Antonov An-124 Ruslan [kód NATO: Condor]

An-124 Ruslan a SALIS

Projekt SALIS (Strategic Air Lift Interim Solution, později Strategic Airlift International Solution) vznikl na základě závěrů pražského summitu NATO (2002), jenž specifikoval požadavky takzvané PCC (Prague Capabilities Commitment), které zahrnovaly mimo jiné požadavek na takzvaný zajištěný přístup ke strategickým leteckým přepravním kapacitám. Konkrétní realizace proběhla na základě memoranda podepsaného většinou členských států NATO včetně České republiky v roce 2004. Jeho podstatou je zajištění strategické letecké přepravy zejména těžké vojenské techniky a nadrozměrného nákladu prostřednictvím civilních leteckých přepravců provozujících transportní letouny An-124 Ruslan.

Příslušnou smlouvu s účinností od ledna 2006 jménem členských zemí NATO uzavřela Agentura NAMSA (NATO Maintenance and Supply Agency, dnes NSPA - NATO Support and Procurement Agency) se společností Ruslan SALIS GmbH, což bylo sdružení leteckých společností Volga-Dnepr Airlines (z Ruska) a Antonov Design Bureau (z Ukrajiny) provozujících obří transportní letouny An-124-100 Ruslan. Každodenní činnost programu SALIS koordinuje mezinárodní vojenská organizace SALCC (Strategic Air Lift Coordination Cell). Členské země NATO, včetně České republiky, v minulosti využívaly projektu především k zásobování svých jednotek v Afghánistánu, ale i v dalších destinacích. Průměrná potřeba letových hodin při obousměrné cestě z České republiky do Afghánistánu činila asi 19 letových hodin.

Hlavní výhodou této smlouvy je, že garantuje účastníkům projektu trvalou dostupnost až šesti letounů An-124 (permanentní pronájem dvou letounů An-124 ve prospěch účastníků a dále přistavení dalších dvou letounů do tří dnů a dalších dvou do devíti dnů, a to bez ohledu na případné konkurenční civilní zakázky). Kromě toho kdokoliv ze signatářů SALIS má do 72 hodin k dispozici dva transportní stroje na kterémkoliv vhodném letišti na světě. Ruslany vyčleněné pro potřeby projektu SALIS mají domovskou základnu na letišti Leipzig/Halle. Kromě 17 evropských států NATO se do projektu SALIS zapojila Kanada a dvě nečlenské země NATO (Finsko a Švédsko). Od té doby se počet účastnických zemí NATO postupně redukoval, až v roce 2020 činil devět států (Belgie, Česká republika, Francie, Německo, Maďarsko, Norsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko). V případě potřeby může dodavatelská firma zajišťovat leteckou přepravu také letouny An-225, Il-76 nebo dokonce An-22.

V roce 2010 nalétala letadla projektu SALIS více než tři tisíce letových hodin, během nichž přepravila více jak 17 000 tun materiálu. Česká republika v této době využívala přibližně 60 letových hodin ročně. Mezi roky 2006 až 2013 provedla Armáda České republiky se společností Ruslan SALIS GmbH 56 letů, při nichž bylo přepraveno přes 4 200 tun materiálu.

V důsledku krymské krize a války na východní Ukrajině v roce 2014 se v původním rusko-ukrajinském joint venture Ruslan SALIS GmbH začaly objevovat trhliny, které vyvrcholily rozkolem o dva roky později. Od začátku roku 2017 proto NATO v rámci programu SALIS objednávalo leteckou přepravu nejen u Ruslan SALIS GmbH (provozovaná nyní pouze Volga-Dnepr Airlines), ale nově také u Antonov SALIS GmbH (Antonov Design Bureau). Od 1. ledna 2019 je projekt SALIS zajišťován pouze společností Antonov Logistics SALIS GmbH, kde má 51% podíl Antonov Airlines. Zbytek patří německé logistické firmě Aircargonet International GmbH.

Zdroj:
https://www.army.cz
www.bundeswehr-journal.de