Mesto Žilina sa skladá z týchto častí: Bánová, Bôrik. Brodno, Budatín, Bytčica, Hájik, Hliny, Mojšova Lúčka, Považský Chlmec, Rosinky, Solinky, Staré mesto, Strážov, Trnové, Vlčince, Vranie, Zádubnie, Zástranie, Závodie a Žilinská Lehota Ostatné lokálne časti: Frambor, Hruštiny, Kálov, Malá Praha, Nová Žilina, Nový Chlmec, Rudiny, Šašvárka, Šibenice, Veľký diel a Závažie.
Historicke jadro - mestská pamiatková rezervácia baroková socha Nepoškvrnenej Panny Márie Immaculata (1738) Budatínsky zámok Rímskokatolícky drevený kostol sv. Juraja Kostol sv. Štefana - kráľa (najstaršia architektonická pamiatka v Žiline) Kostol sv. Barbory (Františkánsky kostol) (1730) Ortodoxná synagóga -Múzeum židovskej kultúry. Neologická synagóga Socha sv. Cyrila a Metoda Socha Andreja Hlinku Socha Antona Bernoláka Pamätník rtn. Jozefa Gabčíka Pamätník židovským občanom „Cesta bez návratu“ Pamätník obetiam vojny Bronzová busta generála M. R. Štefánika Socha Ľudovíta Štúra Pamätník slovenským dobrovoľníkom Pamätník Jozefovi Miloslavovi Hurbanovi Pamätník obetiam komunizmu Reliéf SNP na Vojenskom cintoríne na Bôriku. Pamätník - busta mešťanostovi Žiliny JUDr. Vojtechovi Tvrdému. Pamätník - busta evanjelického biskupa Fedora F. Ruppeldta. Pamätník žilinským hasičom (1957) Vojenský cintorín na Bôriku. Budatínsky zámok Bytčicky kaštieľ
Muzea: Museums:
Považské múzeum v Žiline (expozície v Budatínskom zámku) Múzeum židovskej kultúry, expozícia judaík Považská galéria umenia Galéria Klasik Galéria na Hornom vale Galéria Aura
Ľubomír Feldek - slovenský básnik, prozaik, dramatik a prekladateľ Ivan Krajíček - slovenský spevák Eliáš Ladiver - slovenský profesor, filozof a dramatik Miroslav Marcelli - slovenský filozof, prekladateľ a pedagóg Georges de Lannurien - plukovník Francúzskej armády František Hanovec - plukovník (1996) Dr. Vojtech Tvrdý - bývalý primátor (mešťanosta) mesta Žilina Dr. Fedor Fridrich Ruppeldt - evanjelický biskup
V období 1.republiky sídlo politického a soudního okresu.
Sčítání lidu v roce 1930: 17 451 obyvatel (z toho 13 836 osob národnosti československé, 364 osob národnosti maďarské, 1 465 osob národnosti německé, 29 osob národnosti polské, 20 osob národnosti ruské a 1 076 osob národnosti židovské).
Posádka byla ustanovena v červnu 1919.
Jednotky nebo úřady umístněné v posádce: velitelství Osmnácté pěší brigády (leden 1920 – květen 1935), velitelství Dvacáté pěší brigády (květen 1935 – prosinec 1937), velitelství První horské brigády (duben 1920 – září 1920), Pěší pluk 41 (od října 1920), náhradní rota Horského praporu 2 (leden 1921 – červenec 1921), Lehký dělostřelecký pluk 9 (červenec 1920 – leden 1923), Dělostřelecký pluk 9 (leden 1923 – duben 1935), Dělostřelecký pluk 110 (od dubna 1935), Dělostřelecký pluk 126 (od února 1934), Horský dělostřelecký oddíl 259 (říjen 1920 – leden 1923), Dělostřelecký oddíl 259 (leden 1923 – říjen 1932), Dělostřelecký oddíl 83 (říjen 1932 – únor 1934), letka Leteckého pluku 3 (od listopadu 1937), Letecká povětrnostní stanice (od července 1938), Zbrojně technický úřad 9 (červen 1936 – listopad 1937), Vojenská továrna 4 (od listopadu 1937), Posádková nemocnice Žilina (březen 1922 – listopad 1925), Odbočka vojenské zásobárny Žilina (říjen 1920 – duben 1923), Odbočka divisní zásobárny Žilina (duben 1923 – leden 1924), Odbočka divisního proviantního skladu Žilina (leden 1924 – leden 1937), Odbočka sborového proviantního skladu Žilina (od ledna 1937), Doplňovací okresní velitelství v Žilině (od května 1920).
