Martin MB-2

Martin MB-2
(Martin NBS-1)

V červnu 1920 byla objednána USAAS vylepšená verze bombardéru Martin MB-1. Tento nový typ, MB-2, měl ové křídlo o větším rozpětí, které mělo zvýšit nosnost. Viditelným rozdílem jsou motory, které jsou v případě MB-2 posazeny přímo na dolní křídlo, a podvozek, který má jen dvě kola. Křídla mohla být pro lepší uskladnění za motory skopena dozadu. V pumovnici mohly být zavěšeny tři 272kg pumy, nebo mohly být pumy zavěšeny pod trup - dvě po 500 kg nebo jedna 907kg. MB-2 byl navržen hlavně jako noční bombardér, proto nebyl tak rychlý ani obratný jako MB-1. Továrna Glenn L. Martin postavila pět MB-2, dalších 15 již bylo doručeno pod novým armádním označením NBS-1, vycházejícím z nového armádního systému, zavedeného v roce 1919. První z nich byl vybaven turbokompresory General Electric, který během testu 8. prosince 1921 umožnil NBS-1 dosáhnout výšky 7724 m, kompresory ovšem byly ještě příliš nespolehlivé pro operační nasazení a znovu byly použity na bombardéru až s příchodem B-17 v roce 1939.

21. července 1921 se konala památná akce, při které William "Billy" Mitchell demonstroval schopnost zničit loď leteckou silou, když potopil vyřazený německý křižník Ostfriesland. Při tomto útoku byly použity právě NBS-1. Majetková práva k vojenským návrhům držela vláda, takže když byly po této "předváděcí akci" objednány další stroje, neznamenalo to automaticky zakázku pro Martin. Naopak, Martin sice nabídl stavbu dalších strojů po 23925 dolarech za kus, byl ale v červnu 1921 překonán nabídkou Curtissu na stavbu po 17490 dolarech za kus. Marin tak už další NBS-1, přestože šlo o jeho konstrukci, nepostavil, 50 strojů dodal Curtiss a další zakákzy na 35, resp. 25 kusů získaly stejným způsobem firny LWF a Aeromarine. Pro Curtiss znamenala stavba NBS-1 ztrátovou záležitost, mohla si to ovšem ještě dovolit a udržela si tak zaměstnanost v době největšího nedostatku zakázek. Podstatně menší LWF a Aeromarine podobnou ztrátovou výrobu nevydržely, LWF zanikl, Aeromarine se zachránil přeorientováním na výrobu automobilových karoserií.

NBS-1 používalo všech osm armádních bombardovacích jednotek - 11., 20., 49. a 96. peruť 2. bombardovací skupiny na základně Langley Field ve Virginii, 23. a 72. peruť 5. smíšené skupiny na Havaji a 28. peruť 4. smíšené skupiny na Filipínách. Tyto stroje zůstaly v první linii až do jejich nahrazení bombardéry LB-6 a dalšími.

Zdroj:
https://joebaugher.com/usaf_bombers/mb2.html
www.americancombatplanes.com
www.nationalmuseum.af.mil
www.nationalmuseum.af.mil
https://www.aviastar.org/air/usa/martin_mb.php
https://www.aerofiles.com/_martin.html