Main Menu
User Menu

Cybin, Pavel Vladimírovič

Pavel Vladimirovich Tsybin

Павел Владимирович Цыбин

     
Příjmení:
Surname:
Cybin
Jméno:
Given Name:
Pavel Vladimírovič
Jméno v originále:
Original Name:
Павел Владимирович Цыбин
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
plukovník
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
-
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
23.12.1905 Moskva /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
04.02.1992 Moskva
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
- hlavný konštruktér OKB-256
- konštruktér výsadkových klzákov
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
syn známeho hudobníka a zakladateľa ruskej národnej školy hry na flautu Vladimíra Nikolajeviča Cybina
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
https://www.migavia.com/engineers/tsyibin.html
https://sm.evg-rumjantsev.ru/desingers/tsybin.htm
ru.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Cybin-Pavel-Vladimirovic-t42005#557969Verze : 0
MOD
     
Příjmení:
Surname:
Cybin
Jméno:
Given Name:
Pavel Vladimírovič
Jméno v originále:
Original Name:
Павел Владимирович Цыбин
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.1926-DD.MM.1930 Polytechnický institut, Leningrad /
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.1939-DD.MM.1940 Vojenská letecká akadémia prof. N.E.Žukovského, Moskva
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
DD.MM.1938 Kombrig (brigádní velitel)
DD.MM.RRRR plukovník
Průběh vojenské služby:
Military Career:
Vyznamenání:
Awards:

20.03.1943

Řád vlastenecké války 2. stupně /1943-1985/
Order of the Patriotic War, 2nd Class /1943-1985/
Орден Отечественной войны 2-й степени
-

06.04.1985

Řád vlastenecké války 1. stupně /1985-1991/
Order of the Patriotic War, 1st Class /1985-1991/
Орден Отечественной войны 1-й степени
-

DD.MM.RRRR

Řád rudého praporu práce /1943-1991/
Order of Red Banner of Labour /1943-1991/
Орден Трудового Красного Знамени
-

DD.MM.RRRR

Řád rudé hvězdy
Order of the Red Star
Opден Красная Звезда
-

DD.MM.RRRR

Řád rudé hvězdy
Order of the Red Star
Opден Красная Звезда
-

DD.MM.RRRR

Řád rudé hvězdy
Order of the Red Star
Opден Красная Звезда
-

DD.MM.RRRR

Leninův řád /1936-1943/
Order of Lenin /1936-1943/
Opден Ленина
-

DD.MM.RRRR

Řád rudého praporu /1924-1943/
Order of the Red Banner /1924-1943/
Орден Красного Знамени
-

DD.MM.RRRR

Řád rudého praporu /1943-1991/
Order of the Red Banner /1943-1991/
Орден Красного Знамени
-

Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
https://www.migavia.com/engineers/tsyibin.html
https://sm.evg-rumjantsev.ru/desingers/tsybin.htm
ru.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Cybin-Pavel-Vladimirovic-t42005#557998Verze : 1
MOD
Pavel Vladimírovič Cybin


Sovětský letecký konstruktér, zasloužilý činitel vědy a techniky RSFSR, laureát Leninovy ceny, inženýr-plukovník v záloze.


Jako mnohý z pracovníků pionýrských let letectví začíná konstrukcí a stavbou kluzáků, pokračuje letouny, úspěšně bojujícími ve 2. sv. válce, a přes poválečné proudové stroje zamíří nakonec do vesmíru.


P. V. Cybin se narodil 23. prosince 1905 v Moskvě. Jeho otec byl skladatelem, dirigentem a jedním z nejlepších hráčů na flétnu své doby. Jeho matka byla sboristkou v Bolšom těatre. Navzdory tomuto uměleckému prostředí Pavel Cybin velmi brzy začal projevovat talent pro techniku a konstrukci - obzvláště pro letectví. V roce 1920 - bylo mu 15 let - postavil svůj první závěsný kluzák vlastní konstrukce a provedl na něm zkušební let. Výsledek - zlomená noha. Jeho vlastní, nikoli kluzáku.


V r. 1926 P. Cybin zahájil studia na leningradském Polytechnickém institutu, leteckou specializaci, která ukončil v r. 1930 získáním diplomu inženýra. Během studií Cybin vedl leningradský plachtařský klub. Vstupuje do v 1. sovětské letecké školy v Gatčině na oddělení leteckých mechaniků. V této době staví svůj první větroň Chalturinec, opravdu zdařilý kluzák, se kterým bylo provedeno mnoho úspěšných letů. Svůj další větroň - Standart - postavil společně s Olegem K. Antonovem. Kluzák byl určen pro základní výcvik pilotů. Tehdy potkal Sergeje Pavloviče Koroljova, budoucího otce sovětské kosmonautiky, a vzniklo přátelství na celý život.


