Jokošo 1-Go

Yokosho 1-Go / 横廠 潜水艦搭載用一号水上偵察機

     
Název:
Name:
Jokosuka / Jokošo 1-Go
Originální název:
Original Name:
横廠 潜水艦搭載用一号水上偵察機
Kategorie:
Category:
průzkumný/pozorovací letoun
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1927-DD.MM.1927 Yokosuka Naval Arsenal, Yokosuka /
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1923-DD.MM.1927 celý vývoj
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
1
První vzlet:
Maiden Flight:
DD.MM.1927
Osádka:
Crew:
1
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
dvouplošník
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické
Podvozek:
Undercarriage:
pevný
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
plováky
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
400 kg
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
520 kg
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
? kg
Rozpětí:
Wingspan:
7,200 m
Délka:
Length:
6,210 m
Výška:
Height:
2,390 m
Plocha křídla:
Wing Area:
15,20 m2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
34,21 kg/m2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
pístový
Počet motorů:
Number of Engines:
1
Typ:
Type:
Gasuden (Le Rhône) rotační devítiválec o výkonu 59 kW (80 k) (výrobce Tokyo Gasu Denki Kogyo zkráceně Gasuden),
vrtule dvoulistá dřevěná s pevným úhlem náběhu.
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
?
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
154 km/h v 0 m
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
? km/h v ? m
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
? m/s
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
? min do ? m
Operační dostup:
Service Ceiling:
? m
Dolet:
Range:
280 km
Maximální dolet:
Maximum Range:
? km
Výzbroj:
Armament:
žádná
Uživatelské státy:
User States:
Poznámka:
Note:
Letová vytrvalost: 2 h
- Konstrukce vycházela z německého Caspar-Heinkel U2, ten byl zakoupen ve dvou exemplářích v Německu.
- Rozměry letounku (byl tehdy nejmenší v Japonsku) byly omezeny velikostí pouzdra (hangáru) neseného na ponorce, ten měl rozměry 7 400 mm délku a průměr byl 1 700 mm.
- Letoun měl být sestaven během 4-5 minut, ke vzletu měl být připraven do 15 minut, ale ve skutečnosti se tento čas pohyboval okolo 40-45 minut. Demontáž po letu trvala údajně 2-3 minuty, potom ještě bylo nutno vsunout jej do pouzdra - hangáru, dlouhou přípravou pro start nesplnil zadání námořního letectva.
- Testován byl v letech 1927-28 na ponorce I-21 a právě kvůli dlouhé době nutné na přípravu před vzletem byl odmítnut jako nevyhovující.
- Zkušenosti ze zkoušek byly využity při stavbě typu Yokosuka 2-Go, později E6Y1
Zdroje:
Sources:
Robert C. Mikesh a Shorzoe Abe, Japanese Aircraft 1910-1941, Naval Institute Press, Anapolis, rok 1990, ISBN: 1557505632
Tadeusz Januszewski, Japanese Submarine Aircraft, Mushroom Model Magazine Special Red Series, ISBN 83-716327-2-5
https://jnpassieux.chez-alice.fr/html/1Go.php
www.mmpbooks.biz
https://www.modelbud.pl/modelbud/kataloga/a81.htm - obrázek
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Jokoso-1-Go-t49041#190643Verze : 0
MOD
Na doplnění trocha historie.


Jokošo/Jokosuka 1-Go


Myšlenka spojit bojové letadlo a ponorku za účelem co nejlepší kontroly mořských prostor má kořeny v lednu 1915, kdy pozorovací dvojplošník Friedrichshafen FF29A ,naloděný na U- 12 ,úspěšně u Kentu přeletěl britské pobřeží.


Tato myšlenka byla v r. 1916 vyzkoušena i Brity, když na ponorku E- 22 byly umístěny na katapultech dva stroje Sopwith Schneider, a znovu Němci v r. 1917, kdy na velké ponorky U- 139 a U- 155 byly naloděny letouny Hansa- Brandeburg W.20. Po skončení 1. sv. války bylo v tajnosti v pokusech pokračováno. Výsledkem byl stroj U- 1 německého konstruktéra Karla Kaspara. Byl to celodřevěný jedenapůlplošník se dvěma plováky a poháněný hvězdicovým motorem. Křídla a plováky byly odnímatelné a složený stroj bylo možné umístit v hangáru 7 m dlouhém o světlosti 1,8 m. První let stroj absolvoval v r. 1921. Prokázal předpokládané vlastnosti a stal se - vzhledem k zákazu vojenských konstrukcí v Německu - oprávněným objektem zájmu v zahraničí. V r. 1923 vzorové stroje koupili Američané a Japonci. Ve Spojených státech se stroj stal vzorem pro celodřevěný DX-1 a kovový XM-1, zkoušené na podzim 1923 na ponorce S-1.


