Clark, Mark Wayne

General Mark Wayne Clark


*1.5.1896 v Madison Barracks, New York
+17.4.1984 Charleston, Jižní Karolína


Clark se narodil v rodině důstojníka v Madison Barracks v New Yorku, ale mládí prožil především na předměstí Chicaga poblíž Fort Sheridan. Jeho tetou byla Zettie Marshall, matka George C. Marshalla, což je často uváděno jako jeden z důvodů Clarkova raketového kariérního postupu za druhé světové války. Vstoupil na West Point, který absolvoval v dubnu 1917 jako 110. ze 139. 15. 5. 1917 byl povýšen na nadporučíka a 5. srpna téhož roku na kapitána. Nedlouho po povýšení na kapitána odjel s 11. pluk 5. divize do Francie. Nedlouho po příjezdu na frontu byl raněn ve Vogézách a zbytek války strávil ve štábních funkcích.


Po návratu do Států v roce 1919 vystřídal různé funkce než byl v roce 1921 přidělen úřadu náměstka ministerstva války. V roce 1924 odešel do pěchotní školy ve Fort Benning, kterou absolvoval o rok později. Následující tři roky sloužil u 30. pěšího pluku v Presidiu v San Francisku. V letech 1929-33 byl instruktorem národní gardy v Indianě. V roce 1932 byl povýšen na majora. Pak odešel studovat velitelskou a štábní školu ve Fort Leavenworth. Po jejím skončení v roce 1935 působil rok jako velitel Civilian Conservation Camps (dobrovolná pracovní služba pro nezaměstnané v době hospodářské krize) v Omaze v Nebrasce. Následovalo studium na válečné škole (United States Army War College). Po jejím skončení v roce 1937 byl převelen do Fort Lewis.


V roce 1940 dosáhl hodnosti podplukovníka a působil jako instruktor na válečné škole. Další rok v srpnu byl povýšen o dvě hodnosti na brigádního generála a stal se zástupcem náčelníka operačního oddělení generálního štábu. V březnu 1942 se stává zástupcem náčelníka štábu pozemních vojsk a o měsíc později je povýšen na generálmajora. V červenci se stává velitelem všech amerických pozemních sil v Evropě. V říjnu 1942 se stává zástupcem velitelem spojeneckých sil v Severní Africe, podílí se na plánování operace Torch a osobně se před vyloděním účastní schůzky v Alžíru s vichistickými generály. V listopadu je povýšen na generálporučíka. Na vlastní naléhání po službě v poli je v lednu 1943 jmenován velitelem 5. americké armády, v jejímž čele zůstane až do prosince 1944. Generál Clark bývá obviňován za problémy při vylodění v Salernu i za neúspěch vylodění u Anzia. Nakonec se jeho armádě podařilo dobýt Řím - i když právě při dobytí Říma měl Clark neuposlechnout rozkaz svého nadřízeného Harolda Alexandra a místo pronásledování ustupujících Němců vyrazit na Řím, jen aby ho získal dříve než Britové. Právě Alexandra vystřídal Clark v prosinci 1944 na pozici velitele 15. armádní skupiny. V této pozici setrval do konce války a přijal kapitulaci německých vojsk v Itálii. V březnu 1945 byl povýšen na generálplukovníka (Full General).


Po válce působil jako velitel amerických okupačních sil v Rakousku a jako nejvyšší komisař v Rakousku. Posléze sloužil jako náměstek na ministerstvu zahraničí a podílel se na vypracovaní a realizaci Rakouské státní smlouvy (Staatsvertrag), která vedla ke vzniku jednotného obnoveného Rakouska. 19. 6. 1947 se stal velitelem 6. armády a o dva roky později velitelem Army Field Forces (armádních polních sil) ve Fort Monroe. 30. 4. 1952 byl jmenován vrchním velitelem na Dálném východě a tudíž i velitelem vojsk Spojených národů v Koreji a guvernérem ostrova Rjúkú. 27. 7. 1953 podepsal příměří mezi armádou OSN na jedné straně a Severní Koreou a ČLR na straně druhé. V říjnu 1953 se vzdal svých postů a odešel na vlastní žádost do výslužby.


23. 10. 1953 se stal presidentem The Citadel - vojenské akademie v Charlestonu v Jižní Karolíně a zůstal jím až do roku 1965. Zemřel 17. 4. 1984 v Charlestonu a je pochován v Citadele.



Napsal dvě knihy pamětí:
Calculated Risk (1950)
From the Danube to the Yalu (1954)


Udělená vyznamenání:
Distinguished Service Cross
Distinguished Service Medal with three Oak leaf Clusters
Navy Distinguished Service Medal
Legion of Merit
Bronze Star Medal with "V" for valor
Purple Heart
Honorary Knight of the Most Honorable Order of the Bath
Honorary Knight Commander of the Most Excellent Order of the British Empire
Grand Cross of the Legion of Honor
Grand Officer of the Legion of Honor
Commander of the Legion of Honor
Croix de Guerre avec Palm (2x)
Řád Suvorova I.stupně
Řád Jižního kříže
Vojenský záslužný řád
brazilská Válečná medaile
brazilský Campaignic Cross
Řád bílého lva za vítězství I.třídy
Čs. válečný kříž 1939
Virtuti Militari V.třídy
Velkokříž Savojského vojenského kříže
Italský vojenský řád
Knight of the Grand Cross
Řád sv. Mořice a Lazara
Stříbrná medaile za odvahu
marocký Velkokříž řádu Ouissam Alaoute Cherifien
Řád Malty
belgický Řád koruny
belgický Řád Jiřího I. s meči
filipínský Řád čestné legie
Řád Vycházejícího Slunce
korejský Řád Taeguk se zlatou hvězdou



Zdroje:
R.Hargis, Elite 85: US Commanders of WW2, Osprey, ISBN 1-84176-474-4
https://en.wikipedia.org/wiki/Mark_Wayne_Clark
https://korea50.army.mil/history/biographies/clark.shtml
https://www3.citadel.edu/president-clark
https://www.citadel.edu/museum/Clark_Inventory.pdf