Nakadžima Typ 91

Nakajima Type 91 - přehled verzí
Nakajima Type 91 - přehled verzí


Nakajima NC
prototypy, které se účastnily v květnu roku 1938 soutěže o armádní stíhací letoun, konstrukčně ovlivněny Nieuportem-Delage


Nakajima Type 91-1
seriově vyráběny stíhací letoun, poháněný motory Nakajima Jupiter VI-IX, účast v bojích na čínském bojišti.


Nakajima 7-Shi
neúspěšný pokus, upravit Typ 91 pro námořní letectvo, motor Nakajima Kotobuki 5


Nakajima Type 91-2
malá série letadel z roku 1934 se spolehlivějšími motory Nakajima
Kotobuki 2


Výroba: od roku 1927 první prototypy až do roku 1934


Výrobce: Nakajima Hikoki Kabushiki Kaisha
URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-Typ-91-t41643#162608 Verze : 0
Historie:


大日本帝国陸軍航空本部 Dai-Nippon Teikoku Rikugun Kōkū Hombu (velení císařského armádního letectva) se v druhé polovině dvacátých let odhodlalo nahradit vynikající, avšak již zastarávající stíhací letoun Nakajima Ko-4, což byl licenční Nieuport NiD 29. Rikugun Kōkū Hombu požadovalo pro své jednotky stíhačku, která by byla čistě japonské konstrukce a výroby. Přání je věc jedna, ale praxe je věcí druhou. Japonský letecký průmysl v roce 1927 ještě nedosáhl takové úrovně, aby dokázal vyrobit letadla "čistě" japonská (Rikugun Kōkū Hombu právě kvůli tomu soutěž odkládalo a čekalo, až poklesne velký zahraniční vliv na japonské konstruktéry).
Soutěž byla Rikugun Kōkū Hombu vyhlášena v roce 1927 a na základě této výzvy se přihlásily všechny tři velké společnosti, které měly své letecké továrny a vlastní konstrukční týmy schopné vyprojektovat moderní a výkonné letouny. Podívejme se na přihlášené projekty a na společnosti samotné:

Společnost 川崎航空工機業株式会社 - Kawasaki Kōkūki Kōgyō Kabushiki Kaisha přihlásila do soutěže svůj prototyp KDA-3. Letoun navrhl německý konstruktér Dr. Richard Vogt, který pracoval v továrně Kawasaki společně se svým týmem spolupracovníků. Samotný typ KDA-3 vycházel z německého letounu Dornier Do H Falke, který byl továrnou zakoupen pro studijní účely. Původně Dr. Vogt počítal s motorem BMW VI (první prototyp), ale později použil motory francouzské výroby Hispano-Suiza.


Druhá společnost 三菱重工業株式会社- Mitsubishi Jūkōgyō Kabushiki Kaisha navrhla svou lehkou Hayabusu, interní označení 1MF2, na tomto letounu se podílel přímým dozorem další německý konstruktér, Dr. Alexander Baumann. Původně byl navržen jako dolnoplošník, ale na pokyn velení armádního letectva byl upraven do hornoplošné podoby. Stroj měl velice jemné tvary a také smutný osud - rozpadl se při zkouškách a jeho pilot Nakao byl prvním japonským pilotem, který se zachránil padákem.


A konečně třetí zúčastněnou firmou byla 中島飛行機株式会社 - Nakajima Hikōki Kabushiki Kaisha (dále jen Nakajima), ta zase byla silně ovlivněna francouzskou školou (v továrně byli ještě konstruktéři André Marie a Maxime Robin), a tak se zdejší konstruktéři nechali inspirovat Nieuportem-Delage.


Všechny tři společnosti navrhly hornoplošníky, to bylo ostatně také přáním Technické kanceláře letectva, první dvě firmy použily řadové motory německé a francouzské výroby, Nakajima použila lehčí motor hvězdicový devítiválec Bristol Jupiter VI, který její motorářská továrna v licenci vyráběla pod označením Nakajima Jupiper VI. Soutěž nakonec Rikugun Kōkū Hombu v květnu 1928 definitivně zrušilo, protože došlo ke zjištění, že všechny přihlášené stroje měly problémy s pevností konstrukce.


Nakajima nakonec jako jediná vytrvala a na své náklady pokračovala s dalším vývojem, s lákavou vidinou, že se stane hlavním dodavatelem armádních stíhacích letadel. Její typ označený Nakajima NC prošel v letech 1929-1931 radikálními úpravami a přestavbami, až konečně v roce 1931 bylo dosaženo vytčeného cíle - letoun byl koncem roku 1931 přijat do výzbroje armádního letectva jako "Armádní stíhací letoun Typ 91".


Japonské armádní letectvo tak dostalo výbornou stíhačku, která překonávala všechna japonská letadla té doby. Piloti i pozemní personál si nový letoun oblíbili pro jeho nenáročnou údržbu a velmi dobré výkony. Letoun však měl jednou svou slabinu, touto slabinou byla křehkost konstrukce, bylo to dědictví po původním prototypu, tato subtilnost se následně projevila v průběhu "Šanghajského incidentu", kde většina ztrát byla způsobena právě nedostatečnou pevností konstrukce.


V roce 1932 se továrna Nakajima snažila nabídnout svou "devadesát jedničku" také námořnímu letectvu, navalizovaný prototyp byl označen Nakajima 7-Shi, to podle specifikací námořního letectva. Kaigun Kōkū Hombu však o tento letoun neprojevilo zájem.
Poslední stíhačky 91-1 převzalo armádní letectvo v březnu 1934, později byly dodány ještě modernější 91-2, ale těch bylo již jen malé množství. V operační službě byl tento stíhací letoun později plně nahrazen posledním stíhacím dvouplošníkem Kawasaki Ki-10 Perry.



Použité prameny:
William Green a Gordon Swanborough. The Complete Book of Fighter: An Illustrated Encyclopedia of Every Fighter Aircraft Built and Flown, Smithmark Publisher, rok 1995, ISBN-10: 0-83173-939-8
Robert C. Mikesh and Shorzoe Abe, Japanese Aircraft 1910-1941, Naval Institute Press Annapolis, Maryland 21402, 1990, ISBN: 1-155750-563-2
T. Nozawa, Encyclopedia of Japanese Aircraft 1900-1945. Vol.5.( 日本航空機総集〈第5巻〉中島篇), Nakajima Aircraft., Shuppan-Kyodo (出版協同社) rok 1983
Lubomír Vejřík, Vzestup a pád orlů Nipponu 1931-1941 - Prolog, Vydání Svět křídel Cheb, první vydání, rok 1994, ISBN 80-85280-26-4
http://www.airwar.ru/enc/fww1/nc.html
www.ne.jp
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-Typ-91-t41643#162619 Verze : 1
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více