Karlštejn

hrad
     
Název:
Name:
Karlštejn Karlstejn
Další názvy:
Other Names:
Karlův Týn
Typ:
Style:
hrad castle
Stav:
Condition:
zachovalý well maintained
Přístupnost:
Accessibility:
přístupno v návštěvních hodinách open during visiting hours
Obec:
Municipality:
Karlštejn Karlstejn
GPS souřadnice:
GPS Coordinates:
49°56'21.93"N 14°11'17.51"E
První písemná zmínka:
First Written Reference :
DD.MM.135R
Památky a muzea v okolí:
Places of Interest and Museums in the Vicinity:
Karlík
Beroun
Karlik
Beroun
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
https://www.valka.cz/
http://amapy.centrum.cz
URL : https://www.valka.cz/Karlstejn-t64606#417165 Verze : 5
Historie


Léta páně 1348, konkrétně 10. června, nechal založit Karel IV. hrad, který se dnes řadí po Pražském hradě k našim nejnavštěvovanějším a nejznámnějším kulturním památkám vůbec. Nebyl jen pouhým hradem, sídlem panovníka či schránkou různých ceností, ale byl též vyjádřením vyjádřením panovníka - jeho koncepce vladařské i životní. Založení hradu a konkrétně položení základního kamene bylo pojato celkem velkoryse. I když sám Karel IV. nepobýval v té době v českých zemích, postaral se aby byl základní kámen slavnostně vysvěcen pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. 10. červen 1348, byl vybrán záměrně, jelikož v té době se v Praze nacházelo velké množství předních pánů z Čech i ostatních zemí Království Českého, kteří se zde sešli při příležitosti valného sněmu. Podtrhnutí významu hradu Karel IV. stvrdil i tím, že jako první stavbu ji nazval svým jménem, přičemž vysloveně připomenul, že hradu přidal "své vlastní jméno pro svou vlastní památku, aby se totiž jmenoval Karlštejn po Karlovi". Mimoto se již v té době postaral o jeho, jak hmotné, tak i vojenské zabezpečení. Konkrétně zřídil řadu manství. Co se výběru místa týče, to bylo vybráno tak (nejspíše samotným králem), že byl vzdálen 22 km od Prahy, tedy jeden den jízdy koňmo.


Stavba samotného hradu probíhala neuvěřitelně rychle jelikož roku 1355 byla již hotova stavba královského paláce a pobýval zde panovník. Ten se zde stavil v listopadu při návratu z italské korunovační jízdy. Rok 1357 přinesl založení hradní kapituly, pro její potřeby byl zřízen kostel Panny Marie. Dokončení hradu pak symbolizuje vysvěcení kaple sv. Kříže roku 1365 (ovšem stavebně musel být hrad hotov již asi před 10 lety). Správu i obranu hradu měl na starost purkrabí, ten měl k dispozici jednak many rytířského stavu, kteří dědičně vlastnili statky v okolí. Ti museli v případě ohrožení hradu se dostavit a hájit ho. Měli zde manskou světnici a almary na zbroj. Dále měl k dispozici many robotné, ti měli za povinnost držení stráže u brány, zvonit každý den a udržovat čistotu nádvoří. Karel IV. zde hojně pobýval a zřejmě dohlížel na dohotovení uměleckých děl. Roku 1371, zde těžce onemocněl a jeho žena Alžběta Pomořanská podnikla pěší pouť do Prahy k hrobu sv. Zikmunda. Kronikáři pak uvádějí, že se zázračně uzdravil. Poté hrad navštívil jen několikrát, naposledy v listopadu roku 1376 se synem Václavem IV., dva léta na to zemřel. Václav IV. zprvu pobýval na hradě se svojí první ženou Johanou Bavorskou, ale byl posledním vladařem, který zde pobýval.


Když začaly husitské bouře, byly na Karlštejn převezeny nejen české korunovační klenoty spolu s některými dalšími cennostmi, např. Zbraslavského kláštera. Nějakou dobu zde tedy byly české i říšské korunovančí klenoty. Ty pak nechal odvézt Zikmund Lucemburský. České korunovační klenoty se vrátily roku 1436, avšak říšské již nikdy.
V roce 1421 bylo husity vypleněno karlštejnské podhradí a o rok později tedy v květnu 1422 se jej pokoušeli dobýt pražští husité pod vedením Zikmunda Korybutoviče, ale neuspěli. Dokladem tohoto obléhání jsou dochované významné pozůstatky obléhacích prací. Během dobývaní hradu pražští husité v Praze podnikli i svého druhu hygienickou akci, kdy vyklidili pražské jímky, ale to jen proto, aby jejich obsah mohli vozit v bečkách k obléhanému Karlštejnu a metat je obléhacími praky na hrad a jeho obránce. Dále metali kamenné koule, či hořící soudky se smolou. Přesto se jim nikdy nedostal do rukou a v husitských Čechách byl jakousi baštou katolíků.


