Název: Name: | Tupolev Tu-95 | |
Originální název: Original Name: | Туполев Ту-95 | |
Kategorie: Category: | bombardovací letoun | |
Výrobce: Producer: | DD.MM.1955-DD.MM.1957 Kujbyševský letecký závod č. 18 Vorošilova, Kujbyšev / | |
Období výroby: Production Period: | DD.MM.1955-DD.MM.1957 | |
Vyrobeno kusů: Number of Produced: | 31 | |
První vzlet: Maiden Flight: | 12.05.1952 Tupolev 95-1 31.08.1955 Tu-95 sériový | |
Osádka: Crew: | 9 | |
Základní charakteristika: Basic Characteristics: | ||
Vzlet a přistání: Take-off and Landing: | CTOL - konvenční vzlet a přistání | |
Uspořádání křídla: Arrangement of Wing: | jednoplošník | |
Uspořádání letounu: Aircraft Concept: | klasické | |
Podvozek: Undercarriage: | zatahovací | |
Přistávací zařízení: Landing Gear: | kola | |
Technické údaje: Technical Data: | ||
Hmotnost prázdného letounu: Empty Weight: | 83100 kg | |
Vzletová hmotnost: Take-off Weight: | 156080 kg | |
Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight: | 172000 kg | |
Rozpětí: Wingspan: | 50,04 m | |
Délka: Length: | 46,17 m | |
Výška: Height: | 12,50 m | |
Plocha křídla: Wing Area: | 283,70 m2 | |
Plošné zatížení: Wing Loading: | ? kg/m2 | |
Pohon: Propulsion: | ||
Kategorie: Category: | turbovrtulový | |
Počet motorů: Number of Engines: | 4 | |
Typ: Type: | Kuzněcov NK-12 o výkonu 8826 kW/12000 k třílisté protiběžné vrtule AV-60 | |
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity: | 88700 kg | |
Výkony: Performance: | ||
Maximální rychlost: Maximum Speed: | 890 km/h v ? m | |
Cestovní rychlost: Cruise Speed: | 750 km/h v ? m | |
Rychlost stoupání: Climb Rate: | ? m/s | |
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to: | ? min do ? m | |
Operační dostup: Service Ceiling: | 11800 m | |
Dolet: Range: | ? km | |
Maximální dolet: Maximum Range: | 12100 km | |
Výzbroj: Armament: | 2x kanon AM-23 ráže 23 mm v dálkově ovládané zatahovatelné hřbetní věži DT-V12, 700 nábojů 2x kanon AM-23 ráže 23 mm v dálkově ovládané zatahovatelné břišní věži DT-N12, 800 nábojů 2x kanon AM-23 ráže 23 mm v ocasní věži DK-12, 1000 nábojů 5000-12000 kg pum | |
Uživatelské státy: User States: | ||
Poznámka: Note: | - | |
Zdroje: Sources: | Gordon, Yefim; Rigmant, Vladimir. Tupolev Tu-95/-142 Bear: Russia's Intercontinental-Range Heavy Bomber. Midland Publishing, Hinckley 1997. ISBN 1-85780-046-X. Gordon, Yefim; Davison, Peter. Tupolev Tu-95 Bear, Warbird Tech vol. 43. Specialty Press, North Branch 2006. Ригмант, В. Г. Ту-95, Авиация и Космонавтика 2001/04. Ригмант, В. Г. Стратегический бомбардировчик Ту-95. Авиаколлекция 2013/04. Gordon, Yefim; Rigmant, Vladimir. OKB Tupolev: A History of the Design Bureau and its Aircraft. Midland Publishing, Hinckley 2005. ISBN 1-85780-214-4. ruslet.webnode.cz |
URL : https://www.valka.cz/Tupolev-Tu-95-kod-NATO-Bear-A-t44434#555928Verze : 0
Aubi
MOD
Tupolev Tu-95 Bear představuje pravděpodobně nejúspěšnější, nejpoužívanější a nejvariabilnější čtyřmotorový vrtulový bombardér v historii letectva SSSR.
Práce na novém mezikontinentálním strategickém bombardovacím letounu začaly počátkem 50. let krátce po zahájení sériové výroby bombardéru Tupolev Tu-4 Bull. Základní ideou letounu bylo vytvoření těžkého bombardéru schopného napadat cíle v Americe a vzdálených částech Evropy. Tyto akce měly být prováděny ze stratosféry v letové výšce 10 000 m a s přesností zásahu blížící se 15 metrům od cíle.
