Strely DUM DUM

má niekto poznatky o uprave puškového streliva na strelivo s účinkom striel dum dum.
Prvý krát bol vraj tento efekt pozorovaný u plášťových projektilov, ktoré boli spredu navrtané tenkým vrtákom, kedy dochádza po prechode prekážkou ku roztvoreniu prednej časti do tvaru "hríbu" (mimochodom, podobný efekt majú aj dnes, niektoré, ku loveckým učelom používané lovecké náboje - vraj aby zver priveĺmi netrpela a čo najrýchlejšie vykrvácala)


Zaujímavá by mohla byť aj úprava pištolových nábojov, ale obávam sa, že tento efekt nastáva až od určitej rýchlosti (inak bude projektil zabrzdený skôr, než tento efekt nastane v plnej miere, inak by asi pôsobil iba zastavujúcim učinkom) ale to by asi potvrdil test do veľkého bloku potravinárskej želatiny.


možno by sa to ale dalo využiť aj ku tvorbe nábojov zo zastavovacím učinkom, kedy sa projektil roztvorí ihneď po náraze a nedôjde tým ku prieniku pod povrch (nedôjde ku porušeniu celistvosti projektilu)

Strela dum-dum je v podstate poloplášťová strela s expanznou dutinou (dutinami) - inak je to typická lovecká strela používaná zhruba do 70. rokov. V neskoršom období sa presadili lovecké strely s expanznou dutinou zakrytou pláštom a niekedy aj vloženou "kuklou", predovšetkým pre lepšie aerodynamické vlastnosti.


Navrtávanie celoplášťových striel sa občas robilo za prvej svetovej vojny (aj neskôr), použitie takýchto striel (trieštivých a poloplášťových) u vojenských nábojov je ale medzinárodnými konvenciami zakázané.


Trieštivý efekt poloplášťových striel a striel s expanznou dutinou sa prejavuje predovšetkým u striel s vyššími dopadovými rýchlosťami, ale vhodnou konštrukciou strely sa dá dosiahnuť aj u pištolového streliva.
Trieštivé strely majú vysoký zastavovací účinok, a spôsobujú značne devastujúce poranenia, čo je pri loveckom použití na jednej strane žiadúce - zver neodbieha a nemusí sa dohľadávať, na druhej strane vznikajú značné straty mäsa, predovšetkým u ľahšej zveriny (srnec...).

Dum Dum je .. teda byla.. munička v Kalkatě, kde se vyráběli náboje pro britské jednotky v indii. Po zavedení středněrážného náboje na výkonný nitrocelulosový prach bylo nutno střely plášťovat měděným pláštěm, takovéto střely měli velkou průbojnost, ale v podstatě malý ranivý účinek (pokud nezasáhli kost způsobili zpravidla hladký průstřel) nebo-li stop efekt, takže střelba na domorodce neměla až takový účinek jak se očekávalo. Vojáci si tyto střely upravovali tak, že jim uřezávali špičky střel a tak zvyšovali jejich ranivý účinek, střela již hladce nepronikla měkou tkání, ale deformovala se a způsobovala masivní střelný kanál s obrovskou devastatcí tkáně...mimo jiné jsou to úpravy, které zakazovala ženevská konvence....a v muničce dum dum byly tyto střely upravovány "průmyslově" aby britové mohli účině potlačovat domorodá povstání.
Takže od těch dob se pláš´tované střele bez špičky ..respektive s obnaženým měkým jádrem ..říká střela dum dum
Přestože je ženevská konvence zakazuje dodnes je jedna armáda používá.
Nemyslím tím střelivo do M16, ale do Berety

No "ženevská konvence" je nezakazovala Jednoduše proto že v době kdy zbrojovka tyhle střely vyráběla ještě vůbec dotyčná konvence neexistovala. Název se rozšířil po potlačení povstání v Indii v 19. století, dotyčná konvence je pozdější a v původní verzi se vlastně týkala jen použití proti "civilizovaným" národům (řada zemí která měla kolonie se celkem nesnažila to přenést na všechny. Konvence byla ostatně několikrát pozměněna, a doplněna. ostatně vvdané konvenci je toto ošetřeno velmi krátce (konvence se tohoto týká jen okrajově) v její části III. je napsáno : zákaz používat ZPVV, které svou povahou působí nadměrné poranění či zbytečné útrapy. ZPVV je způsoby a prostředky vedení války . Obecně se to čemu se říká ženevská konvence týkalo a týká především zacházení s raněnými a zajatci (původně to bylo pro raněné) a je závazné především pro signatáře (to umožnilo třeba jiné zacházení se zajatci zemí které signatáři nebyli) Myslím že použití munice podobného typu řešilo spíše válečné právo. původní konvence se nazývá "Ženevská konvence o zlepšení osudu zraněných vojáků v poli" a neztýkala se civilistů a je z roku 1864, byla rozšířena v roce 1899 o námořní konflikty, následně v roce 1906 a 1929 o chování k válečným zajatcům (v té době od ní odstoupil SSSR - carské rusko bylo jedním z původních 12 signatářů). V roce 1948 byla rozšířena na civilisty. Rozšířeno v roce 1977 dalšími protokoly.
Válečné právo vychází z konference v Haagu v roce 1899 a následně z druhé Haagské konference v roce 1907, řeší právě způsoby jak vést válku a kodifikuje do té doby jen nesjednocené "zvykové" způsoby vedení války. s novými prostředky (třeba ponorky letectvo) je doplňováno. Příkladem týkajícím se střeliva je zakázání hromadné střely, tedy brokového náboje který použili američané v WWI (do té doby to zřejmě nikoho nenapadlo řešit) . Válečné právo je v tomto mnohem podrobnější a kodifikuje co se smí a nesmí v rámci konfliktu dělat. Podobně jako ŽK má snížit ztráty a hlavně kodifikovat způsoby vedení války tak aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám a škodám.


