Main Menu
User Menu

Doblhoff WNF 342

     
Název:
Name:
Doblhoff WNF 342 V4
Originální název:
Original Name:
Doblhoff WNF 342 V4
Kategorie:
Category:
experimentální vrtulník
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1943-DD.MM.1943 Wiener Neustädter Flugzeugwerke GmbH, Wiener Neustadt /
DD.MM.1944-DD.MM.1945 Wiener Neustädter Flugzeugwerke GmbH, Ober-Grafendorf /
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1943-DD.MM.1945
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
4(?)
První vzlet:
Maiden Flight:
DD.MM.RRRR
Osádka:
Crew:
1 (V1/V3)
2 (V4)
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Uspořádání rotorů:
Rotor Configuration:
rotor bez reakčního momentu
Podvozek:
Undercarriage:
pevný
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného vrtulníku:
Empty Weight:
430 kg
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
640 kg
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
675 kg
Délka s otáčejícími se rotory:
Length with Rotors Turning:
9,96 m
Délka trupu:
Fuselage Length:
6,07 m
Šířka trupu:
Fuselage Width:
2.51 m
Celková výška:
Overall Height:
2.76 m
Průměr hlavního rotoru:
Main Rotor Diameter:
9,96 m
Průměr vyrovnávacího rotoru:
Tail Rotor Diameter:
- m
Plocha disku hlavního rotoru:
Main Rotor Disc Area:
77,91 m2
Plocha disku vyrovnávacího rotoru:
Tail Rotor Disc Area:
- m2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
pístový
Počet motorů:
Number of engines:
1
Typ:
Type:
turbokompresor z motoru As 411 poháněný motorem:
V1: Walter Mikron II o výkonu 44,1 kW/60 k
V2: Walter Minor 4-II o výkonu 62,5 kW/85 k (nebo Hirth HM 504, 77,2 kW/105 k)
V3/4: Argus As 8 B o výkonu 99 kW/135 k (nebo Bramo 314 A, 103 kW/140 k)
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
?
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
? km/h v ? m
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
40 km/h v 0 m
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
? m/s
Statický dostup:
Static Ceiling:
? m
Dynamický dostup:
Dynamic Ceiling:
? m
Dolet:
Range:
? km
Maximální dolet:
Maximum Range:
? km
Přepravní kapacita:
Transport Capacity:
-
Výzbroj a vybavení:
Armament and Equipment:
 
Výzbroj:
Armament:
-
Vybavení:
Equipment:
-
Uživatelské státy:
User States:
-
Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
Nowarra, Heinz J. Die deutsche Luftrüstung 1933-1945, Band 1: Flugzeugtypen AEG-Dornier. Bernard & Graefe Verlag, Koblenz 1993. ISBN 3-7637-5465-2.
Nowarra, Heinz J. German Helicopters 1928-1945. Schiffer Publishing, West Chester 1990. ISBN 0-88740-289-5.
Witkowski, Ryszard. Rotorcraft of the Third Reich. Stratus, Sandomierz 2007. ISBN 978-83-89450-43-2.
Griehl, Manfred, Dressel, Joachim. Deutsche Hubschrauber for 1945. Waffen-Arsenal band 128. Podzun-Pallas Verlag, Friedberg 1993. ISBN 3-7909-0418-X.
www.luftarchiv.de
www.aviastar.org
URL : https://www.valka.cz/Doblhoff-WNF-342-t57857#209118Verze : 1

Doblhoff WNF 342 - první tryskový vrtulník


V roce 1939 předložil svobodný pán Friedrich von Doblhoff, 24letý čerstvý absolvent vídeňské techniky, inženýrům Wiener Neustäter Flugzeugwerke své plány na stavbu vrtulníku poháněného tryskami na koncích rotorových listů. Toto uspořádání by podstatně zjednodušilo pohonný systém, eliminovalo potřebu kompenzace reakčního momentu rotoru, a celkově vedlo k ůsporám až 20 % hmotnosti za cenu menší efektivity. Doblhoff nenašel ve firmě podporu, navzdory tomu se ale pustil do experimentů se svými kolegy Theodorem Lauferem a Augustem Stefanem. Společně v roce 1942 sestavili jednoduchou zkušebnu s třílistým rotorem, do jehož listů byla dutými nosníky vháněna směs vzduchu a benzínu. Na koncích listů se nacházely jednoduché spalovací komory, kde automobilové svíčky směs zapálily. Zkušebna podle Kennetha Munsona fungovala natolik dobře, že se rám uvolnil ze svých úchytů a zvedl asi metr do vzduchu i kovadlinu, která sloužila jako zátěž. "Přistání" už ovšem konstrukce nepřežila.


Pravděpodobně teprve poté se o této malé "výzkumné skupině" dozvěděl říšský úřad pro letectví, který nařídil ukončení prací. Doblhof ovšem dokázal úředníky nejen přesvědčit, aby rozhodnutí změnili, ale navíc získal i oficiální zakázku na stavbu prototypu reaktivního vrtulníku s oficiálním označením WNF 342. Doblhoff doufal, že jeho vrtulník uspěje v konkurzu námořnictva na pozorovací vrtulník pro službu na ponorkách, a podle některých zdrojů námořnictvo vývoj WNF 342 finančně podpořilo.


