Main Menu
User Menu

Grumman F6F-3 Hellcat

     
Název:
Name:
Grumman F6F-3 Hellcat
Originální název:
Original Name:
Grumman F6F-3 Hellcat
Kategorie:
Category:
stíhací letoun
Výrobce:
Producer:
DD.10.1942-DD.04.1944 Grumman Aircraft Engineering Corp., Bethpage, New York
Období výroby:
Production Period:
DD.10.1942-DD.04.1944
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
4402 (04775/04958, 08798/09047, 25721/26195, 39999/43136, 65890/66244)
První vzlet:
Maiden Flight:
30.07.1942 XF6F-3
Osádka:
Crew:
1
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOBAR - standardní vzlet, přistání s pomocí brzdících lan
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
jednoplošník
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické
Podvozek:
Undercarriage:
zatahovací
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
4128 kg
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
5645 kg
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
7025 kg
Rozpětí:
Wingspan:
13.06 m
Délka:
Length:
10.24 m
Výška:
Height:
3.99 m
Plocha křídla:
Wing Area:
31.03 m2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
? kg/m2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
pístový
Počet motorů:
Number of Engines:
1
Typ:
Type:
Pratt & Whitney R-2800-10W o vzletovém výkonu 1491 kW
třílistá vrtule s konstantní rychlostí otáček Hamilton Standard Hydromatic o průměru 3 988 mm
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
946 l
1x 568 l přídavná nádrž
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
603.5 km/h v 5273 m
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
257.5 km/h v ? m
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
17.8 m/s
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
3.2 min do 3048 m
Operační dostup:
Service Ceiling:
11826 m
Dolet:
Range:
1754.2 km
Maximální dolet:
Maximum Range:
2558.9 km
Výzbroj:
Armament:
6x 12,7mm kulomet Colt-Browning M2 se zásobou 400 nábojů na hlaveň


2x 227kg bomba
Uživatelské státy:
User States:

Poznámka:
Note:
- první jednotkou vyzbrojenou letouny F6F-3 Hellcat byla VF-9
- první stroje ještě nebyly vybaveny zařízením pro vstřikování vody do válců pro zvýšení výkonu motoru
- toto zařízení se začalo montovat až od 1900 kusu
Zdroje:
Sources:
Jarski, Adam; Pajdosz, Waldemar. F6F Hellcat, Monografie Lotnicze 15. AJ-PRESS, Gdańsk 1994. ISBN 83-86208-05-8.
Sullivan, Jim. F6F Hellcat in action. Squadron/Signal Publications, Carrollton 1979. ISBN 0-89747-088-5.
Kinzey, Bert. F6F Hellcat in detail and scale: Revised edition (D&S Vol.49). Squadron/Signal Publications, Carrollton 1996. ISBN 1-888974-00-1.
www.alternatewars.com
https://www.americancombatplanes.com/f6f_1.html
URL : https://www.valka.cz/Grumman-F6F-3-Hellcat-t47505#185729Verze : 0
Grumman F3F-3 Hellcat


Stručná historie:
US Navy 1. února 1939 vyhlásilo soutěž, která měla dostat na paluby letadlových lodí, nový a výkonný stíhací letoun. Soutěž vyhrál projekt společnosti Vought V-166B – později známý stíhací bombardér F4U Corsair. Soutěže se zúčastnila ještě továrna Bell s projektem XFL-1 Airabonita. Grumman se této soutěže nezúčastnil, přihlásil se do druhé části soutěže se svým dvoumotorovým stíhačem XF5F-1 Skyrocket. Námořní letectvo soutěž rozdělilo na jednomotorové a dvoumotorové stíhačky. Vítězný letoun v jednomotorové kategorii měl v budoucnosti nahradit právě vyráběný Grummany F4F Wildcat. Zajímavá byla skutečnost, že továrna Grumman Aircraft Engineering Corporation se sídlem v Bethpage nepřihlásila do této části soutěže svůj jednomotorový letoun, na kterém jeho konstrukční tým vedený inženýrem Billem Schwndlerem již pracoval. Jednalo se radikální vylepšení Wildcatu.


