Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight:
7650 kg
16865 lb
Rozpětí: Wingspan:
14,60 m
47ft 10,79in
Délka: Length:
12,93 m
42ft 5,06in
Výška: Height:
? m
?
Plocha křídla: Wing Area:
39,02 m2
420.01 ft2
Plošné zatížení: Wing Loading:
185,8 kg/m2
38.05 lb/ft2
Pohon: Propulsion:
Kategorie: Category:
pístový
piston
Počet motorů: Number of Engines:
1
Typ: Type:
Mikulin AM-42 o vzletovém výkonu 1471 kW/2000 k čtyřlistá stavitelná vrtule AV-5L-18B
Mikulin AM-42, take-off power 1973 hp four-bladed variable-pitch propeller AV-5L-18B
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity:
1020 l
224 Imp gal / 269 US gal
Výkony: Performance:
Maximální rychlost: Maximum Speed:
470 km/h v 2240 m
292 mph in 7349 ft
Cestovní rychlost: Cruise Speed:
300 km/h v ? m
186.4 mph in ? ft
Rychlost stoupání: Climb Rate:
? m/s
? ft/min
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to:
6,2 min do 3000 m
6,2 min to 9843 ft
Operační dostup: Service Ceiling:
6800 m
22310 ft
Dolet: Range:
1180 km
733.2 mi
Maximální dolet: Maximum Range:
? km
? mi
Výzbroj: Armament:
2x kanon VJa-23 ráže 23 mm nebo NS-37 ráže 37 mm, 300 nábojů každý 2x kulomet ŠKAS ráže 7,62 mm, 750 nábojů každý 1x pohyblivý kulomet UBT ráže 12,7 mm ve věžičce VU-8, 150 nábojů
600-1000 kg pum
2x 23 mm VYa-23 or 37 mm NS-37 cannon, 300 rpg 2x 7,62 mm ShKAS machine gun, 750 rpg 1x flexible .50 in UBT machine gun in the VU-8 turret, 150 rounds
1323-2205 lb of bombs
Uživatelské státy: User States:
Poznámka: Note:
- původní označení Il-2 AM-42, poté Il-AM-42
-
Zdroje: Sources:
Rastrenin, Oleg. Iljušin Il-2. Jakab, Nevojice 2008. ISBN 978-80-87161-02-9. Michulec, R. IL-2, IL-10, Monografie lotnicze Nr.22. AJ-Presss, Gdańsk 1995. ISBN 83-86208-33-3. Gordon, Y.; Komissarov, D.; Komissarov, S. OKB Ilyushin: A History of the Design Bureau and its Aircraft. Midland Publishing, Hinckley 2004. ISBN 1-85780-187-3.
Pokračovatel slavného Šturmoviku Il-2. Určen jako dálkový bombardér/bitevník. Koncepce předchůdce principiálně zachována, Zvětšené rozměry byly doprovázeny i zvětšenou hmotností, ale konstrukce se nijak podstatně nezměnila. Motor AM-42 poháněl čtyřlistou vrtuli. Hlavní podvozek dostal jednoduché nohy - podobné jako u pozdějšího Il-10 - zatahované vzad do křídel. Kola podvozku se při tom otočila o 90 stupňů. To umožnilo podstatně zmenšit jejich kryty, tak typické pro Il-2, čímž se snížil aerodynamický odpor a zlepšila aerodynamika křídla.
Výzbroj tvořily jednak pevné křídelní kanony VJa a kulomety ŠKAS, shodné s Il-2, obranný velkorážný UBT radisty/střelce, jednak pumy - 2 x 500kg bomba po jedné pod každým křídlem. S nimi si Il-8 udržel dolet okolo 1000km (při cestovní rychlosti 305 km/h). Přestože byl postaven prototyp, který úspěšně prošel zkouškami, velení VVS SSSR dospělo k názoru, že podobný stroj nepotřebuje a k sériové výrobě nedošlo. Většina bitevních akcí se odehrávala v dosahu doletu bitevníků z přífrontových letišť a na strategické dálkové údery bitevní letectvo zatím nepomýšlelo. V dané vojenské situaci roli bitevníků úspěšně plnily Il-2 a zavádění nové konstrukce by zbytečně komplikovalo situaci sovětského průmyslu, již tak dosti napjatou.