V roce 1942 tedy začal Doblhoff, Laufer, Stefan a cca 20 jejich spolupracovníků pracovat na prvním prototypu. Tento stroj měl jednoduchou rámovou konstrukci, příďový podvozek a dvojité ocasní plochy, které byly v průběh vývoje mnohokrát upraveny. K pohonu sloužil motor Walter Mikron II, který poháněl kompresor převzatý z motoru As 411. Ten pak sloužil jako zdroj tlakového vzduchu. Původně bylo zkoušeno tlakové vstřikování paliva, později se přešlo na ohřívání paliva ve výměníku vytápěném výfukovými plyny na 160 °C a jeho směšování se vzduchem ještě před kompresorem. Směs vzduchu a benzínu v poměru 1:20 za teplot mírně nad 2000 °C byla poté spalována v komorách z chromniklové oceli na konci každého rotorového listu. Listy samotné měly dutý duralový nosník s dřevěnou odtokovou hranou a výplní z bakelitové pryskyřice. Ovládání listů bylo nakonec zvoleno cyklické. Na jaře 1943 měl WNF 342 V1, pilotován Augustem Stefanem, provést první upoutaný vzlet uvnitř hangáru. Stroj měl být také představen Göringovi, který továrnu navštívil 7. května 1943. Manfred Griehl a někteří další autoři ovšem udávají jinou časovou osu, podle které k prvnímu upoutanému vzletu došlo až v září 1943 a 2. října pak k letu volnému, při kterém (nebo snad již při upoutaném vzletu) měl vrtulník dosáhnout výšky osmi metrů a vydržet ve vzduchu osm minut. V každém případě byly výkony vrtulníku vcelku uspokojivé, jen byla kritizována značná žíznivost tohoto uspořádání a také zmíněna potřeba větší podélné stability.


Mezi 12. dubnem a 29. květnem 1944 bylo podniknuto pět náletů, které silně poškodily mateřský závod ve Vídeňském Novém městě. Výsledkem bylo i poškození či snad zničení WNF 342 V1, a další práce byly přesunuty do pobočního závodu v Ober-Grafendorfu. (Podle jarní" časové osy byl přesun výsledkem náletu z 13. srpna 1943.) Zde vznikl druhý prototyp, který se v zásadě shodoval s prvním (někdy je dokonce naznačováno že vznikl jeho přestavbou nebo aspoň s využitím jeho dílů), měl ale novou rozměrnou ocasní plochu otočnou podél vodorovné osy a silnější motor. Protože u tohoto vrtulníku není nikdy nic jednoduché, zdroje se rozcházejí v tom, zda šlo o Walter Minor, Hirsch HM 504, jakýsi "Walter Mikron 4-II" nebo prostě anonymní motor o výkonu 90 k.


V2 byl také zalétán Augustem Stefanem, bylo ale zjištěno, že za vé jedničkou výkonově zaostává, snad i díky nárůstu celkové hmotnosti z 360 na 460 kg. Třetí prototyp proto dostal odlišnou podobu. Problém s velkou spotřebou paliva měl vyřešit používání trysek pouze pro vzlet a přistání, pro dopředný let měl být rotor nastaven na autorotaci a vrtulník se změnil na vírník. Proto dostal V3 dvojité ocasní plochy umístěné na nosnících a motor Argus As 8 B (či snad Bramo Sh 14 A - na fotkách ovšem V3 ani V4 nevypadají jako poháněné hvězdicovým motorem) poháněl kromě kompresoru také tlačnou vrtuli. Rotor měl nyní průměr 9,75 m místo původních 9 m. Malé vrtule ofukující ocasní plochy měly mít také předchozí prototypy, na fotkách ale nejdou rozeznat. Trup byl také poprvé kapotován. Teoreticky podstatně vylepšený V3 se ovšem zřítil při svém prvním letu, Stefan z havárie vyvázl bez zranění.


Čtvrtý prototyp, který snad vznikl přestavbou vé trojky, prošel další úpravou ocasních ploch, nyní s jedinou směrovkou umístěnou uprostřed vodorovné plochy, rotorové listy dostaly vyvážení kvůli zmenšení vibrací, které zničily V3, a plné řízení cykliky. S těmito úpravami vypomohl Kurt Hohenemser, spolupracovník Dr. Flettnera. V4 byl zalétán v březnu 1945 a úpravy se ukázaly velice úspěšnými. Stroj létal dobře a hladce, při testech se udržel ve vzduchu 24 hodin, nebyl ale nikdy testován při rychlostech vyšších než 40 km/h. K Vídni a tím i k Ober-Grafendorfu se totiž přiblížily sovětské jednotky, a Doblhoff se svými kolegy a oběma provozuschopnými prototypy se přesunuli do Zell am See v podhůří Kitzbühelských Alp, kde se 19. dubna vzdali Američanům. Společně s nimi se Doblhoff a V4 dostali do USA, kde se později podílel na vývoji konvertoplánu McDonnell XV-1. Theodor Laufer působil u francouzské firmy SNCASO, kde pomohl na svět vrtulníkům Ariel a Djinn, které měly rotor poháněn tryskami na stlačený vzduch, a Djinn byl prvný (tryskový" vrtulník, který se dostal do sériové výroby. August Stefan, třetí z autorů WNF 342, se uplatnil ve Velké Británii a spolupracoval na vrtulníku Fairey Gyrodyne. Obvykle je uváděno, že WNF 342 V4 po amerických testech skončil ve sbírkách Smithsonova institutu, to je ale pravděpodobně omyl.