Původní plány opravdu počítaly s tím, že se měl palubní stíhač Wildcat vybavit s výkonným motorem Curtiss Wright R-2600-16, ale nakonec na konci roku 1940 byly zahájeny práce na projektu zcela nového letounu, který byl vzhledově podobný svému předchůdci, ale byl mnohem větší a mohutnější. Tento projekt byl nejprve označen jako No. 50 a byl předložen námořnímu letectvu, to 30. července 1941 projekt přijímá a zařazuje jej jako záložní pro případ, že by projekt Corsairu selhal nebo by byl odložen a zároveň objednává stavbu dvou prototypů pod označením XF6F-1. Tak začal vznikat slavný přemožitel Zer – Grumman F6F Hellcat.
První prototyp vzlétl 26. 6. 1942 a jako druhý vzlétl dne 30. 7. 1942 třetí prototyp, výsledky letových zkoušek, tohoto prototypu, byly od samého začátku označovány jako velmi uspokojivé. Nový letoun byl mohutný samonosný středoplošník celokovové duralové konstrukce. Trojnosníkové křídlo mělo lichoběžníkový půdorys, všechny tři nosníky procházely trupem a v místě sklápěcího mechanismu bylo mírně zalomeno nahoru. Křídla bylo možné složit pomocí hydrauliky podél trupu. Podvozek byl zcela nový, zatahoval se naplocho do křídla po pootočení kol podvozku o 90°, nouzové vysunutí podvozku bylo možné stlačeným vzduchem. Hmotnost Hellcatu byla o 60% vyšší než u Wildcatu, bylo to dáno celkově mohutnější konstrukcí, výkonnějším motorem, větší zásobou paliva, silnějším pancéřováním a mohutnější výzbrojí. Výzbroj tvořilo šest půlpalcových kulometů se 400 náboji na hlaveň. Rozdíl mezi prototypy byl v motorech, první prototyp byl označen jako XF6F-1, byl poháněn motorem Wright R-2600-10 Cyclone o výkonu 1 600 koní, druhý prototyp XF6F-2 byl poháněn motorem Wright R-2600-16, byl to motor Wright R-2600-15, pod který byl přeplňován turbokompresorem Birmann. Vývoj motoru se neúměrně protahoval a letoun Bu. No. 66244 byl k prvnímu letu připraven až 7. 1. 1944.
Do třetího prototypu konstrukční tým vestavěl o 400 koní výkonnější osmnáctiválec Pratt & Whitney R-2800-10 o výkonu 2 000 koní, tento motor měl přibližně stejný průměr jako Wright, přeplňován byl dvoustupňovým dvourychlostním kompresorem, motor poháněl kovovou stavitelnou vrtuli s konstantní rychlostí otáček typu Hamilton Standard o průměru 3 988 mm. Prototyp letounu byl označen XF6F-3 (Bu. No. 02962) a po jeho prvním vzletu byl do jeho podoby přestavěn i první prototyp (Bu. No. 02961) a k testům byly potom používány oba stroje. Především díky tomu, že konstruktéři vyšli z osvědčené konstrukce Wildcatu a nový letoun byl konzervativně pojatý a nevyužíval žádné nevyzkoušené novinky, letoun prošel bez jakýchkoliv problémů zkouškami konanými na námořní základně v Patuxent River, jeho rival XF4U Corsair se mezitím potýkal s problémy.


Objednávka od amerického námořnictva byla sjednána již 23. května 1942, objednána byla výroba stíhaček s motorem Double Wasp, do sériové výroby dostala verze F6F-3. Sériové letouny se od prototypů lišily odstraněným vrtulového kuželem, odlišným tvarem krytů podvozku. V říjnu 1942 se v ještě nedokončené hale na Long Islandu rozbíhala velkosériová výroba nových palubních stíhacích letounů, protože objednávky námořnictva byla obrovské bylo nutno uvolnit výrobní kapacitu v továrně v Bethpage, proto došlo k převedení výroby Wildcatů do automobilového koncernu GM do New Jersey. Koncem roku 1943 (od 1 900 vyrobeného letounu) byly zavedeny další podstatné změny, byl instalován motor R-2800-10W, který byl vybaven vstřikem vody do kompresoru, vstřikování s sebou přineslo vyšší maximální výkon motoru (až 2 200 koní), dále byly přidány dvě klapky regulující chlazení motoru.


Námořní letectvo převzalo první sériový letoun dne dnem 16. 1. 1943. První jednotkou, která převzala nové Hellcaty do své výzbroje, byla stíhací VF-9, která patřila na palubu USS Essex (CV-9). První bojovou akcí byl útok na ostrov Marcus, dne 31. srpna 1943 na něj zaútočily Hellcaty z palub letadlových lodí USS Yorktown a USS Essex. Hellcaty se dokázaly prosadit proti japonským Zerům, bylo to umožněno jednak mohutnou konstrukcí Hellcatů, která snesla také větší poškození v boji, jejich výkony převyšovaly výkony Zer a neméně důležitým prvkem byl kvalitní výcvik amerických pilotů. Američtí piloti již byli seznámeni s účinnou taktikou boje proti obratným japonským stíhačům a díky výkonnému americkému průmyslu byli Japonci v naprosté většině přečísleni. Výroba této verze byla ukončena v dubnu 1944 a do této doby bylo postaveno celkem 4 402 letadla. Nahrazena byla novou verzí F6F-5.
Verze F6F-3 se vyráběla v několika specializovaných variantách


F4F-3E - jednalo se o noční stíhací letoun, který operoval z palub letadlových lodí. Pod pravou polovinou křídla byla anténa radaru AN/APS-4. Celkem bylo vyrobeno 18 letadel.