Když zde byly roku 1436 vráceny české korunovační klenoty, dále zde byly uloženy nejdůležitější listiny a písemnosti archivu českého. Hrad též dostal ustanoveného druhého purkrabího. Jeden byl z vyššího panského stavu, druhý z nižšího stavu rytířského. Definitivně se stal hrad zemským symbolem za vlády krále Vladislava II. Jagellonského, byl vyčleněn z oblasti panovníkovy příme libovůle a úřad zdejšího purkrabího byl jedním z nejdůležitějších v Českém království. Pozdně gotická přestavba purkrabství proběhla za purkrabího Beneše z Weitmile. Přístup do hradu, byl pak změněn novými branami nejspíše v době, kdy zde purkrabský úřad zastavali páni z Hradce. Po požáru Prahy roku 1541, kdy shořely zemské desky, bylo rozhodnuto, že jejich duplikáty budou uschovány na Karlštejně. Léta 15781597 znamenala pro hrad řadu renesančních přestaveb, které realizoval stavitel Oldřich Avostalis da Sala. O přestavby se zasloužil zvláště karlštejnský purkrabí Jáchym Novohradský z Kolovrat v letechech 15871600. Jednak došlo k nutným stavebním opravám, dále byl kupř. pozměněn vnitřní komunikační systém, byla prolomena nová brána do prostoru vnitřního hradu, či výstavba venkovního schodiště k úpatí Mariánské věže. Mimo získal renesanční sgrafitovou omítku, kterou si udržel až do 19. století. Roku 1609 zde byl za velké slávy uložen i Majestát císaře Rudolfa II., ovšem tehdejší purkrabí Vilém Slavata toto měl nést nelibě.


Krátce po vypuknutí třicetileté války byly 22. června 1619 odvezeny korunovační klenoty na Pražský hrad, jelikož Karlštejn již nebyl považován za dostatečně bezpečný. Po potlačení stavovského povstání Ferdinand II. roku 1625 zrušil úřad karlštejnských purkrabí a celé panství spolu s hradem daroval své manželce Eleonoře jakožto věno a statek pro královny. Avšak již roku 1626 dala hrad i panství do zástavy Janu Kavkovi z Říčan. Jeho rod pak měl v držení tento majetek až do počátku 18. století. Ke konci třicetileté války, roku 1646 byl hrad obléhán švédskými vojsky, ty se dostaly sice až do hradu, ale dobýt se jim ho celý nepodařilo - Velká věž nebyla dobyta. Hrad tak aspoň do značné míry vyplenili.


Za Kavků byl dřívější cenný soubor Karla IV. převezen na Pražský hrad, v té době zaplnil 22 skříní. Staly se pak převážně součastí svatovítského pokladu. Co se zvláště hradu týkalo, objevily se tendence jeho návratu do majetku císařoven a královen. Vyplatit zástavu se podařilo Eleonoře Magdaleně, vdobě po císaři Leopoldovi I. Po ní se dostal do rukou císařovny Alžběty Kristiny, která byla ženou Karla VI. Po ní se dostal Karlštejn jakož i celé panství do majetku císařovny Marie Terezie, ta jej dala za daných podmínek k užívání Ústavu šlechtičen. Ten pak byl jeho uživatelem až do vzniku Československa, kdy tento majetek převzal stát.


Romantismus pro hrad znamenal oživení zájmu o něj. V červnu 1812 jej navštívil císař František I. se svou dcerou Marií a rozhodl o nutnosti jeho oprav. Finance se dostavily záhy, avšak též byly odvezeny části vnitřního vybavení. František Josef I. pak nařídil provedení zásadních oprav. Toto bylo svěřeno přes Centrální komisy pro zachování památek profesoru Fridrichovi Schmidtovi a ten tím pověřil svého žáka Josefa Mockera. Hrad byl puristicky novogoticky rekonstruován. Zahájení se však kvůli průtahům pozdrželo až do roku 1887, Mocker pak na rekonstrukci dohlížel až do své smrti roku 1899. Rekonstrukce byla z dnešního pohledu místy velice necitlivá, jelikož purismus uplaťnuje slohovou čistotu, (např. střecha tzv. Bílé věžě tak jak ji má hrad dnes nikdy v této podobě nebyla) nemluvě o demolicích a následných historizujících novostavbách či ztrátě některých interiérů, zvláště těch renesančních (zbořena byla např. velká část purkrabství, eliminováno bylo mnoho renesančních prvků - např. do té doby dochované renesanční fasády), ovšem bylo obnoveno nebo opraveno mnoho původních architektonických prvků a obecně do té doby spíše chátrající hrad tak byl pro dnešní dobu zachráněn.