Po obdržení diplomu letecké školy v Gatčině následovala práce v oddělení školních zařízení Velitelství VVS RKKA, potom služba v Permské škole letců a techniků Námořního letectva. V r. 1938, ve věku 33 let, má Cybin už hodnost majora-komisaře brigády Kombrig). Navzdory nadějné vojenské kariéře Cybin nehodlal krotit svůj talent pro konstrukci letadel. V r. 1939 následuje přeložení do Moskvy, vstup na Vojenskou leteckou akademii prof. N. E. Žukovského. Spolu s D. N. Kolesnikovem (to je ono K v označení jejich vojenských kluzáků) pracuje na vytvoření výsadkového kluzáku KC- 20, jehož užitečné zatížení je 20 t, který si dobře vedl i v létech Velké vlastenecké války. Byl to nejtěžší z výsadkových kluzáků ve výzbroji RKKA té doby.


Po německém útoku na SSSR byl Cybin jmenován velitelem pro pozemní zkoušky výsadkových sil a v r. 1942 řídil vzdušný most, zásobující zbraněmi a dalším materiálem partyzány v Bělorusku. Stovky tun zásob byly přepraveny i kluzáky KC-20. V r. 1944 řídil Cybin KB i se závodem v Beskudnikovu u Moskvy, kde stavěl nový těžký výsadkový kluzák C-25, schopný pojmout 25 vojáků nebo terénní vozidlo s protitankovým dělem. Jeho produkce pokračovala i po válce a do roku 1956 do výzbroje VVS dostalo víc než 500 těchto kluzáků (podle jiných zdrojů 252). Dva z těchto kluzáků byli v 50. letech i ve výzbroji čs. letectva.


Ovšem Cybinův zájem se neomezoval jen na těžké výsadkové kluzáky. V létech 1945 - 48 v OKB P. V. Cybina podle zadání Letecko-výzkumného institutu byly vytvořeny "létající laboratoře" C- 1 ( LL 1, LL- 2 a LL- 3 ), určené k výzkumu aerodynamiky transsonických rychlostí. V letech 1947-1948 provedli zkušební piloti - Hrdinové Sovětského Svazu Sultan Amet-Chan, Sergej. N. Anochin a Nikolaj S. Rybko víc než 100 zkušeních letů, během kterých bylo na LL-3 v střemhlavém letu s pracujícím motorem docíleno rychlosti 1200 km/h (M = 0,97).


Poválečná reorganizace průmyslu, první v historii SSSR, změnila zaměření závodu, který Cybin řídil. KB Cybina skončila činnost a závod byl převeden na civilní výrobu. P. V. Cybin se znovu spojil s S. P. Koroljovem a pracoval v jeho OKB-1 na balistických raketách R-1 a R-2. Později se podílel na kostrukci a zařazení do výzbroje střely s plochou dráhou letu kategorie vzduch-země Kometa KB A. Mikojana a S. Beriji, později ve službě až do r. 1985. Testuje i protiletadlový raketový systém SAM S-25 pro protileteckou obrany Moskvy a Leningradu.


4. března 1954 Cybin zaslal do vlády návrh o vybudování pilotovaného nadzvukového dálkového bombardéru s rychlostí letu 3000 km/h, praktickým dostupem 30 000 m a doletem 14 000 km. Práce nad předprojektem tryskového letadla pod vedením P. V. Cybina prováděla ve Středisku pro novou techniku CAGI skupina odborníků, složená z V.B. Šavrova, A. S. Kondratěva, O. V. Jelisejeva, I. K. Kostěnka aj.


23. května 1955 vyšel výnos Státního výboru pro leteckou techniku (GKAT) při Radě Ministrů SSSR o organizaci OKB- 256 na bázi závodu č. 256 v městě Podbereže i výstavbě RS. Do vedení OKB nastoupil P. V. Cybin, hlavní konstruktér, jeho zástupci se stali: A. G. Goljajev - na všeobecné problémy, B. A. Merkulov - za vědu, I. A. Jakovlev - ze speciální výbavu a systémy, - a také V. B. Šavrov, náčelník konstrukčního oddělení. O pozici Cybina vypovídá i fakt, že náčelníku nové OKB byla dána volná ruka pro "lov" hlav, vedl nábor v co nejširším měřítku. Pro vytvoření kádru nově vznikajícího OKB hlavním konstruktérům jiných OKB byl dáno direktivou vyčlenít lidi, být připraven na rozsáhlý pohyb pracovníků, v OKB-256 hledali nejlepší mladé odborníky.


