1x 7,62mm a 1x 12,7mm kulomet Browning 5x 11kg bomba | |
Uživatelské státy: User States: | (100E) | |
Poznámka: Note: | - | |
Zdroje: Sources: | Bowers, Peter M. The Boeing P-12E, Profile No.2. Profile Publications, Leatherhead. Davis, Larry. P-12/F4B in Action, In Action No.141. Squadron/Signal Publications, Carrollton 1994. ISBN 0-89747-309-4. Bowers, Peter M. Boeing Aircraft since 1916. London, Putnam 1989. ISBN 0-85177-804-6. Pelletier, Alain. Boeing - The Complete Story. Haynes Publishing, Yeovil 2010. ISBN 978-1-84425-703-4. Jones, LLoyd S. U.S. Fighters. Aero Publishers, Inc. Fallbrook 1975. United States Army and Air Force Fighters 1916-1961, Harleyford Publications, Letchworth 1961. Fahey, James C. U.S. Army Aircraft 1908-1946. Ships and Aircraft, Falls Church, 1964. http://joebaugher.com/usaf_fighters/p12.html http://crimso.msk.ru/Site/Crafts/Craft21450.htm www.nationalmuseum.af.mil http://www.aerofiles.com/_boe2.html http://joebaugher.com/usaf_fighters/p12.html http://www.airminded.net/F4b/BoeF4b.html |
Období | - |
Výrobce | Boeing |
Typ letounu | - |
Kamufláž | Standardní vojenská |
![]() ![]() |
|
Země | ![]() |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | 47 |
Jméno stroje | - |
Jednotka | 27. stíhací peruť [1923-1939] |
Základna | Mount Clemens, Selfridgeovo letiště [1917-1947] |
Datum (DD.MM.RRRR) | - |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
URL : https://www.valka.cz/Boeing-P-12E-t81282#297863Verze : 0
Aubi
MOD
Kořeny hlavní verze P-12, P-12E, byly v Boeingu Model 218, soukromém stroji, na kterém firma testovala nové konstrukční prvky. V podstatě šlo o P-12B s kovovým poloskořepinovým trupem, který firma prvně otestovala na XP-15, a hřbetem přecházejícím v opěrku hlavy. Směrovka byla původně shodná s P-12B, později byla nahrazena vyšší a oblejší.
Stroj poprvé vzlétl 29. září 1930, byl testován na McCook Field, kde dostal zkušební označení XP-925, později, po dočasné výměně motoru R-1340D za R-1340E, označení XP-925A. Testy 218 proběhly u armádního i námořního letectva, krátce i s kapotovaným podvozkem, s civilním označením X66W, a po jejich skončení byl 218 v roce 1931 poslán do Číny.
Tam toho roku Julius Barr předváděl jiný Boeingův demonstrátor, Model 100D, odpovídající P-12D, který ale zničil při pokusu o rychlostní rekord. Model 218 byl v prosinci 1931 poslán místo něj. Kvůli problémům s povolením ale zůstal ve skladišti v Šanghaji až do února následujícího roku, kdy byl zprovozněn a 18. února zakoupen pro Nankinské letectvo během Šanghajského incidentu, krátké války o město mezi Čínou a Japonskem. Americký instruktor Robert Short byl požádán, aby dopravil stroj do Nankingu, 22. února se ale zapletl do boje se třemi japonskými stíhačkami. Dvě údajně s Boeingem sestřelil, pak ale sám zahynul.
Mezitím armádní letectvo objednalo sériovou podobu Modelu 218 jako P-12E (Boeing Model 234), objednávka na 135 strojů byla podepsána 3. března 1931. Mezi 19. zářím a 15. říjnem 1931 bylo armádě předáno 110 strojů, zbylých 25 bylo dokončeno jako P-12F. P-12E používaly stejný poloskořepinový trup a nové ocasní plochy jako Model 218, jinak ale odpovídaly standardnímu P-12D. Až v průběhu služby byly ocasní ostruhy nahrazeny kolečkem. Původně dostaly P-12E vzduchové kapsy v horním křídle umožňující udržet se na hladině v případě nouzového přistání, použité i na předchozích verzích, v průběhu služby byly ale většinou odstraněny a u většiny strojů nahrazeny "panamskou opěrkou", podstatně zvětšeným hřbetním hrbem obsahujícím gumový záchranný člun, vyvinutým pro nasazení v oblasti panamské kanálové zóny.
