Main Menu
User Menu

Plijev, Issa Alexandrovič

Issa Alexandrovich Pliyev

Исса Александрович Плиев

     
Příjmení:
Surname:
Plijev
Jméno:
Given Name:
Issa Alexandrovič
Jméno v originále:
Original Name:
Исса Александрович Плиев
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
armádní generál
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
-
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
25.11.1903 Staryj Batakojurt
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
06.02.1979 Moskva /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
velitel Severokavkazského vojenského okruhu
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
2x Hrdina Sovětského Svazu
Související články:
Related Articles:
Zdroje:
Sources:
https://www.warheroes.ru/hero/hero.asp?Hero_id=343
URL : https://www.valka.cz/Plijev-Issa-Alexandrovic-t43280#342042Verze : 0
     
Příjmení:
Surname:
Plijev
Jméno:
Given Name:
Issa Alexandrovič
Jméno v originále:
Original Name:
Исса Александрович Плиев
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
27.04.1962 armádní generál
Průběh vojenské služby:
Military Career:
Automaticky vyplněné položky:
17.12.1941-05.03.1942 Velitel : 2. gardový jezdecký sbor
DD.04.1942-DD.06.1942 Velitel : 5. jezdecký sbor
04.07.1942-28.12.1942 Velitel : 3. gardový jezdecký sbor
29.09.1944-05.11.1944 Velitel : Plijevova jezdecko-mechanizovaná skupina
04.11.1943-05.11.1944 Velitel : 4. gardový jezdecký sbor
05.11.1944-26.01.1945 Velitel : 1. jezdecko-mchanizovaná skupina
26.01.1945-29.05.1945 Velitel : 1. gardová jezdecko-mechanizovaná skupina
29.05.1945-10.06.1945 Velitel : 1. gardová jezdecko-mechanizovaná skupina
10.06.1946-DD.02.1947 Velitel : 9. mechanizovaná armáda
19.02.1947-20.04.1948 Velitel : 13. armáda
01.04.1949-27.06.1955 Velitel : 4. armáda

Ručně vyplněné položky:
Vyznamenání:
Awards:

DD.MM.1941

Leninův řád /1936-1943/
Order of Lenin /1936-1943/
Opден Ленина
-

16.04.1944

Titul Hrdiny Sovětského svazu a medaile Zlaté hvězdy
Title Hero of the Soviet Union and Gold Star Medal
Звание Героя Советского Союза и медаль "Золотая Звезда"
-

DD.MM.1944

Leninův řád /1943-1956/
Order of Lenin /1943-1956/
Opден Ленина
-

DD.MM.1944

Řád Suvorova 1. stupeň /1943-1991/
Order of Suvorov, 1st Class /1943-1991/
Opден Суворова I степени
-

DD.MM.1944

Řád rudého praporu /1943-1991/
Order of the Red Banner /1943-1991/
Орден Красного Знамени
-

08.09.1945

Titul Hrdiny Sovětského svazu a medaile Zlaté hvězdy
Title Hero of the Soviet Union and Gold Star Medal
Звание Героя Советского Союза и медаль "Золотая Звезда"
-

DD.MM.1945

Řád Suvorova 1. stupeň /1943-1991/
Order of Suvorov, 1st Class /1943-1991/
Opден Суворова I степени
-

DD.MM.1947

Leninův řád /1943-1956/
Order of Lenin /1943-1956/
Opден Ленина
-

DD.MM.1952

Řád rudého praporu /1943-1991/
Order of the Red Banner /1943-1991/
Орден Красного Знамени
-

DD.MM.1962

Leninův řád /1956-1991/
Order of Lenin /1956-1991/
Opден Ленина
-

DD.MM.1962

Leninův řád /1956-1991/
Order of Lenin /1956-1991/
Opден Ленина
-

DD.MM.1968

Řád rudého praporu /1943-1991/
Order of the Red Banner /1943-1991/
Орден Красного Знамени
-

DD.MM.1973

Řád říjnové revoluce
Order of October Revolution
Орден Октябрьской Революции
-

DD.MM.1978

Leninův řád /1956-1991/
Order of Lenin /1956-1991/
Opден Ленина
-

DD.MM.RRRR

Medaile Za obranu Moskvy
Medal for Defence of Moscow
Медаль За оборону Москвы
-

DD.MM.RRRR

Medaile Za obranu Stalingradu
Medal for Defense of Stalingrad
Медаль За оборону Сталинграда
-

DD.MM.RRRR

Medaile Za vítězství nad Japonskem
Medal for Victory over Japan
Медаль За победу над Японией
-

DD.MM.RRRR

Medaile Za vítězství nad Německem ve Velké Vlastenecké válce 1941-1945
Medal for Victory over Germany in Great Patriotic War 1941-1945
Медаль За победу над Германией в Великой Отечественной войне 1941-1945 гг.
-

DD.MM.RRRR

Jubilejní medaile 30 let sovětské armády a námořnictva
Jubilee Medal for 30 Years of Soviet Army and Navy
Юбилейная медаль 30 лет Советской Армии и Флота
-

