Terezín

Terezín
(okr. Litoměřice)


V období 1.republiky politického a soudního okresu Litoměřice.


Sčítání lidu v roce 1930: 7 181 obyvatel (z toho 5 693 osob národnosti československé, 613 osob národnosti maďarské, 673 osob národnosti německé, 29 osob národnosti polské, 73 osob národnosti ruské, 10 osob národnosti srbochorvatské a 31 osob národnosti židovské).


Posádka byla ustanovena v r. 1918.


Jednotky nebo úřady umístněné v posádce:
Automobilní rota 3 (od dubna 1923),
Brigádní soud Terezín (listopad 1918 – leden 1926),
Cyklistická ženijní rota 1 (říjen 1935 – říjen 1937),
Dělostřelecký pluk 103 (září až prosinec 1920 a od října 1923),
Dělostřelecký pluk 104 (červenec až srpen 1920),
Divisní nemocnice 3 (1921 – leden 1937),
Divisní proviantní sklad 3 (leden 1924 – leden 1937),
Divisní soud Terezín (listopad 1918 – leden 1926),
Divisní zásobárna 3 (duben 1923 – leden 1924),
Divisní zbrojnice 3 (září 1920 – leden 1937),
Dragounský pluk 1 (od ledna 1936),
náhradní rota Hraničářského praporu 1 (od října 1920),
Jezdecký pluk 1 (říjen 1920 – leden 1936),
Motorisovaná ženijní rota 14 (od října 1937),
Motorisovaný ženijní prapor 23 (říjen 1937 – červenec 1938),
Odbočka sborové zbrojnice 2 (leden 1937 – srpen 1938),
velitelství Páté pěší brigády (leden 1921 – prosinec 1937),
II. prapor Pěšího pluku 2 (leden 1921 – duben 1934),
Pěší pluk 42 (od října 1920),
Sborová nemocnice 3 (od ledna 1937),
Sborový proviantní sklad 3 (od ledna 1937),
Úřad vojenského prokurátora Terezín (květen 1920 – leden 1926),
Vojenská trestnice Terezín (od ledna 1919),
Vozatajská rota 3 (srpen 1925 – září 1933),
Vozatajská eskadrona 3 (od září 1933),
Ženijní pluk 1 (od listopadu 1920).


Vojenské objekty byly vybudovány převážně při stavbě pevnosti v letech 1780 až 1790, později byly pouze opravovány a modernizovány. Mezi nejdůležitější patřily Velitelská budova (bývalé velitelství pevnosti), Dělostřelecké kasárny, Kasárny Jana Jiskry z Brandýsa (bývalé jezdecké), Kasárny Jana Žižky z Trocnova (bývalé pěchotní), Kasárny Prokopa Holého (bývalé granátnické), Zbrojnice, obytné kasematy, pavilony a sklady. Pro vojenské potřeby byly v případě potřeby dočasně adaptovány další fortifikační prostory.

Zdroj:
VÚA Praha, fond Posádková velitelství.
Romaňák, A.: Pevnost Terezín.
J.Fidler a V.Sluka, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920-38, Libri 2006, ISBN 80-7277-256-2
Recenze knihy

Kostel Vzkříšení Páně

Zdroj:
http://www.hrady.cz/index.php?OID=8831

Pomník 42. pěšího pluku

Zdroj:
http://www.hrady.cz/index.php?OID=8829

Radnice

Zdroj:
http://www.hrady.cz/index.php?OID=8834

Náměstí Československé Armády

Silniční most

Zdroj:
http://www.hrady.cz/index.php?OID=8824

Pomník Rudé Armádě

Pomník Terezínským mučedníkům 1942-1945

Pomník Mistra Jana Husa


Pomník je situován v Jiráskových sadech.

Krematorium

S ohledem na nárůst židovských obyvatel (vězňů) v terezínském ghettu a na zvýšené množství jejich úmrtí (daný jednak velkým množstvím přibyvších starších lidí, ale též špatnou zdravotní péčí, nedostatkem potravin a hromadným šířením nebezpečných chorob), ale také s ohledem na potřeby KT v Litoměřicích a věznice v Malé pevnosti (popravení, umučení a lidé zemřelí na následky opět nedostatečného zdravotního a potravinového zabezpečení), bylo v roce 1942 přistoupenou ke stavbě krematoria na nově zřízeném židovském hřbitově. První kremace zde proběhla v říjnu téhož roku. Popel byl ukládán do kartónových krabic a ukládán v kolumbáriu, odkud byly roku 1944 příslušníky SS odvezeny, zčásti vysypány do řeky Ohře a zčásti zakopány.

Zdroj:
Informační tabule

Památník padlých sovětských vojáků


Památník padlým, zahynuvším a zemřelým sovětským vojákům se nachází při židovském hřbitově.

Zdroj:
Informační tabule