Etrich Taube - přehled verzí
Etrich I Sperling - 1909, přímý předchůdce, kluzák a později motorové letadlo s křídlem inspirovaným semenem rostliny Zanonia Macrocarpa
Etrich II Taube - 1910, víceúčelový jednoplošník, ovládán pomocí kroucení křídla; základní varianta, malé množství vyrobeno Etrichem, licenční výroba dohodnuta s firmou MLG hraběte Castiglioneho (prováděla kompletaci, stroje bez motorů ale dodával Lohner)
- stavěn ve verzích IV až VII, lišících se motory, podvozkem atd.
Etrich III Möwe - 1910, štíhlejší křídlo, motor Daimler "Prinz Heinrich"
Etrich Schwalbe - 1911, sportovní, špičaté konce křídel
Etrich VIII Limousine - 1912, dopravní s uzavřenou kabinou pro tři cestující, 60k motor Austro-Daimler, dva kusy, údajně používané KuK letectvem
Etrich A.I - označení KuK letectva pro Taube s chladičem nad motorem a motory Austro-Daimler, neznámý počet postaven Lohnerem, 10 ks arsenálem ve Fischamendu
Etrich A.II - 1912, označení KuK letectva pro Taube s chladičem automobilového typu a motorem Austro-Daimler, kromě U Lohneru dalších 20 ks postaveno bez licence arsenálem ve Fischamendu
Etrich A.II Taube - 1913, (pravděpodobně) nepříbuzná modernizovaná varianta z produkce Etrichovy nové továrny v Lubawce
Rumpler:
Rumpler Taube - 1910, německá licenční varianta, v zásadě shodná s rakouskými stroji; hlavní varianta, tvořící podstatnou část z cca 500 Taube postavených v Německu
Rumpler 3C - 1913, modernizovaná varianta se zjednodušeným podvozkem a aerodynamičtější kapotáží motoru; na 3C pilot Linnevogel ve Španělsku demonstroval stabilitu stroje za letu tím, že vylezl z kokpitu a stoupl si za podpůrný pylon
Rumpler 4C - 1914, varianta s trupem obdélníkového průřezu a zjednodušeným vyztužením křídla, ovládání pomocí křidélek
Rumpler Delfin-Taube - 1913, dopravní stroj s krytou kabinou pro cestující
V září 1911 německý patentní úřad odmítl Etrichovi patent na Taube se zdůvodněním, že klouzavé vlastnosti plodu Zanonie již byly publikovány a nový patent nepředstavuje žádné zlepšení oproti Etrichovu rakouskému patentu. Vzápětí časopis Flugsport uveřejnil výkresy Taube a desítky německých firem i jednotlivců začaly stavět vlastní verze. (Firma Rumpler mimochodem využila příležitosti a jednostranně vypověděla licenční smlouvu, takže přestala Etrichovi platit.)
Přehled hlavních výrobců a jejich variant:
Albatros:
Albatros Taube - 1913?, kopie standardní Taube, zjednodušený podvozek, motor Mercedes D.I, postaveno nejméně pět strojů
Albatros EE Taube - 1914, trup převzatý z Albatrosu B.I, 100k motor Mercedes, 42? ks
Caspar:
Caspar Taube - 1914, cvičná Taube s 100k motorem Oberursel, vycházející v podstatě z Gothy LE 2 s Oberurselem, které používala Casparova letecká škola; postaveno 6 strojů pro letectvo, pak převzaty námořnictvem
DFW:
DFW Stahltaube - 1913, obdélníkový trup s kovovou konstrukcí, 100k nebo 120k motor Mercedes či Argus, chladič pod motorem
(protože část strojů létala u dceřinné firmy DFW Lübeck-Travemünde, jsou někdy nesprávně uváděny např. jako Lübeck Taube)
Euler:
Euler Taube - 1913, tři Taube s odlišným vzpěrovým systémem a složitým podvozkem, 95k motory Argus
Goedecker:
Goedecker Militär-Taube - 1914, Taube se trubkovým vzpěrovým systémem místo vypínacích lan; Fliegertruppe koupila nejméně jeden
Gotha:
Gotha LE 1 - 1913, kopie standardní Taube, 8 ks pro letecké školy Gotha a Caspar
Gotha LE 2 - 1913, modernizovaná varianta se zjednodušeným podvozkem, Motor Mercedes D.I, Argus nebo Oberursel U.0, 36 ks pro letectvo, další pro letecké školy; 4. 11. 1914 LE 2 poprvé bombardovala britské území - Dover
Gotha LE 3 - 1914, přepracovaný trup s obdélníkovým průřezem, motor Mercedes D.I; 46 ks?
Gotha LE 4 - 1914, modernizace s ovládáním klapkami, kapotovaný motor Mercedes; 2 ks lišící se upevněním výztužných drátů
Halberstadt:
Halberstadt Taube - 1912, cvičná varianta pro firemní leteckou školu, masivní čtyřkolový podvozek, 75k/100k motory Mercedes
Halberstadt Taube - 1914, modernizovaná varianta s trupem s obdélníkovým průřezem a snad i s křidélky, jednoduchý podvozek, motory Mercedes; nejméně 5 ks
Harlan:
Harlan Pfeil-Taube - několik kusů se šípovitými křídly
Jeannin:
Jeannin Stahltaube - 1913, obdélníkový trup s kovovou konstrukcí, zjednodušený podvozek, 120k motor Argus nebo Mercedes, 36? ks; stroj tohoto typu údajně odhalil ruské vojsko v bitvě u Tannenbergu
Kondor:
Kondor Taube - 1912, oválný trup, 95k motor Mercedes; 5 postaveno pro Španělsko, další pro Švédsko, ale po vypuknutí války zabaveny německým letectvem
Kondor H Taube - 1914, obdélníkový trup potažený překližkou, 100k motor Mercedes, pro letectvo 12 ks
Rahtjen/Germania:
Rahtjen Taube - 1915, oválný trup, motor Argus; pravděpodobně postaveny pouze 4 stroje pro firemní leteckou školu
LFG:
Roland Stahltaube - 1913, kovová konstrukce trupu, 100k motor Argus; koupeny jen dva
Další stroje, o kterých jsou alespoň nějaké informace:
Isobe Taube - 1915, stroj postavený v Tokorozawě inženýrem Onokiči Isobem, motor Austro-Daimler, ovládání pomocí křidélek
Beese Taube - stroj odvozený od Rumpler Taube postavený pro Amelii Beese-Butard
Luckoj Taube - stroj ruského inženýra Borise G. Luckého, poháněný dvěma v tandemu umístěnými motory
Krieger Taube - 1915, pravděpodobně poslední stroj Taube