Obecně se říká střelám říká dum-dum pokud jsou dodatečně upraveny k vyšší ranivosti (obvykle úpravou špičky), průmyslově vyráběné střely které způsobují obdobné účinky (třeba tím že jsou za letu nestabilní, nebo se po zásahu rozpadají) tak obvykle nazývány nejsou. Dnes existuje několik způsobů jak zvyšovat účinek střely které se vyhýbají zákazu. Mimochodem toto omezení platí pouze pro armádu, policie a další ozbrojené složky jím nejsou vázány, takže vůči vlastním občanům je možno použít to co je mezinárodně zakázáno . Stejně tak je možno podobné munice užít k lovu.

... co si pamatuju z hodin dějepisu tak expanzní a tříštivé střely řešila už petrohradská konvence z roku 1868 (bohužel jsem její text v ASPI nenašel), která nakonec byla zahrnuta pod ženevské konvence..
použití plášťovaných střel se datuje do doby o něco pozdější asi tak 20 let protože je to svázáno s vynálezem nitrocelulozového prachu a vyšších úsťových rychlostí, kdy již nelze použít neplášťovanou olověnou střelu...jinak za porušování těchto konvencí už byly postiženi francouzi v slavné pruskofrancouské válce v roce 1870 - 1871 kdy francouzi do jehlovek používali silnější prach a neplášťovaná olověná střela dosahovala nadzvukové rychlosti a rázová vlna ji deformovala tak, že střela způsobovala větší útrapy než bylo nutné....
Bohužel se mi nepodařilo zjistitit které že to povstání bylo potlačováno s použitím střel DUM DUM protože povstání v letech 1857-1859 to ještě nemohlo být, tam ještě britové používali předovky..protože použití jednotného náboje před rok 1861 tj jeho vynález bych nedatoval....snad britsko afgánská válka v letech 1879-1880...ačkoliv moderní opakovačku británie zařadila do výzbroje až v roce 1889 a teprve od roku 1892 přešli na nitrocelulosový prach....
každopádně se musí jednat o náboje do zadovek, protože střely do předovek projdou úpravou na expanzní již zatloukáním pomocí nabijáku do hlavně... a bohužel i střelu Miné je občas potřeba do hlavně nacpat silou...

No nehledej v tom složitost, šlo o náboje ráže .303 z "Indian Government Ammunition Factory" v městě Dum Dumseverozápadně od Kalkaty (kód továrny byl DFI neb DI - nad I byl znak malého obráceného v http://users.swing.be/sw017995/303.htm ) Zakázány byly na konferenci v Haagu 1899 (www.everything2.com ). šlo o náboje označené "Cartrige, S.A., Ball, .303-Inch Mark II* C" vyráběny byly od roku 1885 na požadavek armády v Indii (wiki.waffen-online.de )
V dané době a oblasti přichází tedy do úvahy použití v třetí "barmské válce", Suakin operation, Sikkim campaign

No nehledej v tom složitost, šlo o náboje ráže .303 z "Indian Government Ammunition Factory" v městě Dum Dumseverozápadně od Kalkaty (kód továrny byl DFI neb DI - nad I byl znak malého obráceného v http://users.swing.be/sw017995/303.htm ) Zakázány byly na konferenci v Haagu 1899 (www.everything2.com ). šlo o náboje označené "Cartrige, S.A., Ball, .303-Inch Mark II* C" vyráběny byly od roku 1885 na požadavek armády v Indii (wiki.waffen-online.de )
V dané době a oblasti přichází tedy do úvahy použití v třetí "barmské válce", Suakin operation, Sikkim campaign, Pathan revolt a samozřejmě Northwest frontier (tedy afghanistán). Potom už byly střely haagskou konferencí zakázány. Pravděpodobné je i Mahdího povstání kde se zúčastnili indické oddíly. Vznik ale bude v době právě třetí barmské války, takže nejspíš půjde o ni. Zbraní byla zřejmě puška Lee - Metford zavedená 1888, teoreticky i karabiny Martiny - henry které se na ráži .303 konvertovaly (ale to by,lo myslím až počátkem 90´let)

Rozhodne boli používane počas druhej anglo-afgánskej vojny. V súkromnej korenšpondecii mladého Winstona Churchilla a jeho neskorších spomienkach je to zaznamenané. Naopak v knihe Príbeh malákandského zboru to nespomína, ale nakoľko kniha vyšla až po Hágskej konferencii asi nechcel kompromitovať britskú armádu. Ostatne tu neuvádzal ani akých ukrutností sa vojaci na ranených afgáncov dopúšťali, ale v jeho súkromných listinách a poznámkach je to zaznamenané.


zdroj: Henry Pelling - Winston Churchill - Levné knihy Kma - 2006

Historie vzniku náboje .303 British
http://www.sprcha.com/story/2005/8/23/17108/5259