P-12E 31-553 byl 1. října 1931 hned po předání přeznačen na XP-12E a vyčleněn pro testy. Podobně vznikl P-12J, což byl P-12E 32-042 vybavený motorem Pratt & Whitney SR-1340H (R-1340-23) o výkonu 429 kW a pumovým zaměřovačem. V tomto provedení se zvýšil dostup, jinak ale nový motor moc výhod nepřinesl. XP-12E, P-12J a pět standardních P-12E (32-033, -036, -040, -046 a -049) bylo později upraveno na další pokusnou verzi, YP-12K, s motory SR-1340E a vstřikováním paliva Q-2, jeden z nich také chvíli létal s podvozkem vybaveným lyžemi umístěnými vedle kol. V červnu 1938 bylo všech sedm strojů přestavěno zpět na standard P-12E. Mezitím byl v únoru 1937 YP-12K 31-553 potřetí přejmenován, tentokrát na XP-12L poté, co byl vybaven turbokompresorem Type F-7, o měsíc později z něj byl ale opět YP-12K.
P-12E létaly například u 24., 27., 77., 79. a 95. letky, zůstaly společně s P-12F v prvoliniové službě až do roku 1935, kdy byly nahrazeny jednoplošnými Boeingy P-26, a poté byly přeřazeny hlavně k výcviku, v roce 1941 byly poslední kusy uzemněny jako draky pro výcvik mechaniků.
Armáda v roce 1940 pracovala na úpravě vyřazených P-12E na radiem řízený létající terč, označený A-5, a jeden stroj tak byl vybaven radiovým ovládáním a testován, armáda však vzápětí k tomuto úkolu vyřazená letadla přestala používat a projekt ukončila. Po vstupu USA do války však bylo 23 strojů P-12(P-12C 31-151,- 154,-209,-210, P-12D 31-245 a -258 P-12E 31-561,-564,-576,32-010,- 013,-025,-033,-040,-041,-044,-046,-048, -057, -066,-069,-074 a P-12F 32-85) předáno námořnictvu, které provedlo vlastní přestavbu na létající terč a bez rozdílu původní verze byly všechny tyto stroje přejmenovány na F4B-4A. Dostaly také nové serialy v rozmezí 2489-2511. Většina byla během cvičení sestřelena.
Jeden z P-12E, 32-017, byl mezi stroji předanými jako nelétající učební pomůcka civilním letecký školám a z Kalifornského polytechnického institutu byl později získán kalifornským Ontario Air Museum. V roce 1961 byl s civilní registrací N3360G uznán letuschopným, nejprve létal ve zbarvení námořního F4B-3. Dnes by měl být stále v držení muzea v Chinu. P-12E 31-559 byl podobným způsobem získán soukromým majitelem, který ho později věnoval Muzeu US letectva na Wright-Patterson AFB, kde je vystaven ve zbarvení 6. stíhací letky.
Verze E je jedinou verzí mimo exportních, která se dostala k zahraničnímu uživateli - v roce 1935 byly dva stroje předány nově formovanému filipínskému letectvu, kde snad vydržely až do obsazení Filipín Japonci v roce 1941.
Boeing Model 218, prototyp P-12E, ve své závěrečné podobě. V Číně létal pravděpodobně ve stejném zbarvení, je zmiňováno černé písmeno X na horním křídle.
Stroj poprvé vzlétl 29. září 1930, byl testován na McCook Field, kde dostal zkušební označení XP-925, později, po dočasné výměně motoru R-1340D za R-1340E, označení XP-925A. Testy 218 proběhly u armádního i námořního letectva, krátce i s kapotovaným podvozkem, s civilním označením X66W, a po jejich skončení byl 218 v roce 1931 poslán do Číny.
Tam toho roku Julius Barr předváděl jiný Boeingův demonstrátor, Model 100D, odpovídající P-12D, který ale zničil při pokusu o rychlostní rekord. Model 218 byl v prosinci 1931 poslán místo něj. Kvůli problémům s povolením ale zůstal ve skladišti v Šanghaji až do února následujícího roku, kdy byl zprovozněn a 18. února zakoupen pro Nankinské letectvo během Šanghajského incidentu, krátké války o město mezi Čínou a Japonskem. Americký instruktor Robert Short byl požádán, aby dopravil stroj do Nankingu, 22. února se ale zapletl do boje se třemi japonskými stíhačkami. Dvě údajně s Boeingem sestřelil, pak ale sám zahynul.
