Shortem vyrobený Bomber 9315, 10. vyrobený stroj s motorem Sunbeam, zde s 29,5kg bombami během testů před převzetím námořnictvem. Tento stroj patřil mezi 15 následně předaných RFC v době bitvy na Sommě.
Poté, co se poměrně osvědčily letouny vyzbrojené torpédy, které ale v počáteční fázi Velké války neměly příliš vhodných cílů, obrátil šéf leteckého oddělení britské admirality komodor M. F. Sueter pozornost ke strojům, určeným spíše k útokům na nepřátelské přístavy a lodě v nich než k útokům na nepřítele na moři. Letadlo s velkým doletem a velkou nosností pum bral jako přirozené rozšíření možností flotily bez jejího ohrožení ze strany min a ponorek. V té době, koncem roku 1914, ovšem nebyly k dispozici dostatečně výkonné motory, a v podstatě ani vhodné pumy, pro letadlo zamýšlených rozměrů a výkonů. Bylo proto rozhodnuto o prozatímním řešení v podobě modifikace již existujících a přitom poměrně výkonných plovákových letounů pro nový úkol.
Jako hlavní dodavatel podobných strojů byla pro vývoj nového bombardéru logicky vybrána firma Short, která počátkem roku 1915 začala dodávat nový plovákový torpédový letoun Short 184. Ten se stal základem nového typu, jehož prototyp, 3706, byl velice brzy dokončen. Zatím byl obvykle označován jako Type 184 Landplane a zpočátku se lišil jen kolovým podvozkem. Brzy ale byla jeho trojpříhradová křídla o shodném rozpětí nahrazena novými, dvoupříhradovými, s dolním křídlem podstatně kratším, s křidélky pouze na horním křídle. Trup 3706 se od Type 184 nijak zvlášť nelišil, hlavně neohrabaným, ale odolným čtyřkolovým podvozkem s bržděnými zadními koly, a pozorovatelem/střelcem, umístěným v předním kokpitu, s kulometem umístěným na stojanu na horním křídle, takže při střelbě musel nebohý kulometčík vylézt na trup.
S konečnou podobou křídel (nyní opět trojpříhradovou) byl 3706 schopen unést zamýšlený náklad devíti 29,5kg bomb a se dvěma muži na palubě také dostatek paliva pro čtyřhodinový let. Trpěl ovšem velkou podélnou nestabilitou, kterou bylo možno napravit pouze podstatným prodloužením trupu. Horace Short, jeden z majitelů firmy, ovšem s úpravami nesouhlasil - první sériové stroje byly již těsně před dokončením a potřebné změny by podle něho vyžadovaly příliš mnoho práce. Navzdory tomu byl v jeho nepřítomnosti prototyp prostě přeříznut, nastaven a Horace po svém návratu nakonec uznal, že úprava bude provedena i na sériových strojích.
Zakázky na výrobu admiralita zadala ale i u několika dalších firem, které také stihly vyrobit první stroje. Námořnictvo ovšem žádný z nich nepřevzalo, dokud nebyly provedeny úpravy trupu. Stroje od Shortu a firmy Sunbeam si zachovaly původní motory Sunbeam, letouny ostatních dodavatelů obdržely nové Rolls-Royce I, později přejmenované na Eagle I. Všechny sériové stroje měly již prohozená místa střelce a pilota a také pancéřované nádrže.
Úpravy trupu ovšem vedly ke zdržení a první stroje převzalo námořnictvo až v průběhu roku 1916. To už ovšem byl na světě prototyp Handley Page O/100, který Shortův Bomber naprosto deklasoval, a další stroje nebyly objednány.
První jednotkou, která měla nové stroje dostat, bylo 3. křídlo na základně Luxeuil, které se mělo podílet na chystaných útocích na německý průmysl. V té době ale utrpěla RFC během letních ofenziv na západní frontě obrovské ztráty, a na základě žádosti o pomoc bylo patnáct Shortů předáno RFC, což původní plány pozdrželo, a není zřejmé, nakolik se Bombery nakonec na náletech, zahájených v říjnu 1916, podílely.
Mezitím dostala Bombery 7. (námořní) peruť 5. křídla RNAS a 15. listopadu 1916 čtyři její letadla napadla ponorkovou základnu v Zeebrugge, na kterou shodily 32 bomb (sériové Bombery byly schopné nést až 8 51kg bomb, ovšem kvůli zachování doletu byly obvykle neseny bomby 29,5kilové).
5. křídlo provedlo také další nálety, kdy v květnu 1917 na Zeebrugge čtyři noci po sobě svrhlo nové 236kilové bomby v přípravě na útok britského námořnictva v následujících dnech. To už ovšem příchod nových sériových O/100, mnohem vhodnějších pro těžké pumy, a současně začátek německého bombardovacího náporu na Anglii vedly k tomu, že tento dočasný typ už nebyl zapotřebí a většina Shortů Bomber tak byla ještě v létě 1917 vyřazena.