Zatímco v SSSR vzniklo dle těchto specifikací několik návrhů turbínových letounů, OKB Tupolev raději vsadila na v dohledné době perspektivnější pohonný systém sestavený z výkonných turbovrtulových motorů s nimiž v té době experimentoval konstruktér N. A. Kuzněcov. Ten na základě požadavku OKB Tupolev zahájil práci na nové turbovrtulové pohonné jednotce označené typovým názvem NK-12 (původní označení TV-12), a která měla být uzpůsobena pro připojení protiběžné vrtule.
Současně s motorem začaly vznikat prototypy bombardéru označeného jako Projekt 95. Tento bombardér byl v mnoha ohledech revoluční, a to například prvním použitím šípového křídla u vrtulového strategického bombardéru (při návrhu tohoto křídla spolupracovala OKB Tupolev s Centrálním výzkumným ústavem aerodynamiky a hydrodynamiky CAGI). První prototyp byl vyvíjen pro pohonné jednotky Kuzněcov NK-2 (TV-2) a NK-2F (TV-2F) a druhý pro nové vysokovýkonnové jednotky Kuzněcov NK-12 (TV-12).
Po oficiálním předložení projektu k posouzení velení letectva byla již probíhající stavba prototypů a konstrukce letounu dne 11.7.1951 oficiálně posvěcena. První prototyp označený 95/1 a vybavený motory NK-2F (TV-2F) byl zalétán 12.11.1952 a následně na něm začala série letových a zátěžových zkoušek majících za cíl zjistit mezní parametry konstrukce letounu.
Tyto zkoušky hned na úvod prokázaly vysoké kvality nového bombardéru a v jejich průběhu byla většina původně vypočtených parametrů překonána. Zkoušky letounu byly bohužel přerušeny katastrofou 11.5.1953, kdy se letoun kvůli požáru motoru za letu zřítil a při dopadu zahynuli oba zkušební piloti (při zkouškách byly bombardéry obvykle obsluhovány pouze piloty a palubním mechanikem). Palubní mechanik s obrovským štěstím přežil, když byl při rozlomení letounu vymrštěn z trupu letounu a z havárie vyvázl pouze se zlomenou nohou. Jeho svědectví pomohlo odhalit příčinu katastrofy (došlo k roztržení převodovky protiběžných vrtulí a její úlomky protrhly nádrže, které vzápětí vzplanuly) a na základě získaných informací došlo u druhého prototypu 52/2 ke zpevnění křídelní části letounu, překonstruování vrtulové převodovky a zavedení plnění prázdného prostoru nad palivem v nádržích inertním plynem.
Prototyp 52/2, jehož dohotovení se díky zmíněným úpravám protáhlo, byl zcela dokončen v červnu 1954 a po sérii pozemních zkoušek se poprvé vznesl 16.2.1955. V průběhu zkoušek prokázal pozoruhodné vlastnosti, jež dokázaly především jeho dálkové vlastnosti. Při jednom ze zkušebních letů provedl s kompletní posádkou a zátěží 5000 kg dálkový let, při kterém urazil vzdálenost 15 000 km a to rychlostí 993 km/h ve výšce 11 300 m. Tento let byl nakonec hlavním argumentem pro přijetí nového bombardéru do výzbroje dálkového strategického letectva SSSR a zahájení sériové výroby, která se rozběhla v lednu 1956.
Tupolev Tu-95 Bear je dálkový strategický bombardér určený pro přesné výškové bombardování jak klasickými bombami, tak v modifikacích i řízenými střelami. Provedení Tu-95 představuje základní variantu bombardérů Tu-95, která byla zavedena do výzbroje.
Letoun má dlouhá středoplošná šípová křídla se čtyřmi turbovrtulovými motory Kuzněcov NK-12. Na tyto motory jsou napojeny protiběžné osmilisté vrtule (4 listy na vrtuli).
Doutníkový trup obsahuje tři samostatné přetlakové prostory pro posádku. V přídním přetlakovém prostoru je umístěno stanoviště navigátora, jenž supluje funkci bombometčíka a v případě nouze také střelce a stanoviště střelce ovládajícího spolu se zadním střelcem pět dálkově ovládaných střeleckých věží s radarovým zaměřováním. V každé věži jsou umístěny dva kanony NR-23 ráže 23 mm se zásobou 600 nábojů na zbraň.
Za přídním přetlakovým prostorem je umístěna přetlaková pilotní kabina pro dva piloty a palubního technika. V ocasu letounu je umístěn poslední přetlakový prostor, v němž je osamocen radista obsluhující mimo radiostanice také zadní střeliště se dvěma kanony NR-23 s možností přibrat do zaměřovaných zbraní další dvě střelecké věže letounu.
