Gorazdowski, Tadeusz

Komandor podporucznik Tadeusz Gorazdowski

- velitel čtyř torpédoborců pod polskou vlajkou za II. světové války.


Podřízení mu byli oddáni, ačkoliv nevyhledával popularitu, i když se jí nevyhýbal. Velmi zřídka zvyšoval hlas a téměř neužíval vulgárních slov. Mohl by být nedostižným vzorem: inteligentní, energický, odvážný a spravedlivý, vůdčí typ. Ale všichni, kteří jej znali, přiznávali, že nebyl zrovna "rytířem bez bázně a hany", většinou kvůli jeho náklonnosti k alkoholu, kterou však dokázal v rozhodujících chvílích úplně potlačit. Nesnášel své nadřízené na břehu, což mu oni opláceli stejnou mincí, ale nemohli přehlížet jeho kvality a "válečné štěstí". Nejdůležitější totiž bylo, že žádná loď pod jeho velením nebyla potopena a stejně tak neztratil ani jednoho čena posádky.


Narozen 03..04.1907 v Sartaně, v jižním Rusku. Až do vstupu do námořnictva žil v Choszcówce u Varšavy. Odmaturoval v roce 1926 na varšavském Paňstwowem Gimnaziju im. Stefana Batorego. V letech 1926-1929 byl kadetem (podchorążym) námořní fakulty Důstojnické školy válečného námořnictva (Oficerska Szkoła Marynarki Wojennej - OSMW) v Toruni, kterou ukončil jako dvanáctý z ročníku. Po vyřazení byl jmenován podporučíkem námořnictva (podporucznik marynarki).


Po ukončení školy byl 01.10.1929 poslán na praxi do francouzské Ecole d`Application des Enseignes de Vaisseau. Až do 01..08.1930 strávil postupně více než tříměsíční stáž na křižníku Edgar Quintet, téměř dvouměsíční praxi na bitevní lodi Bretagne a konečně pět měsíců na torpédoborci Simoun. Po návratu do vlasti, až do roku 1932, byl postupně velitelem čety v rekrutské rotě válečného námořnictva ve Świeci, pobočníkem, posádkovým důstojníkem a přednášejícím ve Škole námořních specialistů, pobočníkem, posádkovým důstojníkem a přednášejícím v Kadetské škole válečného námořnictva (Szkoła Podchorążych Marynarki Wojennej) v Toruni.
V DD.01.1932 byl povýšen do hodnosti poručíka (porucznik marynarki), v DD.06.1932 téhož roku byl jmenován signálním důstojníkem na torpédoborci ORP Burza, stavěném ve Francii. Když torpédoborec připlul do Polska, zůstal na něm ještě 4 měsíce. Během služby absolvoval kurs signálních důstojníků, první, který byl organizován v polském námořnictvu. V DD.12.1932 nastoupil jako navigační důstojník na transportní lodi námořnictva ORP Wilia, kde vydržel až do konce roku 1933.
Během služby absolvoval další speciální kurs, šestiměsíční kurs navigačních důstojníků. V DD.12.1933 byl převelen do štábu Velitelství flotily v Gdyni jako signální důstojník a posléze pracoval jako referent v Organizačně-mobilizačním oddíle.
Koncem roku 1934 jej znovu povolali do služby na lodích. Od DD.12.1934 do DD.04.1937 sloužil znovu na ORP Burza, tentokrát jako navigační důstojník. V průběhu této služby, v DD.03.1937 byl povýšen do hodnosti kapitana marynarki. V květnu téhož roku mu bylo poprvé svěřeno velení válečné lodi - dělového člunu ORP Komendant Piłsudski. Ve funkci zůstal až do DD.05.1938, kdy jej jmenovali vedoucím Organizačního oddílu štábu velitelství flotily. Zde vydržel až do DD.04.1939 a pak krátce sloužil jako zástupce velitele, znovu na ORP Wilia.