Lokace


Pro hrad byl vybrán tzv. nepravý ostroh, který je na severu oddělen od vrchu Vysoká, či též Výšky, úzkým sedlem. Tento nepravý ostroh ze silurského vápence se dále k jihu rozšiřoval v příčný hřbet, jehož zvrásněné stráně padají příkře do údolí. Na západní straně, kde se nachází kopec Javorka, který je vysoký 384 m n. m., protéká úzkým údolím Mořínský potok, který odděluje hrad od výše zmíněného kopce. Na protější straně pak srážkové vody vyryly tzv. Studený důl, což je úzká rokle, která se nachází mezi hradním vrchem a kopcem Haknová, který je vysoký 402 m n. m. Zde pak zatáčela směrem do sedla mezi hradním vrchem a Kněží horou, která je vysoká 357 m n. m., hlavní příjezdová cesta do Prahy. Na jihu, kde končil příčný hradní hřeben rozdělující oba údolí, se tyto spojily v jedno. Toto údolí pak sleduje tok Mořinského potoka až do širokého úvalu, kde se potok vlévá do Berounky. Toto údolí z jedné strany svírá výběžek Javorky, tzv. Čihová a z druhé strany pak Plešivec, který je vysoký 363 m n. m.


Popis hradu


Hradní dominantou je bezesporu velká věž, její nejohroženější čelní severní zeď, je silná zhruba 7 metrů, aniž by byla prolomena jediným otvorem. Délka činí 25,8 m a šířka 14,7 m. Byla vlastně jakýmsi štítem kryjící zbylé stavby vnitřního hradu a zaroveň byla svým postavením posledním místem odporu v případě proniknutí nepřítele do hradu a do jednotlivých jeho částí. V ní nechal Karel IV. vybudovat jednu z nejhonosnějších kaplí vůbec - sv. Kříže.


Hrad byl přístupný tehdejší 1. hradní branou, zvanou dnes věží Voršilkou a již neužívanou, ta nestála hned při vstupu cesty do sedla, ale až ve svahu, který se toto sedlo sklánělo do údolí Hlubokého dolu. Důvodem bylo to, že kdo tudy chtěl jít musel projít celým sedlem, přičemž byl po celou dobu pod dohledem velké věže. Samotná brána byla od cesty oddělena do skály vykopaným příkopem, a s cestou byla spojena dřevěným mostem, který byl částečně zvedací. Od této brány vybíhaly dvě hradby. Jedna příkře vzhůru k velké věži, přičemž byla přibližně ve své polovině přerušena malou čtverhranou baštou, která sloužila jako útočiště strážným v čase nepohody. Opačným směrem šla hradba původně nepřerušovaně víceméně ve směru vrstevnice svahu, jež se skláněla k Hlubokému dolu a pokračovala směrem k 2. hradní bráně. Přibližně v polovině však byla přerušena ústupkem a výpadní brankou. Tento výstupek končí nedaleko 2. hradní brány.


Současná první hradní brána vznikla pozdějším období, v 15. spíše však v 16. století spolu s dalšími úpravamy a přístavbamy. Později byla též upravována a ve 19. století byly okolní přístavby zdemolovány a brána přestavěna, cesta k ní vede původním hradním příkopem.


Dvoupatrová věž 2. hradní brány, zvaná též hodinovou, prošla v minulosti několika zásadnímy přestavbamy. Avšak zachovala si svůj vstup. Mimo hrotitého oblouku vjezdu, má též portál pro pěší, v dřívějším období by se zde před ní měl nacházet příkop a vstupy by měly být přístupné původně padacím mostem nebo mosty. Takto uzavřený areál - tzv. přihrádek nebyl původně zastavěn, a v současnosti je rovněž bez zástavby. 2. brána vede do nádvoří, které je založeno na příčném jížním hřebeni, zde se nachází purkrabství.


Purkrabství je tím místem, které bylo nejvíce změněno. Původní purkrabství z dob Karla IV. bylo menší a rozrostlo se zvláště v období 15. až 16. století. Přičemž se dodnes zachovala jeho jižní renesanční část. Avšak většina ostatní zástavby byla sanována během puristické přestavby. Toto umístění na příčném jižním hřebeni hradního ostrohu, umožňovalo ovládat jednak obě boční údolí a pak také úval, který je otevřen směrem k Berounce. Z tohoto důvodu byl opevněn dvojitou hradební zdí. Vnitřní uzavírala vlastní prostor nádvoří, to bylo ukončeno napravo od vstupu budovou purkrabství, které však bylo do základu zbořeno roku 1893. Vnější hradební zeď byla slabší a nižší a obklopovala nejenom purkrabství z jižní a východní strany, ale též celý obvod hradu. Prostor mezi těmito dvěmy hradbamy byl srovnán parkánem o šíři 5 až 8 metrů.