Pro potřeby vojska sloužil rozsáhlý barákový tábor z doby první světové války, renovovaný počátkem dvacátých let.
První písemnou zmínku - tehdy ještě o kostele, máme z roku 1400. Nicméně nelze vyloučit, že byl starší, jelikož by se původně mělo jednat o trojlodní románskou baziliku. V letech 1540 a 1548 se změnil na pevnost, aby se pak vrátil ke svému původnímu účelu. V roce 1678 zcela vyhořel. v roce 1687 začal s opravou kostela palatín Pavol Esterházy a poté v ní od roku 1690 pokračovali jezuité. Roku 1762 byla na západní straně přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého. V téže době dostala věž kostela novou barokní střechu - stejnou jako Nová věž (zvonice). 21. června 1848 došlo k požáru města, přičemž byl výrazně poškozen i kostel. Ten byl opět následně opraven. Sotva byly opravy hotovy došlo k dalšímu požáru roku 1886, kdy shořela střecha.
V současnosti 46 m vysokou věž dal roku 1530 vystavět v renesančním stylu tehdejší majitel Žiliny Burian Světlovský z Vlčnova. Roku 1890 dostala svůj dnešní stav, který byl ještě roku 1941 doplněn o vyhlídkový ochoz. Původně sloužila jako pevnostní objekt, poté jako zvonice, ale ani k tomuto účelu již dnes užívaná není.
Klášter s kostelem sv. Barbory vystavěl františkáni v letech 1704 až 1730 v barokním stylu. Ti do města přibyli roku 1703, a to díky palatínovi Pavolu Esterházymu.
Kostel je situován na Mariánském náměstí, vystaven v barokním stylu v letech 1743 až 1754 na místě starších měšťanských domů. Nejvyšším bodem kostela jsou dvě průčelní věžě o shodné výšce 32 m.
Radnice se nacházína Mariánském náměstí. Původní nárožní budova došla zásadních stavebních změn a dnes se projevuje v architektonickém stylu eklektismu.
Stavba vznikla na základě soutěže vyhlášené roku 1928, vyhrál projekt německého architekta prof. dr. Petra Behrense. Samotná stavbna proběhla v letech 1929 až 1931. Architektonicky náleží do období slovenské moderny. Svou funkci plnila až do 2. světové války. Poté sloužila i jako kino nebo aula. V roce 2012 zde byl po rekonstrukci otevřen dům umění.
Sloup se socchou Panny Marie Immaculaty se nachází přibližně uprostřed Mariánského náměstí. Byl vybudován v baroknímu stylu roku 1738. Na sloupu je reliéf sv. Floriána.
Na Mariánském náměstí se nachází klášter jezuitů s kostelem Obrácení sv. Pavla, radnice, studna, kašna a přibližně uprostřed náměstí sloup se sochou Panny Marie Immaculaty. Ostatní domy - převažují měšťanské jsou památkově chráněny. Na náměstí se také nacházel Žilinský hrad. Ten byl odhalen archeologickým výzkumem, přičemž byly jeho zbytky poté zcela rozebrány a přemístěny na jiné místo. V dlažbě náměstí je vyznačen jeho půdorys.
Na soklu pomníku se nachází ze předu jen datum 30.IV.1945. Na zadní části jsou uvedeny letopočty 1945-1955 (odhalení pomníku?). Sousoší v podobě vojáka RA se ženou a dítětem (chlapcem), v zadní části doplněné o psa (?).