DD.MM.RRRR

Řád rudé zástavy
Order of Red Banner
-

DD.MM.RRRR

Řád Kutuzova, 1. stupeň /1943-1991/
Order of Kutuzov, 1st Class /1943-1991/
Opден Кутузова I степени
-

Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
https://www.warheroes.ru/hero/hero.asp?Hero_id=343
URL : https://www.valka.cz/Plijev-Issa-Alexandrovic-t43280#525960Verze : 0
MOD
Armádní generál Issa Alexandrovič Plijev
генерал армии Исса Александрович Плиев


Issa Alexandrovič se narodil 25. listopadu 1903 ve vesnici Staryj Batakojurt v Severní Osetii. Byl osetinské národnosti. Jeho tec byl horník (zahynul v dole v Kanadě). Issa se vyučil ve Vladikavkazu.


Do armády vstoupil roku 1922. V roce 1926 zakončil studium na Leningradské jezdecké škole a v roce 1933 na Vojenské akademii M. V. Frunze. V roce 1926 zároveň vstoupil do bolševické strany. Od roku 1933 působil jako náčelník operačního oddělení štábu 5. jezdecké divize. V letech 1936-1938 byl poradcem v Mongolské lidově-revoluční armádě. Po návratu sloužil jako velitel jezdeckého pluku 6. jezdecké divize. Účastnil se anexe západní části Běloruska. V roce 1941 absolvoval na Akademii generálního štábu.



Kavalerista I. A. Plijev (vlevo) - zdroj fotografie: militera.lib.ru/memo/russian/ortenberg_di1/42.jpg (zmenšeno)


Na různých velitelských postech se aktivně zúčastnil Velké vlastenecké války, přičemž se proslavil především jako velitel jezdeckých vojsk, s nimiž často způsoboval těžké ztráty a škody týlu německých vojsk. Od července 1941 velel 50. jezdecké divizi (od listopadu 3. gardová jezdecká divize), v srpnu až prosinci 1941 prováděl nájezdy do týla skupiny armád Střed v oblasti Smolenska (tak ničivě, že si vysloužil generálskou hodnost) a před Moskvou (19. prosince jedna podřízená jednotka, 4. švadrona 37. jezdeckého pluku, zastavila nepřítele u Fedjukova za cenu vlastního zničení). Od prosince 1941 velel 2. gardovému jezdeckému sboru, od dubna 1942 5. jezdeckému sboru, od července 1942 3. gardovému jezdeckému sboru a od listopadu 1943 4. gardovému jezdeckému sboru. Od listopadu 1944 velel 1. (po čase gardové) jezdecko-mechanizované skupině.


Účastnil se bojů Západního, Jižního, Jiho-západního, Stepního, 3. ukrajinského, 1. běloruského a 2. ukrajinského frontu v bitvě o Moskvu, ve Stalingradu a v melitopolské, berezněgovato-snigirjovské a oděsské operaci, během operace Bagration, dále při budapešťské ofensivě a pražské operaci. Za dovedné velení vojskům při přechodu řeky Jižní Bug a při dobývání Oděssy a za při tom projevenou statečnost byl oceněn udělením Zlaté hvězdy Hrdiny sovětského svazu. Během sovětsko-japonské války velel během čingano-mukdenské operace jezdecko-mechanizované skupině v rámci Zabajkalského frontu. Účast na likvidaci Kwantungské armády mu vynesla druhé udělení Zlaté hvězdy Hrdiny Sovětského svazu.


Od roku 1946 velel 9. mechanizované armádě v sestavě Jižní skupiny vojsk, od února 1947 pak 13. armádě v sestavě Přikarpatského vojenského okruhu a posléze od dubna 1949 4. armádě v sestavě Zakavkazského vojenského okruhu. V témže roce absolvoval vyšší akademické kurzy Akademie Generálního štábu. V letech 1955-1958 zastával pozici zástupce velitele vojsk Severokavkazského vojenského okruhu. Od roku 1958 postoupil na post velitele tohoto okruhu. Na XXII. sjezdu strany byl zvolen kandidátem Ústředního výboru KSSS. V roce 1962 došlo v Novočerkassku k dělnickým nepokojům. Jelikož se místní vojska neukázala jako příliš použitelná, byla povolána náhradní z kavkazské oblasti. Plijev tedy dostal za úkol dělnickou revoltu potlačit. Svůj krvavý úkol v červnu splnil.


