Jasiok, Rudolf

Kapitán pěchoty v záloze Rudolf Jasiok

* 8. 2. 1919 v Dolní Suchá - dnes část Havířova
+ 30. 9. 1944 Zyndranowa, Polsko

Mládí

Jasiokův otec Rudolf pracoval jako horník v Orlové. V roce 1931 se spolu s manželkou, dcerou Hildou a synem Rudolfem po nabídce náborářů z Charkova vydal pracovat do SSSR. Usadili se v městečku Parižskaja Komuna (dnes Pěrevalsk) v Luhanské oblasti, kde otec nadále pracoval jako horník a maminka jako učitelka v mateřské škole. Rodina byla nucena v roce 1938 přijmout sovětské občanství.


Rudolf nejprve docházel na desetiletku, poté vystudoval čtyřletou chemickou průmyslovku v Rostově na Donu. Po přepadení SSSR byl pro svůj původ internován a pracoval v dřevozpracujícím závodě ve městě Molotov.

V armádě

Do čs. vojenské jednotky v Buzuluku vstoupil jako jeden z prvních (ev. č. 100) 12. 2. 1942. V hodnosti vojína byl zařazen ke štábní rotě. 17. 6. 1942 byl převelen ke spojovací rotě 1. čs. sam. polního praporu, kde byl 14. 12. 1942 povýšen na svobodníka. V březnu 1943 se účastnil bitvy u Sokolova a 29. 5. 1943 je povýšen na četaře.


V Novochopersku, kde se formovala 1. čs. samostatná brigáda, navštěvoval školu pro důstojníky v záloze a po jejím skončení je přeřazen ke vznikajícímu tankovému praporu brigády (3. 7. 1943). Absolvuje tankový výcvik v Tambově a s výtečným prospěchem získal specializaci velitel tanku. Po návratu z kurzu přebírá velení nad tankem T-34/76 s bojovým jménem BACHMAČ v rotě ppor. Josefa Buršíka a 22. 10. 1943 je povýšen na rotného.

Tankistou v boji

Prvního boje tankového praporu o Kyjev se účastní i rt. Jasiok a jeho posádka si vedla skvěle. Zničili jeden tank, 3 protitankové kanóny, 4 kulometná hnízda a na dvě desítky německých vojáků. Za boj o Kyjev byl vyznamenán čs. válečným křížem 1939 a sovětským řádem Rudé hvězdy.


V zimě 1943/44 se účastní všech bojů u Vasilkova, o obec Rudu a Bílou Cerkev. V bitvě o Rudu vyřadila Jasiokova osádka dvě protitanková děla i s obsluhou, minomet a několik desítek vojáků. 30. 12. 1943 zničil německé samohybné dělo. Poslední den roku 1943 zničil u Bílé Cerkve další samohybné dělo, kulometné hnízdo a jeden objekt polního opevnění.


Za tyto úspěchy byl vyznamenán sovětským řádem Vlastenecké války II. st. (býval udělován těm, kteří v boji zničili dva a více nepřátelských tanků), dalším čs. válečným křížem a 2. 1. 1944 byl povýšen na podporučíka.


V bojích ve dnech 17.-23. 1. 1944 vyřazuje jeho osádka další 2 tanky. Dne 24. 1. 1944 při podpoře ženistů o zničení ostrožanského mostu přichází o svůj tank BACHMAČ. Při manévrech na břehu řeky se propadl na zmrzlé řece až po věž a přes veškerou snahu o vyproštění se toto nepodařilo a tank byl ztracen.


Při vzniku 1. čs. tankového pluku 1. 4. 1944 byl ustanoven velitelem 2. tankové roty 1. tankového praporu.


Dne 25. 8. 1944 se oženil s Viktorii Koremnou.

Karpatsko-dukelská operace

V karpatsko-dukelské operaci je ve funkci velitele tankové roty 1. praporu 1. čs. tankové brigády a účastní se bojů o krvavou kótu 534, dobytí města Dukla a trigonometru 694 Hyrowa hora.


Po těžkém zranění npor. R. Tesaříka 22. 9. krátce velí 3. tankovému praporu. Dne 29. 9. opět velí rotě. Při prvním pokusu o překročení čs. hranic u Zyndranowé 30. 9. se pouze Jasiokův tank dostává téměř na vrchol hraniční kóty 578 a ničí německou pozorovatelnu.


Krátce nato dostává tank první zásah ze samohybky. Velitel vozidla (v boji plnil pouze funkci střelce kanónu) čet. Vasil Kobirja dal povel k opuštění tanku, ale ppor. Jasiok vydal rozkaz pokračovat v boji a opětovat palbu.


Zanedlouho dostal tank druhý zásah do pravého boku věže, přičemž zahynuli ppor. Rudolf Jasiok, řidič des. Viktor Agapčuk a nabíječ des. Michal Alexej. Stroj se podařilo opustit jen lehce zraněnému čet. Kobirjovi a spodnímu střelci voj. Antonínu Hejdukovi, který však krátce nato padl mimo tank.


Jasiokovo tělo bylo z vraku vyproštěno až 8. 10. a o dva dny později jej společně s ostatními padlými od Zyndranowé pohřbili na vojenském hřbitově u Dukelského průsmyku.


Tank T-34/85 výr. č. 4050112 se technikům podařilo opravit a definitivně byl ztracen při výbuchu miny 30. 10. v Korejovcích a zahynuli v něm další 3 tankisté.


Po boji u Zyndranowé byl Rudolf Jasiok 1. 10. povýšen na poručíka, 1. 1. 1946 byl povýšen do hodnosti nadporučík pěch. v záloze in memoriam a 1. 2. 1946 na kapitána pěchoty v záloze.

Zdroj:
Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945--MO ČR Avis (neprodejné CD)