Pumovnice bombardéru je umístěna v prostoru centroplánu a má délku 14,5 metru. Její zbraňové závěsy umožňují nést pumový náklad až do váhy 9000 kg včetně nejtěžší pumy FAB-9000, pro niž je vyhrazen speciální závěs.
Avionické vybavení letounu odpovídá avionickému standardu základního provedení letounu Tupolev Tu-16 a v pozdějších letech byly některé letouny v rámci modernizace doplněny integrovanými radioelektronickými rušičkami pro větší bezpečnost průniků nad nepřátelské uzemí.
Zdroje:
Práce na novém mezikontinentálním strategickém bombardovacím letounu začaly počátkem 50. let krátce po zahájení sériové výroby bombardéru Tupolev Tu-4 Bull. Základní ideou letounu bylo vytvoření těžkého bombardéru schopného napadat cíle v Americe a vzdálených částech Evropy. Tyto akce měly být prováděny ze stratosféry v letové výšce 10 000 m a s přesností zásahu blížící se 15 metrům od cíle.
Zatímco v SSSR vzniklo dle těchto specifikací několik návrhů turbínových letounů, OKB Tupolev raději vsadila na v dohledné době perspektivnější pohonný systém sestavený z výkonných turbovrtulových motorů s nimiž v té době experimentoval konstruktér N. A. Kuzněcov. Ten na základě požadavku OKB Tupolev zahájil práci na nové turbovrtulové pohonné jednotce označené typovým názvem NK-12 (původní označení TV-12), a která měla být uzpůsobena pro připojení protiběžné vrtule.
Současně s motorem začaly vznikat prototypy bombardéru označeného jako Projekt 95. Tento bombardér byl v mnoha ohledech revoluční, a to například prvním použitím šípového křídla u vrtulového strategického bombardéru (při návrhu tohoto křídla spolupracovala OKB Tupolev s Centrálním výzkumným ústavem aerodynamiky a hydrodynamiky CAGI). První prototyp byl vyvíjen pro pohonné jednotky Kuzněcov NK-2 (TV-2) a NK-2F (TV-2F) a druhý pro nové vysokovýkonnové jednotky Kuzněcov NK-12 (TV-12).
Po oficiálním předložení projektu k posouzení velení letectva byla již probíhající stavba prototypů a konstrukce letounu dne 11.7.1951 oficiálně posvěcena. První prototyp označený 95/1 a vybavený motory NK-2F (TV-2F) byl zalétán 12.11.1952 a následně na něm začala série letových a zátěžových zkoušek majících za cíl zjistit mezní parametry konstrukce letounu.
Tyto zkoušky hned na úvod prokázaly vysoké kvality nového bombardéru a v jejich průběhu byla většina původně vypočtených parametrů překonána. Zkoušky letounu byly bohužel přerušeny katastrofou 11.5.1953, kdy se letoun kvůli požáru motoru za letu zřítil a při dopadu zahynuli oba zkušební piloti (při zkouškách byly bombardéry obvykle obsluhovány pouze piloty a palubním mechanikem). Palubní mechanik s obrovským štěstím přežil, když byl při rozlomení letounu vymrštěn z trupu letounu a z havárie vyvázl pouze se zlomenou nohou. Jeho svědectví pomohlo odhalit příčinu katastrofy (došlo k roztržení převodovky protiběžných vrtulí a její úlomky protrhly nádrže, které vzápětí vzplanuly) a na základě získaných informací došlo u druhého prototypu 52/2 ke zpevnění křídelní části letounu, překonstruování vrtulové převodovky a zavedení plnění prázdného prostoru nad palivem v nádržích inertním plynem.
Prototyp 52/2, jehož dohotovení se díky zmíněným úpravám protáhlo, byl zcela dokončen v červnu 1954 a po sérii pozemních zkoušek se poprvé vznesl 16.2.1955. V průběhu zkoušek prokázal pozoruhodné vlastnosti, jež dokázaly především jeho dálkové vlastnosti. Při jednom ze zkušebních letů provedl s kompletní posádkou a zátěží 5000 kg dálkový let, při kterém urazil vzdálenost 15 000 km a to rychlostí 993 km/h ve výšce 11 300 m. Tento let byl nakonec hlavním argumentem pro přijetí nového bombardéru do výzbroje dálkového strategického letectva SSSR a zahájení sériové výroby, která se rozběhla v lednu 1956.
Technický popis letounu
Tupolev Tu-95 Bear je dálkový strategický bombardér určený pro přesné výškové bombardování jak klasickými bombami, tak v modifikacích i řízenými střelami. Provedení Tu-95 představuje základní variantu bombardérů Tu-95, která byla zavedena do výzbroje.
