Focke-Wulf Fw 190 F-8

     
Název:
Name:
Focke-Wulf Fw 190 F-8 Focke-Wulf Fw 190 F-8
Originální název:
Original Name:
Focke-Wulf Fw 190 F-8
Kategorie:
Category:
bitevní letoun attack aeroplane
Výrobce:
Producer:
DD.03.1944-DD.MM.194R Arado Flugzeugwerke GmbH, Warnemünde /
DD.04.1944-DD.MM.194R Norddeutsche Dornier-Werke GmbH, Wismar /
Období výroby:
Production Period:
DD.03.1944-DD.02.1945
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
3394:
- Arado: 2044
- Norddeutsche Dornier: 1350
První vzlet:
Maiden Flight:
DD.MM.1944
Osádka:
Crew:
1
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
jednoplošník monoplane
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické conventional
Podvozek:
Undercarriage:
zatahovací retractable
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola wheels
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
3786 kg 8347 lb
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
4533 kg 9994 lb
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
5474 kg 12068 lb
Rozpětí:
Wingspan:
10,51 m 34ft 5,77in
Délka:
Length:
8,95 m 29ft 4,36in
Výška:
Height:
3,95 m 12ft 11,5in
Plocha křídla:
Wing Area:
18,30 m2 196.98 ft2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
247,705 kg/m2 50.73 lb/ft2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
pístový piston
Počet motorů:
Number of Engines:
1
Typ:
Type:
BMW 801 D-2
- dvouhvězdicový
- počet válců: 14
- vzletový výkon: 1250 kW (1700 PS)
BMW 801 D-2
- two-row radial
- number of cylinders: 14
- take-off power output: 1677 hp
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
524 l + 115 l (v trupu) 115 Imp gal / 138 US gal + 25 Imp gal / 30 US gal (in fuselage)
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
5201) km/h v 5800 m 3231) mph in 19029 ft
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
475 km/h v ? m 295 mph in ? ft
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
6,251) m/s 12301) ft/min
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
? min do ? m ? min to ? ft
Operační dostup:
Service Ceiling:
62501) m 205051) ft
Dolet:
Range:
7751) km 4821) mi
Maximální dolet:
Maximum Range:
? km ? mi
Výzbroj:
Armament:
maximální hmotnost pum: 750 kg (780 kg se závěsníky ETC 71 pod křídlem)

2x 13mm kulomet MG 131 (v trupu, každý 900 nábojů)
2x 20mm kanón MG 151/20 E (v kořeni křídla, každý 250 ran)
maximum bomb load: 1653 lb (1720 lb with ETC 71 racks under the wing)

2x 13mm MG 131 machine-gun (in the fuselage, 900 rounds each)
2x 20mm MG 151/20 E cannon (in the wing root, 250 rounds each)
Uživatelské státy:
User States:


Poznámka:
Note:
1) s maximálním nákladem pum 1) with maximum bomb load
Zdroje:
Sources:
Rodeike, P.: Jagdflugzeug Focke-Wulf Fw 190 A, Fw 190 „Dora“, Ta 152 H, Struve- Druck, 1998
Griehl, M.: Focke-Wulf Fw 190, Flugzeug Profile 9
Scheibert, H., Campbell, J. L., Greer, D.: Focke Wulf Fw 190, Podzun-Verlag, 1976
Skupierski, A.: Fw 190 A/F/G, cz. 2, AJ-Press, 1994
Janowicz, K.: Focke Wulf Fw 190 vol. I, Kagero, 2003
Poruba, T., Janda, A.: Focke-Wulf Fw 190 F, G, JaPo, 1997

URL : https://www.valka.cz/Focke-Wulf-Fw-190-F-8-t77168#284061 Verze : 0
Focke Wulf Fw 190 F-8