Dále se pod budovou purkrabství na západní straně nacházel úzký dvorek, který byl zakončen věží podkovovitého tvaru se studnou. Jelikož ani po 80 metrech nebylo naraženo na spodní vodu, byla do ní přiváděna voda štolami z horního toku Mořinského potoka. V součastnosti má stálý vodní sloupec kolem 10 metrů. Od této věže pak vybíhala hradní zeď až na dno Hlubokého dolu, který tím byl příčně přepažen až na vrata, která se dala v případě ohrožení zatarasit. Další příčná zeď s vraty uzavírala Studený důl na protější straně.


Obecné informace


Kdo by chtěl navštívit hrad Karštejn a jeho okolí více informací najde zde.


Zdroje:


Vlastní návštěva, foto vlastní.


Literatura:



Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV : Západní Čechy Praha, 1985.
Brych, V. - Přenosilová, V. 2002: Anonymní veduta hradu Karlštejna z roku 1784. In: Castellologica bohemica 8. s. 417-420.
Durdík, T. 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha. ISBN 80-7277-003-9.
Durdík, T. - Gottfried, L. - Horynová, M. - Úlovec, J. 1996: Výběrová bibliografie hradu Karlštejna. In: Castellologica bohemica 5. s. 363-370.
Gottfried, L. 1993: Nejstarší kresby hradu Karlštejna. In: Castellologica bohemica 3. s. 351-354.
Kubů, N. 2001: Hrad Karlštejn. v Praze. ISBN 80-85094-92-4.
Menclová, D. 1972: České hrady : díl druhý. Praha.
Sedláček, A. 1884: Průvodce na Karlšteině. V Praze.
Sedláček, A. 1995 (reprint): Hrady, zámky a tvrze Království Českého : Díl šestý. V Praze.


WWW:
www.hradkarlstejn.cz
www.hrady.cz
URL : https://www.valka.cz/Karlstejn-t64606#230479 Verze : 17
Několik celkových pohledů na hrad Karlštejn.
Karlštejn - Autorka fotografie: Zuzana Malachová

Autorka fotografie: Zuzana Malachová
URL : https://www.valka.cz/Karlstejn-t64606#231434 Verze : 1
Model hradu tak jak vypadal před přestavbou.
URL : https://www.valka.cz/Karlstejn-t64606#231436 Verze : 0
Dnešní vstup do hradu - dnešní první hradní brána.
URL : https://www.valka.cz/Karlstejn-t64606#239440 Verze : 0
pohled na opevnění dolního hradu z jeho vnitřku zleva - dnešní první hradní brána, Věž Voršilka (jenž byla původní branou sloužící pro vstup do hradu).
URL : https://www.valka.cz/Karlstejn-t64606#239441 Verze : 0
Věž Voršilka (též původní 1. brána)


Jedná se o původní vstupní bránu do hradu. Je to dvoupatrová čtverhraná věž o rozměrech 5,6 x 5,6 m. Nachází se o něco výše nad současným vstupem. Byla situována tak, že stála při hraně příkopu vykopaného do skály a s cestou byla spojena dřevěným mostem, který byl ze strany brány padací. Průjezd není zaklenut, ale je plochostropý, zde v prvním patře se nachází portál jímž je přístupný hradební ochoz prudce stoupající hradby, která jde směrem k velké věži. Tato hradba je přibližně v polovině přerušena malou baštou, která sloužila jako přístřešek pro stráž v případě špatného či chladného počasí. Na druhou stranu směřovala další hradba sledující přibližně směr vrstevnice svahu, který se sklání k Hlubokému dolu a šla dále k druhé bráně, když předtím byla přerušena ústupkem a výpadní brankou. Prostor mezi nimi pak nebyl zastaven, jde o tzv. přihrádek.
Karlštejn - Za věží či spíše 1. branou je částečně vidět velká věž

Za věží či spíše 1. branou je částečně vidět velká věž
URL : https://www.valka.cz/Karlstejn-t64606#239442 Verze : 3
Věž druhé brány tzv. Hodinová - dělí areál hradu vnějšího opevnění, které tvoří 1. hradní brána a věž Voršilka s hradbami od hlavního nádvoří hradu.
Karlštejn - Hodinová věž a třetí brána - ta patří již k hornímu hradu (foceno z hlavního nádvoří hradu).

Hodinová věž a třetí brána - ta patří již k hornímu hradu (foceno z hlavního nádvoří hradu).
URL : https://www.valka.cz/Karlstejn-t64606#239445 Verze : 0
Hlavní nádvoří hradu s budovou purkrabství.
Karlštejn - Částečně jde vidět třetí hradní brána

Částečně jde vidět třetí hradní brána
URL : https://www.valka.cz/Karlstejn-t64606#239446 Verze : 0
Interiér hradní věže ze studnou.
Karlštejn - Detail vnitřní konstrukce střechy.

