Main Menu
User Menu

SOV - NKL-6 (OSGA-6) (aerosaně)

OSGA-6(NKL-6)



     Šestimístné saně OSGA-6 (ОСГА-6) později NKL-6 (НКЛ-6) byly třetím typem OSGA. Trup automobilového typu dřevěné konstrukce s překližkovým potahem byl postaven na trojici lyží, z nichž přední byla pohyblivá. Byl aerodynamicky tvarován, na zádi byla zavěšena zakrytovaná motorová jednotka s vrtulí. Nejvíce namáhané uzly - zavěšení motoru, ukotvení podvozkových noh a kulometu - byly dodatečně zpevněny. Noční provoz umožňoval i silný světlomet, umístěný na přídi a napájený akumulátorem o kapacitě 80 Ah.


     V přídi byl prostor pro řidiče a mechanika, jehož průlez byl krytý nahoru odklápěným překrytem, v zakryté poloze udržovaným vodícími kolíky. Odemčení bylo možné zevnitř kabiny, podobně jako v letadlech. Pod průlezem byla stupačka a na překrytu úchopná madla. Na levém boku byl dveře do prostoru pro cestující. I když řidič a mechanik měli vlastní průlez, vnitřní prostor kabiny rozdělen nebyl.


     Vozidlo mělo několik variant - poštovní, sanitní a vojenskou. V pasažérské verzi byly použity lavice pro 4 cestující, sedící čelem proti sobě. Toto uspořádání bylo dáno umístěním palivové nádrže, která byla uprostřed kabiny, ukrytá mezi první a druhou řadou sedadel. Vršek nádrže skrývalo společné opěradlo, z jehož vrcholu vyčnívalo napouštěcí hrdlo.Vnitřek kabiny byl potažen koženkou, stejně jako lavice. Okénka kabiny bylo v pasažérské verzi možno zakrýt hedvábnými záclonkami. V sanitní variantě byl prostor upraven pro umístění nosítek. Vnitřní osvětlení zajišťovalo stropní světlo. Vojenská verze měla strop kabiny upraven pro instalaci kulometu na oběžném kruhu. Pro střelbu se musel střelec postavit a vyčníval nad obrys vozidla. Částečnou ochranou mu byl štít kulometu.


     Řízení bylo volantové, veškeré ovládání bylo pomocí lan, procházejících trupem po kladkách. I zde je znát poučení leteckého průmyslu. Ovládání přední lyže bylo provedeno pomocí lana, navinutého na buben, umístěný na sloupku řízení. Buben měl drážku na lanko a napínací kladku, znemožňující prokluz lanka. Z bubnu vedlo lanko systémem kladek ke dvojité kruhové výseči, upevněné na noze přední lyže. Přední nohu bylo možno v jejím úchytu k podvozkové noze mírně posouvat.


     Lyže se používaly dvojího typu - jednak dřevěné doutníkovitého tvaru, vyrobené potažením kostry překližkou, nebo z kovových plátů, navařených na úhelníkovou kostru. I ty měly konklávně vydutou horní stranu. Ať byly použity celokovové lyže, nebo dřevěné s duralovou skluznicí, na své spodní části měly vyfrézovány drážky, majícími usnadnit řízení a udržovat stabilní směr. Přední lyže měly pružné uchycení zadní části, takže měla v nezatíženém stavu směřovat mírně pod podélnou osu vozidla. Uchycení lyží k podvozku bylo zpevněno vzpěrami.


     Zadní lyže byly uchyceny na pravé a levé poloose, zakotvených do trupu. Směrem vpřed na kloubu na spodní hraně trupu, směrem vzad pružinou od poloosy k zadní části lyže. K horní hraně trupu byl ukotven pružinový tlumič nárazů. Zde byl také uchycen jak rám motoru, tak i ochranný rám vrtule.


     Brzdění zajišťovaly dva ocelové trny, umístěné na zadních lyžích. Sešlápnutím pedálu mohl řidič brzdit buď obě lyže naráz, nebo jen jednu.


     Pohonná jednotka byla umístěna na rámu mimo kabinu. Celý komplet bylo možno z vozidla sejmout jako jeden celek. Rám motoru byl ze dvou obloukovitě prohnutých trubek, ve spodní části pevně spojených. Na ně byl přišroubován motor s olejovou nádrží a vrtulí. Na příčné trubce rámu byla upevněna olejová nádrž. Do ní vedlo jednak plnicí hrdlo, jedna tepelně izolované vstupní a výstupní vývody, napojené na olejový systém motoru. Kolem nich byly vedeny i trubky topení, které dodávaly teplý vzduch od motoru. Celek byl zakryt aerodynamickým krytem, který jednak měl zlepšovat jízdní vlastnosti, jednak omezovat nadměrné ochlazování motoru i olejové soustavy. Nedílnou součástí byl i výfukový systém motoru. Horní 3 válce měly individuální výfuky, šikmo seříznuté tak, aby podtlak vznikající za jízdy napomáhal jejich vyprazdňování. Výfuky spodních 2 válců vedly aerodynamickým krytem, přičemž svým teplem ohřívaly jak olejový rozvod, tak karburátor motoru.


     Použit byl letecký motor M - 11, později i jeho další verze - např. M - 11V a S - 11D. Zapalování elektrické, zajišťované dvojicí magnet typu BSM - 5. Pro zajištění spolehlivosti mělo každé vlastní okruh vedení, tak že každý válec byl obsluhován současně oběma. Pro případ komplikací při startech v extrémních mrazech měl v kabině řidič navíc k dispozici i ruční spouštěcí magneto.


     Používala se levotočivá dřevěná dvoulistá tlačná vrtule o Ø 2,35 a 2,4 m, uchycená přímo na klikovou hřídel motoru. Náběžné hrany a konce vrtulových listů byly pro jejich větší odolnost při náhodných střetech s vegetací či sněhem okovány. Vrtule byla kryta jednoduchým trubkovým rámem, uchyceným v kotevních bodech motoru. Rám byl z bezpečnostních důvodů natírán jasně červeně a nesl - podobně jako letadla - i barevná poziční světla - červené a zelené.


     Typu OSGA-6 je věnována pozornost nejen proto, že vydržel ve výrobě a ve službě i poté, co činnost OSGA byla ukončen a jeho existence pokračovala pod názvem NKL-6, ale i proto, že se stala východiskem pro další řadu aerosaní NKL - typy NKL - 16/41, NKL - 16/42 a NKL - 26.




Prameny:
https://mkmagazin.almanacwhf.ru/venicle/osga_6.htm
https://mkmagazin.almanacwhf.ru/armor/km_4.htm
a archiv autora

SOV - NKL-6 (OSGA-6) (aerosaně) - Pramen v textu

Pramen v textu
SOV - NKL-6 (OSGA-6) (aerosaně) - pramen v textu

pramen v textu
SOV - NKL-6 (OSGA-6) (aerosaně) - Pramen v textu

Pramen v textu
SOV - NKL-6 (OSGA-6) (aerosaně) - Pramen v textu

Pramen v textu
SOV - NKL-6 (OSGA-6) (aerosaně) - pramen v textu

pramen v textu
SOV - NKL-6 (OSGA-6) (aerosaně) - Pramen v textu

Pramen v textu
SOV - NKL-6 (OSGA-6) (aerosaně) - Pramen v textu

Pramen v textu
SOV - NKL-6 (OSGA-6) (aerosaně) - Pramen v textu

Pramen v textu
URL CZ: https://www.valka.cz/SOV-NKL-6-OSGA-6-aerosane-t63268#225902Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/SOV-NKL-6-OSGA-6-aerosane-t63268#225902Version : 0