I japonské velitelství námořnictva zahájilo svoje experimenty s ponorkovým letadlem hned v r. 1923. Jeho japonská kopie nazvaná Jokošo 1 Go byla nakonec v r. 1927 vyrobená jako jednomístný dvouplovákový dvojplošník. Jeho horní křídlo bylo vyzvednuto nad trup, mezikřídelní vzpěry použity nebyly. Konstrukce byla smíšená, kostra trupu letadla byla z ocelových trubek, křídel dřevěná. Příďová část letadla a plováky byly potaženy duralovými plechy, zbytek plátnem.

Pohonnou jednotku tvořila japonská verze motoru francouzské firmy Le Rhône. V složeném stavu (s odpojenými křídly i plováky) se stroj vešel do válcovitého vodotěsně uzavřeného kontejneru o délce 7,4 m a světlosti 1,7 m. Podle původních návrhů mělo montáž letadla zvládnout 5 lidí během 4 minut, plus dalších 10 - 12 minut na předstartovní přípravu. Na demontáž měly stačit 2 minuty. Tyto předpoklady se během zkoušek ukázaly být silně nadnesené. Během let 1927 - 28 proběhly intenzivní testy s jediným vyrobeným 1- Go, prováděné na minonosné ponorce I- 21 (v r. 1938 přejmenována na I- 121). Hangár byl umístěn na palubě, spouštění letadla na hladinu zajišťoval jeřáb. Během zkoušek se zjistilo, že montáž i příprava k vzletu trvá nikoli 16, ale celých 40 minut, což bylo vyhodnoceno jako naprosto nepřijatelné. Letadlo vůbec nebylo příliš úspěšné, což nakonec uznal i sám konstruktér. Problém byl i se samotnou ponorkou-nosičem, který měl výtlak naprosto nedostatečný na to, aby nesl hangár s hydroplánem.


Japonci poté přenesli svůj zájem na anglický Parnall Peto. Toto dvoumístné letadlo podobné koncepce bylo zajímavé i tím, že neslo tehdejší žhavou novinku - rádiový UKV přístroj. Konstrukce byla také smíšená, v nejvíce namáhaných částech s použitím ocelových trubek, s plováky původně dřevěnými, později duralovými. Potah trupu i křídel byl plátěný. Obrysové rozměry v složeném stavu umožňovaly uložit letoun do hangáru zdéli 7, a výšky i šířky 3,5 m. I když v Anglii vývoj nepokračoval poté, kdy byla ztracena ponorka i s letounem, v Japonsku britské i německé zkušenosti spolu s vlastními pokusy s 1-Go nakonec vedly k jeho následovníkovi 2-Go.


Pro doplnění možno ještě konstatovat, že myšlenka vybavit ponorky vlastním letounem nebyla opuštěna ani v Japonsku, ani v Německu, kde např. vedla k experimentům s vírníkem Focke-Achgelis taženým ponorkou-nosičem.


prameny
www.internetmodeler.com
https://jnpassieux.chez-alice.fr/html/E6Y.php
https://vikond.comtv.ru/seiran.htm
https://jnpassieux.chez-alice.fr/html/1Go.php
https://airwar.ru/enc/other1/e6y.html
URL : https://www.valka.cz/Jokoso-1-Go-t49041#239286Verze : 0
Fotografie a obrázek - barevné schéma ponorkového letounku 1-Go
Zdroj uveden výše
a další barevné schéma ze serveru https://wp.scn.ru/en/ww15/h/1428/65/0/1






URL : https://www.valka.cz/Jokoso-1-Go-t49041#190646Verze : 1
MOD
banner 1 top banner 5 top banner 6 top

Rozpočet

Rozpočet valka.cz 2019 : 85.000,- Kč
Příjmy doposud : 64.741,- Kč

♡ Chci přispět

HLEDÁME NOVÉ KOLEGY

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!