F6F-3N – také noční stíhač s radiolokátorem AN/APS-6, jehož anténa umístněna pod aerodynamickým krytem přímo v křídle. Pilot sledoval obraz z radaru na malé obrazovce uprostřed palubní desky. Výfuky dostaly tlumiče plamenů proti oslnění. Instalován byl výkonnější motor R-2800-10W se vstřikem vody do kompesoru.
Bylo vyrobeno 200 letadel, které operovaly na palubách letadlových lodí od listopadu 1943.


F6F-3P – jednalo se o F6F-3, které nasly na levé straně trupu kameru. U této varianty byla zkoušena nová výzbroj tvořená čtyřmi kanóny ráže 20 mm s 200 náboji na hlaveň. Bylo vyrobeno 150 letadel.


Od začátku léta 1943 dostávalo F6F-3 také britské námořní letectvo, které jim přidělilo označení Gannet později Hellcat Mk.I jednalo se o 252 letadel, využilo je v Atlantiku, v severním moři a ve Středomoří.




Použité prameny:
William Green, Famous Fighters of the Second World War, Garden City, NY: Doubleday & Company, rok 1975. ISBN 0-385-12395-7
Andre R. Zbiegniewski, Grumman F6F Hellcat, Kagero Monografie No.10., Lublin, Poland, Kagero, rok 2004. ISBN 83-89088-49-5.
Jaroslav Schmidt, Letadla 1939-45, Stíhací a bombardovací letadla USA str.32 - 34, První vydání, Nakladatelství a knihkupectví Jiří Fraus, Plzeň, rok 1992, ISBN 80-900-6194-X
L+K 13, 14, 15 a 16/1990, Malé letectvo
ww2db.com
https://en.wikipedia.org/wiki/F6F_Hellcat
https://www.airtoaircombat.com/detail.asp?id=189
https://www.acepilots.com/planes/f6f_hellcat.html
https://www.cofe.ru/avia/G/G-58.htm
www.xs4all.nl
https://www.airwar.ru/enc/fww2/f6f.html
https://www.faqs.org/docs/air/avf6f.html
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Grumman-F6F-3-Hellcat-t47505#304207Verze : 0
MOD
Foto Grummanu F6F-3 Hellcat s výzbrojí 2x 20 mm kanón a 4x 12,7 mm kulomet
Grumman F6F-3 Hellcat - F4F-3 vyzbrojený 2x20 mm kanón a 4x 12,7 mm kulomet
Foto podchází z časopisu: Monografie Lotnicze č.15 F6F Hellcat od autorů Adam Jarski a Waldemar Pajdosz
ISSN 0867-7867
ISBN 83-86208-05-8

F4F-3 vyzbrojený 2x20 mm kanón a 4x 12,7 mm kulomet
Foto podchází z časopisu: Monografie Lotnicze č.15 F6F Hellcat od autorů Adam Jarski a Waldemar Pajdosz
ISSN 0867-7867
ISBN 83-86208-05-8

URL : https://www.valka.cz/Grumman-F6F-3-Hellcat-t47505#185745Verze : 0
Přidám fotku z Duxfordu před pár lety
Grumman F6F-3 Hellcat -


URL : https://www.valka.cz/Grumman-F6F-3-Hellcat-t47505#185804Verze : 0
Na bitaxeho fotce je zachycen zrestaurovaný Grumman F6F-3 Bu.No. 40467. Na tomto stroji během 2. světové války létal Lt.(jg) Alexander Vraciu z VF-6, USS Interpid. Při restaurování byla použita křídla a ocasní plochy z F6F-5K Bu.No. 80141. Další snímek téhož stroje je přiložen v tomto příspěvku.
Grumman F6F-3 Hellcat - (©Radek Havelka)

(©Radek Havelka)
URL : https://www.valka.cz/Grumman-F6F-3-Hellcat-t47505#186037Verze : 0



Zdroj : history.navy.mil
URL : https://www.valka.cz/Grumman-F6F-3-Hellcat-t47505#195074Verze : 0
MOD
commons.wikimedia.org

Grumman F6F-3 Hellcat - Grumman F6F-3 Hellcat peruti VF-1 nad Kalifornií, počátek roku 1943.

Grumman F6F-3 Hellcat peruti VF-1 nad Kalifornií, počátek roku 1943.
URL : https://www.valka.cz/Grumman-F6F-3-Hellcat-t47505#488557Verze : 0
MOD
en.wikipedia.org

Grumman F6F-3 Hellcat -


URL : https://www.valka.cz/Grumman-F6F-3-Hellcat-t47505#488564Verze : 0
MOD