Plzeň

Plzeň (Pilsen)

V období 1.republiky sídlo politického a osudního okresu.

Sčítání lidu v roce 1930: 114 704 obyvatel (z toho 105 731 osob národnosti československé, 34 osob národnosti maďarské, 6 782 osob národnosti německé, 30 osob národnosti polské, 153 osob národnosti ruské, 23 osob národnosti srbochorvatské a 722 osob národnosti židovské)

Posádka byla ustanovena v r. 1918.

Jednotky nebo úřady umístněné v posádce:
velitelství Druhé divise (leden 1920 – leden 1938),
velitelství Druhé pěší divise (od ledna 1938),
velitelství Třetí pěší brigády (říjen 1920 – prosinec 1937),
Velitelství dělostřelectva druhé divise (říjen 1920 – prosinec 1921),
velitelství Druhé polní dělostřelecké brigády (prosinec 1921 – prosinec 1937),
Pěší pluk 18 (od října 1920),
Pěší pluk 35 (říjen 1920 – březen 1938),
náhradní prapor Pěšího pluku 35 (od března 1938),
baterie Lehkého dělostřeleckého pluku 1 (červenec 1920 – říjen 1920),
Lehký dělostřelecký pluk 2 (červenec 1920 – leden 1923),
Dělostřelecký pluk 2 (od ledna 1923),
náhradní baterie Minometného pluku 351 (červenec 1920 – červen 1921),
Automobilní rota 2 (od února 1921),
letka Leteckého pluku 1 (od ledna 1938),
Letecká povětrnostní stanice 14 (od ledna 1938),
Vozatajská rota 2 (prosinec 1920 – září 1923),
Divisní zbrojnice 2 (září 1920 – duben 1922),
Divisní zbrojní dílny 2 (září 1920 – duben 1922),
Divisní zbrojnice 2 (duben 1922 – leden 1937),
Odbočka sborové zbrojnice Plzeň (od ledna 1937),
Zbrojně technický úřad u firmy Akciová společnost, dříve Škodovy závody, v Plzni (leden 1922 – červen 1936),
Zbrojně technický úřad 1 (od června 1936),
Vojenská stavební odbočka 2 (říjen 1920 – leden 1937),
Divisní nemocnice 2 (březen 1922 – leden 1937),
Sborová nemocnice 2 (od ledna 1937),
Vojenská zásobárna 2 (říjen 1920 – duben 1923),
Divisní zásobárna 2 (duben 1923 – leden 1924),
Divisní proviantní sklad 2 (leden 1924 – leden 1937),
Sborový proviantní sklad 2 (od ledna 1937),
Velitelství evidence koňstva 2 (od října 1920),
Velitelství evidence motorových vozidel v Plzni (únor 1921 – leden 1937),
Doplňovací okresní velitelství Plzeň (od listopadu 1919),
Divisní soud Plzeň (od prosince 1918),
Brigádní soud Plzeň (od prosince 1918),
Úřad vojenského prokurátora v Plzni (od května 1920),
Úřad funkcionáře vojenského prokurátora v Plzni (od května 1920),
Dělostřelecká technická škola (únor 1921 – duben 1922),
Zbrojní škola (duben 1922 – duben 1926),
Zbrojní učiliště (od dubna 1926).

Pro potřeby branné moci byly ve městě k dispozici, Velitelská budova na Husově ulici, Budova vojenských úřadů na Tylově ulici, Kasárny Prokopa Holého z roku 1825, Dělostřelecké kasárny a Kasárny Jana Sladkého Koziny z konce 19. století a Barákový tábor z let první světové války.

Zdroj: J.Fidler a V.Sluka, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920-38, Libri 2006, ISBN 80-7277-256-2
Recenze knihy