Historie vzniku:
Počátkem roku 1942 bylo RLM jasné, že se musí v dohledné době postarat o náhradu svých bitevních letadel typu Henschel Hs 123 a také Junkers Ju 87 již prokázal své nedostatky při bombardování Anglie. Na tento požadavek zareagoval ing. Kurt Tank, tím že opravil stíhací letoun Fw 190. Úprava spočívala v instalaci třech závěsníků ETC 50 pod křídla a pod trup, letoun tak mohl nést celkem dvanáct padesátikilogramových bomb. Hmotnost pum a doplněného pancéřování však byla již natolik velká, že musely být odstraněny vnější křídelní kanóny MG FF a zároveň bylo rozhodnuto, že pumový náklad se bude zavěšovat pouze pod trup. Nejdříve byl projekt bitevníku označen Fw 190 Rechnerische Ankündigung 2 (Fw 190 Ra-2) a upravený letoun byl označen Fw 190 A-0/U4 (Werk-Nr.0008).


Sériově vyrobené bitevní letouny Fw 190 A-4/U3 (18 letadel) a Fw 190 A-5/U3 (63 letadel) byly vlastně stíhací bombardéry, ale prokázaly, že jsou v bojích velice dobrou zbraní a na základě těchto dobrých zkušeností bylo rozhodnuto, že bude vyráběn bitevní letoun Fw 190 F. Verze Fw 190 A4/U3 byla označena jako Fw 190 F-1 (18 ks) a z Fw 190 A-5/U3 se stal Fw 190 F-2 (271 ks). Další verze Fw 190 F-3 se dočkala také značného rozšíření, byla vyráběna od V.1943 do IV.1944 a počet vyrobených letadel byl 247. Pod trupem bylo možno nést jednu pumu o hmotnosti 250 - 500 kg, to umožnila sada R1 - montáž závěsníku ETC 501. Sada R2 představovala dva kanóny MK 103 zavěšené pod křídly, ale v praxi nebyla použita. Na třech letounech byla zkoušena sada R3 - tři kanóny MK 103, větší množství Fw 190 F-3 bylo vybaveno tropickými filtry, pro boj v Africe. K výrobě verzí Fw 190 F-4, F-5 a F-6 nedošlo, poslední dvě verze měly být poháněny nevyráběným motorem BMW 801 F. Nakonec nedošlo ani k výrobě verze Fw 190 F-7, která vycházela ze stíhací verze Fw 190 A-7, ta však byla brzy nahrazena verzí Fw 190 A-8, tak došlo ke zrušení objednávky F-7.


Nejvíce vyráběnou verzí byla Fw 190 F-8, ta vycházela ze stíhací verze Fw 190 A-8. Trupové kulomety MG 17 byly nahrazeny účinnějšími MG 131 a motorová jednotka byla shodná se stíhacím protějškem BMW 801D-2, u kterého bylo možno výkon motoru zvýšit zařízením C3-Einspritzung, to znamenalo že se plnící tlak motoru zvýšil na 1,67 atm a do sání kompresoru bylo vstřikováno palivo C3, tímto způsobem bylo možno zvýšit výkon motoru v přízemních výškách až o 300 koní, použitím se však zvýšila spotřeba paliva, kterou bylo nutno vykompenzovat instalací přídavné palivové nádrže o objemu 115 litrů v trupu letadla. Hmotnost této nádrže bylo nutno dorovnat posunutím závěsníku ETC 501 o 200 mm vpřed, tím bylo zachováno vyvážení letadla. Na Fw 190 F-8 bylo během výroby, která trvala téměř rok (III.1944 - II.1945) provedeno mnoho změn a vylepšení, například vypuklejší kabina s vylepšeným výhledem. Pro plnění konkrétních úkolů byly montovány sady