Na podzim 1962 stál svět na pokraji jaderné války. Karibská krize jen těsně neskončila jadernou apokalypsou. A tento rázný generál byl u toho. Moskva naplánovala vyslání zvláštního seskupení sovětské armády složené z raketojaderných, mechanizovaných, leteckých stíhacích i bombardovacích a raketových protileteckých sil. Vzhledem k tomu, že rozhodujícím prostředkem byla raketová divize vybavená raketami středního doletu, že mechanizované pluky byly vybaveny i taktickými jadernými zbraněmi a, že vyslané bombardéry bylo teoreticky možno použít jako atomové nosiče, bylo původně plánováno, že velitelem seskupení bude generál Dankevič, velitel vysílané 51. raketové divize. Chruščov se ale nakonec rozhodl dát přednost generálu Plijevovi, jenž nebyl na rozdíl do Dankeviče technokratický typ, jeho profesní zaměření nebylo tak úzce spjato s jedinou zbraní a navíc prošel válkou v blízkosti maršála Malinovského. Generál Plijev také neoplýval přílišným rozhledem (profesor Nálevka ho charakterizuje jako člověka, jehož myšlenkový obzor vymezovala zahnutá čepel kozácké šavle). Politické vedení státu v něm zřejmě vidělo lépe kontrolovatelnou figuru. Generál Dankevič byl jmenován jeho zástupcem. Náčelníkem štábu byl jmenován generál P. V. Akindinov, velitelem letectva a PVO generál S. N. Grečko, politické záležitost měl na starosti generál Petrenko a námořnictvo viceadmirál Abavšvili. Raketové divizi velel generál Stacenko. Rozhodnutí o použití jaderných raket na Kubě si ponechalo nejvyšší politické vedení, resp. Chruščov osobně. Plijev dostal od náčelníka generálního štábu Zacharova zřejmě volnou ruku pro použití taktických jaderných zbraní, ale ministr obrany Malinovskij to nakonec zatížil řadou podmínek (nemožnost spojení s Moskvou při vylodění amerických sil nebo při koncentraci obsazených amerických vyloďovacích lodí v kubánských teritoriálních vodách).


A tak se generál Plijev vydal 10. července se svým týmem na misi na vzdálené Kubě. Vystupoval zde pod jménem Ivan Alexandrovič Pavlov. Během krize zastával sice důležitou funkci a byl v místě konfliktu, ale sovětští vojáci byli plně ve stínu politického vedení země, více než v USA. Tento fakt narušují dvě události. Podle nařízení z Moskvy měly být jaderné hlavice do raket R-12 a R-14 skladovány odděleně od jejich nosičů - raket a to ve vzdálenosti minimálně 150 km. Podle generála Gribkova vydal 26. října generál Plijev rozkaz k převozu hlavic ke stanovišti raket jednoho z pluků 51. raketové divize a ke spojení těchto hlavic s raketami pluku. Plijev tím chtěl získat čas (ušetřil tím cca 2 hodiny nutné pro převoz) a možnost použití raket (krize vrcholila a stále tu byla hrozba americké invaze na ostrov či dokonce jaderné války), ale porušoval tím striktní nařízení z Moskvy. Druhý den vyhověl jeho zástupce v Plijevově nepřítomnosti jednomu z velitelů sovětských protiletadlových baterií sestřelit americký špionážní letoun U-2. Obě tyto události zpochybňují kontrolu Moskvy nad jaderným arzenálem umístěným na Kubě. Je otázka, nakolik Plijevovo rozhodnutí vycházelo z jeho vlastní iniciativy a nakolik bylo výsledkem tlaku jeho okolí (Kubánci, "raketoví důstojníci" v jeho týmu).


Celá krize nakonec skončila politickou dohodou a atomový armagedon byl odvrácen. Výsledkem dohody, jež řešila tuto napjatou situaci bylo i pro sověty potupné stažení sovětské skupiny vojsk zpět do SSSR. A tak se Plijev brzy vrátil na své velitelské místo na Kavkaze. Určitou satisfakcí mu mohlo být povýšení do hodnosti armádního generála.


Do roku 1968 působil na svém velitelském postu na Kavkaze, na kterém působil do roku 1968. Od tohoto roku pracoval ve Skupině generální inspekce MO SSSR jako inspektor-poradce. Zemřel v únoru roku 1979. Předtím ještě stačil napsat dvě knihy: "Přes Gobi a Čingan" a "Konec Kwantungské armády". Během svého života byl několikrát zvolen do Nejvyššího sovětu. Kromě dvojnásobného Hrdiny Sovětského svazu získal mimo jiné tato vyznamenání: Hrdina Mongolské lidové republiky, šestkrát Řád Lenina, Řád říjnové revoluce, tři Řády rudého praporu, dva Řády Suvorova I. stupně, Řádem Kutuzova I. stupně.


Tento voják, politik a spisovatel je pohřben je ve Vladikavkazu na nábřeží řeky Terek naproti místní radnici. Na jeho počest byl ve městě vybudován památník.


www.warheroes.ru
https://www.peoples.ru
https://ru.wikipedia.org
https://en.wikipedia.org
https://russia.rin.ru/
https://www.gwu.edu/~nsarchiv/nsa/cuba_mis_cri/
https://www.fas.org
Vladimír NÁLEVKA: Karibská krize, ISV, Praha, 2001
David M. GLANTZ: August Storm: The Soviet 1945 Strategic Offensive in Manchuria, Leavenworth Papers, 1983
Vladimír ABRHÁM: Operace Anadyr. Motivy sovětského rozmístění strategických raket na Kubě, HO, 2002
URL : https://www.valka.cz/Plijev-Issa-Alexandrovic-t43280#185117Verze : 1
MOD