Suchoj Su-6

přehled prototypů

Suchoj Su-6 - přehled verzí




Suchoj Su-6 (81)
první prototyp nesl výzbroj šesti kulometů ŠKAS v křídlech


Suchoj Su-6 (82)
druhý prototyp jednomístného bitevního letounu, který prošel úspěšně zkouškami, nesl mohutnější výzbroj, zkoušeny kanóny ráže 37 mm.


Suchoj Su-6 SA
vyrobeno celkem pět letounů z 25 objednaných, jejich výroba byla zastavena



Suchoj Su-6 SV

asi dva letouny byly přestavěny nebo vyrobeny v jednomístném provedení s motory AŠ-71F se čtyřlistou vrtulí. S největší pravděpodobností nebyly zalétány


Suchoj Su-6 S2A
prototyp dvoumístného bitevního letounu, který byl lépe pancéřován než Il-2 a měl i vyšší výkony


Suchoj Su-6 AM-42
původní provedení prototypu bitevního letounu (2. 1944), který byl neúspěšným soupeřem Iljušinovu Il-10 Beast.
V průběhu státních zkoušek byl upraven.


Suchoj Su-6 AM-42
konečné provedení prototypu (6. 1944), kanony ráže 37 mm byly nahrazeny lehčími kanóny VJa-23, zároveň byla zachována možnost snadné záměny za původní NS-37.



Použité prameny:
L+K č. 22/1977, Václav Němeček, Monografie Su-6
L+K č. 5/1990, Václav Němeček, Letadla 39-45, Suchoj SU-6 (SA)
https://www.airwar.ru/enc/aww2/su6.html
https://www.airpages.ru/ru/su6.shtml
https://www.aviarmor.net/AWW2/Exp_A/ussr/su-6.htm
https://www.sukhoi.org/eng/planes/museum/su6/
https://pl.wikipedia.org/wiki/Su-6
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Suchoj-Su-6-t727#487658Verze : 1
MOD
Historie:
Letoun Su-6 existoval v prototypech ve více verzích. Su-6-I byla jednomístná verze s motorem Švecov AŠ-71, která postrádala obrannou výzbroj ( jako první verze Il-2 ). Tou byla v podobě pohyblivého velkorážného kulometu ráže 12,7 mm doplněna verze Su-6-II s motorem Švecov AŠ-71F. Tato verze již byla dvoumístná. Pro zkoušky na nový bitevní letoun ( nástupce Il-2 ) byl připraven letoun Su-6-III. Stroj byl vybaven stejným motorem jako jeho konkurent Il-10. Byl to motor AM-42 o výkonu 1 470 kW a tento prototyp dostal i stejnou výzbroj jako Il-10.


Suchoj Su-6-I


P. O. Suchoj a jeho konstrukční kancelář zahájila vývoj tohoto bitevníku v roce 1939. Narozdíl od konstrukcí Iljušina volil hned od počátku těžší výzbroj.
Letoun Su-6-I tak již od počátku disponoval dvěma 23 mm kanóny, které byly doplněny čtyřmi kulomety ráže 7,62 mm. Výzbroj byla uložena v křídle a střílela vně okruhu vrtule. Letoun byl řešen jako jednomístný, jednomotorový dolnoplošník se zatahovacím podvozkem záďového typu. Přední podvozkové nohy se zatahovaly naplocho dozadu do křídel. K pohonu Su-6-I byl vybrán nový ( právě dokončený ) hvězdicový AŠ-71 v výkonu 2 000 k.
Drak letounu se vydařil, ale to samé se nedalo říci o motoru. Ten byl poruchový, nevyzrálý a činil neustálé potíže. Po měsících úprav se konečně v lednu 1941 letoun Su-6-I bezpečně vznesl a mohl zahájit tovární zkoušky. Ty dopadly nad očekávání dobře, ale protože výroba konkurenta Il-2 již běžela, nebyl Su-6-I do výzbroje přijat.


Suchoj Su-6-II


Jakmile se v bojích projevily nedostatky jednomístné konfigurace Il-2 (chyběla obranná výzbroj), zahájil P. O. Suchoj (stejně jako Iljušin) úpravu svého typu Su-6 na dvoumístnou verzi. Tak vznikl stroj Su-6-II. Konstruktéři prodloužili kabinu a v ní umístili střelce vybaveného kulometem UBT ráže 12,7 mm. Zároveň ale také vestavěli do křídel dva kanóny ráže 37 mm s podstatně větším účinkem v cíli, než kterým disponovaly kanóny ráže 23 mm. Pro pohon letounu použili zdokonalený motor AŠ-71F s přímým vstřikováním paliva do válců o výkonu 2 200 k.
Zkoušky této verze dopadly opět dobře, ale přesto se letoun Su-6-II do výzbroje sovětského letectva nedostal.


Suchoj Su-6-III


Třetí příležitost uplatnit se dostal typ Su-6 při soutěži o nástupce letounu Il-2. Tentokrát šlo o provedení Su-6-III.
Tato verze téměř odpovídala předchozímu typu Su-6-II, ale k jeho pohonu byl použit řadový motor AM-42 o výkonu 2 000 k, který roztáčel mohutnou čtyřlistou vrtuli. Výzbroj byla upravena na dva kanóny ráže 23 mm a dva kulomety ráže 7,62 mm v křídlech a jeden kulomet ráže 12,7 mm pro obranu zadní polosféry. Stále ale existovala možnost jednoduše přezbrojit letoun 37 mm kanóny namísto 23 mm.
V tomto provedení se tedy Su-6 střetl v létě 1944 v soutěži na nový bitevník s letounem Iljušin Il-10. Neuspěl ale ani v těchto testech. Do sériové výroby šel nakonec typ Il-10, protože Iljušin se již poučil a jeho Il-10 byl výkonnější.



Zdroje k Il-8 / Il-10 / Il-10M / Su-6 :
V.Němeček, Vojenská letadla 1 - 5, Naše vojsko 1990, ISBN 80-206-0114-7 (soubor)
V.Němeček, Československá letadla II, Naše vojsko 1984, 28-122-84
V.Němeček, Sovětská letadla, Naše vojsko 1969, 28-082-68
ATM 2 / 2008, ISSN 1802-4823
www.airwar.ru/enc/aww2/il8.html
www.airwar.ru/enc/aww2/il10.html
www.airwar.ru/enc/aww2/il10m.html
www.airwar.ru/enc/aww2/su6.html




Poznámka od moderátora Vlaďa:
Kolega Greywolf používá starší označení prototypů (římské číslice), toto označení používal p. Václav Němeček ve svých knihách před rokem 1977.
URL : https://www.valka.cz/Suchoj-Su-6-t727#254895Verze : 0
banner 1 top banner 5 top banner 6 top

Rozpočet

Rozpočet valka.cz 2019 : 85.000,- Kč
Příjmy doposud : 64.741,- Kč

♡ Chci přispět

HLEDÁME NOVÉ KOLEGY

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!