Main Menu
User Menu
Président David Dacko


1930-2003
URL : https://www.valka.cz/Dacko-David-t40322#154445Verze : 0
MOD
Président David Dacko - prezident

žil:24.3.1930, Bouchia - 20.11.2003, Yaoundé
u moci:14.8.1960 - 1.1.1966, 21.9.1979 - 1.9.1981

David Dacko se narodil 24. března 1930 v městečku Bouchia v tehdejší Francouzské rovníkové Africe (dnes se Bouchia nachází na samé jižní hranici Středoafrické republiky). Po vystudování školy pro učitele v Mouyoundzi se roku 1951 stal učitelem v hlavním městě Bangui a zapojil se do experimentálního výukového programu, který se snažila zavést francouzská koloniální správa. V roce 1955 byl Dacko jmenován ředitelem Kouanga College a začal podporovat svého strýce a příslušníka stejné etnické skupiny Barthelémyho Bogandu.

V březnu 1957 Dacko ohlásil svou kandidaturu v parlamentních volbách v okrsku Ombella-M'Poko a ve volbách byl zvolen do teritoriálního parlamentu tehdejší kolonie Ubangi-Šari. Když byla o rok později vytvořena první vláda Ubangi-Šari, byl Dacko Bogandou jmenován ministrem zemědělství, dobytkářství, vodohospodářství a lesnictví. V této funkci vydržel od 14.5.1957 do 23.8.1958. Následně od 23.8.1958 do 8.12.1958 byl ministrem vnitra a administrativních záležitostí. Od 8.12.1958 do 30.4.1959 byl Dacko ministrem vnitra, hospodářství a obchodu. Mezitím se 1.12. bývalé teritoriální shromáždění změnilo v Zákonodárné ústavní shromáždění a Dackovi byl změněn titul z terioriálního zástupce na poslance.

13.8.1960 získala Středoafrická republika nezávislost na Francii a od 14.8.1960 sloužil Dacko jako prozatimní prezident a jen o něco později, od 12.12.1960, se s podporou Francie proti svému největšímu rivalovi Abelu Goumbovi stal řádným prezidentem Středoafrické republiky. Za zmínku také stojí, že roku 1960 byl také prezidentem Konference premiérů rovníkové Afriky.

Dacko se v politicky nestabilní Středoafrické republice snažil udržet moc řadou opatření. Podržel si post ministra obrany (od 17.8.1960 až do svého svržení Bokassou) a post Strážce pečetí (od 17.8.1960 do 2.1.1963) a provedl změny v ústavě, směřující ke státu jedné strany se silnou prezidentskou pozicí, v němž by prezident byl volen na 7 let.

5.1.1964 byl David Dacko zvolen na 7 let prezidentem ve volbách bez protikandidáta. Jeho vláda se vyznačovala zvýšením produkce diamantů- Dacko totiž odebral monopol na těžbu diamantů Evropanům a vydal dekret o tom, že každý Středoafričan může těžit diamanty. Podařilo se mu také vybudovat továrnu na zpracování diamantů přímo v hlavním městě Bangui, čímž dosáhl nezávislosti na evropských zpracovatelích.

Nešťastným Dackovým krokem byla naopak rapidní "středoafrikanizace" úřadů, přičemž se rapidně zvýšil počet úředníků a dalších státních zaměstnanců. To logicky vedlo k razantnímu zvýšení plateb ze státního rozpočtu, navíc úředníci byli neefektivní a úplatní.

Sám Dacko byl mezi dvěma mlýnskými kameny- na jedné straně podporu z Francie stále potřeboval, na straně druhé nechtěl být na domácí politické scéně obviněn z toho, že je francouzským nohsledem. Aby dokázal svou nezávislost na Francii a také aby získal další podporu, snažil se Dacko pozvednout vztahy například s Čínskou lidovou republikou, potažmo Mao Ce-tungem. Tak či tak, Dacko už v roce 1965 ztratil důvěru většiny Středoafričanů a patrně přemýšlel o abdikaci, když za něj tento problém vyřešil jeho bratranec Jean Bédel Bokassa.

V noci z 31.12.1965 na 1.1.1966 provedl generál Jean Bédel Bokassa vojenský převrat, jímž svrhl Dacka a zároveň neutralizoval svého největšího soka, policejního plukovníka Jeana Izamo, jenž podle všeho také plánoval převrat.

Dacko byl uvězněn, později mu bylo nařízeno domácí vězení v Lobaye. Z něj byl propuštěn 16.7.1969 a 17.9.1976 byl jmenován Bokassovým poradcem. Vzhledem k sílící kritice Bokassy uprchl Dacko do Francie, kde byl zapojen do plánů Francouzů na svržení Bokassy.

V noci z 20. na 21.9.1979 podnikli francouzští výsadkáři Akci Barakuda, kterou svrhli Bokassu a do prezidentského úřadu dosadili Dacka. Ten se nechal volbami 1.4.1981 v úřadu prezidenta potvrdit, ale to už se jeho prezidentství blížilo neodvratně ke konci. Středoafričané jej totiž považovali za francouzskou loutku a mimoto byl jeho nárok na prezidentství zpochybňován nejpopulárnějším středoafrickým politikem té doby, bývalým Bokassovým premiérem a pozdějším prezidentem Ange-Félixem Patassém.

1.9.1981 byl Dacko svržen nekrvavým převratem, který vynesl k moci generála Kolingbu. Spekuluje se, že Kolingba byl podporován místními francouzskými agenty, kteří jednali bez pověření nové socialistické vlády prezidenta Mitteranda. Toto podezření se nikdy neprokázalo, nicméně Kolingba udržoval vždy dobré vztahy s francouzským plukovníkem Mantionem, pozdějším velitelem své ochranky.

Nejen že Dackovi nebyla v souvislosti s pučem způsobena žádná újma, ale dokonce se do politiky mohl vrátit. Založil opoziční stranu a kandidoval v prezidentských volbách v letech 1993, ve kterých získal 20,1% voličských hlasů (vítězným kandidátem byl výše zmíněný Ange-Félix Patassé).

Během dvou Patassého funkčních období působil Dacko stále aktivně na straně opozice, a když generál Bozizé svrhl Patassého, inicioval Dacko národní dialog a pomáhal jej uskutečnit.

V průběhu této práce jej ale překvapil astmatický záchvat a bylo rozhodnuto o léčení ve Francii. Tam však už první prezident nezávislé Středoafrické republiky nedoletěl. Během mezipřistání v Kamerunu se mu přitížilo a byl převezen do nemocnice v Yaoundé, kde 20.11.2003 ve 22 hodin zemřel. David Dacko byl 13.12.2003 pohřben u svého domu v Mokindě.

David Dacko byl jednou ženatý, se svou manželkou Brigitte měl 7 synů a 4 dcery. Byl vyznamenán například Středoafrickým řádem zemědělství nebo Středoafrickým řádem akademických palem. Dackovo jméno nese i hlavní ulice v Bangui- Avenue President David Dacko.
Dacko, David - David Dacko v mladších letech

David Dacko v mladších letech
Dacko, David - David Dacko již v pokročilejším věku

David Dacko již v pokročilejším věku
URL : https://www.valka.cz/Dacko-David-t40322#157219Verze : 0