Umrüstbausat:
Fw 190 F-8/U1 - závěsník ETC 501 pod trupem a dva závěsníky ETC 503 pod křídly, to umožňovalo 3x 250 kg pumu.
Fw 190 F-8/U2 - torpédová verze, která se nedostala do sériové výroby, mohla nést jedno torpédo BT 700 na závěsníku ETC 501, nebo dvě torpéda BT 400 na závěsnících ETC 503. Označení bylo změněno na Fw190 F-8/R16.
Fw 190 F-8/U3 - torpédová verze na závěsníku ETC 502 mohl nést torpédo BT 1400, musela být prodlouženo ostruhové kolečko a rozšířena kýlovou plochou. Označení bylo změněno na Fw 190 F-8/R15. Vyroben byl malý počet.
Fw l90 F-8/U4 - byl noční bitevní letoun s vybavením pro lety bez vidu, FuG 125 Hermine, autopilot PKS 12A a radiovýškoměr FuG 101. Trupové kulomety byly vypuštěny, pod křídly dva závěsníky ETC 503. Tlumiče plamenů na výfukových rourách. Dvě nádrže o objemu 300 l pod křídly. celou kabinu osvětlovaly ultrafialové lampy. Vyroben jeden kus (Werk-Nr.586596) změna označení na Fw 190 F-8/R13.
Fw 190 F-8/U5 - torpédový letoun, zjednodušená varianta vnitřního vybavení Fw 190 F-8/U2 nevyráběl se sériově.
Nebo sady Rüstsatz, kterých jepro Fw 190 F-8 známo šest:
Fw 190 F-8/R1 - závěsníky ETC 50 pod křídly, později závěsníky ETC 71.
Fw 190 F-8/R3 - 2x kanón MK 103 ráže 30 mm umístěnými pod křídly, pouze dva letouny.
Fw 190 F-8/R13 - letoun pro noční operace odpovídal přibližně Fw 190 F-8/U-4
Fw 190 F-8/R14 - torpédový letoun, torpéda LTF5b nebo LT1B, motor BMW 801 TS, pouze testy
Fw 190 F-8/R15 - přeznačený Fw 190 F-8/U3
Fw 190 F-8/R16 - přeznačený Fw 190 F-8/U2


Testy zbraňových systémů:
Na Fw 190 F-8 byla zkoušena rozličná výzbroj, zmínku určitě stojí testy řízené rakety vzduch-vzduch X4 Ruhrstahl, raketa byla řízena za pomocí drátku o průměru 0,2 mm, rakety byly testovány na pěti letadlech. Později byly prováděny testy s modernějšími raketami Ruhrstahl X7 (Ru 374) Rotkäpchen, Henschel 298 (120 kg vážící raketa s dosahem 1,5 km) a Fw 190 V20 prováděl testy manévrující pumy BV 246 Hagelkorn. Zkoušky řízených raketových střel nebyly příliš úspěšné, někde jsem nalezl informaci o 20-30% úspěšnosti.


Další zajímavou testy zbraní, do kterých se zapojily Fw 190 F-8 byly pancéřovky Panzerschreck 1, tyto pancéřovky byly zavěšovány po třech pod každé křídlo do závěsníků ETC 71. Později byly zkoušena modernější verze PD 8,8 Panzerschreck 2 s ráží 88 mm, ta byla instalovaná po dvou nebo čtyřech kusech pod každým křídlem opět v závěsnících ETC 71. Několik letadel bylo s těmito zbraněmi zkoušeno na východní frontě, nevýhodou byl malý dostřel (cca 150 m) a malá přesnost. Další zajímavé zbraně raketomety SG 113 A Förstersonde ráže 77 mm, což byly dvě až tři svislé hlavně zabudované do křídla, automatický odpal proběhl změnou elektromagnetického pole pod bitevníkem při přeletu nad nepřátelským tankem. Tak jak sílily sovětské tankové svazy, tak docházelo k pokusům o realizaci zoufalejších nápadů, jedním z nich byla i instalace plamenometu Gero II.


