Suchoj Su-17 [kód NATO: Fitter-B]

Sukhoi Su-17 / Сухой Су-17
     
Název:
Name:
Suchoj Su-17 Sukhoi Su-17
Originální název:
Original Name:
Сухой Су-17
Kategorie:
Category:
stíhací-bombardovací letoun fighter-bomber aeroplane
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1969-DD.MM.1973 Dálněvýchodní strojírenský závod, Komsomolsk na Amuru /
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1969-DD.MM.1973
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
209 Su-17


16 Su-17K
První vzlet:
Maiden Flight:
01.07.1969 (S-32-1)
Osádka:
Crew:
1
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
jednoplošník s měnitelnou geometrií křídla monoplane with variable geometry wing
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické conventional
Podvozek:
Undercarriage:
zatahovací retractable
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola wheels
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
9950 kg 21936 lb
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
? kg ? lb
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
16270 kg 35869 lb
Rozpětí:
Wingspan:
13,681) m 44ft 10,58in 1)
Délka:
Length:
18,097 m 59ft 4,48in
Výška:
Height:
4,962 m 16ft 3,34in
Plocha křídla:
Wing Area:
38,492) m2 414.3 2) ft2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
? kg/m2 ? lb/ft2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
jednoproudový turbojet
Počet motorů:
Number of Engines:
1
Typ:
Type:
Ljulka Al-7F-1-250 o tahu 66,69 kN / 94,14 kN s přídavným spalováním Lyulka Al-7F-1-250, thrust 14991 lb / 21164 lb with afterburner
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
2790 kg 6151 lb
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
1350 km/h v m mph in ft
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
? km/h v ? m ? mph in ? ft
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
210 m/s 41338.6 ft/min
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
? min do ? m ? min to ? ft
Operační dostup:
Service Ceiling:
16350 m 53642 ft
Dolet:
Range:
? km ? mi
Maximální dolet:
Maximum Range:
1930 km 1199.2 mi
Výzbroj:
Armament:
2 x 30mm kanón NR-30 (2x 80 nábojov)

2500 kg výzbroje na 6 závesníkoch
- PL rakety R-60
- protizemné riadené strely Ch-23 (od v.č. 8923)
- bomby do kalibru 500 kg (vrátane nukleárnych)
- bloky neriadených rakiet UB-32-57, UB-16-57UM, B-8M-1, S-24, S-3K
- strelecký kontajner UPK-23-250, SPPU-22-01
- kazetový kontajner KMGU-1, KMGU-2
- zápalné nádrže ZB-500, ZB-500Š

- imitačná bomba IAB-500
2 x 30mm gun NR-30 (2 x 80 rounds)

2500 kg on 6 pylons
- AA missiles AA-8 Aphid
- AG missiles AS-7 Kerry (from s.n. 8923)
- bombs to 500 kg calibre (including nuclear)
- unguidet missile containers UB-32-57, UB-16-57UM, B-8M-1, S-24, S-3K
- gun container UPK-23-250, SPPU-22-01
- cluster container KMGU-1, KMGU-2
- incendiary tanks ZB-500, ZB-500Sh

- imitation bomb IAB-500
Uživatelské státy:
User States:

(Su-17K)

(Su-17K)
Poznámka:
Note:
Zhrnutie informácií o vývoji typovej rady v článku


Každé piate lietadlo v sérii bolo vybavené automatickým fotoaparátom AFA-39 v kolmej šachte smerujúcej nadol za kabínou (prednou prednou podvozkovou nohou) - mnohé zdroje označujú tieto lietadlá ako Su-17R.


Kód NATO: Fitter-B


Exportná verzia: Suchoj Su-17K (16 ks pre Egypt)



1) pri nastavení krídla v uhle 30°, 10,025 pri nastavení v uhle 63°
2) pri nastavení krídla v uhle 30°, 34,45 m2 pri nastavení v uhle 63°
Information about development in article


Every fifth aircraft in series was equipped with an automatic camera AFA-39 in a downward vertical shaft behind the cab (front carriage leg) - some sources refer as Su-17R.


