Nardi FN.305

Historie: Letoun zkonstruovala továrna bratří Nardiů jako sportovní stroj smíšené konstrukce se zatahovacím podvozkem. Prototyp poháněl hvězdicový motor Fiat A.70S s výkonem 200 koní a měl nezakrytý prostor osádky. Letoun měl vynikající letové vlastnosti i výkony, což potvrdil 17. července 1937, kdy získal rychlostní rekord na trati 1000 km výkonem 310, 99 km/h. Již v březnu téhož roku se zúčastnil závodu nad egyptskými oázami, kde vyhrál rychlostí 322 km/h. V té době již byla kabina krytá.


Stroj tak oprávněně vzbudil zájem nejen Italského vojenského letectva, ale i v zahraničí. Regia Aeronautica u firmy objednala sérii 50 kusů pro pokračovací výcvik a kondiční létání stíhačů, k pohonu si vybrala řadový motor Alfa Romeo 115. Stroje se stavěly ve třech základních verzích. Hlavní byl dvoumístný FN.305A s krytou kabinou, FN.305B měl kabinu otevřenou a FN.305C byl jednomístným letounem pro výcvik stíhačů. Všechny mohly být vyzbrojeny jedním až dvěma kulomety pro výcvik střelby. Pro Italské letectvo bylo nakonec vyrobeno 328 kusů a protože takovýto počet byl nad síly malé továrny Nardi, byly stroje též vyráběny v licenci u firmy Paggio.


Jako první zahraniční zákazník se ozvala Francie, která nutně potřebovala moderní cvičné letouny. U firmy Nardi objednala 300 exemplářů, do vypuknutí bojů mezi oběma státy však bylo dodáno jen 41 strojů. Dva kusy odebrali Švýcaři, devět šlo do Chile, 50 do Maďarska a 52 do Rumunska, kde bylo postaveno dalších 124 kusů v licenci.


Nardiové dále pokračovali ve vývoji svého typu. V roce 1936 vzlétl prototyp FN.310, což byla čtyřmístná varianta typu. V roce 1938 pak začaly práce na typu FN.305D, což byla speciální dálková verze. Letoun poháněl motor Walter Bora s výkonem 147 kW (200 k), příď byla prodloužena a pilotní prostor posunut dozadu. Ve dnech 5. a 6. března 1939 letoun I-UEBI přeletěl bez mezipřistání z Guidonie do Adrie Abeby v okupované Etiopii. Vzdálenost 4500 km překonal průměrnou rychlostí 240 km/h. Druhý kus této verze byl jednomístný, zakoupilo ho Rumunsko, které plánovalo uskutečnit přelet Atlantiku, vypuknutí války však vše zmařilo.
Další verzí byl FN.315. K jeho pohonu se počítalo s motorem Hirth HM 508D (206 kW/280 k), se kterým se letoun poprvé vznesl 10. července 1938. Postavené stroje FN.315 ale poháněly i motory Fiat A.70S, Argus As 10E či Hirth HM 508 C, všechny s výkonem kolem 200 koní. Vývoj ukončila verze FN.316 poháněná motorem Isotta Fraschini Beta RC.10 s výkonem 206 kW (280 k). Tyto letouny, kterých bylo postaveno 49 kusů, byly dodávány jedno i dvoumístné a byly využívány hlavně k výcviku stíhačů.


Válečná výroba typu skončila v roce 1943, v roce 1948 se však k typu vrátila firma Piaggio a postavila osm posledních FN.305 poháněných motorem Alfa Romeo 115.



Prameny:
L+K 5/84
www.lemaire.happyhost.org
www.aerei-italiani.net

.

.

NARDI FN.305 (MM52757) v muzeu historie vojenského letectva ve Vigna di Valle (Bracciano) u jezera Bracciano (Museo storico dell'Aeronautica Militare di Vigna di Valle).

ro.wikipedia.org