Main Menu
User Menu

Suchoj Su-20 [kód NATO: Fitter-C]

Sukhoi Su-20 / Сухой Су-20

     
Název:
Name:
Suchoj Su-20
Originální název:
Original Name:
Сухой Су-20
Kategorie:
Category:
stíhací-bombardovací letoun
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1972-DD.MM.1976 Dálněvýchodní strojírenský závod, Komsomolsk na Amuru /
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1973-DD.MM.1976 série
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
138
První vzlet:
Maiden Flight:
15.12.1972 (v.č. 5501)
Osádka:
Crew:
1
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
jednoplošník s měnitelnou geometrií křídla
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické
Podvozek:
Undercarriage:
zatahovací
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
9880 kg
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
? kg
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
18120 kg
Rozpětí:
Wingspan:
13,681) m
Délka:
Length:
18,726 m
Výška:
Height:
4,857 m
Plocha křídla:
Wing Area:
38,492) m2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
? kg/m2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
jednoproudový
Počet motorů:
Number of Engines:
1
Typ:
Type:
Ljulka AL-21F-3
- ťah: 76,49 kN; 109,83 kN s forsážou
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
3630 kg
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
1350 km/h v m
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
? km/h v ? m
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
220 m/s
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
? min do ? m
Operační dostup:
Service Ceiling:
15200 m
Dolet:
Range:
1350 km
Maximální dolet:
Maximum Range:
2500 km
Výzbroj:
Armament:
2 x 30mm kanón NR-30 (2x 80 nábojov)


do 4000 kg výzbroje na 8 závesníkoch
- 4 x PL rakety R-60, R-3S, R-13M
- neriadené rakety S-24
- bomby do kalibru 500 kg
- bloky neriadených rakiet UB-32-57
- strelecký kontajner UPK-23-250 (max. 4 ks)
- kazetový kontajner KMGU-1, KMGU-2
- zápalné nádrže ZB-500, ZB-500Š
Uživatelské státy:
User States:
(var. A)
(var. B)
(var. B)
(var. B)
(var. B)

(var. B, 2 ks z Egypta)
Poznámka:
Note:
Zhrnutie informácií o vývoji typovej rady v článku


Kód NATO: Fitter-C



1) pri nastavení krídla v uhle 30°, 10,025 pri nastavení v uhle 63°
2) pri nastavení krídla v uhle 30°, 34,45 m2 pri nastavení v uhle 63°
Zdroje:
Sources:
Markovskij Viktor, Prochodčenko Igor: Istrebiteľ-bombardirovščik Su-17; Armada 21; Eksprint 2000
URL : https://www.valka.cz/Suchoj-Su-20-kod-NATO-Fitter-C-t42946#527339Verze : 0
MOD

Suchoj Su-20


Už na začátku výroby Su-17M v roce 1972 rozhodly vrcholné stranické a státní orgány SSSR o výrobě jeho exportní varianty. Projekt, zpočátku nazvaný S-32MKI, později S-32MK - Su-20 byl hotov velmi rychle. Už 15. prosince 1972 letoun provedl první let, přičemž pro stavbu prvního prototypu byl využit první letoun Su-17M z 55. výrobní série (5501). Ještě před prvním letem byl představen zájemcům z Egypta a později z Iráku.
Letoun Su-20 plně odpovídal letounu Su-17M vyráběnému od 63. výrobní série, tedy s únosností 4000 kg a čtyřmi závěsníky pod trupem. Stejné byly i drakové systémy, avionika a motor AL-21F3. Hlavní rozdíl byl ve výzbroji. Pumová výzbroj byla stejná, včetně sdružených závěsníků MBD. Neřízená raketová výzbroj byla omezena pouze na rakety S-5 v raketometech UB-32A a rakety velké ráže S-24. Místo kanónových kontejnerů SPPU-22 mohl letoun nosit až čtyři kontejnery UPK-23-250. Navíc byly zavedeny protiletadlové řízené střely R-3S, v kuželu vstupu vzduchu do motoru byl instalován radiolokační dálkoměr SRD-5M. Ostatní výzbroj nebylo povoleno vyvážet.
Letoun byl vyráběn ve variantě A a B. Varianta A pro země Varšavské smlouvy (objednalo je Polsko) byly dodávány včetně zaměřovače PBK-2KL pro bombardování z horizontálního letu a ze stoupání a závěsníků BD-57FNM pro nesení jaderných pum. Varianta B pro země třetího světa byla bez zaměřovače PBK a jaderných závěsníků, měla upravený systém rozpoznání vlastní-cizí SRO-2 a starší typ radiostanice. Už po ukončení dodávek po roce 1976 byly některé polské letouny upraveny pro používání kontejneru komplexního průzkumu KKR-1 v exportní variantě (měl starší systém radiolokačního průzkumu). Údajně v roce 1979 byl dodatečně povolen vývoz protizemních řízených střel Ch-23, Poláci je ale nenakoupili. Letouny byly dále vyváženy do Egypta, Sýrie a Iráku.
V letech 1973 až 1976 bylo vyrobeno celkem 138 letounů. Na několik let to však byl poslední exportní letoun vybavený motorem AL-21F3. V roce 1976 ministerstvo leteckého průmyslu SSSR zakázalo jejich vývoz, vhledem k náběhu výroby letounů Su-24 a problémy s výrobou motorů. Nadále se v exportních nabídkách objevovaly jen stíhací bombardovací letouny MiG-23BN, Su-22 a Su-22M s motory R-29B-300. Zákaz byl odvolán v roce 1983.



Zdroj:
Jefim Gordon, Dmitrij Komisarov "Suchoj Su-7/Su17", Midland Publishing 2011
Viktor J. Markovskij, Igor V. Prichodčenko: Istrebitěl-bombardirovščik Su-17, Aviacia i kosmonavtika včera, segodnja i zavtra č. 10/2011.
URL : https://www.valka.cz/Suchoj-Su-20-kod-NATO-Fitter-C-t42946#527315Verze : 0
Výkres Su-20


URL : https://www.valka.cz/Suchoj-Su-20-kod-NATO-Fitter-C-t42946#169402Verze : 0
MOD
V roce 1985 se do SRN dostala dvojice letounů Su-20 původně patřících egyptskému letectvu. Oba letouny obdržely německá označení 98+61 a 98+62 a byly testovány jednotkou WTD-61 v Manchingu. Do dnešních dnů se dochoval stroj 98+61, který vidíte na fotografii z leteckého muzea Berlín-Gatow. (©Radek Havelka)

URL : https://www.valka.cz/Suchoj-Su-20-kod-NATO-Fitter-C-t42946#169528Verze : 0
MOD
Polský exemplář umístěný na čerpací stanici u obce Broniszew
Suchoj Su-20 [kód NATO: Fitter-C] - vlastní foto

vlastní foto
Suchoj Su-20 [kód NATO: Fitter-C] - vlastní foto

vlastní foto
URL : https://www.valka.cz/Suchoj-Su-20-kod-NATO-Fitter-C-t42946#309393Verze : 0
MOD