Detail vnitřní konstrukce střechy.
URL : https://www.valka.cz/Karlstejn-t64606#239449 Verze : 0
Císařský palác s třetí branou (horní hrad).
URL : https://www.valka.cz/Karlstejn-t64606#239450 Verze : 0
Interiér a vybavení hodinového věže
Karlštejn - Strop v Hodinové věži

Strop v Hodinové věži
Karlštejn - Hodinový stroj v Hodinové věži

Hodinový stroj v Hodinové věži
Karlštejn - Zvon v hodinové věži a konstrukce jeho uchycení

Zvon v hodinové věži a konstrukce jeho uchycení
Karlštejn - Zvon v hodinové věži a konstrukce jeho uchycení

Zvon v hodinové věži a konstrukce jeho uchycení
Karlštejn - Zvon v hodinové věži a konstrukce jeho uchycení

Zvon v hodinové věži a konstrukce jeho uchycení
Karlštejn - Zvon v hodinové věži a konstrukce jeho uchycení

Zvon v hodinové věži a konstrukce jeho uchycení
URL : https://www.valka.cz/Karlstejn-t64606#239451 Verze : 0
Historické vyobrazení
Karlštejn - Zdroj:
(Durdík 1999, obálka)

Zdroj: (Durdík 1999, obálka)
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karlštejn - Hrad před rekonstrukcí
Zdroj:
(Menclová 1972, 46, obr. 48)

Hrad před rekonstrukcí Zdroj: (Menclová 1972, 46, obr. 48)
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karlštejn - Karlštejn v pohledu od Prahy roku 1720
(Gottfried 1993, Tab. II.)

Karlštejn v pohledu od Prahy roku 1720 (Gottfried 1993, Tab. II.)
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karlštejn - Karlštejn v pohledu od Berounky roku 1720
(Gottfried 1993, Tab. I.)

Karlštejn v pohledu od Berounky roku 1720 (Gottfried 1993, Tab. I.)
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karlštejn - Pohled na hrad od jihovýchodu, stav před započetí puristické rekonstrukce
(Úlovec 1993, Tab. IV)

Pohled na hrad od jihovýchodu, stav před započetí puristické rekonstrukce (Úlovec 1993, Tab. IV)
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karlštejn - Veduta Karlštejnu od západu, autor neznámý, 1784
Zdroj:
(Brych - Přenosilová 2002, 418, obr. 1)

Veduta Karlštejnu od západu, autor neznámý, 1784 Zdroj: (Brych - Přenosilová 2002, 418, obr. 1)
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karlštejn - Hrad s částí podhradí, stav před rekonstrukcí v 19. století
Zdroj:
(Kubů 2001, 24)

Hrad s částí podhradí, stav před rekonstrukcí v 19. století Zdroj: (Kubů 2001, 24)
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karlštejn - Veduta hradu z 19. století
Zdroj:
(Kubů 2001, 8)

Veduta hradu z 19. století Zdroj: (Kubů 2001, 8)
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karlštejn - Veduta hradu od A. Pucherny z roku 1797
Zdroj:
(Kubů 2001, 1)

Veduta hradu od A. Pucherny z roku 1797 Zdroj: (Kubů 2001, 1)
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Karlstejn-t64606#239452 Verze : 3
Hrad Karlštejn na poštovních známkách


Karlštejn patří, k jedné z nejvíce se objevujících památek na českých známkách.


Poprvé se objevil již za 1. Republiky Československé.


V letech 19261927, byl vydán v několika nominálních i barevných provedeních v sérii výplatních znákem s obrazy hradů, krajinek a měst. Karlštejn je označen jako Karlův Týn.


Jendalo se o svitkovou úpravu, kdy byl vydán spolu s Pernštejnem. Nominální hodnota 20 haléřů a barva oranžová.


V archové úpravě byl vydán spolu s Pernštejnem, Oravou, a Strahovem. Zde jsou tři varianty.
První má nominální hodnotu 1 koruny a 20 haléřů, barva je fialová.
Druhá má nominální hodnotu 1 koruny a 50 haléřů, barva je červená.
Třetí má nominální hodnotu 2 koruny a 50 haléřů, barva je modrá.


Další provedení, spíš znovu vydání známky o nominální hodnotě 1 koruny a 50 haléřů, v barvě červené máme pak z let 19291931.


Pochopitelně tyto známky se mohou lišit zvláště co do odstínu barvy, někdy i použitým papírem a v neposlední řadě, krom chybotisků, se např. mohou vyskytnou i s posunutím tisku ve známkovém poli.


Další stvárnění se vyskytlo v Protektorátu Čechy a Morava.


Zde kupodivu nebyly využity původní čs. známky s motivem tohoto hradu, které by byly přetištěny (nejspíáš pro jejich nedostatek). Nicméně během let 19391942 byl vydán postupně spolu se Zvíkovem, Kutnou Horou, Prahou (několik provedení), Brnem (několik provedení), Zlínem, Moravskou Ostravou a Olomoucí (několik provedení).