Naopak za účinnou protitankovou zbraň můžeme považovat rakety Panzerblitz (Pb 1) zkoušené od září roku 1944. Panzerblitz vycházely ze základu letecké neřízené rakety R4M, na kterou byla namontována bojová hlavice M8 ráže 80 mm, tato raketa byla potom schopna prorazit pancéřový plát o tloušťce 90mm. Střely byly odpalovány ve vzdálenosti 200 m od cíle a rychlost letadla při zteči nesměla přesáhnout 490 km/h. Pod každé křídlo letounu Fw 190 F-8 bylo zavěšeno po šesti raketách a později dokonce i osm raket. Odpal raket probíhal po dvojicích. Do konce února roku 1945 bylo vyrobeno 115 těchto Focke-Wulfů Fw 190 F-8/Pb 1. Tři letouny Fw 190 F-8 byly zkoušeny s raketami Panzerblitz 3 (Pb 3) ráže 210 mm. Spojenci ukořistili letoun s raketami Pb 1 při operaci Bodenplatte, když 1.ledna 1945 jeden letoun nouzově přistál poblíž Asche v Holandsku.


Další plánované verze:
Verze Fw 190 F-9 byla poháněna motorem BMW 801 TS nebo TU. Instalace tohoto motoru se projevila boulemi na bočních krytech motoru. Výkon motoru přenášela trojlistá vrtule VDM od firmy Heine o průměru 3 500 mm. Také tato verze byla dodávána s různými výzbrojními sadami R1, R13, R14, R15 a R16, které odpovídaly sadám u Fw 190 F-8.
Dále byl vyroben Fw 190 F-10 se zvětšenou svislou ocasní plochou a s motorem BMW 801 F, který se však nevyráběl. Rozšíření se dočkala výzbroj, krom obvyklé výzbroje dvou kulometů MG 131 a dvou kanónů MG 151/20 byly neseny dva MK 108 nebo MG 151/20) v křídle nebo pod ním. Po zrušení plánované výroby motoru byl zastaven i vývoj F-10. Projekty Fw 190 F-11, F-12, F-13 a F-14 nebyly vůbec realizovány. Realizace se dočkal možná jeden prototyp Fw 190 F-15, základem tohoto prototypu byl stíhací Fw 190 A-8, poháněn byl výkonným motorem BMW 801 TH nebo TS, pod trupem byl závěsník ETC 504. RLM se snažilo veškeré vývojové kapacity nasměrovat na verzi Fw 190 F-16 s motorem BMW 801 TS. Varianta Fw 190 F-16/R1 měla být poháněna dalším výkonným motorem BMW 801 J, ale zde se jednalo pouze o projekt stejně jako pozdější verze Fw 190F-16/R5, která měla nést dvě nádrže po 55 litrech s chemikáliemi pro sadu MW-50 nebo poslední projekt Fw 190 F-17, který měl být vybaven gyroskopickým zaměřovačem TSA IID.
URL : https://www.valka.cz/Focke-Wulf-Fw-190-F-8-t77168#284121 Verze : 4
.
Focke-Wulf Fw 190 F-8 - Fw 190 F-8 patřící Stab II./SG 4. Letoun operoval v létě 1944 v SSSR. Letoun nese standardní kamufláž barev RLM 74/75/76. Je možné, že černá spirála na vrtulovém kuželu měla bílý lem. Letoun nese na závěsníku ETC 501 pumový kontejner AB 250.

Fw 190 F-8 patřící Stab II./SG 4. Letoun operoval v létě 1944 v SSSR. Letoun nese standardní kamufláž barev RLM 74/75/76. Je možné, že černá spirála na vrtulovém kuželu měla bílý lem. Letoun nese na závěsníku ETC 501 pumový kontejner AB 250.
Zveřejněno s laskavým svolením autora

URL : https://www.valka.cz/Focke-Wulf-Fw-190-F-8-t77168#404297 Verze : 0
.
Focke-Wulf Fw 190 F-8 - Focke-Wulf patřící Maďarskému královskému vojenskému letectvu. Létal na něm u 102/1 Vadaszbombazo szazad (stíhací-bombardovací peruť) szkaszvezetö (četař) Ferenc Timler. Timler měl údajně získat jeden sestřel (A-20 Boston), narodil se roku 1921, byl vyznamenán Maďarskou bronzovou medailí za statečnost (a údajně též německým Železným křížem II. třídy). Padl ve vzdušném boji 26. 1. 1945, vyskočil sice ze svého letounu, neotevřel se mu však padák. Focke-Wulf W 510 nese standardní kamufláž: spodní a boční plochy nastříkány barvou RLM 76 (světlá šedá), na horních plochách lomená pole RLM 74 (tmavá šedá) a RLM 75 (středně šedá). Skvrny těchto barev jsou nastříkány na bočních plochách.