NATO code: Fitter-B


Export version: Su-17K (16 pcs for Egypt)



1) at swept angle 30°, 32ft 11in at swept angle 63°
2) at swept angle 30°, 370.82 sq ft at swept angle 63°
Zdroje:
Sources:
Markovskij Viktor, Prochodčenko Igor: Istrebiteľ-bombardirovščik Su-17; Armada 21; Eksprint 2000
URL : https://www.valka.cz/Suchoj-Su-17-kod-NATO-Fitter-B-t41170#527501 Verze : 0

Su-17


Na základě experimentálního letounu Su-7IG (projekt S-22I) začala konstrukční kancelář P.O. Suchoje v roce 1967 vyvíjet nový stíhací bombardovací letoun podle projektu S-32, poději nazvaný Su-17. Podle plánu měly být v roce 1968 vyrobeny dva zkušební letouny a od roku 1969 měla běžet sériová výroba. Při vývoji se předpokládalo převzetí konstrukce křídla ze Su-7IG, trup byl převzat ze Su-7BKL/BMK, prodloužený v zakabinovém prostoru o 200 mm pro nové avionické vybavení. Překryt kabiny pilota byl nový, podobně jako na Su-7U byla horní část zvedána nahoru písty ovládaných vzduchem, přední štítek měl být z jednoho kusu organického skla. Mezi překrytem kabiny a kýlem na horní straně trupu byl, podobně jako na Su-7U, natažen nízký hřeben a dva menší kryty kabeláže. Krátká záložní PVD-7 byla na pravé straně přídě trupu. Převzat byl i upravený systém automatického přestavování vstupního kužele a protipumpážních dvířek ESUV-1V s úpravou dvířek pro přisávání vzduchu při vzletu. Příďový nebržděný, hydraulikou řízený podvozek byl převzat ze Su-7BKL, krytý byl dvoudílnými dělenými dvířky. Hlavní podvozek byl převzat s menšími změnami kinematiky ze Su-7BM/BMK. Motor byl zatím zvolen AL-7F1-250 ze Su-7. Katapultážní křeslo bylo vzhledem k novému překrytu mírně upravené z letounu Su-7BKL/BMK/U typu KS-4S-32. Na trupu byly ponechány zámky pro uchycení pomocných vzletových raketových motorů SPRD-110.
Předpokládalo se vybavení letounu novou avionikou. Byl použit nový autopilot SAU-22-1, úhloměrně dálkoměrný rádiový systém blízké navigace RSBN-5s, jehož anténní systém Pion byl vpředu na hlavní PVD a vzadu v malém kónickém krytu na vrcholu kýlovky. Spolu s autopilem SAU-22 tvořil RSBN tzv. pilotážně-navigační systém Polet, který umožňoval automatický nebo direktivní návrat na letiště a přistání. V kabině byl pro systém Polet místo umělého horizontu AGD povelově-pilotážní přístroj KPP a místo ukazatele kompasu navigačně pilotážní přístroj NPP. Navíc byl na pilotní desce ukazatel dálky PPD k radiomajáku nebo přistávacímu majáku. Systém Polet zatím neumožňoval zaprogramování vlastního a záložních letišť a dalších orientačních bodů a pilot musel ručně volit kanály rádiového a přistávacího majáku. Hydraulický, vzduchový, kyslíkový, klimatizační a další systémy byly převzaty nebo upraveny ze Su-7BKL/U. Palivový systém byl mírně upraven, oproti Su-7BKL měla střední trupová nádrž a integrální nádrže v pohyblivé části křídla menší kapacitu. Letoun mohl používat až 4 přídavné palivové nádrže o objemu 600 litrů. Systém ochrany vstupu motoru před nečistotami SDUV už nebyl použit.