Hrad je zde označen již jako ne Karlův Týn, ale jako Karlštejn (a dále je zde německá varianta Karlstein). Typicky pro známky té pohnuté doby má v horním poli nápis Böhmen ünd Mähren, ve spodním pak Čechy a Morava. Nominální hodnota je 50 haléřů, barva je zelená.


Po válce se v Československé Republice, poprvé Karlštejn objevil roku 1957. Konkrétně v 23. února v rámci šesti kusé emise "Historická výročí měst a stavebních památek". Tam byl spolu s Kolínem, Banskou Śtiavnicí, Uherským Hradištěm, Karlovým mostem v Praze a Moravskou Třebovou. Známka katalogového čísla 925, byla vydaná v zelené barvě a její cena byla 60 haléřů. Náklad činil 3 175 000 kusů.


Další známka se objevila již roku 1960 v rámci osmi kusé emise "Hrady a zámky". Tam byl spolu s Trenčínem, Bezdězem, Kostí, Pernštejnem, Kremnicí, Smolenicí a Kokořínem. Známka katalogového čísla 1106, v různých odstínech červené a její cena byla 60 háleřů. Náklad činil 466 360 000 kusů.


Další vydání následovalo až za České Republiky.


První známkou byla až 20. ledna 2005 vydaná známka v edici "Tradice české známkové tvorby". Tato edice připomíná různé tvůrce českých, respektive československých poštovních známek. V tomto případě je to tvůrce předlohy Jaroslav Šváb a rytec Jan Mráček. Jedná se o reprodukci známky vydané roku 1960. Provedení známky katalogového čísla 421 je vícebarevné a její nominál je 6,50 Kč.
Karlštejn - Zajímavý příklad toho když se mezi sběratele dostane zkušební výtisk
Zdroj:
https://www.google.cz/imgres?imgurl=http%3A%2F%2Fwww.filateliepenkava.cz%2Fimages%2Fnormal%2F20%2F20570.jpg%3Fm%3D1476542684&imgrefurl=http%3A%2F%2Fwww.filateliepenkava.cz%2Fdetail%2F20570-ostatni-zkouska-tisku-karlstejn%2F&docid=XIkn6RGeEbh6RM&tbnid=5F5QNZ23V-5_MM%3A&vet=1&w=448&h=274&bih=589&biw=1366&q=Pra%C5%BEsk%C3%BD%20hrad%20filatelie&ved=0ahUKEwiIsvz--MLRAhUL0xoKHenhCEM4yAEQMwhQKE4wTg&iact=mrc&uact=8

Zajímavý příklad toho když se mezi sběratele dostane zkušební výtisk Zdroj: https://www.google.cz/imgres?imgurl=http%3A%2F%2Fwww.filateliepenkava.cz%2Fimages%2Fnormal%2F20%2F20570.jpg%3Fm%3D1476542684&imgrefurl=http%3A%2F%2Fwww.filateliepenkava.cz%2Fdetail%2F20570-ostatni-zkouska-tisku-karlstejn%2F&docid=XIkn6RGeEbh6RM&tbnid=5F5QNZ23V-5_MM%3A&vet=1&w=448&h=274&bih=589&biw=1366&q=Pra%C5%BEsk%C3%BD%20hrad%20filatelie&ved=0ahUKEwiIsvz--MLRAhUL0xoKHenhCEM4yAEQMwhQKE4wTg&iact=mrc&uact=8
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karlštejn - Vydání z roku 1960 v rámci edice Hrady a zámky, nominál 60 haléřů, barva červená
Zdroj:
http://www.infofila.cz/vyplatni-znamky-hrady-a-zamky-karlstejn-s-3-d-1-id-1869-cenik-znamek

Vydání z roku 1960 v rámci edice "Hrady a zámky", nominál 60 haléřů, barva červená Zdroj: http://www.infofila.cz/vyplatni-znamky-hrady-a-zamky-karlstejn-s-3-d-1-id-1869-cenik-znamek
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karlštejn - Vydání z roku 1957 v rámci emise Historická výročí měst a stavebních památek, nominál 60 haléřů, barva zelená
Zdroj:
http://www.filaso.cz/katalog-znamky/610/1957-historicke-vyroci-mest-a-stavebnich-pamatek

Vydání z roku 1957 v rámci emise "Historická výročí měst a stavebních památek", nominál 60 haléřů, barva zelená Zdroj: http://www.filaso.cz/katalog-znamky/610/1957-historicke-vyroci-mest-a-stavebnich-pamatek
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karlštejn - Prvorepubliková známka s motivem Karlova Týna, provedení archové, nominál 2,50 koruny, barva modrá

Prvorepubliková známka s motivem Karlova Týna, provedení archové, nominál 2,50 koruny, barva modrá
Karlštejn - Prvorepubliková známka s motivem Karlova Týna, provedení archové, nominál 1,50 koruny, barva červená