01.09.1939 jej zastihl jako zástupce velitele na torpédoborci ORP Błyskawica (od DD.05.1939). Na jeho palubě také v předvečer války odplul v rámci "Operace Peking" do Velké Británie. Poněvadž v době od DD.10.1939 do DD.12.1939 byl velitel lodi, komandor porucznik Kodrębski, ve stavu nemocných, T. Gorazdowski torpédoborci ORP Błyskawica velel.
V roce 1940, spolu s třemi dalšími důstojníky, zaslal na velitelství hlášení, které upozorňovalo na chybné velení velitele ORP Błyskawica (komandor podporucznik Jerzy Umecki). Z tohoto důvodu byl převelen do Záložní důstojnické skupiny (Rezerwova Grupa Oficerów-RGO) na ORP Gdynia, následně velel Školnímu oddílu a byl ředitelem nauky ve Školícím centru specialistů flotily na téže lodi. 18.07.1940 byl jmenován zástupcem velitele opotřebovaného francouzského torpédoborce OF Ouragan, který byl v ten samý den předán Polskému válečnému námořnictvu. Po necelých dvou měsících, 09.09.1940, byl dočasně převelen znovu na ORP Błyskawica, kde zastupoval nemocného velitele (komandor porucznik Stanisław Hryniewiecki) a 11.10.1940 téhož roku se vrátil na OF Ouragan jako jeho velitel. Služba byla obtížná, především psychicky, protože torpédoborec byl ve velmi špatném stavu, z 287 dní pod polskou vlajkou strávil pouze 31 dnů na moři, 63 dnů v přístavu a zbytek, 194 dnů, v loděnici s různými technickými problémy.
30.04.1941 pak byl vrácen námořnictvu Svobodných Francouzů a polská posádka pod velením T. Gorazdovského jej opustila.
Tadeusz Gorazdowski byl následně 01.05.1941 jmenován velitelem úplně nového eskortního torpédoborce ORP Krakowiak a 03.05.1941 jej povýšili do hodnosti komandora podporucznika. ORP Krakowiak velel až do DD.05.1942 a 25.07.1942 převzal velení své poslední válečné lodi, slavného torpédoborce ORP Piorun. Velel mu až do 07.01.1945, pouze s několikaměsíční pauzou v roce 1943, kdy byl nakrátko převelen na pevninu jako vedoucí referátu školení Velitelství válečného námořnictva. Jako velitel ORP Piorun se stal autorem a spoluautorem tří největších úspěchů Polského válečného námořnictva ve II. světové válce.


Největším úspěchem byla účast ORP Piorun a ORP Błyskawica v Bitvě u Quessantu (Ushant) 08.06.1944-09.06.1944, když britská 10. flotila torpédoborců rozprášila německou 8. flotilu torpédoborců, vyslanou k útoku na spojenecká plavidla u pobřeží Normandie.


Druhým úspěchem bylo potopení dvou minolovek 13.06.1944-14.06.1944 u ostrova Jersey, o které se ORP Piorun podělil s torpédoborcem HMS Ashanti (F 51).


Třetím pak byl podíl ORP Piorun 14.08.1944 spolu s křižníkem HMS Diadem (84) a torpédoborcem HMS Onslow (G 17) na útoku na německou loď (lamač blokády a pomocnou protiletadlovou loď) Sauerland.


Začátkem roku 1945 byl jmenován I. zástupcem velitele tábora ORP Bałtyk a od DD.07.1945 téhož roku důstojníkem Námořního velitelství Sever, v DD.12.1945 pak referentem v Oddělení historie válečného námořnictva.


Po rozpuštění Polského válečného námořnictva ve Velké Británii, 09.04.1947, vstoupil do Polského sboru přípravy a rozmístění. Protože měl formální kvalifikaci kapitána dálné plavby, v rámci britské korporace pro záležitosti rozvoje kolonií, organizoval námořní rybolov, mimo jiné v Gambii a Hongkongu. Po několika letech emigroval, spolu s rodinou, do Kanady. Zde žil v Charlottentown na Princ Edward Island v zálivu sv. Vavřince a pracoval v kanadské pohraniční službě. Až do doby, než onemocněl, sloužil jako důstojník na velkém ledoborci Wolfe, který patřil Canadian Coast Guard Service. Zemřel 25.11.1968 ve věku 61 let. Byl pochován o dva dny později na hřbitově v Charlottetown. Na kříži skromného náhrobku je prostý nápis: "Commander Tadeusz Gorazdowski, Polish Navy, April 3. 1907 - November 25. 1968".


Komandor podporucznik Tadeusz Gorazdowski strávil na palubách válečných lodí více než 10 let a během této služby obdržel následující vyznamenání:

• 1939
  - francouzský Řád za námořní zásluhy
  
• 1940
  - britský Řád Britského Impéria (jako zástupce velitele ORP Błyskawica)
  
• 1943
  - britský Kříž za vynikající službu (jako velitel ORP Krakowiak)
  
• 1944
  - bar k britskému Kříži za vynikající službu (jako velitel ORP Piorun)
  
• 1944
  - byl Uveden v rozkazu (jako velitel ORP Piorun)
  
• 1946
  - Krzyż Srebrny Virtuti Militari
  
• 1946
  - Námořní medaile s třemi trámky (za bojovou službu po dobu 42 měsíců a 27 dnů)
  

po válce také obdržel:

• Medaile za dlouholetou službu
  
• Hvězdu 1939-1945
  
• Atlantická hvězda
  
• Medaile za obranu
  

Tadeusz Gorazdowski byl dvakrát ženatý. Se svou první ženou Zofií Blandynou Sempolińskou, se kterou měl dceru Joannu Zofii Teresu (*1936), se rozvedl v roce 1939. Během války se seznámil se Susan Esslemont, ošetřovatelkou z nemocnice Royal Navy, kterou si o pár měsíců později vzal. Měli spolu tří dcery - Joannu, Olenku a Patricii, a syna Michaela.
V roce 1991 jeho dcera Olenka Graham, plníce poslední vůli svého otce, darovala jeho vlajku, vyznamenání a dokumenty Muzeu válečného námořnictva v Gdyni.

Zdroj: časopis MORZE:č.6 (764), červen 1998. Warszawa: Korporacja TIGOR S.A. 1998, vychází měsíčně. ISSN 0137-2823

Tadeusz Gorazdowski