Plzeň


Plzeň je dnes po Praze, Brnu a Ostravě čtvrtým největším městem v ČR jedná se o statutární a krajské město (okres Plzeň-město, kraj Plzeňský) v součastnosti má asi 164 180 obyvatel.
Plzeň - město které asi nejvíce proslavilo pivo (Plzeňský Prazdroj a Gambrinus) a také jeho strojírenský průmysl (hlavně Škoda) má ovšem také svou historii. A to historii bezesporu poutavou.
Město bylo založeno koncem 13. století (byť bezesporu tato lokalita byla osídlena již dříve a to bezesporu i ve starších obdobích) jako královské tehdy se jmenujíc Nová Plzeň. A proč právě Nová Plzeň? Inu asi 8 km od dnešní Plzně najdeme menší město Starý Plzenec (zde se vyrábí proslavený Bohemia sekt). Nicméně toto místo kdysi bývalo významnějí než dnes - vždyť zde najdeme hradiště Hůrku, která sloužila jako hradské správní centrum (dodnes se zde zachovaly dobře patrné pozůstatky mj. i nejstatrší dochovaná stavba v ČR - rotunda sv. Petra). Nicméně s nástupem prvních českých dědičných králů došlo i k rozsáhlé změně systému a to i správního - stará hradská centra začala ztrácet svůj vliv, doménu kterou mohla kontrolovat a hlavně odkuď mohla a také brala různé dávky, platy a jiné statky či práce. To svým způsobem však zdržovalo vývoj státu jako takového a popravdě panovník z toho neměl tolik abyse mu tento systém vyplácel. Do popředí se také hrnula šlechta byť se ještě nejednalo o takovou šlechtu jak ji známe dnes. Stoupal i vliv církve. Dochází k rozsáhlému zakládání měst a vesnic navíc na dosti jiných principech než tomu bylo. Tím pádem ztrácela Plzeň (dnešní Starý Plzenec) ale hlavně jeho hradní správní centrum na síle - majetky jenž zpravoval se pomalu a jistě dostávaly z jeho pravomoci. Roku 1266 Přemysl Otakar II. daroval patronátní právo nad všemi kostely v areálu hradu i jeho spravovaném okolí klášteru v Chotěšově. Na konci 13. století pak byla na výhodnějším místě založena dnešní Plzeň. Až do 15. století se v listinách dovídáme o Stáré Plzni zvané pak Starým Plzencem.


Literatura:
Rožmberský, P. , Novobilský, M., Královský hrad Radyně. Plzeň, 1998.[/pre]

Dne 26.03.1893 se zde narodil Oberst Josef Elbl

Tato "nová" mapa zobrazuje město Plzeň tak jak asi nejspíš vypadalo ve století 16ctém.

Městské opevnění


Hradba - zbytek opevnění města - nachází se a je i součástí muzea piva, které je v budově původního historického pivovárnického domu .

Kostel sv. Bartoloměje


Kostel sv. Bartoloměje - jenž byl založen v 1. čtvrtině 14. stol. a dále byl přestavěn v letech 1432 - 1470. Jedná se o stavbu, která se může pochlubit tím, že není jiné vyšší stavby v ČR. Výška je 102 m.

Další zbylá část opevnění nacházející se poblíž Západočeského muzea.

Detaily téhož opevnění (viz příspěvěk výše).

Byť je to již přes šedesát let od ukončení 2. sv. války v některých městech se stále ještě dají vidět připomínky na ni nebo na dobu, kdy zde žili německy mluvící obyvatelé. V tomto případě jsem si všiml nedaleko plzeňského náměstí německo-česky psaného ukazatele k protileteckému krytu.

Litická brána


Vybudována ve 14. století jako jedna ze 4 městských bran. Roku 1804 byla zbořena a následně její torzo bylo zahrnuto do stavby premonstrátské církevní stavby.

Židovská synagoga


Nachází se v centru města nedaleko náměstí. Je největší v ČR a také jedna z mála zachovaných.
Další fotografie si můžete prohlédnout v této galerii.


Zdroj:
http://www.hrady.cz/index.php?OID=2351
Vlastní návštěva, foto vlastní.

Zdroj vyobrazení:
Prokop, A. 1904 : Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher beziehung. Band I-IV. Wien 1904.

Plzeň v roce 1618



Zdroj:
Vojenský historický ústav Praha

Radnice


Renesanční budova radnice, postavená dle plánů italského architekta Giovanniho de Statia v letech 1554 až 1559, patří k nejhodnotnějším památkám města.


Zdroje:
http://www.hrady.cz/index.php?OID=3055

Pomník "Díky Ameriko!" "Thank you America!"


Pomník osvobození města Plzně americkou armádou roku 1945.

Klášter redemptoristů s kostelem sv. Jana Nepomuckého


V letech 1908 až 1911 vystavený pseudorománský kostel. V letech 1935 až 1936, při kostele postaven klášter, který je nyní využíván PČR. Samotná stavba má dvě 63 m vysoké věže. Je trojlodní stavbou o délce 50 m.


Zdroje:
http://www.hrady.cz/index.php?OID=1127

Pomník T.G. Masaryka

Kostel Sboru Karla Farského

Kostel Evangelické církve metodistické - Maranatha

Klášter františkánů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie

Náměstí Republiky

Morový sloup

Kostel sv. Anny

Masné krámy

Socha sv. Jana Nepomuckého

Socha Piety

Divadlo J. K. Tyla

Husův chrám