Prvorepubliková známka s motivem Karlova Týna, provedení archové, nominál 1,50 koruny, barva červená
Karlštejn - Prvorepubliková známka s motivem Karlova Týna, provedení archové, nominál 1,20 koruny, barva fialová

Prvorepubliková známka s motivem Karlova Týna, provedení archové, nominál 1,20 koruny, barva fialová
Karlštejn - Prvorepubliková známka s motivem Karlova Týna, provedení svitkové, nominál 20 haléřů, barva oranžová

Prvorepubliková známka s motivem Karlova Týna, provedení svitkové, nominál 20 haléřů, barva oranžová
Karlštejn - Karlštejn na známce vydané v Protektorátu Čechy a Morava

Karlštejn na známce vydané v Protektorátu Čechy a Morava
Karlštejn - Známka z edice Tradice české známkové tvorby, nominál 6,50 Kč, provedení vícebarevné

Známka z edice "Tradice české známkové tvorby", nominál 6,50 Kč, provedení vícebarevné
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Karlstejn-t64606#239453 Verze : 5
Mariánská věž


Mariánská věž je též zvaná Menší věží.
V prvním patře se dnes nachází pokladnice a klenotnice. Ve druhém patře se pak nachází kostel Panny Marie. Spojení Velké a Malé věže bylo původně pomocí dřevěného můstku, ten se dal v případě proniknutí útočníků do hradu a dále do malé věže strhnout či zapálit, čímž byl tento přístup pro útočníky zničen.
První patro bylo ke konci 16. století upraveno jako obydlí rytířských manů, ti jej však neměli nikdy používat. V 17. století sloužilo potřebám děkanů karlštejnských. S ohledem na to, že v Mariácké věži měl Karel IV. soukromou pokladnici, byla ve zdejším interiéru soustředěna karlštejnská sbírka.
Samotný kostel Panny Marie, se nachází ve druhém patře, původně, nejspíš po dobu první etapy výstavby, zde měl mít Karel IV. soukromou klenotnici, ke které přiléhala malá kaple, V. Hájek ji označil jako sv. Kateřiny. V druhé etapě výstavby hradu byl prostor přeměněn na sakrální. Při kostele založil Karel IV. 27. března 1357 kapitulu karlštejnskou. Ojediněle se vyskytnou nástěnné malby, jednak se jedná o výjevy Apokalypsy a pak tzv. ostatkové scény (Karel IV. přijímá ostatky svatých nebo sv. relikvie od různých evropských panovníků). Malby nejspíš vznikly před rokem 1357. Kostel byl původně rozdělen - sakristie byla samostatně, během renesančních úprav byla tato příčka zbořena jednalo se tak o jednu velkou místnost. Během rekonstrukce v 19. století byla tato znovu obnovena.
Samotná kaple sv. Kateřiny je přístupná malou chodbou, její stěny jsou bohatě obloženy polodrahokamy, tato výzdoba byla provedena ro roku 1360. Podobnou výzdobu má jen kaple sv. Kříže a pak kaple sv. Václava v katedrále sv. Víta. V oltářním výklenku se nachází velmi cená malba znázorňující Karla IV. jak se svojí třetí manželkou Annou Svídnickou uctívají Pannu Marii s dítětem, tato malba vznikla po roce 1355.
Karlštejn - Antipendium v kapli sv. Kateřiny dle A. Sedláčka
Zdroj:
(Sedláček 1884, 20)

Antipendium v kapli sv. Kateřiny dle A. Sedláčka
Zdroj:
(Sedláček 1884, 20)

Karlštejn - Dveře do kaple sv. Kateřiny dle A. Sedláčka
Zdroj:
(Sedláček 1884, 18)

Dveře do kaple sv. Kateřiny dle A. Sedláčka
Zdroj:
(Sedláček 1884, 18)

Karlštejn - Půdorysný plán kostela Panny Marie před rekonstrukcí, dle A. Sedláčka
Zdroj:
(Sedláček 1884, 14)

Půdorysný plán kostela Panny Marie před rekonstrukcí, dle A. Sedláčka
Zdroj:
(Sedláček 1884, 14)

Karlštejn - Řez Mariánskou věží dle A. Sedláčka
Zdroj:
(Sedláček 1884, 12)

Řez Mariánskou věží dle A. Sedláčka
Zdroj:
(Sedláček 1884, 12)

