Grosz, P. M. Gotha!. Albatros Publications, Berkhamsted 1994. ISBN 0-948414-57-X. Grosz, P. M. The Gotha GI-GV, Profile No.115. Profile Publications, Leatherhead 1966. Kroschel, G., Stützer, H. Die deutschen Militärflugzeuge 1910 - 1918. Weltbild Verlag, Augsburg 1994. ISBN 3-89350-693-4. Gray, Peter, Thetford, Peter. German Aircraft Of The First World War. Doubleday, Garden City 1970.
Při návrhu bombardéru se konstruktér Hans Burkhard soustředil na tři hlavní cíle. Dosažení vysoké rychlosti, ochrana střelce/bombometčíka v přední části a možnost snadného transportu letadla. Vysokou rychlost zajistil zmenšením křídel na únosné minimum, ochranu předního střelce vyřešil úpravou podvozku takže se letadlo při startu a přistání nepřevracelo na nos a transport letadla byl po jeho rozložení možný na třech vagónech. Tyto myšlenky byly akceptovány a Idflieg učinil 18. prosince 1915 objednávku na 10 strojů typu Gotha G.II označených G.II 200-209/16.
První prototyp, který vzlétl v březnu 1916, měl křídla krátká, pouze se dvěma vzpěrami. Stroj dosahoval uspokojivé rychlosti, ale stoupavost s nákladem bomb nebyla vyhovující. V dalším vývoji proto došlo k prodloužení křídla, které mělo u dalších strojů tři vzpěry. Celkově osmikolový podvozek (čtyři kola pod každou motorovou gondolou) zajišťoval dobrou stabilitu během startu a přistání, ale špatně brzdil. Při delším přistání na malém letišti mohlo dojít k nehodě. Burkhard tento problém vyřešil instalací nového celkově čtyřkolového podvozku a posunutím těžiště letadla směrem dozadu. Rovněž kormidlo letadla bylo vyměněno za větší. Nově přepracovaný bombardér již splňoval podmínky zadání.
Štíhlý trup čtvercového průřezu byl sestaven z dřevěných podélníků a příčných dřevěných prutů, výztuhu tvořily drátěné vzpěry. Celý trup byl potažený plátnem. Přední část letadla byla z překližky. Na bocích trupu v místě pilota byla velká prosklená okna, která umožňovala lepší přehled při přistávání. Křídla měla klasickou dřevěnou konstrukci potaženou plátnem. Ocasní plochy tvořila konstrukce z ocelových trubek rovněž potažená plátnem. Dva řadové šestiválcové vodou chlazené motory Mercedes D.IV každý o výkonu 220 koní umístěné v gondolách mezi křídly poháněly dvoulisté tlačné vrtule. Experimentovalo se i se čtyřlistými vrtulemi. Motorová gondola a podvozek tvořily integrální jednotku. Gondola obsahovala rovněž palivovou a olejovou nádrž. Další gravitační nádrž byla namontována ve střední části horního křidla. Závěsníky bomb pod trupem nesly většinou čtrnáct 10 kg bomb. Obrannou výzbroj tvořily dva kulomety Parabellum ráže 7,92 mm umístěné v přední a zadní části trupu letadla.
Všechny stroje Gotha měly stejné složení osádky vpředu střelec/bombometčík, ve střední části pilot a v zadní části trupu druhý střelec. Úzký „průlez“ na pravé straně trupu dovoloval vzájemnou komunikaci posádky.
Sériová výroba začala 25. dubna 1916. Zkoušky letových vlastností probíhaly na strojích čísel G.II 201/16 a 202/16. Například test stoupavosti se uskutečnil 9. června 1916. Zkoušky byly ukončeny 17. července 1916. Mezi 24. srpnem a 7. zářím bylo osm strojů G.II přiděleno ke Kampfgeschwader 4, Staffel 20. Jeden stroj byl zničen během zalétávání.
Motory Mercedes D.IV byly problematické a docházelo u nich k lámání klikové hřídele. Tyto problémy způsobily nízké bojové nasazení letounů Gotha G.II a jejich rychlé nahrazení stroji Gotha G.III.
Počet strojů na frontě schopných bojového nasazení: k 31. říjnu 1916 – 4 letadla k 31. prosinci 1916 – 3 letadla k 28. únoru 1917 – 1 letadlo k 30. dubnu 1917 – 1 letadlo
Použité prameny: [1] GROSZ, Peter. Gotha!, Alabtros Productions Ltd., 1994, ISBN 0-948414-57-X [2] COOKSLEY, Peter. German Bombers of WWI in Action: Aircraft nrumber 173. Squadron/Signal Publications, Inc. 2000, ISBN 0-89747-416-3 [3] CHANT, Chris. Nejslavnější bombardéry: Od roku 1914 do současnosti, Svojtka 2006, ISBN 80-7352-394-9
Gotha G.II 203/16. Stroj nese na všech plochách nátěr světlou barvou (patrně světle modrá či modrošedá). Překližkové panely byly zřejmě napouštěny tmavou fermeží a lakovány lesklým lakem. Kříže na trupu a zřejmě také na horních křídlech byly v bílých polích, zatímco na SOP a křídlech zespodu nikoli. Motorové gondoly jsou zde nakresleny v barvě kovu, mohly však také nést světlý nátěr. Zveřejněno s laskavým svolením autora
Šedá světlá / Light Grey