Mezitím armádní letectvo objednalo sériovou podobu Modelu 218 jako P-12E (Boeing Model 234), objednávka na 135 strojů byla podepsána 3. března 1931. Mezi 19. zářím a 15. říjnem 1931 bylo armádě předáno 110 strojů, zbylých 25 bylo dokončeno jako P-12F. P-12E používaly stejný poloskořepinový trup a nové ocasní plochy jako Model 218, jinak ale odpovídaly standardnímu P-12D. Až v průběhu služby byly ocasní ostruhy nahrazeny kolečkem. Původně dostaly P-12E vzduchové kapsy v horním křídle umožňující udržet se na hladině v případě nouzového přistání, použité i na předchozích verzích, v průběhu služby byly ale většinou odstraněny a u většiny strojů nahrazeny "panamskou opěrkou", podstatně zvětšeným hřbetním hrbem obsahujícím gumový záchranný člun, vyvinutým pro nasazení v oblasti panamské kanálové zóny.
P-12E 31-553 byl 1. října 1931 hned po předání přeznačen na XP-12E a vyčleněn pro testy. Podobně vznikl P-12J, což byl P-12E 32-042 vybavený motorem Pratt & Whitney SR-1340H (R-1340-23) o výkonu 429 kW a pumovým zaměřovačem. V tomto provedení se zvýšil dostup, jinak ale nový motor moc výhod nepřinesl. XP-12E, P-12J a pět standardních P-12E (32-033, -036, -040, -046 a -049) bylo později upraveno na další pokusnou verzi, YP-12K, s motory SR-1340E a vstřikováním paliva Q-2, jeden z nich také chvíli létal s podvozkem vybaveným lyžemi umístěnými vedle kol. V červnu 1938 bylo všech sedm strojů přestavěno zpět na standard P-12E. Mezitím byl v únoru 1937 YP-12K 31-553 potřetí přejmenován, tentokrát na XP-12L poté, co byl vybaven turbokompresorem Type F-7, o měsíc později z něj byl ale opět YP-12K.
P-12E létaly například u 24., 27., 77., 79. a 95. letky, zůstaly společně s P-12F v prvoliniové službě až do roku 1935, kdy byly nahrazeny jednoplošnými Boeingy P-26, a poté byly přeřazeny hlavně k výcviku, v roce 1941 byly poslední kusy uzemněny jako draky pro výcvik mechaniků.
Armáda v roce 1940 pracovala na úpravě vyřazených P-12E na radiem řízený létající terč, označený A-5, a jeden stroj tak byl vybaven radiovým ovládáním a testován, armáda však vzápětí k tomuto úkolu vyřazená letadla přestala používat a projekt ukončila. Po vstupu USA do války však bylo 23 strojů P-12(P-12C 31-151,- 154,-209,-210, P-12D 31-245 a -258 P-12E 31-561,-564,-576,32-010,- 013,-025,-033,-040,-041,-044,-046,-048, -057, -066,-069,-074 a P-12F 32-85) předáno námořnictvu, které provedlo vlastní přestavbu na létající terč a bez rozdílu původní verze byly všechny tyto stroje přejmenovány na F4B-4A. Dostaly také nové serialy v rozmezí 2489-2511. Většina byla během cvičení sestřelena.
Jeden z P-12E, 32-017, byl mezi stroji předanými jako nelétající učební pomůcka civilním letecký školám a z Kalifornského polytechnického institutu byl později získán kalifornským Ontario Air Museum. V roce 1961 byl s civilní registrací N3360G uznán letuschopným, nejprve létal ve zbarvení námořního F4B-3. Dnes by měl být stále v držení muzea v Chinu. P-12E 31-559 byl podobným způsobem získán soukromým majitelem, který ho později věnoval Muzeu US letectva na Wright-Patterson AFB, kde je vystaven ve zbarvení 6. stíhací letky.