Letoun má dlouhá středoplošná šípová křídla se čtyřmi turbovrtulovými motory Kuzněcov NK-12. Na tyto motory jsou napojeny protiběžné osmilisté vrtule (4 listy na vrtuli).
Doutníkový trup obsahuje tři samostatné přetlakové prostory pro posádku. V přídním přetlakovém prostoru je umístěno stanoviště navigátora, jenž supluje funkci bombometčíka a v případě nouze také střelce a stanoviště střelce ovládajícího spolu se zadním střelcem pět dálkově ovládaných střeleckých věží s radarovým zaměřováním. V každé věži jsou umístěny dva kanony NR-23 ráže 23 mm se zásobou 600 nábojů na zbraň.
Za přídním přetlakovým prostorem je umístěna přetlaková pilotní kabina pro dva piloty a palubního technika. V ocasu letounu je umístěn poslední přetlakový prostor, v němž je osamocen radista obsluhující mimo radiostanice také zadní střeliště se dvěma kanony NR-23 s možností přibrat do zaměřovaných zbraní další dvě střelecké věže letounu.
Pumovnice bombardéru je umístěna v prostoru centroplánu a má délku 14,5 metru. Její zbraňové závěsy umožňují nést pumový náklad až do váhy 9000 kg včetně nejtěžší pumy FAB-9000, pro niž je vyhrazen speciální závěs.
Avionické vybavení letounu odpovídá avionickému standardu základního provedení letounu Tupolev Tu-16 a v pozdějších letech byly některé letouny v rámci modernizace doplněny integrovanými radioelektronickými rušičkami pro větší bezpečnost průniků nad nepřátelské uzemí.
Zdroje:
www.fas.org
www.military.cz
Archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Tupolev-Tu-95-kod-NATO-Bear-A-t44434#177673Verze : 3
Reklama
Tupolev Tu-95A Bear-A představuje modifikaci základního provedení letounu Tu-95 pro nesení atomových zbraní (A-atomový). Toto je umožněno modifikací původního závěsníku pro pumu FAB-9000 kdy na jeho centrální těleso jsou přidány dva další závěsy takže letoun může nést dvě atomové bomby o síle až 750 kilotun nebo jedinou bombu o síle až 2,5 megatun. Ostatní konstrukční a avionické vybavení letounu je shodné se základním provedením Tu-95 přičemž většina do té doby vyrobených Tu-95 byla upravena na standard Tu-95A.
Zdroje:
Zdroje:
www.fas.org
www.military.cz
Archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Tupolev-Tu-95-kod-NATO-Bear-A-t44434#177674Verze : 1
Základní varianta letounu Tu-95 zachycená při prvním veřejném předvedení na letecké přehlídce v Tušinu.
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | - |
Kamufláž | - |
Země | - |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | - |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
URL : https://www.valka.cz/Tupolev-Tu-95-kod-NATO-Bear-A-t44434#174722Verze : 0
http://aviadejavu.ru/Site/Crafts/Craft20371.htm
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | Tupolev Tu-95 [kód NATO: Bear-A] |
Kamufláž | - |
Země | - |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | DD.MM.RRRR |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
URL : https://www.valka.cz/Tupolev-Tu-95-kod-NATO-Bear-A-t44434#555932Verze : 0
Aubi
MOD
Reklama
http://www.airwar.ru/enc/bomber/tu95.html
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | Tupolev Tu-95 [kód NATO: Bear-A] |
Kamufláž | - |
Země | - |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | DD.MM.RRRR |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
URL : https://www.valka.cz/Tupolev-Tu-95-kod-NATO-Bear-A-t44434#555934Verze : 0
Aubi
MOD
Tupolev Tu-95 při průletu nad Petrohradem (pod ním se nachází Vasiljevský ostrov, kde je vystavena ponorka D-2 Narodovoljec patřící Ústřednímu muzeu vojenského námořnictva imperátora Petra Velikého, v pozadí čtvrť Lachta s mrakodrapem Lachta Centr)
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | Tupolev Tu-95 [kód NATO: Bear-A] |
Kamufláž | - |
Země | - |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | DD.MM.RRRR |
Autor | Alex Beltyukov - RuSpotters Team |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
URL : https://www.valka.cz/Tupolev-Tu-95-kod-NATO-Bear-A-t44434#708185Verze : 2
janko
MOD
Pro možnost odpovídání na příspěvky a zakládání nových témat je třeba se zaregistrovat a přihlásit.