McDonnell Douglas F-15E Strike Eagle

F-15E Eagle v operaci Pouští bouře


Po irácké invazi do Kuvajtu 2. srpna 1990 zahájily Spojené státy 6. srpna operaci Pouštní štít, jejímž cílem byla obrana Saúdské Arábie před případnou iráckou agresí. Kromě stíhacích F-15C se americké letectvo rozhodlo do operační oblasti přesunout i nejnovější "hračku" ze svého arzenálu - úderné F-15E Strike Eagle - a to i navzdory tomu, že letouny nedosáhly plné operační způsobilosti. V této době bylo na letounech zpočátku povoleno používat pouze pumy Mk.82 a Mk.84. Do Saúdské Arábie se s letouny F-15E přesunuly dva útvary - 335. a 336. TFS, které vytvořily 4.TFW(P). Jeden ze Strike Eaglů byl ztracen nad Saúdskou Arábií 30. září 1990 při cvičném souboji s letounem Jaguar GR.1 z výzbroje RAF.


Válku americké F-15E zahájily v noci 17. ledna 1991 údery na stacionární odpalovací zařízení iráckých raket "SCUD". SCUDy se pak staly pravidelnou náplní osádek strojů F-15E, které se je snažily po celou dobu bojů vyhledávat a ničit v poušti západního Iráku. Tyto akce však byly převážně neúspěšné. První F-15E byl Iráčany sestřelen již 18. ledna. Letoun sériového čísla 88-1689 byl při útoku na rafinerii v Basře sestřelen palbou ze země, jeho osádka zahynula. Poslední Strike Eagle (s/n 88-1692) ztracený v boji byl sestřelen další noci 19. ledna iráckým komplexem S-75. Americká osádka se úspěšně katapultovala a několik dní unikala zajetí. Snaha to však byla marná, protože pilot i zbraňový operátor byli nakonec zajati.


Ke konci bojů pro své letouny obdržel 4. TFW (P) první střelecké a navigační kontejnery LANTIRN, díky nimž mohly F-15E používat řízenou munici. Nasazení LANTIRNů však bylo poněkud unáhlené a kontejnery trpěly "dětskými nemocemi", takže jejich potenciál nebylo možné využít naplno. V průběhu války byly F-15E vysílany na tajné bombardovací mise, jejichž cílem bylo zabití Saddáma Husajna. Tyto akce skončily nezdarem. Kromě lovu na Saddáma útočily letouny 4. TFW(P) na irácké letecké základny. Při bombardování letiště Tallil si F-15E za asistence pum GBU-12/B Paveway II a CBU-87/B připsaly zničení 18 iráckých letadel.


Během bojů Strike Eagly zaznemanaly jediný sestřel, když 13. (14.?) února formace dvou strojů od 335. TFS nad Irákem zaútočila na nepřátelské vrtulníky směřující k pozici amerických speciálních sil. Vedoucí F-15E svrhla řízenou pumu GBU-10/B Paveway II zhruba 6 mil před jeden Mi-24 letící ve výšce kolem 240 m. Výbuchem pumy se vrtulník rozpadnul. Tento poněkud šťastný zásah byl americkým ministerstvem obrany uznán jako "sestřel" až v listopadu 2001.


Přítomnost amerických F-15E nad Irákem ovšem pokračovala i po roce 1991. V rámci operací Jižní a Severní hlídka "Orli" po celá devadesátá léta hlídkovaly v bezletových zónách nad jižním a severním Irákem až do zahájení operace Irácká svoboda v březnu 2003.





Sestřely




Zdroje
1) Kolektiv: Gulf Air War Debrief, Aerospace Publishing, 1991
2) F-15 Eagle in Desert Storm, 27.2.2000