Focke-Wulf patřící Maďarskému královskému vojenskému letectvu. Létal na něm u 102/1 Vadaszbombazo szazad (stíhací-bombardovací peruť) szkaszvezetö (četař) Ferenc Timler. Timler měl údajně získat jeden sestřel (A-20 Boston), narodil se roku 1921, byl vyznamenán Maďarskou bronzovou medailí za statečnost (a údajně též německým Železným křížem II. třídy). Padl ve vzdušném boji 26. 1. 1945, vyskočil sice ze svého letounu, neotevřel se mu však padák. Focke-Wulf W 510 nese standardní kamufláž: spodní a boční plochy nastříkány barvou RLM 76 (světlá šedá), na horních plochách lomená pole RLM 74 (tmavá šedá) a RLM 75 (středně šedá). Skvrny těchto barev jsou nastříkány na bočních plochách.
Zveřejněno s laskavým svolením autora

Focke-Wulf Fw 190 F-8 -


Zveřejněno s laskavým svolením autora

URL : https://www.valka.cz/Focke-Wulf-Fw-190-F-8-t77168#401641 Verze : 0
Focke-Wulf Fw 190 F ("žlutá 7") z výzbroje bitevní letky 9./SG 10, který byl sestřelen v oblasti letiště Brno-Slatina, 15. dubna 1945.
Focke-Wulf Fw 190 F-8 -


Zveřejněno s laskavým svolením autora

URL : https://www.valka.cz/Focke-Wulf-Fw-190-F-8-t77168#467941 Verze : 1
Bitevní letouny Fw 190 F-8/R1 z výzbroje I./SG 2 zachycené na letišti v Maďarsku, zima 1944/1945. Stroj "2" nese pod trupem kontejner AB 250.



Zdroj: viz výše
Focke-Wulf Fw 190 F-8 -


Focke-Wulf Fw 190 F-8 -


Focke-Wulf Fw 190 F-8 -


URL : https://www.valka.cz/Focke-Wulf-Fw-190-F-8-t77168#284126 Verze : 2
Řada letounů Fw 190 F-8/R1 z výzbroje 2./SG 2, Maďarsko, zima 1945.


Zdroj: viz výše
Focke-Wulf Fw 190 F-8 -


URL : https://www.valka.cz/Focke-Wulf-Fw-190-F-8-t77168#408801 Verze : 0
Stroje Fw 190 F-8 z výzbroje I./SG 4, Itálie, zima 1944.


Zdroj: viz výše
Focke-Wulf Fw 190 F-8 -


URL : https://www.valka.cz/Focke-Wulf-Fw-190-F-8-t77168#408802 Verze : 0

Diskuse

Kousek z havarovaného stroje FW 190 F-8 jednotky III./SG 4, k havárii došlo 23.03.1945 a bitevník vzlétl z vídeňského letiště. Dopadl s plnou výzbrojí u obce Huzová.
Focke-Wulf Fw 190 F-8 - Kousek z FW F-8 Nr. 420115 z místa havárie u obce Huzová na Olomoucku. Snad může jít o zadní část stabilizátoru? Je na něm vyraženo asi výrobní číslo, může o tom někdo zjistit víc?

Kousek z FW F-8 Nr. 420115 z místa havárie u obce Huzová na Olomoucku. Snad může jít o zadní část stabilizátoru? Je na něm vyraženo asi výrobní číslo, může o tom někdo zjistit víc?
URL : https://www.valka.cz/Focke-Wulf-Fw-190-F-8-t77168#552973 Verze : 2
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více