Výzbroj měla být nesena na čtyřech závěsnících, z toho dva pod trupem a dva pod křídlem. Po připomínkách komise sovětského letectva byly na křídlo doplněny dva závěsníky blízko u trupu, měly ale únosnost pouze 250 kg každý, takže celková únosnost výzbroje byla 2500 kg. Komise rovněž požadovala změnit přední štítek překrytu kabiny za klasický s pancéřovým sklem a použití protizemní řízené střely Ch-23, ta ale nakonec nebyla do výzbroje letounu zařazena. Zkoušky jejího odpali byly provedeny až po ukončení výroby letounu na podzim 1972.V kořenech každé poloviny křídla byl jeden kanón NR-30.
První prototyp S-32-1, nazývaná také první předsériový, byl vyroben v továrně v Komsomolsku na Amuru na konci roku 1968, tam také od začátku roku 1969 probíhaly pozemní zkoušky. V dubnu 1969 byl převezen letecky na letiště v Žukovském, kde s ním zkušební pilot Kukušev provedl 1. července 1969 první let. Letoun měl přední štítek kabiny z jednoho kusu organického skla a neměl z počátku závěsníky číslo 5 a 6 na křídle u trupu. Druhý předsérouvý letoun S-32-2 provedl zálet 13. srpna 1969 a letoun pro statické zkoušky byl postaven v dubnu 1969. Letoun S-32-2 měl pancéřovaný štítek kabiny a závěsníky 5 a 6 na křídle. Byl přijat jako vzor pro výrobu sériových letounů. Ke zkouškám obou předsériových letounů se přidal do konce roku 1969 i první sérový letoun čísla 8601. První čtyři sériové letouny byly vyrobeny do konce roku 1969 a měly ještě přední štítek z jednoho kusu organického skla. Přední štítek byl ofukován horkým vzduchem od kompresoru motoru Na dalších sériích byly klasické pancéřové přední štítky ohřívány elektricky. Na předsériových letounech byly odzkoušeny a na sériových letounech zavedeny některá vylepšení. Kola hlavního podvozku mohla být vyměněna za lyže, překryt kabiny dostal periskop pro sledování zadní polosféry. Letouny byly vybaveny všesměrovým varovným radiolokačním přijímace SPO-10, do výzbroje byly doplněny kanónové kontejnery SPPU-22, bloky UB-32A, rušič SPS-141 a další. V průběhu výroby byl na levé straně přídě instalován měříč úhlu náběhu a v kabině jeho ukazatel, záložní PVD-7 se přesunula na levou horní stranu přídě letounu, pevná část křídla byla opatřena dalším párem aerodynamických hřebenů. Úpravy byly zpětně provedeny i na dříve vyrobených letounech.
První útvary sovětského letectva obdržely nové letouny Su-17 v roce 1970. Celkem bylo v letech 1969 až 1972 vyrobeno 209 kusů. V roce 1972 byla vyrobena navíc malá série 16ti letounů exportní verze s neoficiálním označením Su-17K (projekt S-32K) pro Egypt. Měly některé starší provedení avioniky.
Do dnešních dnů se zachoval letoun S-32-1 v továrně v Komsomolsku na Amuru, první sériový Su-17 8601 v Jejském leteckém učilišti, letoun sériového čísla 9024 je umístěn v muzemu Monino u Moskvy. V Egyptě se zachoval jeden Su-17K.


Zdroj:
Viktor J. Markovskij, Igor V. Prichodčenko: Istrebitěl-bombardirovščik Su-17, ubijca "duchov",vydavatelství Jauza, Eksmo 2013
Jefim Gordon, Dmitrij Komisarov "Suchoj Su-7/Su17", Midland Publishing 2011;
Viktor J. Markovskij, Igor V. Prichodčenko: Istrebitěl-bombardirovščik Su-17, Aviacia i kosmonavtika včera, segodnja i zavtra č. 6, 7,9/2011.
URL : https://www.valka.cz/Suchoj-Su-17-kod-NATO-Fitter-B-t41170#527159 Verze : 0
První prototyp (předsériový) S-32-1.

Zdroj: viz výše

Suchoj Su-17 [kód NATO: Fitter-B] -


URL : https://www.valka.cz/Suchoj-Su-17-kod-NATO-Fitter-B-t41170#527229 Verze : 0
Stojánka s letouny Su-17.

Zdroj: viz výše

Suchoj Su-17 [kód NATO: Fitter-B] -


URL : https://www.valka.cz/Suchoj-Su-17-kod-NATO-Fitter-B-t41170#527230 Verze : 0
Su-17, Ústřední muzeum vojenského letectva Ruské federace, Monino, 2006.
Suchoj Su-17 [kód NATO: Fitter-B] -


Suchoj Su-17 [kód NATO: Fitter-B] -


URL : https://www.valka.cz/Suchoj-Su-17-kod-NATO-Fitter-B-t41170#184422 Verze : 0

Diskuse

Lze se setkat s údaji o existenci verze Su-17R. Podle ruských pramenů a informací pilotů na ruských diskusních fórech taková varianta neexistovala. Všechny sériové letouny Su-17, jejichž sériová čísla končila nulou nebo pětkou měly, podobně jako letouny Su-7BM/BKL/BMK za šachtou příďového podvozku další šachtu, ve které byl jeden fotoaparát AFA-39 pro kolmé snímkování.
URL : https://www.valka.cz/Suchoj-Su-17-kod-NATO-Fitter-B-t41170#526954 Verze : 0
V podstate každé piate vyrobené lietadlo v sérii bolo uspôsobené pre fotografický prieskum.... Z toho je asi odvodené označenie Su-17R, aj keď v nomenklatúre nemalo lietadlo vlastné označenie.


V Sovietskom zväze asi nič mimoriadne - aj Jak-25 a Jak-25M boli v jednotkách oficiálne vedené iba ako Jak-25.
URL : https://www.valka.cz/Suchoj-Su-17-kod-NATO-Fitter-B-t41170#527508 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více