LVT-4 Water Buffalo / Buffalo IV

LVT-4
Buffalo IV (britské označenie)


Na rozdiel od LVT-2 bol motor premiestnený dopredu za kabínu vodiča a na zadné čelo korby pribudla nakladacia rampa, umožňujúca pohodlnejšie nastupovanie a vystupovanie prepravovaných osôb a lepšiu manipuláciu s nákladom. Vozidlo nebolo pancierované, bolo však možné ho vybaviť dodatočným pancierovaním o hrúbke 6 (na bokoch) - 13 (vpredu) mm. V tom prípade sa znížila nosnosť vozidla na 1360 kg.


Bojovo použité boli po prvý raz na Saipane, ďalej na Guame a Tiniane v lete roku 1944. V Británii bola na základe LVT-4 vyvinutá plameňomentá verzia LVT-4(F) Sea Serpent . Po vojne boli LVT-4 aj vo výzbroji francúzskych ozbrojených síl, ktoré ich nasadili v rámci bojových operácií v Indočíne (Vietnam) a počas Suezskej krízy. Britské vozidlá boli často vyzbrojené 20mm kanónom Polsten a 2x 7,62 mm guľometom Browning

Ačkoliv tato vozidla nebyla použita bezprostředně při invazi do Normandie (ani Američany ani Brity), jejich chvíle přišla při překračování vodních překážek ve vnitrozemí.
Tak byla Buffala (LVT-4) využita při překročení Rýna, v ústí řeky Scheldy a při některých akcích v přímořských oblastech Baltu na severu Německa...

LVT-4 / Buffalo IV (P346467, "SEVEOAKS"), Bovington Tank Museum, 2004. Vozidlo nese kamufláž stroje, který operoval v sestavě 11. královského tankového pluku ze sestavy 79. obrněné divize v době, kdy Buffala tohoto útvaru zajišťovala překonávání řeky Rýn. (©Radek Havelka)

Jiná fotka na stejné vozidlo z muzea v Bovingtonu která aspoň trochu ukazuje celkové tvary vozidla, bohužel velikost LVT a stísněný prostor focení moc nepřejí

LVT-4, Musée des Blindés, 2004. (©Radek Havelka)

LVT-4 (935807, SEA HORSE), Vojenské technické muzeum, Lešany, září 2017. Vozidlo bylo do sbírek Vojenského historického ústavu získano v říjnu 2016 za 30 tisíc eur v dražbě exponátů zrušeného Normandy Tank Museum ve francouzkém městě Catz.

Vozidlo tohoto typu se však mohlo na území dnešní České republiky objevit již mnohem dříve. V prosinci 1955 vznesla Automobilová a traktorová správa (ATS) Československé lidové armády požadavek na dovoz vzorků americké techniky, které byly používány vojsky OSN během války v Koreji ("velký pásový obojživelník typu LVT (Buffalo), terénní nákladní automobil REO 6x6 Truck a obrněné transportéry nejnovějších typů"). Technika měla pocházet z válečné kořisti, která skončila v Čínské lidové republice nebo Korejské lidově demokratické republice, a posléze měla být v Československu použita pro účely vojensko-technické špionáže: "Pro vývojové a studijní práce v oboru automobilové a traktorové techniky je třeba získat co nejvíce vzorků a technické dokumentace techniky používané v kapitalistických armádách. Tyto materiály značně urychlí a zdokonalí vývojové a studijní práce, dále umožní zpracování hodnověrných zpráv o takticko-technických vlastnostech tohoto materiálu."

Požadavek ATS byl nejprve předán na oddělení ONT, které v této otázce v lednu 1956 doporučilo obrátit se na Sovětský svaz: "Vzhledem k tomu, že po celou dobu války i po válce byli a jsou na generálním štábu korejské armády sovětští odborníci, kteří sledovali i vyhodnocovali americkou vojenskou techniku, doporučuji, aby navrhované otázky byly nejprve konzultovány se SSSR a tento požádán o předání získaných zkušeností, případně i vzorků." Řešení tohoto problému tak bylo následně předáno oddělení Technické správy. Její náčelník gen.mjr. Václav Kukal proto v březnu 1956 na generálním štábu v Moskvě projednával možnost získaní kořistní techniky. Při tomto jednání mu bylo doporučeno, aby se československá strana obrátila přímo na Korejskou lidovou armádu nebo Čínskou lidově osvobozeneckou armádu, protože sovětský generální štáb nemůže získaní požadované techniky zprostředkovat. V dubnu a květnu 1956 bylo proto na Ministerstvu zahraničního obchodu (odbor hospodářské a vědecko-technické spolupráce) a podniku zahraničního obchodu Metrans zjišťováno, zda by bylo možné požadovaný materiál získat cestou civilní technické spolupráce. Ani tato cesta nevedla k požadovanému výsledku, a tak v červnu 1956 byla na Zpravodajské správě projednána otázka dovozu techniky prostřednictvím československého vojenského atašé v Korejské livodě demokratické republice. Po interním byrokratickém chaosu na československém generálním štábu byla nutnost dovozu vzorků znovu prošetřena v srpnu 1956, po čemž vznikl návrh dopisu na vyžádání techniky prostřednictvím vojenského atašé v Severní Koreji. I tento plán se dostal do slepé uličky, a tak musela Automobilová a traktorová správa od svého požadavku na dovoz válečné kořisti nakonec upustit.

Zdroj:
VÚA-VHA, MNO, 1956, GŠ/TS, karton 533, sign. 24 1/2b-16, č.j. 01485/TS/56, Dovoz automobilní a traktorové techniky z válečné kořisti, 4. července 1956