Main Menu
User Menu

Luukkanen, Eino Antero

     
Příjmení:
Surname:
Luukkanen
Jméno:
Given Name:
Eino Antero
Jméno v originále:
Original Name:
Eino Antero Luukanen
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
podplukovník
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
-
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
04.06.1909 Jaakkima /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
10.04.1964 Jyväskylä
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
veliteľ, 30. stíhacia peruť
veliteľ, 34. stíhacia peruť
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
stíhacie eso (56 víťazstiev)
nositeľ Mannerheimovho kríža 2. triedy
degradovaný a zbavený velenia z dôvodu špionáže
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
https://en.wikipedia.org/wiki/Eino_Luukkanen
https://www.sci.fi/~fta/finace03.htm
URL : https://www.valka.cz/Luukkanen-Eino-Antero-t50711#465580Verze : 1
MOD
Eino Antero Luukkanen


Narodil se v městě Jaakkima v Karélii dne 4.6. 1909


Roku 1929 vstoupil dobrovolně do armády, po pilotní škole pokračoval v důstojnickém kursu – v roce 1933 byl vyřazen v hodnosti poručíka a umístěn k LAs 6. 21.3.1935 jako nadporučík přešel k LAs 5, kde létal na strojcíh Bristol Bulldog. 24.1.1939 byl přeložen k 3. letce LLv 24 na stíhačky Fokker D.XXI.


Druhý den po vypuknutí Zimní války sestřelil SB 2, do konce bojů přidal ještě jeden a půl sestřelu. 15.2.1940 byl povýšen na kapitána. Pokračovací válku zahájil jako velitel 1. letky LeLv 24 mezitím přezbrojené na Brewstery 239. První vzdušný boj nového konfliktu prodělal 8.7.1941, kdy sestřelil jednu a poškodil druhou čajku I-153. 7.11.1942 převzal v hodnosti majora velení LeLv 30 a létal na kořistních I-153 a D.XXI průzkumné lety u pobřežního letectva, v té době měl na svém kontě již 17 vzdušných vítězství.


29.3.1943 převzal velení nově vzniklého stíhacího pluku LeLv 34, který byl vyzbrojen prvními Bf 109 G-2 dodanými do Finska. Na nové stroji rovnoměrně v průběhu dalšího roku skóroval. 6.3.1944 dosáhl svého prvního trojitého vítězství v jednom letu, když sestřelil dva Pe-2 a jeden La-5. v dubnu byla jednotka přezbrojena na verzi G-6. 14. 6. sestřelil tři sovětské stíhačky a 18.6.1944 byl vyznamenán Mannerheimovým křížem (č. 127). 19.6. byl sestřelen protiletadlovým dělostřelectvem. Poté co sestřelil pozorovací balon navádějící sovětskou dělostřeleckou palbu, nouzově přistál v zemi nikoho, ale dorazil k finským jednotkám. Jeho posledním vítězstvím bylo vzdušné vítězství nad Jakem-9 nad Finským zálivem dne 5.8.1944. se svými 441 bojovými lety zaujal první místo mezi finskými stíhacími pilota a počtem 56 vzdušných vítězství zaujal třetí pozici.


Po válce zůstal v čele své jednotky, která byla přejmenována na HleLv 33 dne 4.12.1944. 13.2.1948 byl povýšen na podplukovníka a jmenován velitelem Lentorykmentti 2. 8.11.1951 byl propuštěn z letectva, pro svou spolupráci s CIA. V civilu se věnoval obchodu se dřevem. Zemřel 10.4.1964. Je autorem knihy Stíhači nad Finskem.



Zdroj: Finnish Aces of World War 2 – Osprey 23
URL : https://www.valka.cz/Luukkanen-Eino-Antero-t50711#194491Verze : 0
MOD