Lacy, Franz Moritz von

František Mořic Lacy se narodil 21. října 1725 v Petrohradě. Jeho otcem byl Petr hrabě Lacy, ruský generál polní maršál, matkou Marta Filipína z Funckenu. Původně normanský rod se do Ruska dostal přes Irsko.


V roce 1737 František Mořic opustil Ruska a odešel do jezdecké akademie v Lehnici, odkud se po dvou letech přesunul na studia do Vídně. V roce 1743 vstoupil do rakouské armády, začínal jako praporčík u Brownova pluku. Během války o rakouské dědictví bojoval v Itálii, Slezsku a Nizozemí. V roce 1749 byl povýšen na podplukovníka, v roce 1750 na plukovníka. Po bitvě u Lovosic, ke které došlo za sedmileté války, byl v roce 1756 povýšen na generálmajora, po bitvě u Vratislavy pak na polního podmaršála. Zároveň byl ustaven do funkce náčelníka štábu generálního ubytovatele a provedl výraznou reorganizaci rakouské armády. Po bitvě u Hochkirchu mu byl udělen velkokříž vojenského řádu Marie Terezie. Po velmi úspěšné bitvě u Maxenu byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra a převzal velení sboru. V roce 1760 se mu společně s ruským generálem Tottlebenem podařilo na krátkou dobu obsadit Berlín, což bylo podruhé v sedmileté válce.


V roce 1763 byl povolán do dvorní válečné rady a v roce 1766 se stal jejím prezidentem. V předcházejícím roce byl navíc jmenován generálním inspektorem vojska. V této době byl rovněž povýšen do hodnosti polního maršála. V této funkci setrval do roku 1774. V roce 1770 se stal rytířem Řádu zlatého rouna, v roce 1774 členem Státní rady. Od roku 1794 byl kancléřem Vojenského řádu Marie Terezie. Při válce o bavorské dědictví byl k ruce císaři Josefu II., který se osobně postavil do čela vojsk. K žádné větší akci ovšem při tomto střetu nedošlo. V roce 1788 vedl vojska při válce s Turky, avšak po neúspěších musel předat velení generálu Laudonovi, svému věčnému rivalovi. Generál Lacy zemřel 24. listopadu 1801.



Zdroje:
- daten.digitale-sammlungen.de
- https://de.wikipedia.org/wiki/Franz_Moritz_von_Lacy