URL : https://www.valka.cz/Karlstejn-t64606#239454 Verze : 0
Spojovací most (dřevěnný) mezi věžemi Mariánskou a Velkou. Tento most není původní. Původně byl hradní celek rozdělen na 3 hlavní budovy - Císařský palác, Mariánskou věž a Velkou věž. Mosty se měly v případě obléhání, kdy by došlo k tomu, že nepřítel pronikl dovnitř, spálit, takže po dobytí císařského pálace by musel nepřítel znovu dobývat Mariánskou věž a nemohl by se k ní dostat přes most, a tak by musel postupovat po dobytí Mariánské věže. Most mezi Císařským palácem a Mariánskou věži byl později postaven kamenný.
URL : https://www.valka.cz/Karlstejn-t64606#239455 Verze : 0
Velká věž


Byla určená k ochraně korunovačních klenotů země České i Svaté říše římské národa německého. Dále pro ochranu pozůstatků svatých. Zde se nachází kaple sv. Kříže.
Stojí na skalnaté vyvýšenině, která je nejvyšším přirozeným bodem hradního areálu. Samotná věž má mocné zdivo, přičemž to nejsilnější se nachází na její severní straně, která byla nepříteli přístupna nejvíce a taské zde hrozilo její největší ohrožení.
Přízemí věže zajímají dvě sklenuté místnosti, dnes nazývané lapidáriem. Dříve nejspíš sloužili jako skladiště, snad později i střelného prachu. O něco později sloužily jako hradní vězení, o čemž svědčí dochované nápisy nalézající se převážně ve výklenku dveří, kde se mj. nachází vyrytý kalendář jednoho z věznů. Lapidáriem se staly tyto místnosti ke konci 19. století, kdy zde byly ukládány jednak architektonické kamenné prvky a pak také koule z obléhání hradu husity a švédy.
Schodiště vede až do druhého patra kde se nachází již zmíněná kaple sv. Kříže. Dochovaly se nástěnné i nástropní malby. Vnitřní strana je zdobena výjevy ze života sv. Ludmily, na vnější straně je pak legenda o sv. Václavovi. Na stropě se pak nacházejí různé malby andělů se širokou škálou hudebních nástrojů, jde o tzv. andělský chór.
Na prvním patře se dnes nachází obrazárna a hradní muzeum - pracovna Josefa Mockera, dříve tyto dvě se zde nacházející zaklenuté místnosti složily i k jiným účelům, např. jako hradní muzeum či depozitář.
Ve druhém patře se konečně nachází kaple sv. Kříže, která zaujímá celé patro. Je zaklenuta dvama křížovými klenbami, uprostřed je pak rozdělena zlacenou mříží. Tato mříž dělila presbytář od zbytku kaple. Zde směli vstupovat pouze arcibiskup, biskupové a karlštejnský děkan. Celá kaple je bohatě zlacená, strop představuje nebeskou oblohu s mnoha desítkami hvězd, dále měsícem a sluncem. Stěny pak jsou vykládány leštěnými polodrahokamy, které jsou zeskládány tak, že tvoří kříže. Tyto jsou zasazeny do štukové vrstvy s heraldickými motivy českého lva a říšské orlice a pak písmenem "K". Rovněž jsou zde umístěny deskové obrazy, o celkovém počtu 129 kusů, jsou to díla Mistra Theodorika, který byl dvorním malířem Karla IV. Deskové obrazy sloužily zároveň i jako relikviáře k uložení svátostí. Samotné práce na výzdobě kaple započaly někdy před rokem 1360, jedním z vyobrazení je i Klanění tří králů, které se nachází ve východním výklenku presbytáře, kde ve vyobrazení třetího krále lze spatřit Karla IV., čímž se jedná s největší pravděpodobností o jeho nejstarší známé vyobrazení. 9. února 1365 byla kaple slavnostně vysvěcena. Za Marie Terezie se obrazy dostaly ke zkoumání do Vídně zde zůstaly až do roku 1901, kdy byly až na jeden vráceny na hrad i díky přičinění Františka Josefa I. Zvláště byla kaple jakož i hrad poškozena v druhé polovině 20. století, kdy náštěvnické skupiny byly i větší 100 lidí. Někteří z nich si pak brali na památku polodrahokamy, plátky zlacení či se podepisovali nebo jinak různě zvěčňovali na zdech hradu.
Karlštejn - Průřez velkou věží dle A. Sedláčka
Zdroj:
(Sedláček 1884, 24)

Průřez velkou věží dle A. Sedláčka
Zdroj:
(Sedláček 1884, 24)

Karlštejn - Půdorys kaple sv. Kříže ve velké věži dle A. Sedláčka
Zdroj:
(Sedláček 1884, 26)

Půdorys kaple sv. Kříže ve velké věži dle A. Sedláčka
Zdroj:
(Sedláček 1884, 26)

URL : https://www.valka.cz/Karlstejn-t64606#239456 Verze : 0
Dnešní zděný most spojující Císařský palác s Mariánskou věží.
URL : https://www.valka.cz/Karlstejn-t64606#239457 Verze : 0
Plánek hradu podle:
August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království českého (1880-1927)
URL : https://www.valka.cz/Karlstejn-t64606#417166 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více