M18 Hellcat

Plán na rychlý stíhač tanků pochází prosince 1941. Požadavek počítal s motorem Wright Continental R-975 a 37mm dělem. V průběhu vývoje prototypů byla ráže hlavního děla postupně zvětšována – na 57 mm, později na 75 mm a nakonec na konečných 76 mm. V únoru 1943 byl konečně po řadě zkušebních prototypů představen konečný exemplář s konečným vzhledem a v červenci začala sériová výroba.

M18 byl konstruován primárně jako stíhač tanků – na rozdíl od M10, jehož design vychází z Shermanu. Byl tudíž menší s nízkou siluetou, o polovinu lehčí a o mnoho rychlejší, přitom se srovnatelnou výzbrojí. Uvnitř bylo taktéž více místa pro 5 členů osádky a pro munici do děla i pro kulometu M2. Nevýhodu Hellcatu byla otevřená věž, takže osádka byla zcela nechráněna vystavena palbě a nepřízni počasí. Pozitiva ovšem převažovala.

První bojové nasazení M18 přišlo v létě 1944 ve Francii a Itálii. Protože měl Hellcat poměrně slabé pancéřování (9–27 mm), musely se jeho osádky uchýlit k taktice „udeř a uteč“, čili rychlých a nečekaných úderů, po kterých se okamžitě zase stahovaly. 76mm dělo ovšem poskytovalo dostatečnou kapacitu na proražení i těch nejtěžších pancéřování německých tanků.

Ničivou sílu, jakou protitankové prapory vybavené M18 představovaly, dokumentuje třeba 630th Tank Destroyer Battalion – v červenci 1944 zničil prapor 53 Pantherů a Tigerů a 15 samohybných děl, přičemž ztratil 17 strojů M18.

Produkce pokračovala do října 1944, přičemž bylo vyrobeno na 2500 kusů. Po válce byly sice M18 vyřazeny po zrušení protitankových praporů ze služby u US ARMY, ovšem byly exportovány do několika zemí, např. do Jugoslávie, kde sloužily až do počátku 90. let.

Existovala jediná sériově vyráběná varianta M18 odlišná od originálu - označována jako M39, což byl de facto podvozek M18 bez věže sloužící jako obrněný transportér.

M18 Hellcat podporuje pěchotu 2. praporu 397. pěšího pluku, Wiesloch, Německo, 1. dubna 1945.

Oorlogsmuseum Overloon, vlastni foto

Vážení,
na flickr se dostaly dva snímky ze srbské části Bosny. Jedná se o místní improvizaci výměny pohonné jednotky.


Má někdo povědomí z kterého jihoslovanského vozidla byl motor převzat?


Zdroj
www.flickr.com
-

Podľa masky môže ísť o niečo z typovej rady FAP 13 - sr.wikipedia.org

Příteli,
díky za info, které pomohlo nalézt pár dalších odkazů.