Potez 25

Potez 25 - přehled verzí

S ohledem na skutečnost, že bylo vyrobeno 87 variant a verzí tohoto letounu, zde uvedu pouze některé varianty, u kterých jsem dohledal nějaké údaje.

Použité prameny:
fr.wikipedia.org
http://desertwar.net/potez-25.html
http://www.airwar.ru/enc/bww1/potez25.html
http://www.aviastar.org/air/france/potez-25.php
www.warbirdsresourcegroup.org
www.aviafrance.com
archiv autora

Potez 25

Francouzské vojenské letectvo v roce 1923 pro své jednotky požadovalo bojový letoun, který by sloužil k průzkumu, ale zároveň mohl nést i malý pumový náklad. Letoun měl létat jako dvoumístný průzkumný v kategorii A2 a zároveň měl být bez dalších úprav sloužit v kategorii lehkých bombardovacích letadel – B2.
Do této soutěže se zapojil také Henry Potez se svou firmou Aéroplanes Henry Potez, se sídlem v Aubervilliers. Nejprve v roce 1924 navrhl a postavil prototyp Potez 24 (Potez XXIV). Tento stroj vycházel ze starší konstrukce Potez 15 (Potez XV), který byl vyráběn ve velkých počtech na počátku dvacátých let. Prototyp Potez 24 nebyl přijat, ale přinesl velice důležité konstrukční řešení – k draku letounu mohl být připojen jakýkoliv motor, a pod pojmem jakýkoliv rozumějme motor hvězdicový, vidlicový, chlazený vzduchem nebo i vodou. Konstrukčně byla tato možnost řešena tak, že se k trupu připojil motor i s jeho ložem pomocí čtyř šroubových spojů, tím se samozřejmě usnadnila oprava / výměna pohonné jednotky. Toto skvělé řešení použil Henry Potez i ve svém dalším typu Potez 25 (Potez XXV).


Prototyp nového letounu označeného Potez 25 vzlétl počátkem roku 1925, byl to jednomotorový dvousedadlový jednomotorový jedenapůlplošník (horní křídlo mělo plnou velikost a dva nosníky a menší dolní křídlo má pouze jeden nosník) s pevným podvozkem. Nad jinými letadly stejné kategorie vynikal jednoduchou konstrukcí, vysokou spolehlivostí a snadnou údržbou. Konstrukce nového letounu byla smíšená, trup měl obdélníkový průřez, byl tvořen čtyřmi podélnými nosníky ze smrkového dřeva. Kostra trupu byla z ocelových a duralových trubek, v motorové části a v okolí kabin byla kostra kryta překližkou, v zadní části trupu plátnem. Konstrukce křídel byla opět smíšená, duralové nosníky s dřevěnými žebry, náběžná hrana byla kryta překližkou, zbylé části křídel byly potaženy plátnem. Křidélka byla pouze na horním křídle. Ocasní plochy byly také smíšené konstrukce a byly klasicky uspořádány. Výzbroj byla tvořena jedním pevným synchronizovaným kulometem Vickers ráže 7,7 mm s 500 náboji a jedním pohyblivým kulometným dvojčetem Lewis ráže 7,7 mm na oběžném kruhu TO 4 v zadní kabině. Někdy byl instalován ještě další kulomet Lewis střílející šikmo dolů pod letoun výstřelnou štěrbinu v podlaze pozorovatelovy kabiny. Později byly zbraně britské provenience nahrazeny kulomety Darne ráže 7,5 mm.

Nyní se dostáváme k pohonným jednotkám, základní (nebo první použitou) pohonnou jednotkou byl motor třířadý vidlicový kapalinou chlazený Lorraine-Dietrich 12Eb, dále byly montovány motory těchto výrobců a typů:
Lorraine-Dietrich - 12Ed a 12Fa
Clerget - 14E a 14F
Gnome-Rhône - 9Ab, 9Abx, 9Ac, 9Ad a 14Nc
Hispano-Suiza - 12Ga, 12Gb, 12Hb, 12Lb a 12Jb
Farman - 12Wc, 12We a 12Wkrsc
Panhard - VK 12L
Renault - 12Ja, 12,Jb, 12Kd, 12Kg, 12Jc a 18 Jbr
Rolls-Royce - Eagle IX
Salmson - 18Ab a 18 Cmb
PZL-Bristol Aeroplane Comany - Jupiter VIIF
Sauer – Jupiter VI

První letouny byly k jednotkám zařazeny v roce 1926, výroba pokračovala až do roku 1934, ve výrobě se udržel tak dlouho, protože se tyto stroje staly velmi významným vývozním artiklem. Výroba probíhala nejprve ve firmě Aéroplanes Henry Potez se sídlem v Aubervilliers, továrna zde již nestačila a tak se rozeběhla druhá Potezova továrna v Méaulte, mezitím se ale hrnuly zakázky z celého světa a tak se do výroby zapojily i další francouzské továrny a to ANF Les Mureaux a Hanriot.
Největším odběratelem byla logicky Francie, armádní a námořní letectvo objednalo celkem 2 450 Potezů 25 v různém provedení. Údajně mělo existovat 87 variant tohoto letounu. Bylo to dáno jednak již zmíněným množstvím motorů, dále se měnily prostory pro osádky, tvary ocasních ploch, mírně rozpětí křídel (recipročně nosná plocha). Důležitou verzí byl Potez 25 TOE (Théâtres ď Operation Extérieurs), který byl upraven pro službu v zámořských koloniích, tyto letouny se dostaly do Severní Afriky, Madagaskar, Džibuti ve Francouzské Západní Africe, do Výchoní Afriky a do Indočíny. Po provedení menších úprav se Potezy 25 používaly i v civilním sektoru, např. u společnosti Aéropostale pro přepravu pošty ve Francii, Africe i Jižní Americe. Potéz 25 byl po kapitulaci Francie používán vichistickým letectvem, zejména verze Potez 25 TOE, letectvem Svobodných Francouzů FAFL a několik málo letadel létalo i po osvobození Francie.
Nyní se dostáváme k zahraničním uživatelům, těch bylo poměrně mnoho, proto pro větší přehlednost použiji následující tabulku.

Použité prameny:
Jean-Louis Coroller and Michel Ledet, Les avions POTEZ, Lela Presse, coll., Histoire de l'Aviation, No 20,‎ 2008, ISBN 2914017499.
fr.wikipedia.org
http://desertwar.net/potez-25.html
http://www.airwar.ru/enc/bww1/potez25.html
http://www.aviastar.org/air/france/potez-25.php
www.warbirdsresourcegroup.org
www.aviafrance.com