Projektů bylo několik: Strategický průzkumník a bombardér RS, těžká řiditelná reaktivní střela RSS (S 30). Ty musely startovat ve vzduchu z letadel - nosičů Tu 95N nebo A 57 R. L. Bartiniho. Pro ověření startovacího a přistávacího režimu výškového nadzvukového strategického proudového průzkumného letadla RSR s rychlostí M = 3 byla postavena a s úspěchem vyzkoušena zmenšená varianta NM-1 .


V r. 1958 nabídl Cybin po dohodě s hlavním konstruktérem S. P. Koroljovem projekt pilotovaného kosmického raketoplánu RKA, schopného se vrátit z oběžné dráhy na Zem. Cílem projektu ze 17. května 1959 bylo dostat člověka na oběžnou dráhu kolem Země. Raketoplán o hmotnosti 3,5 tuny měl být vynesen na orbitu raketou Vostok na let o trvání 24-27 hodin. Raketoplán měl být dlouhý 9 m, 3 m široký a 1,7 m vysoký. Trup byl z oceli s tepelným krytem, skládajícím se z vrstva křemíku o tloušťce 100 mm, doplněný o vrstvu jemného vlákna o tloušťce 70 mm a chlazení vzduchem. Příď měla být chlazena tekutým lithiem, náběžné hrany byly z oceli. I křídla byla z oceli, rozpětí 7,5 m dávalo nosnou plochu 8,7 m², byla využita až po návratu do atmosféry, zatím se skrývala v aerodynamickém stínu trupu. Pilot seděl na vystřelovací sedačce a měl k dispozici 2 boční okénka a jedno před sebou s astroorientačním zařízením. Ale v říjnu 1959, v rámci tehdejší redukce sovětského zbrojního průmyslu, byla jeho kancelář zavřena, a vše předáno zpočátku OKB-23 V. M. Mjasiščeva. Zde Cybin pokračuje práci na KR M 44 a VKS M 48, ale na podzim 1960 se z OKB- 23 stává filiálka OKB-52 V. N. Čeloměje. Čeloměj v dubnu 1961 ukončil práci jak na M-48, tak na R 020. Fakt srozumitelný každému, kdo zná vzájemnou rivalitu, averzi až nepřátelství mezi Koroljovem a Čelomějem.


Po ukončení projektu a uzavření OKB-256 na konci roku 1960 se Cybin vrací do OKB-1 jako zástupce S. P. Koroleva - svého starého přítele. Zkušenosti, získané při vytvoření RSR, využije při konstrukci první sovětské průzkumné družice Zenit, schválené do výzbroje v r. 1964. Potom následovala práce na bezpilotní modifikaci kosmického korábu Vostok, spojovací družici Molnija a kosmických lodích Sojuz a Sojuz-T, stejně jako na nepříliš známém návrhu vojenské orbitální stanice Zvězda. Od r. 1974 se stal zástupcem Hlavního konstruktéra, a potom vědeckým konzultantem projektu Buran. V posledních létech života (od 1986) P. V. Cybin vedl vědecko-výzkumné práce v oblasti stavby jednostupňového letadla NPO Eněrgija, určeného pro let v atmosféře i kosmickém prostoru.


P. V. Cybin zemřel 4. února 1992, nepříliš znám veřejnosti, ale po bohatě naplněném životě. I když širší veřejnosti zůstal prakticky neznámým, dočkal se splnění snů mnoha konstruktérů - jeho projekty nejen že překročily prototypové stadium, ale byly vyráběny a úspěšně sloužily svému účelu. Byl plukovníkem a laureátem Leninovy ceny. Za bojové i pracovní zásluhy byl Pavel Vladimírovič Cybin vyznamenán Leninovým řádem, dvěma bojovými řády Rudé hvězdy, řádem Rudé hvězdy, dvěma řády Vlastenecké války, pracovním řádem Rudého praporu a mnoha dalšími vyznamenáními.


https://sergib.agava.ru
https://prototypes.free.fr/nm1/nm1-7.htm
www.airwar.ru
https://sergib.agava.ru/russia/tsybin/tsybin.htm




Na závěr několik Cybinových méně známých poválečných prací:
URL : https://www.valka.cz/Cybin-Pavel-Vladimirovic-t42005#165359Verze : 4