Nowarra, Heinz J. Die deutsche Luftrüstung 1933-1945, Band 1: Flugzeugtypen AEG-Dornier. Bernard & Graefe Verlag, Koblenz 1993. ISBN 3-7637-5465-2.
Nowarra, Heinz J. German Helicopters 1928-1945. Schiffer Publishing, West Chester 1990. ISBN 0-88740-289-5.
Witkowski, Ryszard. Rotorcraft of the Third Reich. Stratus, Sandomierz 2007. ISBN 978-83-89450-43-2.
Griehl, Manfred, Dressel, Joachim. Deutsche Hubschrauber for 1945. Waffen-Arsenal band 128. Podzun-Pallas Verlag, Friedberg 1993. ISBN 3-7909-0418-X.
Munson, Kenneth. Helicopters and other Rotorcraft since 1907. Blandford Press, London 1973. ISBN 0-7137-06104.
www.luftarchiv.de
www.aviastar.org
URL : https://www.valka.cz/Doblhoff-WNF-342-t57857#607732Verze : 3
MOD
https://www.airwar.ru/enc/oh/wnf342.html
www.aviastar.org

Doblhoff WNF 342 - WNF 342 V4

WNF 342 V4
Doblhoff WNF 342 -


Doblhoff WNF 342 -


URL : https://www.valka.cz/Doblhoff-WNF-342-t57857#607733Verze : 2
MOD
https://www.airwar.ru/enc/oh/wnf342.html
www.aviastar.org

Doblhoff WNF 342 - WNF 342 V1. Klobouk naznačuje, že Stefan vyznával Sikorského teorii ochranných oděvů.

WNF 342 V1. Klobouk naznačuje, že Stefan vyznával Sikorského teorii ochranných oděvů.
Doblhoff WNF 342 - Pozdější podoba.

Pozdější podoba.
Doblhoff WNF 342 -


Doblhoff WNF 342 - Zkušební stolice, kterou vše začalo.

Zkušební stolice, kterou vše začalo.
URL : https://www.valka.cz/Doblhoff-WNF-342-t57857#607737Verze : 1
MOD
www.aviastar.org
www.aviastar.org

Doblhoff WNF 342 - WNF 342 V2. A klobouk.

WNF 342 V2. A klobouk.
Doblhoff WNF 342 - WNF 342 V3.

WNF 342 V3.
URL : https://www.valka.cz/Doblhoff-WNF-342-t57857#607742Verze : 0
MOD
aviacia-all.ru

Doblhoff WNF 342 - Opět WNF 342 V4.

Opět WNF 342 V4.
Doblhoff WNF 342 -


URL : https://www.valka.cz/Doblhoff-WNF-342-t57857#607744Verze : 0
MOD
Von Doblhoff a jeho stroj dorazili do USA na palubě lodi HMS Reaper v rámci operace Lusty. Nejporve putovali do zkušebního střediska USAAF na Wright Field, v září 1946 byl V4 zapůjčen společnosti General Electric, která pracovala na pohonu vrtulníku Hughes XR-17, později známého jako XH-17. Jedním z hlavních autorů výsledné zprávy byl americký průkopník Igor Bensen, který na WNF 342 provedl mnoho vzletů a pro kterého se stroj také málem stal osudným. Havárie, která jej v podstatě zničila způsobila Bensenovi poranění páteře, které ho trálilo po celý zbytek života. Bensen s von Doblhoffem poté spolupracovali na již zmíněném XH-17, který také využíval pohon tryskami na tlakový vzduch, šlo ovšem o na svou dobu obrovský vrtulník poháněný upravenými proudovými motory J35.


Americké testy nám jednak vyřešily záhadu, který motor poháněl čtvrtý prototyp (Argus), jednak poskytují několik alespoň malikých pohledů na detaily stroje.


retromechanix.com

Doblhoff WNF 342 - Zpráva o testech WNF 342 V4.

Zpráva o testech WNF 342 V4.
Doblhoff WNF 342 -


Doblhoff WNF 342 - Von Doblhoff a jeho kolegové ještě v Zell am See.

Von Doblhoff a jeho kolegové ještě v Zell am See.
Doblhoff WNF 342 - Kokpit.

Kokpit.
Doblhoff WNF 342 - Spalovací komora s tryskou.

Spalovací komora s tryskou.
URL : https://www.valka.cz/Doblhoff-WNF-342-t57857#607750Verze : 0
MOD