Verze E je jedinou verzí mimo exportních, která se dostala k zahraničnímu uživateli - v roce 1935 byly dva stroje předány nově formovanému filipínskému letectvu, kde snad vydržely až do obsazení Filipín Japonci v roce 1941.
Období | - |
Výrobce | Boeing |
Typ letounu | Boeing P-12E |
Kamufláž | Civilní |
![]() ![]() |
|
Země | ![]() |
Pilot | - |
Výrobní číslo | 1260 |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | X66W |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | DD.MM.RRRR |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
Boeing Model 218, prototyp P-12E, ve své závěrečné podobě. V Číně létal pravděpodobně ve stejném zbarvení, je zmiňováno černé písmeno X na horním křídle.
URL : https://www.valka.cz/Boeing-P-12E-t81282#412216Verze : 1
Aubi
MOD
Dva stroje na počátku 30. let objednalo siamské letectvo kvůli porovnání s Bulldogem Mk.II a Heinkelem He 43 D. Šlo o stroje v podstatě shodné s americkými armádními P-12E, kvůli tehdejšímu vládnímu zákazu exportovat letadla v té době dodávaná americkým složkám byly "zamaskovány" firemním označením Model 100E. Do Siamu byly doručeny 10. listopadu 1931, aniž by byly sestaveny a testovány v továrně. Siamské letectvo jim přidělilo označení Ch7(ข๗, anglická transkripce Kh7) čili stíhač č.7, a minimálně jeden stroj přežil ve službě až do roku 1949. Další stroje od Boeingu Thajci nekoupili, v roce 1933 byly místo toho nakoupeny konkurenční Hawky II a později Hawky III. Dnes se přeživší 100E nachází v Muzeu Thajského královského letectva na letišti Don Muang u Bangkoku.
Zdroj:
Bowers, Peter M. Boeing Aircraft since 1916. London, Putnam 1989. ISBN 0-85177-804-6.
www.thai-aviation.net
peterlewisdesign.tripod.com
zh.wikipedia.org;
Zdroj:
Bowers, Peter M. Boeing Aircraft since 1916. London, Putnam 1989. ISBN 0-85177-804-6.
www.thai-aviation.net
peterlewisdesign.tripod.com
zh.wikipedia.org;
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | Boeing P-12E |
Kamufláž | Standardní vojenská |
![]() |
|
Země | ![]() |
Pilot | - |
Výrobní číslo | 1488 |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | DD.MM.RRRR |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
URL : https://www.valka.cz/Boeing-P-12E-t81282#420131Verze : 0
Aubi
MOD
P-12E
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | - |
Kamufláž | - |
Země | - |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | - |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
URL : https://www.valka.cz/Boeing-P-12E-t81282#41541Verze : 0
.
Velitelský stroj 95. Attack Squadron. Původní zbarvení Olive Green na všech plochách bylo na přelomu 20. a 30. let doplněno výraznými žlutými doplňky.
Zveřejněno s laskavým svolením autora
Zveřejněno s laskavým svolením autora
Období | - |
Výrobce | Boeing |
Typ letounu | Boeing P-12E |
Kamufláž | Hi-Vis |
![]() ![]() ![]() |
|
Země | ![]() |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | 4 |
Jméno stroje | - |
Jednotka | 95. útočná peruť [1935-1939] |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | DD.MM.RRRR |
Autor | Zbyněk Válka |
Velikost při 300 DPI | A4 |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | Zveřejněno s laskavým svolením autora |
Web autora | - |
Velitelský stroj 95. Attack Squadron. Původní zbarvení Olive Green na všech plochách bylo na přelomu 20. a 30. let doplněno výraznými žlutými doplňky.
Zveřejněno s laskavým svolením autora
Období | - |
Výrobce | Boeing |
Typ letounu | Boeing P-12E |
Kamufláž | Hi-Vis |
![]() ![]() ![]() |
|
Země | ![]() |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | 4 |
Jméno stroje | - |
Jednotka | 95. útočná peruť [1935-1939] |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | - |
Autor | Zbyněk Válka |
Velikost při 300 DPI | A4 |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | Zveřejněno s laskavým svolením autora |
Web autora | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora
URL : https://www.valka.cz/Boeing-P-12E-t81282#396610Verze : 0
Rad
MOD
Pro možnost odpovídání na příspěvky a zakládání nových témat je třeba se zaregistrovat a přihlásit.